Energetická krize strana 4 z 5

Malaunay, malé město v Normandii, si dokáže vyrobit vlastní energii a je příkladem cesty k energetické nezávislosti. Pozoruhodný projekt, který vznikl před sedmi lety, zaručuje obyvatelům obce stejné ceny a energetickou stabilitu. Slouží jako jistota v době, kdy francouzská vláda připravuje zemi na možné lednové výpadky proudu.

Kvůli vysokým cenám energií se letos řada lidí i firem dostala do finančních potíží. Například řada společností s energeticky náročnou výrobou musela provoz buď omezit, nebo dokonce zcela ukončit. A problémy potrvají. I přes blížící se zastropování cen se v řadě podniků náklady na energie několikanásobně zvednou. Lidem mohou kromě cenového stropu se zvládnutím těžké situace pomoci například příspěvky na bydlení. Jenže hrozí, že úřady budou žádostmi zavalené a vyřízení může trvat měsíce.

Až 120 miliard korun by mohl stát příští rok vybrat díky novým speciálním odvodům. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Z nadměrných příjmů budou energetické firmy platit 90 procent. Plus ještě 60 procent formou daně z mimořádných zisků. Ta se vztahuje i na banky, rafinérie a těžařské společnosti. Původně Stanjura odhadoval o 20 miliard nižší výnos. Válečná daň začne platit od ledna, dodatečný odvod se pak týká elektřiny vyrobené už od letošního prosince.

Vláda dohodla s největšími obchodníky s energiemi podobu kompenzačního systému za zastropované ceny elektřiny a plynu. Na Twitteru to během dne uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Ministři také jmenovali Tomáše Pojara do funkce poradce pro národní bezpečnost a Lucii Fukovou do pozice zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny. Vláda se shodla, že zatím nestanoví termín pro přijetí eura.

Sto osmdesát eur za megawatthodinu je maximální cena, na které se dohodli evropští ministři pro energetiku. Souhlasilo i Německo, i když dlouho mělo připomínky kvůli obavám ze ztráty dodavatelů. Dohoda přichází v posledních dnech českého předsednictví a kabinet Petra Fialy (ODS) ji označuje za velký úspěch. „Velcí odpůrci zastropování byli ochotní najít kompromis,“ prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.

Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně čtyřicet miliard korun.

V době, kdy je společnost hluboce rozdělená a je velmi nízká důvěra občanů ve stát, v instituce, ve vládu i prezidenta, je důležité, aby byl prezidentem republiky člověk, který nikdy nebyl v politice a nemá žádné závazky z minulosti, řekla v pořadu Hyde Park ekonomka a kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Jak vlastně fungují samoodečty a k čemu jsou dobré? Co všechno musí lidé zkontrolovat a opsat? A jak často můžou lidé provádět samoodečty? V rámci pořadu Drahé Česko na tyto i další otázky odpovídal mluvčí společnosti innogy Martin Chalupský.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), Pirátů a STAN se blíží ke shodě na novele jednacího řádu sněmovny. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekli předsedové poslaneckých klubů KDU-ČSL Marek Výborný a Pirátů Jakub Michálek. Chtějí například časový limit pro řečníky s přednostním právem. Opoziční ANO a SPD s tím nesouhlasí. Koaliční zástupci rovněž avizovali, že za několik měsíců by měla vláda zveřejnit upravené programové prohlášení reflektující energetickou krizi a válku na Ukrajině.

Kvůli nárůstu cen přechází mnoho polských domácností z černého na levnější hnědé uhlí. Odborníci varují, že to bude mít vážný dopad na ovzduší. Právě kvůli vysoké popularitě uhlí patří Polsko už teď mezi státy s nejhorším znečištěním. Každý rok tam kvůli tomu předčasně umírá na padesát tisíc lidí.

V nadcházejícím roce je jedním z hlavních témat vlády změna majetkové struktury společnosti ČEZ a další fungování této energetické skupiny. Ministři tím reagují na vývoj energetické krize i bezpečnostní hrozby, které se objevily po ruském útoku na Ukrajinu. Opozice ale vládě vyčítá, že postupuje příliš pomalu.

Německo dokončuje svůj první plovoucí terminál na překládku zkapalněného plynu. Ve Wilhelmshavenu v Severním moři by tankery s LNG mohly kotvit už za měsíc. Terminál zbývá už jen napojit na distribuční síť. S jeho stavbou začalo Německo letos v květnu, aby zmírnilo svou závislost na ruském plynu. A během prací bylo třeba i improvizovat.

