Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu i pro velké firmy. Ty budou v příštím roce platit stejné ceny, jaké už vláda dříve nastavila pro ostatní odběratele. Stejně jako v případě malých firem bude zastropování platit do 80 procent nejvyšší měsíční spotřeby z posledních pěti let, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Opatření má podniky motivovat k úsporám. Státní rozpočet by rozšíření cenového stropu mělo vyjít na dalších maximálně čtyřicet miliard korun.
Vláda schválila zastropování cen elektřiny a plynu také pro velké společnosti
Brífink po jednání vlády 14. prosince (zdroj: ČT24)
Vláda už na podzim stanovila cenové stropy energií, a to konkrétně na šest tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a tři tisíce korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.
Maximální ceny vláda dříve schválila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejné instituce, organizace a firmy bez obchodní povahy. Ve středu se tak opatření rozšířilo i na zbývající velké podniky. Celkově by podle vládních materiálů mělo zavedení cenových stropů pro všechny odběratele vyjít státní rozpočet na maximálně 170 miliard korun.
Zastropování cen i pro velké firmy podle Síkely umožňuje upravený dočasný krizový rámec, kterým Evropská komise povolila státům finančně podporovat průmysl a velké společnosti.
Tisková konference k cenovému stropu na energie pro velké firmy (zdroj: ČT24)
Zastropování je podle ministra zároveň možné kombinovat s dotacemi, které pro firmy spustilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v listopadu. Podmínkou toho je, aby celková pomoc státu pro jeden podnik nepřesáhla čtyři miliony eur, tedy zhruba 100 milionů korun. Pokud limit podnik překročí, bude podle dalšího připravovaného nařízení vlády, které vláda projedná začátkem ledna, povinen toto překročení odvést zpět do státního rozpočtu. Resort zároveň počítá se čtvrtletním vyhodnocováním fungování pomoci pro velké podniky.
Zastropování přivítali také zástupci firem. Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého výsledkem dlouhých a obtížných jednání, kdy bylo nutné najít vhodné řešení z hlediska státních financí i situace v průmyslu.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj připustil, že v českém průmyslu doposud přetrvávala velká nervozita, protože by se české firmy bez zastropování dostaly do těžkých problémů a výrazně by se snížila jejich konkurenceschopnost v rámci Evropy.
Události ČT: Vláda schválila zastropování cen energií i pro velké podniky (zdroj: ČT24)
„Je to něco, co nutně potřebujeme, protože v porovnání se sesterskými společnostmi v Evropě bychom byli v nevýhodě,“ reagoval na zastropování cen energií ředitel Grammer Tachov Martin Kořínek. Firma má v Česku čtyři výrobní závody. Zatímco loni za energie zaplatila kolem padesáti milionů korun, letos je to zhruba 120 milionů. Bez zásahu vlády by meziroční nárůst odhadovala o dalších sto procent.
„Ten krok byl nutný, protože kdyby tak nenastalo, firmy skončí. Buď by je skoupily němečtí konkurenti, nebo by skončily přirozenou cestou, to znamená, že by nemohly provozovat své podniky,“ uvedl místopředseda sněmovny a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Souhlas Evropské unie
Návrh na rozšíření cenového stropu i pro velké firmy prezentoval spolu se Síkelou ještě před jednáním vlády také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj jde o klíčové opatření pro zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu, míra podpory ze strany státu bude přitom stejná jako v jiných státech EU. Stát podle něj na kompenzace použije peníze z nedávno přijatých mimořádných odvodů a daní firem.
„Řešili jsme, jak vyřešit otázku veřejné podpory za stávajících pravidel, které jsou stanoveny v rámci EU. Podpora byla proti pravidlům jednotného trhu a byl potřeba nutný souhlas Evropské komise,“ podotkl s tím, že Komise výjimku schválila ve druhém listopadovém týdnu. „Je to důkaz toho, že na unijní úrovni umíme prosazovat naše zájmy a zájmy našich občanů,“ dodal.
„Chtěli jsme, aby to bylo v souladu s evropským právem,“ uvedl rovněž Stanjura a doplnil, že se Česku rovněž podařilo prodloužit dočasný krizový rámec pro podporu průmyslu do roku 2023, ale také změnit podmínky – například to, aby podpora byla konkurenceschopná.
„Jako důležitý faktor hodnotím to, že se nám podařilo vyjednat maximální výši podpory pro jeden konkrétní podnik, která je stejná ve všech členských státech, tedy nemůže být konkurenční nevýhoda pro naše firmy, což je velmi důležité, protože jsme nejvíce průmyslovou zemí EU,“ dodal Stanjura.
Podotkl, že byla zvolena cesta, která je administrativně nejjednodušší. „Ano, může se stát, že v jiném členském státě bude zastropováno na jiné úrovni, ale celková výše podpory bude stejná – čtyři miliony eur. Bude záležet na tom, jak velkou spotřebu má konkrétní podnik, ale maximálně může vyčerpat čtyři miliony eur,“ uvedl.
Šlo to udělat lépe?
Havlíček v Událostech, komentářích zopakoval, že zastropování cen energií pro velké firmy je správným krokem. „Je dobře, že vláda vyslyšela volání podniků i volání opozice. Udělalo se to i navzdory ministru Síkelovi, který ještě před dvěma měsíci tvrdil, že něco takového možné není,“ řekl.
Podle bývalého ministra průmyslu to ale stále není tak, že by si všechny firmy byly rovny v tom, že budou nakupovat elektřinu za jasně zastropovanou cenu, jak to mají malé firmy či domácnosti. Nesprávné je podle něj i to, že strop je stále vysoký.
„Legální nástroj, který teď máme, hovoří o maximálních limitech, které jsou možné jednotlivými členskými státy poskytnout, což je podle různé velikosti a specifikace čtyři až sto padesát milionů eur na jeden podnik. Je tedy úplně jedno, jestli zastropujete na částce sto, dvě stě nebo tři sta euro, protože ve finále se všechny částky sčítají a budou jednotné limity na jednotlivé podniky. Pokud dostanete jednou sto nebo dvakrát padesát, tak je to v každém případě sto,“ reagoval náměstek pro řízení sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.
Rafaj označil středeční rozhodnutí vlády za velmi důležité pro velké podniky. „Ve firmách se stále ještě významně nepropisuje snižování poptávek. Ve chvíli, kdy tohle začne, tady budeme mít hlubší recesi, k tomu se pak přidají další efekty. Takže abychom se vyhnuli zbytečným problémům, určitá forma jistoty je důležitá,“ připomněl. Zastropování cen energií pro velké firmy označil za „kompromis možného“.
Debata o zastropování cen energií pro velké podniky (zdroj: ČT24)