Brusel chce konec spalovacích motorů. Návrh vzbuzuje v Česku opatrnost a pochyby

Nahrávám video
Byznys ČT24: Konec aut se spalovacími motory v Evropě
Zdroj: ČT24

Největší pozornost z rozsáhlého klimatického balíčku Evropské komise na sebe zatím poutá návrh, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Skončil by tím prodej aut se spalovacími motory. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu řekl, že cíle pro zavedení elektromobility musí být takové, aby nepoškodily český průmysl. Z něj přicházejí nejednoznačné ohlasy. Návrh Komise ještě musí schválit členské státy a Evropský parlament.

Evropská komise v úterý představila plán, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. Rok 2035 souvisí s cílem dosažení takzvané klimatické neutrality do poloviny století. Komise počítá s průměrnou životností automobilu 15 let, takže v roce 2050 by podle jejích představ neměla v Evropě jezdit prakticky žádná auta s klasickými spalovacími motory.

Babiš považuje tento plán za extrémně ambiciózní. Dodal však, že návrh ještě důkladně nečetl. „Opakovaně říkáme, že cíle musí být takové, aby nepoškodily náš průmysl, aby nepoškodily automobilový průmysl, že to musíme dělat s rozumem, a ne s nějakou ideologií,“ řekl premiér. 

Automobilový průmysl je pro Česko velmi důležitý, na hrubém domácím produktu se podílí zhruba devíti procenty, na exportu více než dvaceti procenty, na průmyslové produkci téměř čtvrtinou.

  • Evropská komise  navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. 
  • Komise potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
  • Chystá se rozšíření systému emisních povolenek. Navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. 
  • EK plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy importující například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
  • Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle EK vzrůst na 40 procent. Komise tak navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Celá EU by podle návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
  • Komise chce, aby se unijní státy snažily o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco nyní se každý rok v EU dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, Komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.
  • Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou ve většině platit od roku 2026.
  • Zdroj: ČTK

Brabec chce jednat o tom, co je opravdu dosažitelné

K plánu na konec výroby dieselových a benzinových aut od roku 2035 se vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Ta doba je na první pohled za čtrnáct let, ale je velmi krátká. Nesmí se stát, že takovýto cíl bude znamenat, že lidé – protože budou mít problém koupit si drahé auto – ve finále začnou nákup auta odsouvat,“ zdůraznil ministr.

Brabec nicméně spoléhá na vývoj technologií, je podle něj potřeba se odborně bavit o tom, co je dosažitelné. Už dříve médiím řekl, že je ohledně tohoto návrhu EK spíše konzervativní a předpokládá, že podobný přístup budou mít i některé „velké státy“.

Česko podle Brabce určitě dosáhne na 40 procent úspory emisí do roku 2030 oproti roku 1990. Evropa se přitom posouvá na 55 procent, a to by v ČR znamenalo na jednotku emisí třeba mezi 53 a 55 procenty nesmírně nákladné věci, upozornil. 

Automobilky: Zvládneme to

Automobilka Škoda s elektromobilitou již loni začala a nové cíle považuje za dosažitelné. Ostatně její mateřský koncern, německý Volkswagen, se chce stát na tomto poli světovou jedničkou. Do elektrických aut investuje 35 miliard eur, připomněl list Financial Times. „Škoda Auto vítá jasně stanovený směr, kterým se vydala Evropská komise. V boji proti změně klimatu musí být Evropa světovým lídrem,“ řekl mluvčí automobilky Martin Ježek. 

Ambiciózní cíle má i Toyota. „Pro nás to velké překvapení není. Dokonce interní cíl, který v Toyotě máme, je ještě trochu přísnější než to, co navrhuje Evropská komise. Do roku 2035 bychom měli být emisně neutrální nejenom, co se týče provozu vozidel, ale i při jejich výrobě, případně recyklaci,“ uvedl marketingový manažer Toyoty ČR Michal Velička. Řekl, že firma se snaží jít cestou „vodíkové elektromobility“. 

Generální ředitel Hyundai Motor Czech Martin Saitz řekl v pořadu Byznys ČT24, že plán Evropské komise očekávali a jsou na něj připraveni. „Čekali jsme, že to bude kolem roku 2035, možná o pár let později.“ Realita tady podle něho je a automobilka se jí musí postavit. Navíc rok 2035 považuje za nejzazší termín a předpokládá, že přechod na elektromobilitu bude daleko rychlejší a v tuto dobu už bude nabídka spalovacích motorů výrazně omezena.   

