Zhoršení výhledu pro Česko přišlo kvůli plynu a zadlužování, současná vláda za něj nemůže, říká ekonomka Matesová

Nahrávám video
Interview ČT24 s ekonomkou Janou Matesovou
Zdroj: ČT24

Ratingová agentura Moody’s minulý týden konstatovala, že výhled Česka je kvůli možnému omezení dodávek plynu negativní. Samotný rating (důvěryhodnost země a její budoucí schopnost splácet své závazky) však zůstává vysoký. Podle ekonomky Jany Matesové hraje roli také rychlý růst zadlužení země. Hlavním viníkem zhoršení je Rusko, česká vláda za něj nemůže, řekla v Interview ČT24.

„Agentury se dívají na okolnosti všeho druhu. Moody’s i ostatní agentury už nás dvakrát varovaly, že budou muset změnit výhled na negativní, protože jsme měli v Evropské unii nejrychlejší růst zadlužení, i když je vzhledem k HDP pořád nízký. A teď v poslední době samozřejmě hraje roli i ten plyn,“ poznamenala Matesová.

Připomněla, že pro Česko by úplné zastavení dodávek zemního plynu z Ruska znamenalo značné dopady na ekonomiku země. „Jsme vnitrozemská země, nemáme snadný přístup k těm případným zásobám zkapalněného plynu. Jsme závislí na tom, co nám přepustí ostatní země, například Německo,“ popsala. Dodala také, že jde o výrazně dražší zdroj. 

Ekonomka také upozornila na to, že Česko je ekonomikou vysoce závislou na zahraničním obchodu. „Bohužel naše produkce pro zahraničí je především uprostřed výrobního řetězce. My jsme dodavatelé polotovarů,“ upozornila s tím, že takoví dodavatelé si příliš navyšovat ceny nemohou, ale náklady jim porostou. 

Hodnocení agentury Moody’s se však investoři podle Matesové neleknou. Uvedla, že investoři znají rizika operací v Evropě. „Evropa je evidentně novou globální situací po agresi Ruska proti Ukrajině nejvíce ohroženým kontinentem z hlediska ekonomického,“ shrnula.

Viníkem je Rusko, míní Matesová

Na otázku, kdo může za zhoršení výhledu Česka, Matesová řekla, že to není současný kabinet Petra Fialy (ODS). „Naopak se snažila získat náhradní kapacity. Dosáhla dohody o solidaritě zemí EU,“ řekla o práci vlády ekonomka.

Jediným viníkem úplné závislosti na ruském plynu není ani minulý kabinet Andreje Babiše (ANO), dodala Matesová. Může za to i závislost ostatních evropských zemí, ale především je viníkem Rusko. „Přinejmenším od roku 2006 se veřejně vůbec netajilo tím, co jsou cíle jeho imperiální politiky, tedy získat zpět vliv, který Rusko mělo nad celou oblastí za bývalou železnou oponou,“ připomenula. 

„Kdybychom se ptali na současný ekonomický růst, tak tam mohou mít část viny vlády předchozí i vláda současná. Ale pokud jde o toto zhoršení a důvody, které uvedla Moody’s, tedy riziko zastavení plynu a rychlost zadlužování, to není vina této vlády. Může být v budoucnosti, teď ale ne,“ zdůraznila.

Investice do obnovitelných zdrojů jsou příležitostí, říká ekonomka

Matesová je přesvědčena o tom, že už i firmy a domácnosti si uvědomují, že bude třeba s plynem šetřit. „Pokud jde o domácnosti, tak řada lidí už skutečně vážně uvažuje o tom, že budou vytápět méně, případně nebudou vytápět plynem. Ale domácnosti jsou malá část spotřeby, řekněme čtvrtina,“ řekla. 

Ekonomka si myslí, že nyní jde hlavně o výrobu. „Mám na mysli třeba elektrárny, které z drahého plynu vyrábějí elektřinu, kterou potom vyvážejí do zahraničí, prodávají přes burzu, protože je to teď výhodné. Tam je potřeba se dívat na spotřebu,“ upozornila. Mělo by se tak podle ní vyrábět méně elektřiny z plynu, ale jen v případě, že jde o elektřinu na vývoz.

Podle Matesové by země měly rychleji investovat do obnovitelných zdrojů. „Jde o to, abychom měli tu elektřinu z čeho vyrábět. Jaderné kapacity jsou jistě dobré, ale výstavba trvá strašně dlouho. Vidíme Německo, které úplně iracionálně a z emocionálních důvodů odchází od jaderné energie. Celou transformaci k obnovitelným zdrojům si postavilo na plynu, tím pádem je Evropa teď víc vydíratelná,“ vysvětluje ekonomka.

Země by se tak podle jejích slov měly zaměřit na transformaci k obnovitelným zdrojům a určitě i k úspornějším technologiím. „To je obrovská příležitost pro investice,“ uzavřela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 2 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 18 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Indie ztrácí kvůli blízkovýchodní válce reputaci i prosperitu a tíhne k Rusku

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
10. 4. 2026

Venezuela po ropě zpřístupní soukromým společnostem také těžbu nerostů

Venezuela zpřístupní své rozsáhlé zásoby nerostů soukromým investorům. Učiní tak necelé tři měsíce poté, co v souladu s požadavky Spojených států otevřela podobným způsobem svůj ropný sektor. V noci na pátek to napsala agentura AFP, podle níž tento krok schválil parlament latinskoamerické země.
10. 4. 2026
Načítání...