Stát se chystá snížit podporu solárních zdrojů energie. Náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla v pořadu Devadesátka ČT24 uvedl, že s tím spojená kontrola se bude týkat pouze velkých zdrojů, ne tedy solárních panelů na střechách rodinných domů. Ministerstvo by chystanými kroky chtělo ušetřit šest miliard korun. Zároveň by tak vyhovělo závazkům vůči Evropské komisi, po jejichž splnění může Česko podporu obnovitelným zdrojům energie vyplácet.
Stát se chystá snížit podporu solárních zdrojů. Přiměřenost zisku bude kontrolovat u velkých hráčů
Devadesátka ČT24: Méně peněz na podporu solárních elektráren (zdroj: ČT24)
Podpora všech obnovitelných zdrojů nyní dosahuje 47 miliard ročně. Jen solární elektrárny odčerpají 29 miliard. Cena je dosud garantovaná, nově má být stanovena horní hranice zisku. V návrhu je 8,4 procenta. Tato výše by byla zavedena na všechny zdroje.
Neděla doplnil, že se uskuteční sektorové šetření fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010 (nyní probíhá desetiletá kontrola u zdrojů instalovaných v roce 2009). V případě nadměrného zisku „jim umožníme, aby se vzdali nějaké části podpory,“ řekl náměstek. Pokud by někdo s tímto dobrovolným mechanismem nesouhlasil, začala by individuální cenová kontrola dané elektrárny.
Náměstek předpokládá, že z 29 tisíc solárních instalací by kontrola mohla dopadnout na jeden až dva tisíce. Tedy těch velkých, u nichž se například sbíhá provozní a investiční státní podpora. U malých zdrojů s malými podporami by kontrola nebyla efektivní.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák připomněl dřívější závazek České republiky navýšit podíl obnovitelných zdrojů do roku 2010 o osm procent. „Naplnili jsme ho především pomocí růstu fotovoltaických elektráren. Ještě v roce 2008 hrozilo, že bychom ho nemuseli naplnit,“ řekl.
Současný přístup ministerstva vůči investorům nepovažuje Sedlák za férový. Domnívá se, že majitelé jednotlivých elektráren se obrátí na soudy.
Od provozovatelů fotovoltaických elektráren již zaznělo varování směrem k ministerstvu průmyslu a obchodu, pokud by chtělo retroaktivně snižovat podporu. Šéf resortu Karel Havlíček (za ANO) však už ve středu řekl, že resort projednává současnou situaci s Evropskou komisí, aby věděl, kam v omezení financování může jít.
„Nechceme to dělat retroaktivně, chceme to dělat do budoucnosti.“ Zároveň zdůraznil, že solární boom, někdy i solární „mejdan“, který tady byl, skončil.
Účet pro firmy, pro lidi, ale i pro vládu je neuvěřitelný. Náš podíl v obnovitelných zdrojích je 14,5 procenta a stojí nás to 50 miliard ročně. Slovensko má 12,5 procenta a stojí je to 10 miliard ročně.
V pořadu se také diskutovalo o solární dani. Šestadvacetiprocentní daň pro solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 schválili poslanci na konci roku 2010 v reakci na boom nových slunečních elektráren vyvolaný zvýhodněným výkupem energie. Platit měla tři roky, později parlament její účinnost prodloužil a snížil sazbu na deset procent. Provozovatelé elektráren zavedení odvodů kritizovali jako nečekaný a protiústavní zásah do svých podnikatelských záměrů.
Partner v právní firmě Baker & McKenzie Martin Hrodek k tomu v pořadu uvedl, že ze sedmi arbitráží jich šest již skončilo vítězstvím Česka. Stát tak investorům nemusel vyplatit žádné peníze jako škodu a ušlý zisk za zavedení solární daně.
Jan Rovenský z Greenpeace uvedl, že jeho organizaci je jedno, zda „ke zdanění dojde či ne, to je mezi státem a investory“. Podstatnější podle něj je, aby stát do budoucna neházel obnovitelným zdrojům administrativní klacky pod nohy. Fotovoltaika hraje v budoucích scénářích Greenpeace výraznou roli, ale není to jediný zdroj, na který lze spoléhat.
Zmínil také, že „přepálená“ finanční státní podpora v letech 2009 a 2010 vedla k totální diskreditaci oboru na dalších deset let.
Odhad NKÚ je, že do roku 2030 celkové náklady na podporované zdroje elektřiny převýší bilion korun. … Podstatnou část této sumy zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině.