Chceme pomoci ostravskému regionu s odklonem od uhlí, řekl místopředseda Evropské komise Timmermans

Nahrávám video

Rozsáhlý klimatický balíček představila v tomto týdnu Evropská komise, do Česka ho přijel vysvětlovat její místopředseda Frans Timmermans. Premiér Andrej Babiš (ANO) ještě před společnou páteční schůzkou označil tento soubor klimatických návrhů za radikálnější, než se plánovalo. Po ní ocenil shodu na tom, že průmyslově založená země, jako je Česko, budoucí výzvy nezvládne bez zemního plynu v energetickém mixu.

Timmermans jednal v Praze s Babišem i některými ministry. Odpoledne odjel vlakem z pražského Hlavního nádraží do Ostravy. Ještě před odjezdem se při brífinku na peroně zmínil o nedávném tornádu na jižní Moravě či o současných povodních v Německu. Jde podle něho o dopad klimatických změn, které souvisí s činností člověka. Zmínil v této souvislosti klimatický balíček Evropské komise, který má přispět ke zlepšení situace. 

K cestě právě do Ostravy uvedl, že v Evropě je zhruba třicet uhelných regionů, které vědí, že uhlí nemá budoucnost. Evropská komise jim chce nabídnout další příležitosti v ekonomice. „Ostrava tuto myšlenku přijala a rychle směřuje právě tímto směrem, chceme jí v tom být partnerem.“

Místopředseda dále hovořil o tom, že Komise podporuje veřejnou dopravu, kterou si přeje posílit i mnoho starostů a primátorů. „Budeme v tom Česku pomáhat.“

Věří také ve zlevnění aut na elektrický pohon i rychlý rozvoj dobíjecích stanic. Uvedl, že  také automobilový průmysl soudí, že právě tohle je třeba udělat, aby se rychle přešlo na elektrovozy. „V nové ekonomice bude práce pro každého,“ domnívá se místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Obecně řekl, že v Česku jednal s premiérem, ministry i v parlamentu. „Ještě se neshodneme, ale věřím, že k tomu dojde,“ dodal.

Česko má obavy, řekl Babiš

„Ten návrh je podstatně radikálnější a my máme obavy, že bude mít zásadně negativní vliv na náš průmysl a zaměstnanost našich lidí,“ prohlásil český premiér.

S textem, který má tři a půl tisíce tisíce stran, se seznamoval spolu s vybranými ministry ve čtvrtek večer po zveřejnění návrhu. „Jsou tu zvláštní nápady, že už nebudeme vyrábět ani prodávat auta na spalovací motory po roce 2035, to jsou věci, které jsou zarážející, a musíme vědět, kam to směřuje,“ uvedl premiér. 

Pro Česko považuje Babiš za nejdůležitější zachování nezávislého energetického mixu. „Chceme jádro, když skončíme spalování uhlí pro teplárenství, potřebujeme přechod přes plyn a samozřejmě, pokud máme a chceme splnit klimatické cíle, tak musí Evropská komise zohlednit problém kůrovce,“ vypočítal priority vyjednávání.

  • Evropská komise  navrhla, aby byl do roku 2035 prakticky vyloučen prodej nových aut na benzinový či naftový pohon. 
  • Komise potvrdila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dosavadní plán počítal se snížením o 37,5 procenta.
  • Chystá se rozšíření systému emisních povolenek. Navrhla, aby se jejich prostřednictvím nově platilo i za znečišťování ovzduší ze silniční či lodní dopravy a vytápění budov. 
  • EK plánuje rovněž zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky dovážející do EU neekologicky vyráběné průmyslové produkty. Clo v zatím nespecifikované výši by měly hradit firmy importující například ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu.
  • Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU by k roku 2030 měl podle EK vzrůst na 40 procent. Komise tak navrhla zvýšit dosavadní cíl, který činil 32 procent. Celá EU by podle návrhu rovněž měla do roku 2030 omezit spotřebu energie o devět procent proti současným hodnotám.
  • Komise chce, aby se unijní státy snažily o zlepšování energetické účinnosti budov. Zatímco nyní se každý rok v EU dočká zateplení či jiné energetické renovace jedno procento domů, Komise navrhuje, aby země povinně renovovaly tři procenta veřejných budov za rok.
  • Pokud všechny změny schválí členské státy a Evropský parlament, začnou ve většině platit od roku 2026.
  • Zdroj: ČTK

Soubor klimatických návrhů unijní exekutivy obsahuje například konec výroby benzinových a dieselových aut, zpoplatnění emisí z dopravy či vytápění budov nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie.

Komise mimo jiné navrhuje, aby nové vozy v EU od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého, což zásadně prodraží a prakticky znemožní jejich výrobu. Brusel rovněž navrhuje zásadní rozšíření systému emisních povolenek, jejichž prostřednictvím by se mělo nově platit i za znečišťování ovzduší v důsledku silniční či lodní dopravy a vytápění budov. Průmyslové podniky či aerolinky by měly přijít o bezplatné povolenky.