V připomínkovém řízení je návrh ministerstva průmyslu a obchodu, který zastropuje ceny energií v příštím roce i velkým firmám. Stát kvůli tomu podle odhadu resortu zaplatí dalších 40 miliard korun. Návrh se pokusí firmy přimět k úsporám – pokud jich nedosáhnou, bude se cenový strop týkat pouze části jejich spotřeby. Firmy to vesměs vítají, i když některé se obávají, že zastropovat ceny jen na příští rok nebude dost.

Českým obcím a městům se nelíbí, že nedostanou podíl z výběru daně z mimořádných zisků. Samospráv se zastává místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (ANO), podle ní peníze potřebují například na zálohy na energie. Některá města a obce vlastní teplárny a na energiích ušetří, do problémů se ale mohou dostat kvůli investicím, upozorňuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Automobilový koncern Volkswagen odkládá rozhodnutí o tom, kde ve východní Evropě postaví továrnu na baterie do elektroaut. Koncern v prohlášení, které poskytl mluvčí automobilky Škoda Auto Pavel Jína, mimo jiné uvádí, že vzhledem k současné energetické krizi není třeba jednat okamžitě. Původně se očekávalo, že Volkswagen výběr místa pro továrnu oznámí v pátek 16. prosince. O projekt takzvané gigafactory až za 120 miliard korun se uchází i Česká republika, která Volkswagenu nabízí pro výstavbu letiště v Líních u Plzně.

Zahraniční obchod Česka skončil v říjnu schodkem 26,8 miliardy korun, který byl meziročně o deset miliard větší. Hlavní příčinou schodku zůstávají vysoké ceny dovážených energetických komodit a vstupů. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Předvánoční období a s ním spojené nákupy dárků znamenají pro mnoho domácností nepříjemný nárůst výdajů. Je tak možné, že mohou na konci roku mít problém vyjít s penězi. Jak si sestavit rodinný rozpočet? Jak velkou finanční rezervu je dobré mít? Na otázky diváků pořadu Drahé Česko odpovídala Zdeňka Libišová Svobodová, vedoucí ostravské pobočky Poradny při finanční tísni.

Slovensko dočasně sníží na deset procent sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na restaurační a stravovací služby, na přepravu lidí visutými a pozemními lanovkami i lyžařskými vleky, dále na vstupné na sportoviště a do akvaparků. Rozhodl o tom slovenský parlament. Krok má v zimě pomoci sektoru služeb v souvislosti s vysokými cenami energií.

Od přelomu roku bude možné sdílet společně vyrobenou elektřinu v bytových domech. Vyplývá to z novely vyhlášky, kterou v úterý schválila Rada Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Elektřinu vyrobenou například fotovoltaickou elektrárnou tak bude možné rozdělovat mezi jednotlivé domácnosti.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí mezikvartálně poklesla o dvě desetiny procenta. Podle řady analytiků a podnikatelů je Česko v recesi. Za zhoršující se kondicí celého hospodářství stojí zejména menší útraty domácností. Člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Jiří Belinger nevidí ekonomickou situaci v příštím roce optimisticky. S tím souhlasí i majitel Jablotronu Dalibor Dědek. Zhoršení ekonomické situace však podle něj může vést k „pročištění podnikatelského světa“. „Může to být největší výzva, před kterou stojíme,“ prohlásil ekonom a člen NERV David Havlíček v Událostech, komentářích.

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová v Událostech, komentářích uvedla, že schválený rozpočet pro rok 2023 považuje za nereálný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě prohlásil, že vláda upřednostnila sociální smír před silnější fiskální konsolidací veřejných financí.

„V životě děláme chyby všichni. To podstatné je, jak se k nim postavíme a co děláme dál,“ okomentoval svou komunistickou minulost kandidát na post hlavy státu, generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel, který byl hostem Interview ČT24. NATO by dle něho nemělo Ukrajině vojensky pomáhat, to by podle něj vedlo k zahájení války mezi Aliancí a Ruskem. Od české vlády Pavel v současné krizi očekává cílenější pomoc občanům. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Petrem Pavlem vedl Daniel Takáč.

Pokud jste ve funkci děkana, rektora, případně prezidenta, pak musíte jednat se všemi, kteří zastávají nějaké pozice, uvedl v Interview ČT24 bývalý rektor Karlovy univerzity a kandidát na funkci hlavy státu Tomáš Zima. Jako prezident by chtěl například dbát na to, aby se přírodní zákony uplatnily v běžných životech. Zdůraznil rovněž, že by vládní politici měli lépe vysvětlovat svoje kroky tak, aby neměla část společnosti potřebu v zoufalství protestovat v ulicích. O post prezidenta se uchází jako nestraník, podpořilo ho třináct senátorů. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.