Ministerstvo průmyslu chystá škrty v podpoře solárních zdrojů. Ušetřit by chtělo šest miliard korun

Nahrávám video

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje razantní snížení podpory solárních zdrojů energie. Nově má být zavedena horní hranice zisku. Resort tak hodlá ušetřit šest miliard korun.

Ministr Karel Havlíček (za ANO) řekl, že resort projednává současnou situaci s Evropskou komisí, aby věděl, kam v omezení financování může jít. „Nechceme to dělat retroaktivně, chceme to dělat do budoucnosti.“  Zároveň zdůraznil, že solární boom, někdy i solární „mejdan“, který tady byl, skončil.

Výši podpory solárních elektráren už v minulosti opakovaně kritizoval prezident republiky Miloš Zeman. Ten se ve středu schází s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Jedním z témat jednání je právě hospodaření státu. 

Státní příspěvek nyní podléhá takzvané solární dani ve výši deseti procent. Pokud vláda zavede horní hranici zisku a přijde tak další omezení, hrozí provozovatelé arbitrážemi. Kontrola cen má podle návrhu proběhnout u všech provozovatelů.

Největší boom solárních elektráren přišel v letech 2009 a 2010. Tehdy také prudce klesla pořizovací cena zařízení, zatímco garantovaná výkupní cena energie zůstala stejná. Vláda následně zavedla zdanění.

Teď přichází s dalším řešením, jak snížit podporu energie ze slunce.

Účet pro firmy, pro lidi, ale i pro vládu je neuvěřitelný. Náš podíl v obnovitelných zdrojích je 14,5 procenta a stojí nás to 50 miliard ročně. Slovensko má 12,5 procenta a stojí je to 10 miliard ročně.
Karel Havlíček
ministr průmyslu a obchodu (za ANO)

Podpora všech obnovitelných zdrojů nyní dosahuje 47 miliard ročně. Jen solární elektrárny odčerpají 29 miliard. Cena je dosud garantovaná, nově má být stanovena horní hranice zisku. V návrhu je 8,4 procenta.

Každá elektrárna by následně prošla kontrolou. Pokud by majiteli vydělávala víc, než je hranice zisku, mohl by si majitel sám snížit podporu dobrovolně, nebo by ji snížil stát na hranici danou zákonem.

„Je to dědictví, které nám likviduje rozpočet. Celkově je dopad až 1000 miliard, což je velké negativum pro rozpočet,“ uvedl k podpoře obnovitelných zdrojů Babiš. 

Obnovitelné zdroje, snížení podpory
Zdroj: ČT24

Část sněmovní opozice plán ministra Havlíčka (nestr. za ANO) podporuje. Zároveň ale upozorňuje, že to pro Českou republiku může být i riziko.

„O to víc, jak je to citlivé téma, by mělo ministerstvo postupovat obezřetně a vést o tom řádnou diskusi s politickými stranami zastoupenými ve sněmovně. Je to téma citlivé a v budoucnu můžou České republice hrozit arbitráže,“ řekl místopředseda hnutí STAN Petr Gazdík. 

Místopředseda sněmovního výboru pro životní prostředí Jan Zahradník (ODS) si myslí, že dotační tituly jsou dány na léta dopředu. „Solární podnikatelé mají jistotu, že jim ty dotace přijdou, tak jak jim to předešlý zákon schválil.“

Od provozovatelů fotovoltaických elektráren zaznělo varování směrem k ministerstvu průmyslu a obchodu. Pokud by chtělo retroaktivně snižovat podporu, bránili by se  soudně. „Majitelé budou své investice bránit a budou hájit podmínky, které jim stát v minulosti slíbil,“ řekl Martin Sedlák se Svazu moderní energetiky. 

Miliardy mají směřovat jinam

Resort průmyslu chce zvýšit i závazek podílu zelené energie, který musí Česko plnit v roce 2030. Evropské unii slibujeme 22 procent, což je o jedno a půl procenta víc, než byl původní plán.

V roce 2025 má docházet k útlumu uhlí. Nahrazovat by jej měly právě obnovitelné zdroje. Do budoucna tak hodlá ministerstvo podporovat výstavbu obnovitelných zdrojů prostřednictvím modernizačního fondu. Peníze tedy nemají jít na provoz, ale peníze mají podnikatelé dostat na investice.

Původní plán počítal s 51 miliardami, nově to má být jen 15 miliard. To kritizuje například ministerstvo životního prostředí jako nedostatečnou motivaci. „Samozřejmě se s tím seznámíme. My s MPO právě na podpoře obnovitelných zdrojů velmi spolupracujeme,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). 

Solární energetika
Zdroj: solár/energetika/jaderná

Sedlák se domnívá, že se tak zbrzdí rozvoj nových projektů obnovitelných zdrojů, protože nebude k dispozici tolik peněz.

„Jde o to, aby finance z modernizačního fondu opravdu sloužily k financování snižování emisí. Ne opět k nejasnému a netransparentnímu podporování obnovitelných zdrojů,“ uvedl předseda sekce hospodářské politiky Hospodářské komory ČR Filip Dvořák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
před 14 hhodinami

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 21 hhodinami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
6. 6. 2026

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026
Načítání...