Severovýchod USA vyřadí z provozu jaderné elektrárny. Odkoupit je chtějí soukromé firmy

Nahrávám video

Severovýchod USA plánuje do dvou let odstavit hned několik jaderných bloků. Důvodem je malá poptávka po elektrické energii a také její nízké velkoobchodní ceny, za něž částečně může laciný zemní plyn. Zájem o odkup odstavených elektráren projevily soukromé společnosti specializující se na uskladňování radioaktivního odpadu. Ty zároveň slibují, že reaktory vyřadí z provozu až sedmkrát rychleji než jejich dosavadní vlastníci. Rychlejší postup nicméně vyvolává mezi odborníky otázky, zda je metoda bezpečná a ekologicky šetrná.

Použité palivové soubory z reaktoru se běžně ukládají pod dostatečnou vrstvu vody. Zhruba po deseti letech se v kontejnerech převezou do meziskladu, kde jsou uloženy až do přepracování nebo do konečného uložení. Americké firmy ale tvrdí, že navrhly kontejner, do kterého se vyhořelé palivo může ze specializovaného bazénu přemístit už po třech letech.

Někteří odborníci se nicméně domnívají, že vyřazení reaktorů z provozu během několika málo let je méně výhodné než desetiletí trvající postup. Při něm jsou elektrárny uzavřeny, dokud se radioaktivní prvky pomalu nerozpadnou. Pochybují také o tom, že budou mít soukromé firmy dostatek zkušeností i finančních prostředků na to, aby vedly několik projektů najednou.

„Uzavřeli jsme několik pojištění pro případ, že bychom narazili na něco neočekávaného a mohli tak z pojistky hradit dekontaminaci a další aktivity,“ reagoval výkonný ředitel firmy NorthStar Solutions Scott State. Podle něho má společnost dostatek odborníků na to, aby ve stejný čas zvládla vést až šest projektů.

To se ale nelíbí ani aktivistům, kteří bojují proti jaderné energetice a problémům s uskladňováním odpadu, které s sebou přináší. „Tato zařízení dostala licenci, aniž by existoval dlouhodobý plán, co dál s jaderným odpadem. Pokaždé se řeklo, že se o to postará někdo jiný,“ popsal jeden z kritiků Paul Gunter. Poukázal navíc, že mnohým dalším zařízením už skončila životnost.

Kritici jaderné energie tak považují obnovitelné zdroje za tu správnou cestu, jíž by se energetika měla v budoucnosti ubírat. Jádro patrně vystřídají zejména větrné a plynové elektrárny. Hlavní odstavování jaderných bloků je v regionu naplánováno mezi roky 2019 a 2025. Do budoucna je ale předurčeno pro celý severovýchod Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 13 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 18 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 18 lidí včetně čtyř dětí, oznámily odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 1 hhodinou

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maskovaní převaděči se násilně pokusili protlačit do Lotyšska migranty

Tento týden se maskovaní, agresivní a ozbrojení převaděči z Běloruska pokusili dostat skupinu migrantů přes hranici do Lotyšska, uvedly v úterý lotyšské Národní ozbrojené síly (NBS).
před 1 hhodinou

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.