Zhoršení výhledu pro Česko přišlo kvůli plynu a zadlužování, současná vláda za něj nemůže, říká ekonomka Matesová

28 minut
Interview ČT24 s ekonomkou Janou Matesovou
Zdroj: ČT24

Ratingová agentura Moody’s minulý týden konstatovala, že výhled Česka je kvůli možnému omezení dodávek plynu negativní. Samotný rating (důvěryhodnost země a její budoucí schopnost splácet své závazky) však zůstává vysoký. Podle ekonomky Jany Matesové hraje roli také rychlý růst zadlužení země. Hlavním viníkem zhoršení je Rusko, česká vláda za něj nemůže, řekla v Interview ČT24.

„Agentury se dívají na okolnosti všeho druhu. Moody’s i ostatní agentury už nás dvakrát varovaly, že budou muset změnit výhled na negativní, protože jsme měli v Evropské unii nejrychlejší růst zadlužení, i když je vzhledem k HDP pořád nízký. A teď v poslední době samozřejmě hraje roli i ten plyn,“ poznamenala Matesová.

Připomněla, že pro Česko by úplné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska znamenalo značné dopady na ekonomiku země. „Jsme vnitrozemská země, nemáme snadný přístup k těm případným zásobám zkapalněného plynu. Jsme závislí na tom, co nám přepustí ostatní země, například Německo,“ popsala. Dodala také, že jde o výrazně dražší zdroj. 

Ekonomka také upozornila na to, že Česko je ekonomikou vysoce závislou na zahraničním obchodu. „Bohužel naše produkce pro zahraničí je především uprostřed výrobního řetězce. My jsme dodavatelé polotovarů,“ upozornila s tím, že takoví dodavatelé si příliš navyšovat ceny nemohou, ale náklady jim porostou. 

Hodnocení agentury Moody’s se však investoři podle Matesové neleknou. Uvedla, že investoři znají rizika operací v Evropě. „Evropa je evidentně novou globální situací po agresi Ruska proti Ukrajině nejvíce ohroženým kontinentem z hlediska ekonomického,“ shrnula.

Viníkem je Rusko, míní Matesová

Na otázku, kdo může za zhoršení výhledu Česka, Matesová řekla, že to není současný kabinet Petra Fialy (ODS). „Naopak se snažila získat náhradní kapacity. Dosáhla dohody o solidaritě zemí EU,“ řekla o práci vlády ekonomka.

Jediným viníkem úplné závislosti na ruském plynu není ani minulý kabinet Andreje Babiše (ANO), dodala Matesová. Může za to i závislost ostatních evropských zemí, ale především je viníkem Rusko. „Přinejmenším od roku 2006 se veřejně vůbec netajilo tím, co jsou cíle jeho imperiální politiky, tedy získat zpět vliv, který Rusko mělo nad celou oblastí za bývalou železnou oponou,“ připomenula. 

„Kdybychom se ptali na současný ekonomický růst, tak tam mohou mít část viny vlády předchozí i vláda současná. Ale pokud jde o toto zhoršení a důvody, které uvedla Moody’s, tedy riziko zastavení plynu a rychlost zadlužování, to není vina této vlády. Může být v budoucnosti, teď ale ne,“ zdůraznila.

Investice do obnovitelných zdrojů jsou příležitostí, říká ekonomka

Matesová je přesvědčena o tom, že už i firmy a domácnosti si uvědomují, že bude třeba s plynem šetřit. „Pokud jde o domácnosti, tak řada lidí už skutečně vážně uvažuje o tom, že budou vytápět méně, případně nebudou vytápět plynem. Ale domácnosti jsou malá část spotřeby, řekněme čtvrtina,“ řekla. 

Ekonomka si myslí, že nyní jde hlavně o výrobu. „Mám na mysli třeba elektrárny, které z drahého plynu vyrábějí elektřinu, kterou potom vyvážejí do zahraničí, prodávají přes burzu, protože je to teď výhodné. Tam je potřeba se dívat na spotřebu,“ upozornila. Mělo by se tak podle ní vyrábět méně elektřiny z plynu, ale jen v případě, že jde o elektřinu na vývoz.

