Modernizační fond české energetiky nabídne zhruba 150 miliard korun. Dotace začne rozdělovat příští rok

Nahrávám video

Ministerstvo životního prostředí představilo Modernizační fond, který má pomoci se snižováním emisí a podpořit obnovitelné zdroje. O to jak, kam a komu se bude rozdělovat zhruba 150 miliard korun, se ale už nyní vedou spory.

Třiašedesát hektarů na dohled od Prunéřova jsou oficiálně zemědělskou půdou, obilí ani brambory na ní ale nikdy neporostou. „Dříve zde bylo úložiště vedlejších energetických produktů z prunéřovské elektrárny, na to se navezla hlína, aby se to zrekultivovalo do podoby, jak to vidíme dnes,“ řekl mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký. 

Podle energetické firmy ČEZ jde o ideální místo pro solární panely. Podle ní však Modernizační fond s takovým využitím výsypek nepočítá. „Pokud chcete dekarbonizovat českou energetiku, tak se bez fotovoltaických elektráren neobejdete,“ uvedl mluvčí ČEZu Roman Gazdík.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák se domnívá, že právě fotovoltaika je nejlevnější řešení, které může Česká republika zvolit pro navyšování podílu obnovitelných zdrojů.

Spor o velké hráče

Proti solárním parkům je Komora obnovitelných zdrojů. Kritizuje, že podle návrhu by většina peněz z fondu měla jít velkým elektrárnám a teplárnám. Podporu mají podle ní dostat taky obce nebo živnostníci.

„V budoucnu bude energetika otevřená všem, a to právě skrze malé a střední decentrální obnovitelné zdroje,“ soudí předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Modernizační fond, ve kterém mají být pro českou energetiku peníze z prodeje emisních povolenek, nabídne v následující dekádě odhadem 150 miliard. Má Česko přiblížit unijním cílům – a ty už s uhlím nepočítají. Dotace by měl začít rozdělovat příští rok.

  • Obnovitelné zdroje              60
  • Zásobování teplem                    40
  • Energetická účinnost                30
  • Zdroj: Návrh Modernizačního fondu

Nejvíc by měl fond přispět na rozvoj obnovitelných zdrojů, proměnu výroby tepla a úspory energií. Podle ministerstva životního prostředí ale půjde přesouvat peníze podle potřeby a dosáhnou na ně všichni hráči i různé technologie.

„Co bude úplně zásadní, bude naprostá změna teplárenství, na které jsou napojeny miliony lidí, takže se určitě bude přecházet z uhlí na plyn, popřípadě na jiná paliva,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). 

Kdy má Česko přestat využívat uhlí, posuzuje takzvaná uhelná komise. Datum má oznámit začátkem prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun.
před 8 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.