Sdružení automobilového průmyslu: Nesouhlasíme s pevným datem zákazu

Stanovení pevného data zákazu prodeje aut se spalovacími motory může podle automobilek a expertů paradoxně znamenat zhoršení klimatu. Lidé si totiž ve větší míře před rokem 2035 koupí vozy s benzinovými a dieselovými motory a zároveň budou déle používat starší a méně ekologická vozidla. Pro automobilky to bude znamenat dodatečné náklady spojené s urychlením přechodu k elektrickým vozům, vyšší investice i další nejistotu. Uvedlo to  Sdružení automobilového průmyslu (SAP). 

„Se stanovením pevného data zákazu prodeje spalovacích motorů nesouhlasíme a pro celý automobilový průmysl by mohlo jít v konečném důsledku o kontraproduktivní rozhodnutí. Nejde totiž zdaleka jen o automobilky, ale i jejich dodavatele, pro něž bude příští desetiletí extrémně náročné a velmi nákladné, z hlediska plánování a přeskupování výroby stávajících i nově požadovaných technologií. Negativní dopady lze proto očekávat v rámci celého hodnotového řetězce autoprůmyslu, a to včetně dopadů na pracovní trh,“ uvedl výkonný ředitel sdružení Zdeněk Petzl.

„Naprosto zásadním úkolem také je, aby změny vyžádané regulací nepředstavovaly skokové zásahy do objemů výroby jednotlivých technologií a dílů a jejího plánování,“ podotkl.

Německé sdružení VDA považuje návrh za protiinovační

Na další problém upozornil partner EY pro automobilový průmysl Petr Knap. „Jako důsledek stoprocentního vyloučení spalovacích motorů z nových osobních vozů bude velmi pravděpodobně narůstat stáří využívaných vozů, které budou zejména domácnosti déle provozovat v případech, kdy jim nebude vyhovovat elektromobil nebo pro ně bude příliš drahý,“ uvedl.

Pozitivní by naopak podle něj v této variantě byl jasně definovaný závazek členských zemí přispět ke zlepšení podmínek, tedy dobíjecí infrastruktury, pro rozvoj alternativních pohonů. Dosud byli zavazováni jen výrobci, a nebyl žádný tlak na vytvoření a usnadnění poptávky.

Skeptičtí jsou ke klimatickému balíčku i v mnoha dalších členských zemích. Například španělský automobilový průmysl, v Evropě druhý největší po Německu, se již obrátil na vládu v Madridu, aby „zvážila svůj postoj“. Uvedl, že sektor je takto vystaven nepříznivému tlaku. Německé sdružení automobilového průmyslu VDA pak podle listu Financial Times uvedlo, že návrh Evropské komise je „protiinovační“, a dodalo, že je téměř nemožné, aby ho automobilky, včetně dodavatelů, naplnily.  

Národní plán počítá s růstem počtu elektromobilů i dobíjecích stanic

Do roku 2030 by na českých silnicích mělo podle Národního plánu čisté mobility jezdit až půl milionu elektromobilů, pro které by mělo fungovat 19 tisíc až 35 tisíc dobíjecích stanic na elektřinu. Ministerstvo dopravy má pro podporu infrastruktury připraveno desítky miliard korun. Agentuře ČTK to řekl mluvčí ministerstva František Jemelka.

V současnosti je v zemi přes 700 dobíjecích stojanů, v rámci EU Česko zaostává. Podle údajů Evropské asociace výrobců automobilů tvoří tuzemský počet dobíjecích míst pouze 0,4 procenta z jejich celkového počtu v Evropské unii.

Zájem o elektromobily v Česku postupně stoupá, ale jejich podíl na celkových prodejích zůstává velmi nízký. Jejich hlavní nevýhodou je jejich vysoká pořizovací cena ve srovnání s automobily se spalovacími motory.

Na konci loňského roku bylo v Česku registrováno 7109 elektromobilů a kolem 3000 plug-in hybridů, uvedla agentura ČTK. Počet bateriových elektrických vozidel se vloni téměř zdvojnásobil. Elektromobily se na celkových prodejích nových aut podílely z 2,58 procenta.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...