Unijní exekutiva plánuje také zavést takzvané uhlíkové clo, které by měly platit podniky vyvážející do EU neekologicky vyráběné produkty jako ocel, hliník, cement, hnojiva či elektřinu. Podle zástupců českých odborových asociací a svazů budou důsledky návrhů pro Česko značné a vláda by měla analyzovat, jaké náklady přinesou a jak je financovat.

„Bude to zatraceně těžké, vím to. Ale musíme to udělat, je to naše odpovědnost… Nemůžeme zanechat našim dětem a vnukům budoucnost, která bude bez naší snahy temná,“ prohlásil Timmermans, který je odpovědný za klimatická opatření, už ve středu při představování balíčku. Odkazoval se na důsledky předpokládaného oteplení planety.

V rámci odděleného nového systému se má nově obchodovat s emisními povolenkami pro silniční dopravu a vytápění budov. Náklady budou hradit výrobci paliv či dodavatelé tepla do budov, což patrně povede ke zvýšení cen pro zákazníky.

Musíme skoncovat s fosilními palivy, ale zároveň musíme pomoci těm, kteří pocítí nejtvrdší dopady.
Frans Timmermans
místopředseda Evropské komise pro klimatickou politiku

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pracovní skupina jedná o změně financování ČT a ČRo

Pracovní skupina se v úterý sešla k jednání o převodu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) z poplatků na státní rozpočet. Vedle premiéra Andreje Babiše (ANO) a zástupců koalice se jednání účastní ředitel ČT Hynek Chudárek a šéf ČRo René Zavoral. Oba se změnou financování nesouhlasí.
03:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
před 1 hhodinou

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
před 2 hhodinami

VideoReportéři ČT se zajímali o nové syntetické drogy, které zaplavují obchody

Nové syntetické drogy najdou lidé v sušenkách, bonbonech nebo předbalených cigaretách. Řeč je o syntetických kanabinoidech, které napodobují účinky THC. Počet lidí, kteří po jejich požití skončí na záchrance nebo v nemocnici, každý rok stoupá. Stát se tyto psychoaktivní látky snaží postupně zakazovat. Výrobci a prodejci jsou ale rychlejší a pokaždé přijdou s novou sloučeninou, která na seznamu zakázaných látek ještě není. Tématu se pro pořad Reportéři+ věnoval Petr Vodseďálek, který natáčel s pražskými záchranáři a se skrytou kamerou se vydal i do obchodů, kde se drogy volně prodávají.
před 9 hhodinami

VideoDoufejme, že to Trump pochopí, říká Schiller k českým výdajům na obranu

Vláda stále nerozhodla, zda povolí prezidentovi Petru Pavlovi účast na červencovém summitu NATO v Ankaře. „Čeká na informace od ministra obrany,“ vysvětluje to předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO). Podle něj je mezi Strakovou akademií a Hradem dohoda, že na summit NATO prezident nepojede, ale pojede na valné shromáždění OSN. Senátor avizuje, že premiér Andrej Babiš (ANO) na jednání Aliance zdůvodní, „proč nejsme schopni dodržet, co jsme slíbili“. „Doufejme, že to pan (prezident USA Donald) Trump pochopí,“ přeje si Schiller a dodává, že Babiš má lepší pozici, protože se s Trumpem zná. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem dále mluvil o budoucnosti českých výdajů na obranu či cestě předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan.
před 11 hhodinami

Od úterý se začne ochlazovat a bude pršet

V Česku vyvrcholil příliv teplého vzduchu s teplotami až 28 stupňů Celsia, po kterém se v úterý ochladí a bude pršet. Ve středu se nejvyšší teploty budou držet do devatenácti stupňů. V druhé polovině týdne se mírně oteplí, denní teploty se budou pohybovat kolem dvaceti stupňů, vyplývá z předpovědi meteorologů. Kolísavý ráz počasí bude pokračovat i ve zbytku školního roku. Podle dlouhodobého výhledu budou nadcházející čtyři týdny jako celek s vyšší pravděpodobností chladnější, než je obvyklé pro tuto roční dobu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie navrhla obžalovat pekárnu z Agrofertu kvůli dotacím na linku na toastový chléb

Policie navrhla obžalovat společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci v hodnotě sto milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Serveru iRozhlas.cz potvrdil podání obžaloby státní zástupce Adam Bašný z Úřadu evropského veřejného žalobce, který kauzu dozoruje. Ten by měl nyní tento krok potvrdit, podle trestního řádu na to nemá žádnou lhůtu, napsal server. Holding Agrofert tvrdí, že firma postupovala v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rozhodnutí ohledně summitu NATO na jednání vlády nepadlo, řekl Pavel

Rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře nepadlo, řekl prezident Petr Pavel při odchodu z Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl zároveň prezidenta ujistit, že výkon jeho pravomocí omezovat nehodlá a zopakoval, že vláda o složení delegace rozhodne 22. června. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by měl na neformální části summitu zastoupit Česko někdo, kdo skutečně rozhoduje. Vláda zároveň v pondělí schválila Pavla jako vedoucího delegace Valného shromáždění OSN.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...