Energetická krize strana 2 z 5

Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Počítá s tím návrh úpravy energetického trhu, který v úterý představila Evropská komise (EK). Jejím cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Úřady, podniky i domácnosti v Německu projevily po začátku rusko-ukrajinské války dostatek duchaplnosti, a zásoby paliva jsou tak nyní v zemi dostatečné. Svou pozitivní roli však také sehrála mimořádně přívětivá zima, která se ale nemusí napřesrok opakovat. Představitelé německého regulačního úřadu tak vybízejí k opatrnosti.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Šok z plnohodnotného ruského vpádu na Ukrajinu před rokem zasáhl světové hospodářství už tak poznamenané pandemií covidu. Ekonomové v tomto ohledu mluví o „polykrizi“, mnoha propojených výzvách, kterým v současnosti globální hospodářství musí čelit. Prudký nárůst cen u energií, potravin i jejich nedostatek pocítily stamiliony lidí, podle expertů se však nejčernější scénáře zdaleka nenaplnily. Pokles světové ekonomiky je mírnější, než odborníci před rokem očekávali, a tempo inflace již zpomaluje. Evropa se ukázala být odolná, ovšem stejně tak Rusko, které odvrátilo kolaps i díky obcházení sankcí. Globální ekonomiku drží nad vodou také stabilizace situace v USA, oživení v Číně či indický boom.

Nelze očekávat, že by ceny plynu pro konečné spotřebitele klesaly obzvlášť rychle, i když spotové ceny jsou v přepočtu na koruny na úrovni léta 2021. V Událostech, komentářích to řekl ekonom Petr Bartoň, podle nějž je problém v tom, že dodavatelé si předem nakoupili energie za vyšší ceny, takže tarify klesají pomaleji. Podotkl ovšem, že nelze považovat dodavatele za neohleduplné, připomněl, že nyní jsou sice tarify vyšší než burzovní ceny, ale na druhé straně, když loni ceny rostly, bylo zdražování tarifů pomalejší než růst cen na burze.

Česko patří od prvních hodin vypuknutí války na Ukrajině mezi nejhlasitější a nejvěrnější spojence Kyjeva. Jasně o tom svědčí nejenom brzká cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do tehdy ostřelované ukrajinské metropole, ale také vojenská i humanitární pomoc v řádu miliard nejen od státu, ale i od jednotlivců a soukromých organizací. Na druhou stranu i na Česko válka negativně dopadla – výrazně zdražily potraviny i energie, podpora napadené země navíc není po chuti zdaleka všem občanům, což ukázala opakovaná protestní shromáždění.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu. Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících. Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu.

Operátor Vodafone od konce února zdraží paušální mobilní tarify. Po T-Mobilu a O2 je tak posledním z velkých hráčů, který se rozhodl zvýšit ceny některých produktů. Krok společnost vysvětluje rostoucími náklady. Podle některých odborníků by ceny tarifů mohl snížit vstup čtvrtého velkého operátora na trh, to však nyní dle předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Marka Eberta není reálné.

Energetická společnost E.ON sníží od poloviny února všem svým zákazníkům ceny energií pod maximální cenu, kterou stanovuje vládní cenový strop. U elektřiny se ceny sníží o šest procent, u plynu pak o osm procent. Zlevnění se dotkne více než milionu zákazníků. Nové ceníky připravují i další dodavatelé, dosud v tuzemsku snižovali ceny pouze u produktů s fixací.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že kroky vlády během energetické krize jsou viditelné, cena elekřiny a plynu se snížila. Podle něj by Česko mělo mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou, ale i veřejnými financemi. Další daňové zatížení ale prý vláda nechystá. V rozhovoru pro Události, komentáře mluvil premiér i o prezidentských volbách či vztahu s Čínou. Podle Fialy by se také měly srovnávat rozdíly mezi regiony.

Náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v Interview ČT24 sdělil, že Češi mají zájem o dotační úsporné energetické programy, které se budou rozšiřovat. Velký zájem je třeba o program Nová zelená úsporám Light. Česko podle něj stojí před výzvou, jak snížit svoji energetickou náročnost.