Podle Matesové by země měly rychleji investovat do obnovitelných zdrojů. „Jde o to, abychom měli tu elektřinu z čeho vyrábět. Jaderné kapacity jsou jistě dobré, ale výstavba trvá strašně dlouho. Vidíme Německo, které úplně iracionálně a z emocionálních důvodů odchází od jaderné energie. Celou transformaci k obnovitelným zdrojům si postavilo na plynu, tím pádem je Evropa teď víc vydíratelná,“ vysvětluje ekonomka.

Země by se tak podle jejích slov měly zaměřit na transformaci k obnovitelným zdrojům a určitě i k úspornějším technologiím. „To je obrovská příležitost pro investice,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump zrušil cla na některé potraviny, jejichž ceny rostou

Americký prezident Donald Trump v pátek zrušil dovozní cla na hovězí maso, ovoce, kávu a další potraviny, které v posledních měsících v USA zdražily. Šéf Bílého domu, který zavedl cla na mnoho produktů s cílem vyvinout tlak na ostatní země, sám čelí tlaku, neboť sliboval pokles cen, ale děje se opak, napsala agentura AP. Opoziční demokraté v Trumpově rozhodnutí vidí důkaz, že jeho celní politika vede ke zdražování.
před 13 hhodinami

Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.
včeraAktualizovánovčera v 14:40

Maďarská výjimka z amerických sankcí na ropu platí i pro slovenskou rafinerii

Výjimka z amerických sankcí, kterou má na nákup ruské ropy Maďarsko, se bude vztahovat i na dodávky suroviny do bratislavské rafinerie Slovnaft. Novinářům to v pátek řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Slovnaft patří do maďarské petrochemické skupiny MOL.
včera v 14:20

Historik: Centrálně plánovaná ekonomika nedokázala generovat inovace

Centrálně plánovaná ekonomika orientující se po válce především na těžký průmysl často nedokázala podchytit poptávku a zajistit dostatek spotřebního zboží. Tehdejší ekonomové si podle historika z Filozofické fakulty UK Jakuba Rákosníka, který byl hostem Studia 6, jeho význam uvědomovali, preference těžkého průmyslu však byla na přelomu 40. a 50. let způsobena mimo jiné očekáváním třetí světové války.
14. 11. 2024Aktualizovánovčera v 11:33

Během svátečního 17. listopadu budou obchody otevřené

Lidé si 17. listopadu budou moci nakoupit i ve větších obchodech. I když provozovny nad dvě stě metrů čtverečních musí ze zákona zůstat během některých státních svátků zavřené, tak Den boje za svobodu a demokracii mezi ně nepatří.
včera v 08:00

Objem hypoték v říjnu stoupl o tři procenta na 38,8 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v říjnu hypotéky za 38,8 miliardy korun, což je proti září nárůst o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly o procento na 29,4 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů klesly na 4,48 procenta ze zářijových 4,52 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:19

ČNB nakoupila testovací portfolio digitálních aktiv za milion dolarů

Česká národní banka (ČNB) nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv. Portfolio nebude součástí devizových rezerv, uvedla centrální banka.
13. 11. 2025Aktualizováno13. 11. 2025

Cla na levné balíky z Číny budou již příští rok, rozhodli ministři EU

Unijní ministři financí se ve čtvrtek v Bruselu dohodli, že co nejdříve v roce 2026 zavedou cla na balíky s nízkou hodnotou přicházející do zemí Evropské unie. Tento krok zasáhne i čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Původní plán spočíval ve zrušení osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur (přes 3600 korun) až v roce 2028. Miliardy balíků přicházejících do EU převážně z Číny však vyvolaly negativní reakci podniků a vznikl tlak na politiky, aby jednali rychleji, poznamenala agentura Reuters.
13. 11. 2025
Načítání...