Německo dokončuje svůj první plovoucí terminál na překládku zkapalněného plynu. Ve Wilhelmshavenu v Severním moři by tankery s LNG mohly kotvit už za měsíc. Terminál zbývá už jen napojit na distribuční síť. S jeho stavbou začalo Německo letos v květnu, aby zmírnilo svou závislost na ruském plynu. A během prací bylo třeba i improvizovat.
Molo ve Wilhelmshavenu je velmi dlouhé, do moře vybíhá kilometr daleko. Díky tomu je na místě i při odlivu dostatečná hloubka pro velké tankery se zkapalněným plynem. Zatím ale kolem terminálu plují jenom montážní lodě. A také policejní plavidla.
„Kvůli explozím plynovodů Nord Stream 1 a 2 jsme přijali pro tento terminál na zkapalněný plyn celou řadu bezpečnostních opatření,“ vysvětluje policejní přítomnost ředitel přístavu Mathias Lüdicke.
Na potrubí, které vede po molu k pevnině, se ještě pracuje. Dokončují se poslední úpravy. A to v tempu, ze kterého mají zodpovědní politici v Německu radost. Nestavělo se totiž roky, ale jen měsíce. Za dvě stě dnů byla hlavní část terminálu hotová.
Úspěch díky improvizaci
„Kdo se podívá na to, co se v uplynulých měsících stalo, ten už ví, co je to nová německá rychlost. To je totiž realizace projektů v časových úsecích, které jsme si v Německu před lety a desítkami let vůbec nedokázali představit,“ těší dolnosaského ministra hospodářství Olafa Liese.
Bez improvizace by ale terminál ve Wilhelmshavenu tak rychle vzniknout nemohl. „Bylo těžké sehnat materiál. Postupovali jsme tak opačně než u jiných staveb. Začali jsme s materiálem, který byl k mání na světových trzích. A podle toho jsme pak vytvořili plán, jak ho použít na konstrukci terminálu,“ vzpomíná Lüdicke.
Na konci mola stále chybí plovoucí jednotka, která zkapalněný plyn z tankerů přečerpá a přemění zpět do plynného skupenství. A hotový není ani 26 kilometrů dlouhý plynovod, který terminál propojí s německou sítí.
Kapacita terminálu ve Wilhelmshavenu je deset miliard kubíků ročně. Celková spotřeba plynu ve spolkové republice je 90 miliard. I proto Německo staví další čtyři taková zařízení.