K energiím je potřeba se naučit přistupovat jinak. Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) to může znamenat začít se věnovat tématům jako energetická účinnost a úspory. Řekl to v Událostech, komentářích. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar upozornil, že Česko bude muset vybojovat bitvu za jadernou energetiku a její budoucnost na evropské úrovni.

Český premiér Petr Fiala (ODS) jednal v úterý v Berlíně s německým kancléřem Olafem Scholzem o obranné a energetické spolupráci. Česko by rádo získalo podíl v terminálu LNG v Lubminu na pobřeží Baltu, plyn by odtud mohlo mít již pro nadcházející zimu, řekl Fiala. Tanky Leopard 2, které Česko dostane od Německa jako náhradu za stroje, jež poslalo na Ukrajinu, česká armáda potřebuje k zajištění obranyschopnosti země, dodal. Agentura Bloomberg a magazín Spiegel uvedly, že Německo tento týden povolí Polsku poskytnout tyto tanky Ukrajině a pošle i své tanky. Další média pak píšou o vyslání amerických tanků M1 Abrams.

Navzdory drahým energiím i materiálům hodnotí většina českých podniků současnou situaci jako dobrou. Většina podniků zatím problémy řeší úsporami v běžných provozech nebo zaváděním šetrných technologií. Velká část firem si také stěžuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly. Dvanáct procent českých firem však plánuje propouštět, především nekvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z dat ministerstva práce, která získalo od čtyřiceti tisíc podniků.

Francouzi se ve čtvrtek chystají stávkovat. Vadí jim důchodová reforma a propad životní úrovně. Ten je znát hlavně na venkově, kde končí mnohé obchody, často jediné v obci.

Ve světě sílí nerovnost, poprvé za 25 let se extrémní bohatství i extrémní chudoba zvýšily současně. Ve zprávě zveřejněné před začátkem výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu to v pondělí uvedla organizace Oxfam, která se snaží pomáhat dostat lidi z chudoby. Výrazné loňské zvýšení cen potravin a energií způsobilo, že miliardáři zbohatli ještě citelněji.

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu oficiálně otevřel terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Lubminu na pobřeží Baltu. Pro Německo je to po terminálu v severoněmeckém Wilhelmshavenu druhé plně zprovozněné zařízení na opětovné zplynování LNG. Scholz na ceremonii prohlásil, že Německo zimu dobře zvládne a že zásobování plynem je zajištěno.

Francouzská vláda tlačí na energetické firmy, aby se snažily pomoct pekárnám s prudkým nárůstem cen. Některé z nich už totiž propouštějí, nebo se rovnou zavírají. Samotný kabinet tak všem pekařům v zemi umožní placení daně na splátky v delším časovém horizontu. Vláda se navíc zavázala, že zaplatí čtyřicet procent navýšení cen energií. Specifický přístup vůči pekařům se ale nelíbí jiným profesím, jako třeba řezníkům.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh pokračuje v poklesu, za kterým stojí zejména neobvykle teplé počasí v Evropě. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v únoru ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku v závěru obchodování ztrácela 11,5 procenta na 64 eur (1535 korun) za megawatthodinu. Podle agentury DPA se tak dostala na nejnižší úroveň od listopadu 2021.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Marek Hilšer. Lékař a vysokoškolský pedagog vstoupil do veřejného prostoru jako aktivista po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta, aktuálně je Senátorem v klubu Starostů a nezávislých. Kandidaturu ohlásil již v listopadu 2019. Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, jeho kandidaturu podpořilo 14 senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Karel Diviš. Podnikatel v oblasti IT a bývalý sportovní redaktor oznámil svůj záměr kandidovat v prezidentských volbách v lednu 2022. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 63 tisíc lidí. Ministerstvo vnitra sice jeho kandidátku původně neregistrovalo pro množství neplatných podpisů, do volby ho ale vrátil Nejvyšší správní soud.