Kvůli vysokým cenám energií se letos řada lidí i firem dostala do finančních potíží. Například řada společností s energeticky náročnou výrobou musela provoz buď omezit, nebo dokonce zcela ukončit. A problémy potrvají. I přes blížící se zastropování cen se v řadě podniků náklady na energie několikanásobně zvednou. Lidem mohou kromě cenového stropu se zvládnutím těžké situace pomoci například příspěvky na bydlení. Jenže hrozí, že úřady budou žádostmi zavalené a vyřízení může trvat měsíce.
Zhasíná, vytahuje spotřebiče ze zásuvky, pořídila si úsporné žárovky. Důchodkyně Hana Malá dělá všechno možné, aby ušetřila. Vytápět chce letos navíc spíš dřevem než plynem. „Přes den netopím a k večeru si zatopím krbem, takže pár polínky,“ vypočítává.
Zálohy na plyn přesto raději navýšila. Situaci zvládá, i když jí z penze moc nezbývá. Právě důchodci jsou teď jednou z nejohroženějších skupin. Rada seniorů České republiky, což je organizace poskytující pomoc seniorům, má nyní oproti době před energetickou krizí dvojnásobek klientů.
„V podstatě půl roku řešíme pořád stejné věci, to jest vysoké nedoplatky za energie, kde se snažíme pomoct vyplnit mimořádné dávky okamžité hmotné pomoci. Samozřejmě, že rovnou se vyplňuje žádost o příspěvek na bydlení,“ říká předsedkyně organizace Lenka Desatová.
Stovky nových klientů měsíčně
Do finančních problémů se dostávají i lidé v produktivním věku. Poradně při finanční tísni, která řeší primárně oddlužení, přibývá sedm set nových klientů měsíčně. Všichni přitom chtějí řešit problém s energiemi.
„Mnoho lidí, kteří předtím mohli splácet spotřebitelské úvěry, se dostává na pokraj svých možností. Například rodiny, kterým končí fixace hypotečních úvěrů a zároveň u nich dochází ke zvýšení plateb za energie,“ dává příklad ředitel poradny David Šmejkal.
Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí stoupá počet vyplácených příspěvků na bydlení. Za listopad resort v rámci této pomoci vyplatil přes 171 tisíc dávek. To je zhruba o 26 tisíc víc než v lednu. Podle některých odborníků je to ale stále málo. Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research upozorňuje, že podle nových dat má na tento příspěvek nárok až 24 procent domácností, čerpá ho ale pouze šestina z nich. „Dlouhodobě toto téma komunikujeme. Samozřejmě já nikoho násilím nemůžu přesvědčit, aby si šel požádat,“ tvrdí ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Ti, co požádali, někdy na dávky čekají i měsíce. Mezi nimi i Iveta Tomášová, která o příspěvek na bydlení zažádala v červnu. Stále ho ale nemá, takže jí nezbývá nic jiného než využívat služeb potravinové banky.
„Papírově uznaný příspěvek mám už od července. Přídavek na dítě taky, všechno je v pořádku, všechno doloženo. Prozatím nepřišlo nic,“ zoufá si Tomášová. Pokud si člověk navíc nezažádá o příspěvek on-line, může se mu stát, že dlouho bude čekat i na úřadu práce.
Vyšší náklady i navzdory cenovému stropu
V těžké situaci je přitom i řada firem. I po schválení cenového stropu pro podniky se řadě z nich náklady na energie významně zvednou. „I se zastropováním jsme na šestinásobku, což dohromady na plynu a elektřině je ztráta 70 milionů. Prakticky nám to sežere veškerý provozní zisk a omezí investice,“ přibližuje předseda představenstva průmyslové lakovny Filip Hajdík.
Některé podniky neomezovaly jen investice, ale už i samotný provoz. Třeba ve skleníku na Hané dřív přes zimu pěstovali rajčata, teď se jim to kvůli vysokým cenám energií nevyplatí. Dovážená rajčata jsou totiž lacinější.
