Zhoršení výhledu pro Česko přišlo kvůli plynu a zadlužování, současná vláda za něj nemůže, říká ekonomka Matesová

Nahrávám video

Ratingová agentura Moody’s minulý týden konstatovala, že výhled Česka je kvůli možnému omezení dodávek plynu negativní. Samotný rating (důvěryhodnost země a její budoucí schopnost splácet své závazky) však zůstává vysoký. Podle ekonomky Jany Matesové hraje roli také rychlý růst zadlužení země. Hlavním viníkem zhoršení je Rusko, česká vláda za něj nemůže, řekla v Interview ČT24.

„Agentury se dívají na okolnosti všeho druhu. Moody’s i ostatní agentury už nás dvakrát varovaly, že budou muset změnit výhled na negativní, protože jsme měli v Evropské unii nejrychlejší růst zadlužení, i když je vzhledem k HDP pořád nízký. A teď v poslední době samozřejmě hraje roli i ten plyn,“ poznamenala Matesová.

Připomněla, že pro Česko by úplné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska znamenalo značné dopady na ekonomiku země. „Jsme vnitrozemská země, nemáme snadný přístup k těm případným zásobám zkapalněného plynu. Jsme závislí na tom, co nám přepustí ostatní země, například Německo,“ popsala. Dodala také, že jde o výrazně dražší zdroj. 

Ekonomka také upozornila na to, že Česko je ekonomikou vysoce závislou na zahraničním obchodu. „Bohužel naše produkce pro zahraničí je především uprostřed výrobního řetězce. My jsme dodavatelé polotovarů,“ upozornila s tím, že takoví dodavatelé si příliš navyšovat ceny nemohou, ale náklady jim porostou. 

Hodnocení agentury Moody’s se však investoři podle Matesové neleknou. Uvedla, že investoři znají rizika operací v Evropě. „Evropa je evidentně novou globální situací po agresi Ruska proti Ukrajině nejvíce ohroženým kontinentem z hlediska ekonomického,“ shrnula.

Viníkem je Rusko, míní Matesová

Na otázku, kdo může za zhoršení výhledu Česka, Matesová řekla, že to není současný kabinet Petra Fialy (ODS). „Naopak se snažila získat náhradní kapacity. Dosáhla dohody o solidaritě zemí EU,“ řekla o práci vlády ekonomka.

Jediným viníkem úplné závislosti na ruském plynu není ani minulý kabinet Andreje Babiše (ANO), dodala Matesová. Může za to i závislost ostatních evropských zemí, ale především je viníkem Rusko. „Přinejmenším od roku 2006 se veřejně vůbec netajilo tím, co jsou cíle jeho imperiální politiky, tedy získat zpět vliv, který Rusko mělo nad celou oblastí za bývalou železnou oponou,“ připomenula. 

„Kdybychom se ptali na současný ekonomický růst, tak tam mohou mít část viny vlády předchozí i vláda současná. Ale pokud jde o toto zhoršení a důvody, které uvedla Moody’s, tedy riziko zastavení plynu a rychlost zadlužování, to není vina této vlády. Může být v budoucnosti, teď ale ne,“ zdůraznila.

Investice do obnovitelných zdrojů jsou příležitostí, říká ekonomka

Matesová je přesvědčena o tom, že už i firmy a domácnosti si uvědomují, že bude třeba s plynem šetřit. „Pokud jde o domácnosti, tak řada lidí už skutečně vážně uvažuje o tom, že budou vytápět méně, případně nebudou vytápět plynem. Ale domácnosti jsou malá část spotřeby, řekněme čtvrtina,“ řekla. 

Ekonomka si myslí, že nyní jde hlavně o výrobu. „Mám na mysli třeba elektrárny, které z drahého plynu vyrábějí elektřinu, kterou potom vyvážejí do zahraničí, prodávají přes burzu, protože je to teď výhodné. Tam je potřeba se dívat na spotřebu,“ upozornila. Mělo by se tak podle ní vyrábět méně elektřiny z plynu, ale jen v případě, že jde o elektřinu na vývoz.

Podle Matesové by země měly rychleji investovat do obnovitelných zdrojů. „Jde o to, abychom měli tu elektřinu z čeho vyrábět. Jaderné kapacity jsou jistě dobré, ale výstavba trvá strašně dlouho. Vidíme Německo, které úplně iracionálně a z emocionálních důvodů odchází od jaderné energie. Celou transformaci k obnovitelným zdrojům si postavilo na plynu, tím pádem je Evropa teď víc vydíratelná,“ vysvětluje ekonomka.

Země by se tak podle jejích slov měly zaměřit na transformaci k obnovitelným zdrojům a určitě i k úspornějším technologiím. „To je obrovská příležitost pro investice,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 20 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...