Zhoršení výhledu pro Česko přišlo kvůli plynu a zadlužování, současná vláda za něj nemůže, říká ekonomka Matesová

Nahrávám video
Interview ČT24 s ekonomkou Janou Matesovou
Zdroj: ČT24

Ratingová agentura Moody’s minulý týden konstatovala, že výhled Česka je kvůli možnému omezení dodávek plynu negativní. Samotný rating (důvěryhodnost země a její budoucí schopnost splácet své závazky) však zůstává vysoký. Podle ekonomky Jany Matesové hraje roli také rychlý růst zadlužení země. Hlavním viníkem zhoršení je Rusko, česká vláda za něj nemůže, řekla v Interview ČT24.

„Agentury se dívají na okolnosti všeho druhu. Moody’s i ostatní agentury už nás dvakrát varovaly, že budou muset změnit výhled na negativní, protože jsme měli v Evropské unii nejrychlejší růst zadlužení, i když je vzhledem k HDP pořád nízký. A teď v poslední době samozřejmě hraje roli i ten plyn,“ poznamenala Matesová.

Připomněla, že pro Česko by úplné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska znamenalo značné dopady na ekonomiku země. „Jsme vnitrozemská země, nemáme snadný přístup k těm případným zásobám zkapalněného plynu. Jsme závislí na tom, co nám přepustí ostatní země, například Německo,“ popsala. Dodala také, že jde o výrazně dražší zdroj. 

Ekonomka také upozornila na to, že Česko je ekonomikou vysoce závislou na zahraničním obchodu. „Bohužel naše produkce pro zahraničí je především uprostřed výrobního řetězce. My jsme dodavatelé polotovarů,“ upozornila s tím, že takoví dodavatelé si příliš navyšovat ceny nemohou, ale náklady jim porostou. 

Hodnocení agentury Moody’s se však investoři podle Matesové neleknou. Uvedla, že investoři znají rizika operací v Evropě. „Evropa je evidentně novou globální situací po agresi Ruska proti Ukrajině nejvíce ohroženým kontinentem z hlediska ekonomického,“ shrnula.

Viníkem je Rusko, míní Matesová

Na otázku, kdo může za zhoršení výhledu Česka, Matesová řekla, že to není současný kabinet Petra Fialy (ODS). „Naopak se snažila získat náhradní kapacity. Dosáhla dohody o solidaritě zemí EU,“ řekla o práci vlády ekonomka.

Jediným viníkem úplné závislosti na ruském plynu není ani minulý kabinet Andreje Babiše (ANO), dodala Matesová. Může za to i závislost ostatních evropských zemí, ale především je viníkem Rusko. „Přinejmenším od roku 2006 se veřejně vůbec netajilo tím, co jsou cíle jeho imperiální politiky, tedy získat zpět vliv, který Rusko mělo nad celou oblastí za bývalou železnou oponou,“ připomenula. 

„Kdybychom se ptali na současný ekonomický růst, tak tam mohou mít část viny vlády předchozí i vláda současná. Ale pokud jde o toto zhoršení a důvody, které uvedla Moody’s, tedy riziko zastavení plynu a rychlost zadlužování, to není vina této vlády. Může být v budoucnosti, teď ale ne,“ zdůraznila.

Investice do obnovitelných zdrojů jsou příležitostí, říká ekonomka

Matesová je přesvědčena o tom, že už i firmy a domácnosti si uvědomují, že bude třeba s plynem šetřit. „Pokud jde o domácnosti, tak řada lidí už skutečně vážně uvažuje o tom, že budou vytápět méně, případně nebudou vytápět plynem. Ale domácnosti jsou malá část spotřeby, řekněme čtvrtina,“ řekla. 

Ekonomka si myslí, že nyní jde hlavně o výrobu. „Mám na mysli třeba elektrárny, které z drahého plynu vyrábějí elektřinu, kterou potom vyvážejí do zahraničí, prodávají přes burzu, protože je to teď výhodné. Tam je potřeba se dívat na spotřebu,“ upozornila. Mělo by se tak podle ní vyrábět méně elektřiny z plynu, ale jen v případě, že jde o elektřinu na vývoz.

Podle Matesové by země měly rychleji investovat do obnovitelných zdrojů. „Jde o to, abychom měli tu elektřinu z čeho vyrábět. Jaderné kapacity jsou jistě dobré, ale výstavba trvá strašně dlouho. Vidíme Německo, které úplně iracionálně a z emocionálních důvodů odchází od jaderné energie. Celou transformaci k obnovitelným zdrojům si postavilo na plynu, tím pádem je Evropa teď víc vydíratelná,“ vysvětluje ekonomka.

Země by se tak podle jejích slov měly zaměřit na transformaci k obnovitelným zdrojům a určitě i k úspornějším technologiím. „To je obrovská příležitost pro investice,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 2 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 12 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 19 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...