Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku dvě stě miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení způsobily rostoucí výdaje na důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice. Strukturální deficit státního rozpočtu o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy asi sedmdesát miliard korun, by měl podle kabinetu snížit takzvaný konsolidační balíček. Politici stran vládní koalice o něm jednali i v úterý a budou pokračovat i v dalších dnech. Výsledek oznámí, až bude dohoda hotová, řekl po schůzi Stanjura.
Schodek rozpočtu dosáhl 200 miliard korun. Jednání o konsolidačním balíčku budou pokračovat
Události: Jednání o konsolidačním balíčku pokračují (zdroj: ČT24)
Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 533,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 11,4 procenta. Výdaje dosáhly 733,9 miliardy korun, proti loňsku narostly o 26,7 procenta.
„Očekávám, že nejpozději od poloviny roku se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků. Vláda také finalizuje jednání o konsolidačních úsporných opatřeních, z nichž mnohé bude možné aplikovat již na zlepšení vývoje letošního hospodaření,“ uvedl Stanjura.
Analytici upozorňují, že vzhledem k vývoji plnění rozpočtu bude pro vládu obtížné udržet schválený celoroční schodek 295 miliard korun.
K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 222,5 miliardy korun, o deset procent víc než loni. Z daně z přidané hodnoty šlo do státního rozpočtu 117,5 miliardy korun, o 8,1 procenta víc než loni. Ze spotřební daně rozpočet inkasoval 43,4 miliardy korun, meziročně to znamená pokles o 7,4 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 38 miliard korun, meziročně o 32 procent víc. Daň z příjmu právnických osob vynesla 37,6 miliardy korun, o 21,3 procenta víc než loni.
V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 8,5 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.
Stát vyplácel víc na důchody a kompenzace za elektřinu
Na výdajové straně rozpočtu rostly zejména sociální dávky. Stát na nich vyplatil 288,5 miliardy korun, o 17,3 procenta víc než loni. Důchody tvořily 225,9 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,9 procenta. Téměř na trojnásobek se zvýšily transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny, dosáhly 52,3 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 150 procent na 23,1 miliardy korun.
Výrazný meziroční růst vykázaly kapitálové výdaje, které činily 52,7 miliardy korun, o 84,6 procenta víc než loni. Z toho na financování dopravní infrastruktury směřovalo 18,9 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun.
Na celý letošní rok stát plánuje hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
Omezení živnostenských paušálů
Situaci chce kabinet řešit takzvaným konsolidačním balíčkem – souborem úspor na příští rok. Koaliční lídři o něm debatovali na úterním jednání. Stanjura předložil seznam návrhů, které by snížily deficit o 186 miliard korun.
Stanjura po úterní schůzi řekl, že jednání budou pokračovat i ve středu a ve čtvrtek. „Tak dlouho, až budeme mít dohodu. Jak oznámil pan premiér, dohoda musí být v polovině května,“ uvedl. Jednání se podle něj posunují. Konečnou podobu konsolidačního balíčku chce ale vláda zveřejnit, až se na něm koaliční strany shodnou. „Myslím, že všechny strany mají vůli se dohodnout. Je nás pět stran, takže máme na některé dílčí otázky a parametry různé názory, ale jsem si jistý, že tu dohodu najdeme,“ dodal.
Už během dne zástupci většiny koaličních stran ČT potvrdili, že budou mluvit i o omezení výdajových paušálů pro živnostníky. „Je to jedna z věcí, o které diskutujeme tak, jako se snažíme vypořádat se všemi těmi ostatními návrhy,“ sdělil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „My jsme ochotni jednat o každém nápadu, včetně toho zmiňovaného,“ dodal šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.
Ministerstvo financí předložilo návrh, podle kterého by všichni živnostníci s výdajovými paušály vydělávající víc než půl milionu ročně mohli nad tuto částku uplatnit výdajový paušál jen ve výši dvaceti procent. Z příjmů do půl milionu pak šedesát procent. Pro koho by to bylo nevýhodné, mohl by dokládat skutečné výdaje. Veřejné rozpočty by díky tomu získaly zhruba čtyři a půl miliardy ročně. „Je na místě se u některých oborů podívat na to, zdali ty výdajové paušály jsou nastaveny opravdu objektivně,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ten také odpoledne informoval, že na velké části změn týkající se konsolidačního balíčku mají už vládní strany shodu.
