Rozsáhlý klimatický balíček představila v tomto týdnu Evropská komise, do Česka ho přijel vysvětlovat její místopředseda Frans Timmermans. Premiér Andrej Babiš (ANO) ještě před společnou páteční schůzkou označil tento soubor klimatických návrhů za radikálnější, než se plánovalo. Po ní ocenil shodu na tom, že průmyslově založená země, jako je Česko, budoucí výzvy nezvládne bez zemního plynu v energetickém mixu.
Chceme pomoci ostravskému regionu s odklonem od uhlí, řekl místopředseda Evropské komise Timmermans
Timmermans jednal v Praze s Babišem i některými ministry. Odpoledne odjel vlakem z pražského Hlavního nádraží do Ostravy. Ještě před odjezdem se při brífinku na peroně zmínil o nedávném tornádu na jižní Moravě či o současných povodních v Německu. Jde podle něho o dopad klimatických změn, které souvisí s činností člověka. Zmínil v této souvislosti klimatický balíček Evropské komise, který má přispět ke zlepšení situace.
K cestě právě do Ostravy uvedl, že v Evropě je zhruba třicet uhelných regionů, které vědí, že uhlí nemá budoucnost. Evropská komise jim chce nabídnout další příležitosti v ekonomice. „Ostrava tuto myšlenku přijala a rychle směřuje právě tímto směrem, chceme jí v tom být partnerem.“
Místopředseda dále hovořil o tom, že Komise podporuje veřejnou dopravu, kterou si přeje posílit i mnoho starostů a primátorů. „Budeme v tom Česku pomáhat.“
Věří také ve zlevnění aut na elektrický pohon i rychlý rozvoj dobíjecích stanic. Uvedl, že také automobilový průmysl soudí, že právě tohle je třeba udělat, aby se rychle přešlo na elektrovozy. „V nové ekonomice bude práce pro každého,“ domnívá se místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Obecně řekl, že v Česku jednal s premiérem, ministry i v parlamentu. „Ještě se neshodneme, ale věřím, že k tomu dojde,“ dodal.
Česko má obavy, řekl Babiš
„Ten návrh je podstatně radikálnější a my máme obavy, že bude mít zásadně negativní vliv na náš průmysl a zaměstnanost našich lidí,“ prohlásil český premiér.
S textem, který má tři a půl tisíce tisíce stran, se seznamoval spolu s vybranými ministry ve čtvrtek večer po zveřejnění návrhu. „Jsou tu zvláštní nápady, že už nebudeme vyrábět ani prodávat auta na spalovací motory po roce 2035, to jsou věci, které jsou zarážející, a musíme vědět, kam to směřuje,“ uvedl premiér.
Pro Česko považuje Babiš za nejdůležitější zachování nezávislého energetického mixu. „Chceme jádro, když skončíme spalování uhlí pro teplárenství, potřebujeme přechod přes plyn a samozřejmě, pokud máme a chceme splnit klimatické cíle, tak musí Evropská komise zohlednit problém kůrovce,“ vypočítal priority vyjednávání.
- Evropská komise navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon.
- Komise potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
- Chystá se rozšíření systému emisních povolenek. Navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov.
- EK plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy importující například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
- Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle EK vzrůst na 40 procent. Komise tak navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Celá EU by podle návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
- Komise chce, aby se unijní státy snažily o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco nyní se každý rok v EU dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, Komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.
- Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou ve většině platit od roku 2026.
- Zdroj: ČTK
Soubor klimatických návrhů unijní exekutivy obsahuje například konec výroby benzinových a dieselových aut, zpoplatnění emisí z dopravy či vytápění budov nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie.
Komise mimo jiné navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu. Brusel rovněž navrhuje zásadní rozšíření systému emisních povolenek, jejichž prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky či aerolinky by měly přijít o bezplatné povolenky.
Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu. Podle zástupců českých odborových asociací a svazů budou důsledky návrhů pro Česko značné a vláda by měla analyzovat, jaké náklady přinesou a jak je financovat.
„Bude to zatraceně těžké, vím to. Ale musíme to udělat, je to naše odpovědnost… Nemůžeme zanechat našim dětem a vnukům budoucnost, která bude bez naší snahy temná,“ prohlásil Timmermans, který je odpovědný za klimatická opatření, už ve středu při představování balíčku. Odkazoval se na důsledky předpokládaného oteplení planety.
V rámci odděleného nového systému se má nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. Náklady budou hradit výrobci paliv či dodavatelé tepla do budov, což patrně povede ke zvýšení cen pro zákazníky.