Energetická krize se řeší na evropské i národní úrovni, řekl v Událostech, komentářích místopředseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Reagoval tak na kritiku, že v návrhu rozpočtu na příští rok není uveden úsporný energetický tarif. Podle Skopečka se do návrhu rozpočtu promítne až výsledek jednání. Hovořil také o inflaci, ze které částečně obvinil i bývalou vládu, za což jej kritizoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), podle kterého byla inflace za bývalé vlády kolem čtyř procent. Odmítl i údajné rozhazování během pandemie covidu-19.
Energetická krize se řeší v Evropě i doma, výsledek se do návrhu rozpočtu dostane, ujistil Skopeček
Debata o řešní energetické krize a vysokých cen energií (zdroj: ČT24)
Skopeček reagoval na zjištění ČT, že v návrhu státního rozpočtu na příští rok není uveden úsporný energetický tarif. „Debata o státním rozpočtu se rozbíhá. Rozpočet musí být vládou schválen a do sněmovny poslán na konci září. Jsem přesvědčen, že bude reagovat i na ty věci, které se týkají energie,“ uvedl. Připomněl, že energetická krize se nyní řeší na evropské i národní úrovni. Výsledek jednání bude podle něj návrh rozpočtu obsahovat.
Skopeček také dodal, že velký podíl na rostoucí inflaci má také bývalá vláda Andreje Babiše (ANO). Proti tomu se ale ohradil Brabec. „Tehdy byla inflace někde kolem čtyř procent, teď se blíží k dvaceti procentům, tak je jasné, že to prostě nebyla vina Babišovy vlády,“ uvedl. Odmítl také údajné rozhazování peněz v době covidu, o kterém Skopeček mluvil. „Ty peníze byly v ekonomice, nikde nebyly rozkradeny, neztratily se,“ dodal.
Podle Skopečka však rozpočtová politika bývalé vlády inflaci přifoukla. „Inflace má samozřejmě nějaké zpoždění, takže vláda Andreje Babiše se samozřejmě podílela vedle celé řady jiných faktorů na té vysoké inflaci,“ reagoval.
Brabec zkritizoval také vládní heslo „Nenecháme lidi padnout“, které označil za klišé. „Ti lidé už padají, padají firmy. Tisíce, spíš desetitisíce lidí už dnes reálně padají. Říct, že nenecháme nikoho padnout, je opravdu úplně mimo,“ míní opoziční poslanec. Skopeček to ale odmítl, vláda podle něj přišla s celou řadou opatření, zmínil valorizaci důchodů, zvýšení příspěvků na bydlení či pět tisíc pro rodiny na každé dítě. „Odmítám, že bychom nic nedělali,“ dodal.
Skopeček: Pomoc musí mít strop
Skopeček upozornil, že pomoc, i když jde o bezprecedentní situaci, musí mít nějaký strop. „Posunuli jsme se z dob, kdy jsme si nedovedli představit schodky v řádech desítek miliard korun. Nyní se bavíme o čísle v řádu stovek miliard korun,“ upozornil s tím, že toho se bude Česko zbavovat dlouho. „Já jsem určitě pro to, abychom pomáhali, pokud možno co nejvíc cíleně,“ dodal.
Se stropem souhlasí i Brabec. Stěžoval si ale na to, jak bývalá opozice – dnes vládní koalice – kritizovala Babišovu vládu za vysoké schodky státního rozpočtu. „Nová vláda ve svém střednědobém výhledu naplánovala deficit do roku 2025 celkem 1 bilion a 200 miliard. Kde jsou teda ty konsolidace veřejných financí, kde jsou ty úspory? Já jsem žádné neviděl,“ upozornil.
Bude Evropa bez ruského plynu?
V posledních dnech reálně hrozí, že se Evropa ocitne kompletně bez plynu z Ruska. Ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek si myslí, že plyn bude velmi drahý. „Jestli dojde k nějakému omezování dodávek, to nevím. To nejkrizovější období čekám na začátku jara,“ uvedl.
Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy je nyní nutné hledat rychlá řešení. Důležité podle něj také je zaměřit se na střednědobá a dlouhodobá opatření. „To je zjednodušení povolovacích procesů k urychlení instalace obnovitelných zdrojů, protože to je priorita a způsob, jak vyřešit závislost na energii z Ruska. Je to ten nejlepší způsob, když si energii vyrobíme sami,“ sdělil.
Skopeček řekl, že obnovitelné zdroje jsou jakýmsi doplňkem energetického mixu. „Postavit na tom naši energetickou bezpečnost nejde. Potřebujeme zjednodušení povolovacího řízení a stavebního řízení, potřebujeme to především pro jaderné elektrárny. Když se nám je nepodaří postavit, nemáme šanci snižovat podíl fosilních zdrojů,“ míní.
Neexistuje jedno řešení, je jich třeba celá škála
Krátkodobé „omilostění uhlí“ si dokáže představit i Chalupa. „Je to cesta, jak z toho ven. Priorita je teď jasná – odstřihnout se od Putinova plynu. Ale dlouhodobým řešením jsou a budou obnovitelné zdroje. Ostatně kroky většiny států EU právě tímto směrem směřují,“ upozornil.
„Evropa se nechala vybláznit,“ reagoval Brabec. Zmínil Německo, které se rozhodlo zavřít jaderné elektrárny. „Stalo se to, co se stalo, a najednou celá Evropa je ‚nakoplá‘. Řekl jsem, že Green deal je mrtvý, ale myslel jsem to tak, že je mrtvý minimálně do roku 2030. Teď je absolutní prioritou energetická bezpečnost, to teď všichni vidí,“ řekl Brabec.
„Energetická krize nemá jedno magické řešení. Je třeba realizovat obrovský soubor opatření, a bohužel vláda z nich zatím udělala jen malou část,“ uzavřel Hájek.