Vládní koalice by mohla zveřejnit úsporný balíček na rok 2024 už tento týden. Jednou z diskutovaných variant je podle zjištění České televize čtvrtek 11. května. Premiér Petr Fiala (ODS) v uplynulém týdnu řekl, že by chtěl plán vlády představit do poloviny května. Spolu s balíčkem hodlá kabinet zveřejnit i důchodovou reformu.
Konsolidační balíček by mohla vláda zveřejnit už v týdnu. Nejasno je ještě třeba o možném růstu daně z příjmů firem
Události: Konsolidační balíček (zdroj: ČT24)
Sami vládní politici připouštějí, že dodržení čtvrtečního data bude záležet i na tom, jestli se koaliční strany v průběhu úterý a středy definitivně dohodnou na rozpočtových škrtech a na zvýšení některých daní.
„Znamená to velmi odpovědně zvážit, co můžeme udělat na příjmové straně státního rozpočtu, velmi odpovědně zvážit, co můžeme udělat na výdajové stránce státního rozpočtu, a u všech těch opatření mít jasnou představu o jejich dopadech. Kolem poloviny května jsme schopni s tím konsolidačním balíčkem a důchodovou reformou seznámit veřejnost,“ prohlásil premiér Fiala.
Vládní balíček úspor na příští rok má podle informací ČT vylepšit hospodaření státu minimálně o 120 miliard. Sami zástupci stran hovoří o nutnosti šetřit na straně výdajů a zároveň posílení příjmů s poměrem zhruba sedmdesát ku padesáti.
Na většině kroků z úsporného plánu už se vládní strany podle svých vyjádření dohodly. Největším škrtem zřejmě bude výrazné snížení národních dotací. Zástupci koalice také zvažují snížení výdajů na platy státních zaměstnanců až o pět miliard korun, zpřísnění výplaty podpor v nezaměstnanosti anebo omezení podpory stavebního spoření.
Klíčovým novým příjmem rozpočtu má být podle předběžné dohody zhruba 24 miliard ročně díky zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 1,1 procenta.
Změny v daňovém systému
ČT zároveň ze tří na sobě nezávislých zdrojů zjistila, že koalice se zřejmě přikloní ke sjednocení dvou nižších sazeb DPH na dvanácti procentech, dnes jsou deset a patnáct. A nejvyšší sazba by měla zůstat na jednadvaceti procentech. Pokud by byl návrh takto přijat, znamenalo by to, že lidé na DPH nezaplatí více než dnes. Vládní strany se také shodují na seškrtání daňových výjimek nebo na růstu spotřebních daní z tabáku či alkoholu.
Definitivní dohoda na úpravách zatím není – jasné ani není to, zda se koaliční strany shodnou na nutnosti zvýšit daně firmám – přesněji řečeno daně z příjmu právnických osob. A to z devatenácti na dvacet nebo jednadvacet procent. Ministerstvo financí propočítalo, že zvýšení o jeden procentní bod by přineslo navíc jedenáct miliard korun. Většina vládních stran růst firemních daní připouští, ODS je naopak zdrženlivá.
„My říkáme, že si dokážeme představit až dva procentní body, ale opravdu, musí to dávat smysl jako balík,“ komentoval 1. místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Podobně to vidí i předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „My jsme ochotni se bavit jak o navýšení o jeden procentní bod, tak i o dva,“ řekl.
Právě o možném růstu daně z příjmů firem budou jednat v úterý koaliční lídři. Je to jeden z posledních sporných bodů úsporného balíčku, který jim ještě zbývá vyřešit.
„Daňoví poplatníci významně v minulých letech přispěli k tomu, že se podpořily firmy v době covidu, v době energetické krize, a je potřeba, aby firmy, pokud tu krizovou situaci překonají, měly následně nějakou míru solidarity,“ míní ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová má jiný názor. „Firmy začnou optimalizovat, změní svoje chování, některé odejdou do zahraničí, bude jim vadit ta nepředvídatelnost daňového systému a stát nevybere to, co si spočetl z řádků daňového přiznání,“ uvedla.
„Obecně zvyšovat daně v době, kdy tady máme pádivou inflaci, je podle mého názoru zločin,“ vyjádřil se místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).