Cíl Evropské komise, aby se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU zvýšil do roku 2030 na čtyřicet procent, označili v pořadu Události, komentáře za nepřijatelný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) i poslanec ODS Jan Skopeček. Komise přišla s tímto návrhem v klimatickém balíčku, který ve středu představila. V něm se počítá i s faktickým koncem spalovacích motorů od roku 2035. Také zde se Brabec a Skopeček shodli, že je nutno bojovat za změny ve prospěch automobilového průmyslu.
Brabec zdůraznil, že podíl 40 procent z obnovitelných zdrojů je celoevropský cíl, jehož dosažení je pro Česko nereálné. Země nemá vhodné přírodní podmínky pro takové využití větru či fotovoltaiky jako například Dánsko či Nizozemsko. „Není to pro nás cíl. Ani pro Evropskou unii jako celek to nebude jednoduché splnit.“
Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Skopeček s ministrem souhlasil, že na to zde nejsou vhodné podmínky. Dodal, že posilování role obnovitelných zdrojů, které jsou dražší, bude mít nepříznivý dopad na tak průmyslovou zemi, jakou je Česko.
Brabec dodal, že Česko respektuje ambice Evropské unie v tom, že doba uhelná opravdu končí. Na druhé straně od ní však chce, aby respektovala české možnosti, tedy mix jaderné energie, obnovitelných zdrojů a zemního plynu. Proto po ní žádá, aby jádro a plyn považovala za rovnocenné s obnovitelnými zdroji. Ministr dodal, že při pátečním jednání s místopředsedou EK Fransem Timmermansem na to premiér i další členové vlády v případě zemního plynu upozorňovali.
Oba zúčastnění se shodli, že podobně je třeba tlačit na uznání jádra coby čistého zdroje. Brabec také s odkazem na jednání s Timmermansem zmínil možnost, že Česko dostane další peníze z modernizačního fondu. Naznačil, že by to mohlo být až 200 miliard korun navíc, které by sloužily na restruktualizaci celé tuzemské ekonomiky.
Skopeček doplnil, že předložený klimatický balíček (obsahuje 14 významných směrnic) zdraží energie, bydlení i dopravu. Zvýšené ceny nejrůznějších služeb a výrobků pak pocítí průmysl i občané, zejména nízko- a středněpříjmoví. „Bude to zásah do peněženek.“
Brusel v balíčku rovněž například navrhuje, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Skončil by tím prodej aut se spalovacími motory.
Viceprezident Sdružení automobilového průmyslu Miroslav Dvořák k tomu v pořadu řekl, že by to znamenalo drastický zásah do zaměstnanosti a že zejména pro dodavatele je to krátká časová lhůta.
Jakou roli sehraje české předsednictví?
Sdružení proto bude lobbovat, aby bylo možné využít nadále všechny pohony. Věří, že ve vyjednávání o návrhu klimatického balíčku – budou ho posuzovat jednotlivé členské státy a také Evropský parlament, který mívá tendenci návrhy komise ještě zpřísňovat – bude hrát roli i české předsednictví Unie v druhém pololetí roku 2022.
Automobilový průmysl je pro Česko velmi důležitý, na hrubém domácím produktu se podílí zhruba devíti procenty, na exportu více než dvaceti procenty a na průmyslové produkci téměř čtvrtinou.
- Evropská komise navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon.
- Komise potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
- Chystá se rozšíření systému emisních povolenek. Navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov.
- EK plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy importující například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
- Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle EK vzrůst na 40 procent. Komise tak navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Celá EU by podle návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
- Komise chce, aby se unijní státy snažily o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco nyní se každý rok v EU dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, Komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.
- Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou ve většině platit od roku 2026.
- Zdroj: ČTK
Ministr Brabec v pořadu také zmínil, že dalším a dřívějším zásadním předělem je i chystané zavedení emisní normy Euro 7 od roku 2025. Tu považuje za technicky těžko proveditelnou a za velmi uspěchaný mezikrok.
Proto nechce, aby drakonický tlak na snížení emisí vedl k tomu, že si lidé nebudou moci koupit drahý elektromobil a budou jezdit například se 17 či více let starými vozy (na benzinový či naftový pohon) či budou bez auta. Navíc by to podle něho znamenalo totální revoluci v automobilovém průmyslu, protože elektromobil je jednodušší na výrobu. To by zasáhlo i dodavatele automobilek.
Též Skopeček zdůraznil důležitost automobilového průmyslu – automobilek i jejich subdodavatelů – pro Česko. Varoval, že by rychlý přechod k elektromobilům vedl k propadu v zaměstnanosti. „Je to náš národní zájem, abychom automobilový průmysl a pracovní místa v něm uchránili.“
Skopeček věří, že se česká politická reprezentace dokáže shodnout
Brabec navázal, že klimatický balíček by znamenal velký zásah do peněženek a zvýšení všech cen energií. „Budeme bojovat o to, abychom vyjednali co nejlepší podmínky.“
Skopeček v této souvislost věří, že se v Česku přejde z ideologické roviny k pragmatickému řešení toho, co lze ještě v balíčku zachránit. Doufá tedy, že se politická reprezentace dokáže na elementárních věcech shodnout. „A snad český automobilový průmysl zachráníme.“