Naopak sněmovní opozice by omezení živnostenských paušálů nepodpořila. Obává se například zvýšení byrokracie pro živnostníky. „Pokud by se tímto způsobem zmrzačily výdajové paušály, tak by to pro mnoho živnostníků znamenalo vrátit se zpět k vedení kompletního účetnictví,“ varoval místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Prostě to je další pecka, která pro ně bude absolutně likvidační,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Stanjura většinu návrhů, které předložil koaličním lídrům, zatím nekomentuje. Už minulý týden jednala vládní koalice podle informací ČT například o zavedení nemocenského pojištění ve výši 1,1 procenta, o přesunu části služeb a zboží do vyšší sazby DPH nebo o proškrtání daňových výjimek.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jednání o konsolidačním balíčku ukazují týmovou práci ve vládě a společnou vůli situaci vyřešit. „Samozřejmě máme na některé věci rozdílné pohledy, ale to jinak ani nemůže být. Ale snažíme se dospět k dobrému řešení. K takovému, které pomůže státnímu rozpočtu konsolidovat veřejné finance, zabrání tomu, abychom žili na dluh, umožní nám snížit deficit o minimálně sedmdesát miliard korun v příštím roce, ale současně to bude řešení vyvážené, které nezasáhne výrazně jednu sociální skupinu, nikoho existenčně neohrozí,“ řekl předseda vlády po jednání s prezidentem Petrem Pavlem.
Únik materiálů
Podle prezidenta Pavla je potřeba počkat, až bude k dispozici konsolidovaný návrh, a nediskutovat jednotlivá opatření, která unikla na veřejnost. „A ten konsolidovaný návrh se v brzké době dozvíme. Do té doby skutečně nemá cenu diskutovat jednotlivosti, které tu či onde probublaly na povrch, mnohdy ještě z pracovních dokumentů, a které vyvolávají mnohem více emocí než racionálních diskusí. A bude z tohoto důvodu dobré, když v polovině května, možná, uslyšíme ty konsolidované návrhy,“ řekl Pavel.
Podle hlavy státu je také důležité, aby návrhy byly dobře vysvětlené. „Když už mají být nepopulární, což samozřejmě budou. Protože ta nápravná opatření ve veřejných financích i v důchodové reformě nebudou přinášet příliš populárních opatření. Ale když už tedy jsou, tak jich musíme alespoň většinu chápat a rozumět jim, abychom měli jistotu, že je to sice bolestivé, ale jediné možné řešení,“ dodal.
Také premiér informoval prezidenta o problémech, které podle něj vznikají únikem nehotových materiálů, které posléze veřejnost zneklidňují. Jediné východisko spatřuje v tom, že vláda brzy představí návrh důchodové reformy i konsolidaci veřejných financí. „To, že to udělat musíme, je prostě jasné. V tom si myslím, že máme úplnou shodu,“ řekl.
Tisková konference Petra Pavla a Petra Fialy po společném jednání (zdroj: ČT24)
Také místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) v úterní 90' ČT24 řekl, že je velká vůle dohodnout se. „A podle mých informací je na velké části toho balíčku dokonce i shoda,“ poznamenal. Soubor opatření, který má snížit strukturální deficit o sedmdesát miliard, je podle něj ale jen začátkem konsolidace, která bude muset pokračovat i v budoucnu. „Myslím si, že ta jednání postupují tak, aby se došlo k výsledku,“ sdělil s tím, že věří, že soubor koalice představí v polovině května, jak slíbila.
Člen sněmovního rozpočtového výboru Patrik Nacher (za ANO) uvedl, že konsolidaci je potřeba naplánovat na několik volebních období dopředu. „To se nedá udělat v rámci jednoho volebního období,“ dodal. Za realistické tempo snižování strukturálního schodku Nacher považuje půl procentního bodu HDP ročně. Upozornil totiž, že státní výdaje ovlivňuje i zahraniční dění – zmínil covidovou pandemii i současnou ruskou agresi vůči Ukrajině.
90' ČT24: Nacher a Skopeček hovořili o deficitu rozpočtu (zdroj: ČT24)
Poslanci budou definitivně schvalovat vládní úsporný balíček na podzim. Většina navrhovaných kroků má platit od 1. ledna 2024.