Ceny plynu pro domácnosti se loni ve druhém pololetí v České republice zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, o 231 procent. U elektřiny byl růst druhý nejvyšší, o 97 procent. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Proti tomu se ohradil český premiér Petr Fiala (ODS). Statistiky, podle nichž loni ceny plynu v ČR vzrostly nejvíce v celé EU, jsou podle Fialy matením veřejnosti. V následujících týdnech si hodlá pozvat zástupce organizací, které čísla tvoří.
„Kdo dělá chybu, musí být odhalen. Pozvu si zástupce energofirem, ale i orgánů, které se podílejí na statistických číslech, a budeme se bavit o tom, proč ta čísla neodpovídají realitě,“ řekl Fiala.
Na čísla zveřejněná ve středu reagovala už i opozice. První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček statistiku označil za „energetický debakl“.
Co oznámil Eurostat
Vyjádřeno v eurech byly průměrné ceny plynu pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku nejnižší v Maďarsku (3,5 eura za 100 kilowatthodin), Chorvatsku (4,5 eura za 100 kWh) a na Slovensku (4,9 eura za 100 kWh), nejvyšší pak ve Švédsku (27,5 eura za 100 kWh) a Dánsku (20,8 eura za 100 kWh).
Růst cen elektřiny nejméně zasáhl Lucembursko
Průměrně se cena elektřiny pro domácnosti ve druhé polovině loňského roku v celé EU zvýšila o 28,4 procenta. Cena plynu se v Unii zvýšila o 11,4 procenta.
Vedle Rumunska a České republiky elektřina zdražila nejvíce v Dánsku (o 70 procent), Litvě (o 65 procent) a v Lotyšsku (o 59 procent). Nejméně si za elektřinu museli připlatit v Lucembursku (plus tři procenta), Rakousku a Německu (v obou zemích o čtyři procenta) a v Polsku a Bulharsku (v obou zemích o pět procent).
Čeští dodavatelé elektřiny údaje Eurostatu zpochybňují
Největší tuzemští dodavatelé elektřiny se v úterý ohradili proti dřívějším údajům Eurostatu k elektřině. Podle společností ČEZ a E.ON platila drtivá většina jejich zákazníků výrazně méně, než uvádí ve své zprávě Eurostat.
„Data Eurostatu, která se objevují nyní v médiích, nepovažujeme z pohledu zákazníků ČEZ Prodej za reprezentativní, a nerozumíme, jak jsou zveřejněná čísla tvořena,“ řekl mluvčí ČEZu Roman Gazdík. Průměrná cena elektřiny od tohoto podniku byla podle něj ve druhé polovině loňského roku po započtení úsporného tarifu 4847 Kč za megawatthodinu (MWh), zatímco Eurostat uvádí 9410 Kč za MWh. Podobně hodnotí zprávu Eurostatu E.ON, podle něhož většina klientů platila ve druhé polovině loňského roku za MWh částku o 43 procent nižší, než uvádí Eurostat.
Energetický úřad: Data neodpovídají reálným platbám
Ceny energií v Česku uváděné Eurostatem vycházejí z tehdejších cenových nabídek dodavatelů na trhu. Data tak neodpovídají reálným platbám zákazníků. Řekl to mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort. Podle analytiků tak drtivá většina tuzemských odběratelů loni platila za energie výrazně méně, než uvádí Eurostat.
Kebort řekl, že data, ze kterých Eurostat vychází, odráží cenové nabídky dodavatelů ze sledovaného období. Ty byly určeny pro nové zákazníky. Přehled tak podle něj nereflektuje průměrné ceny, které zákazníci v tomto období platili ve skutečnosti. Reálné platby totiž vycházejí ze smluv, které byly často uzavřeny mnohem dříve, a ceny energií v nich byly zcela odlišné, než je aktuální nabídka. Zkreslené podle něj může být porovnání i mezi jednotlivými zeměmi.
„Porovnání může být zkreslené různou strukturou dat, která reportují jednotlivé země. Metodika Eurostatu je v tomto poměrně volná, porovnávány tak mohou být průměrné skutečně hrazené ceny z jedné země, s ceníky platnými pro nové zákazníky z jiné země,“ uvedl Kebort. Úřad podle něj na nedostatky databáze Eurostatu upozorňuje dlouhodobě.
Eurostat uvedl, že použil údaje Českého statistického úřadu a že konečná cena zahrnuje vládní opatření ke zmírnění dopadů vysokých cen energií na spotřebitele. ČSÚ k tomu uvedl, že data převzal od ERÚ a následně poslal Eurostatu. „Eurostat data na základě vlastní metodiky zpracovává,“ řekl Deníku N mluvčí Jan Cieslar. ERÚ podle Keborta statistickému úřadu zasílá data podle metodiky, kterou stanovil právě ČSÚ.
V poslední době se ceny stabilizují
Ceny energií se začaly výrazně zvyšovat ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, což bylo na konci loňského února. Pak růst cen energií až do druhého pololetí zrychloval. Elektřina a zemní plyn v poslední době vykazovaly známky stabilizace, podle Eurostatu částečně kvůli politice a intervencím EU.
Jednotlivé země Unie zvolily různá opatření, jak se s prudkým růstem cen energií vypořádat. Některé snížily daně a poplatky, dočasně prominuly daně spotřebitelům, zavedly cenové stropy, poskytly jednorázovou podporu nebo přidělovaly poukázky konečným spotřebitelům. Některé členské státy uplatňovaly i regulované ceny.
