Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda veřejnosti představit v polovině května. Její obsah podle šéfa resortu cílí na udržitelný důchodový systém.
Důchodový věk nebude u všech stejný. Penze potrvá průměrně 21,5 roku, řekl Jurečka po jednání s Pavlem
Události: Ministr Jurečka seznámil prezidenta Pavla s obrysy chystané důchodové reformy (zdroj: ČT24)
„Chci, abychom nastavili objektivní princip, kdy je hranice odchodu do důchodu spjata s vývojem doby dožití. Je pro nás důležité, abychom zakotvili princip, který funguje dnes. Průměrná doba pobírání starobního důchodu je 21,5 roku. To bychom chtěli, aby bylo zajistitelné i do budoucna. Principy nemají stanovovat jednu taxativní hranici (věku pro nástup do penze, pozn. red.) stejnou pro všechny. Mají reagovat, jakým způsobem člověk strávil svůj produktivní věk, v jaké profesi, jak dlouho studoval, kdy na trh práce přišel,“ uvedl Jurečka.
Podle poslední důchodové ročenky v roce 2021 lidé trávili ve starobní penzi v průměru 23,9 roku. Ženy v ní byly průměrně 28,1 roku, muži 18,9 roku. Doba se v covidové epidemii po prodlužování zkrátila. V roce 2020 starobní důchod trval 24,5 roku – u mužů 19,5 roku a u žen 28,5 roku.
Zda by měl dobu 21,5 roku upravit zákon, ministr neupřesnil. „Hledáme cestu, jak parametr stanovit objektivně,“ sdělil Jurečka. Podle něj lidé budou znát svůj termín nástupu do penze s dostatečným předstihem.
Brífink ministra práce po jednání s prezidentem (zdroj: ČT24)
Důchodový věk se v Česku postupně posunuje. U mužů je to o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři. Ve třicátých letech by se měl dostat na 65 let. „Tato hranice tady byla, je a bude,“ řekl ministr. Už dříve uvedl, že lidé v náročných profesích by měli mít možnost jít do důchodu dřív až o pět let bez krácení částky a ostatní nejvýš o tři roky s výraznějším snížením částky než v současnosti.
Pokud by vláda prosadila pokračování v posouvání hranice i po roce 2030, odcházeli by dnešní padesátníci do důchodu standardně v 66 letech, čtyřicátníci v 67 a lidé, kterým je pod 34 let, v 68.
Jednání s opozicí
S opozicí chce ministr práce o reformě znovu jednat tento týden. Představitelé ANO si ale stěžují, že nedostávají žádné podklady a bez nich se setkat nechtějí. Ve čtvrtek má také opět zasednout poradní tým, který kvůli přípravě všech změn vznikl. „Není žádná statistika, alespoň já ji neviděla, ani mí kolegové, že se dožijete toho věku ve zdraví. A to je také důležitý faktor,“ kritizovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„My jsme přímo panu ministrovi sdělili, co je pro nás takzvaná červená linie. A to je právě ten maximální věk odchodu do důchodu, který musí zůstat na hranici 65 let,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).
Pavel na tiskové konferenci po jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) zdůraznil, že v otázce důchodové reformy je důležitá debata s opozicí. S tím předseda vlády souhlasí. Řekl, že kabinet s opozicí věc komunikuje. „Důchodová reforma by měla fungovat desítky let, tak se tam snažíme najít nějakou shodu s opozicí. Zatím to nevidím úplně nadějně, ale budeme se snažit pokračovat v tom, abychom dosáhli toho, že ty základní důchodové reformy bude nakonec i opozice akceptovat,“ sdělil.
Tisková konference Petra Pavla a Petra Fialy po společném jednání (zdroj: ČT24)
V polovině května
Klíčovým cílem reformy je podle Jurečky udržitelný důchodový systém zejména pro čtyřicátníky a mladší, aby měli důstojné a férové důchody. „Když neuděláme nic, tak se kolem roku 2050 ten důchodový účet propadne do schodku, který bude větší než minus pět procent hrubého domácího produktu, což je v dnešních cenách zhruba někde kolem tří set až 370 miliard korun možného deficitu, který by samozřejmě musel být pokryt například snížením výdajů v rámci státu z některých jiných priorit nebo například tím, že by se důchody v budoucnu musely výrazně snížit. A to nechceme,“ vysvětlil ministr po jednání s prezidentem. Na změny je podle šéfa resortu práce nyní čas „za minutu dvanáct“.
Další detaily nepřiblížil. „Platí stále to, že celou důchodovou reformu médiím i široké veřejnosti představíme zhruba v polovině května,“ zopakoval. Datum představení návrhů změn penzí i konsolidačního balíčku k ozdravení financí ale neupřesnil. V pondělí 15. května by mohla o chystaných úpravách jednat tripartita.
Reforma důchodů, o níž koalice společně s konsolidačním balíčkem nyní jedná v rámci pětice vládních stran, s opozicí i se sociálními partnery, má zahrnovat dřívější důchod pro náročné profese, zkrácení povinné doby pojištění z 35 na 25 let, navázání věku pro nástup do důchodu na dobu dožití či ocenění péče o děti.
„Celou tu důchodovou reformu připravujeme proto, abychom trochu ten důchodový účet zkonsolidovali,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
Zapojení prezidenta
Jurečka dodal, že kvituje zájem prezidenta a jeho týmu o tuto problematiku. Byl by rád, kdyby se hlava státu zapojila i do politické diskuse a přispěla k nalezení shody mezi koalicí a opozicí. Na konkrétním postupu se ale s Pavlem na úterní schůzi nedohodli.
Pavel později v úterý označil reformu za promyšlenou. „V dlouhodobém horizontu může vést ke stabilizaci důchodového systému, i když stále počítá s tím, že důchodový účet bude deficitní,“ okomentoval.
Pavel krátce po svém zvolení ještě před nástupem do funkce řekl, že by chtěl vládě pomoci s vysvětlováním nutnosti provedení důchodové reformy i podoby jednotlivých kroků. Zmínil tehdy třeba posun věkové hranice pro nástup do penze. Řekl, že reforma je nezbytná a kosmetické úpravy k zajištění udržitelnosti penzí do budoucna nebudou stačit.
Větší deficit než kdy dříve
Podle aktuálních údajů ministerstva financí systém důchodového pojištění skončil v prvním čtvrtletí se schodkem 25,7 miliardy korun. Je to zatím nejhorší výsledek za první čtvrtletí, a to přesto, že příjmy z důchodového pojištění oproti předchozímu roku vzrostly.
Od ledna do března vybral stát na důchodovém pojištění 147,4 miliardy korun, náklady dosáhly 173,1 miliardy. Obě sumy jsou vyšší než na začátku loňského roku, příjmy vzrostly o 13,1 miliardy.
Výdaje jsou ale téměř o 29,6 miliardy vyšší než v loňském prvním kvartále. „Není to bohužel překvapivá informace. Toto jsme predikovali. Jasně vidíme nárůst výdajů na důchodový systém. Přestože máme nejnižší nezaměstnanost v celé EU, příjmy z pojistného nestíhají pokrýt narůstající výdaje na výplatu důchodů. Je to ukázka varování – když nebudete dělat nic, tak se situace může zhoršovat,“ řekl Jurečka.
„Pokud je systém důchodového pojištění ve schodku, neznamená to, že stát nemá na výplatu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů. Musí však využít v rozpočtu jiné zdroje financování, které potřebu vyšších výdajů na důchody pokryjí,“ uvedlo ministerstvo financí. Podle kabinetu je nyní každá šestá penze vyplácena na dluh.
Úřad očekává, že do konce roku se schodek zvýší na osmdesát miliard, přičemž loni ještě skončilo důchodové pojištění v plusu 21,5 miliardy korun. Přebytek důchodový účet vykázal za poslední dekádu jen dvakrát, a to v roce 2018 a 2019.
Podle zprávy Národní rozpočtové rady o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí by koncem 50. let mohlo saldo systému důchodového pojištění dosahovat čtyř procent hrubého domácího produktu. V dnešních cenách by tedy výdaje převýšily příjmy z pojistného o víc než čtvrt bilionu korun.
Jurečka uvedl, že za prohloubením propadu jsou tři loňské valorizace, letošní lednové navýšení i výchovné. Na tento bonus za dítě je letos potřeba devatenáct miliard korun. Částka je na dluh. „Počítáme spíš, že výchovné zůstane zachováno, hledáme ještě i jiné nástroje, jakým způsobem ocenit a podpořit rodičovství,“ uvedl ministr. Zmínil přípravu společného vyměřovacího základu manželů pro výpočet penze, který vláda slibuje v programovém prohlášení.
Kabinet dříve sliboval představení reformy již v dubnu. Jurečka zatím přišel s návrhem na úpravu valorizací a také předčasných odchodů do penze. Mimořádné valorizace chce nahradit jednorázovým příspěvkem, který nezmění výpočet následujících řádných valorizací. Předčasný důchod by mimo jiné měl být možný nejdříve tři roky před řádným termínem, a nikoli pět let jako nyní.
V únoru a březnu prošla legislativním procesem i novela, která mění výpočet mimořádné valorizace důchodů, která bude kvůli vysoké inflaci nezbytná v červnu.
Parlamentní opozice se snažila tuto změnu zablokovat a ostře kritizuje změny, které již avizoval Jurečka. Představitelé ANO i SPD principy, s nimiž ministr přišel ohledně budoucích valorizací, odmítli.
Naopak prezident Petr Pavel po penzijní reformě volá. „My si na důchody půjčujeme stále víc a víc a dostáváme se do situace, kdy už se začínáme blížit dluhové pasti, protože i splátky úroků z těch půjček už významně zatěžují státní rozpočet,“ řekl koncem dubna při debatě s občany v Liberci.
Apeloval na vládu, aby nejenom připravila důchodovou reformu, ale také aby ji řádně vysvětlila veřejnosti. Pavel ujistil, že je připraven o problematice debatovat v okamžiku, kdy budou na stole nějaké alternativní návrhy. Je připraven i diskusi moderovat.