Energetická krize strana 5 z 5

Rusko je agresor, nikoli však teroristický stát, řekl v Interview ČT24 uchazeč o funkci prezidenta republiky a poslanec za SPD Jaroslav Bašta. V kampani chce připomínat své zkušenosti z disentu, vlády i diplomacie. Nynější vládě vyčítá hlavně ekonomické výsledky, čtvrtina lidí si podle něj může dovolit jen nejlacinější potraviny. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor s Jaroslavem Baštou vedla Barbora Kroužková.

Evropská komise v úterý navrhla stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) na 275 eur (6 700 korun) za megawatthodinu. Komise přišla s parametry mechanismu v reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států EU na omezení cen. Opatření má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu, trvat má rok. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.

O energetické krizi rozhodne podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) několik příštích zim, které podle něj budou těžší, než se čekalo, a při kterých se ukáže význam dodávek zemního plynu. V pořadu Události, komentáře uvedl, že považuje za chybu, když se evropské státy zdráhají zajistit dlouhodobé kontrakty plynu ze zemí, které by nahradily dodávky z Ruska. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík si naopak myslí, že je potřeba plyn zachovat jako krátkodobé řešení přechodu z uhlí a zaměřit se na masivní podporu obnovitelných zdrojů.

Francouzi se obávají, že v zimě nebude dost elektřiny. Země se přechodně vrací k uhelným elektrárnám, hledá nové zdroje energie a nabádá k šetření. Přitom se ale nechce úplně vzdát tradičních Vánoc plných světel. Nasvícená je už i neslavnější pařížská třída Champs Elysées.

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

Terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) budou pro Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (v přepočtu zhruba 85 miliard korun) dražší, než se původně předpokládalo. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck k vyšším nákladům řekl, že projekt plovoucích terminálů rozšířil a jeho součástí se stala také infrastruktura. V pondělí varovalo Japonsko před tím, že dlouhodobé kontrakty na LNG, které začínají platit před rokem 2026, jsou nyní vyprodány.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Zájem Čechů o dotace na fotovoltaiku a tepelná čerpadla je letos rekordní. Stát v tomto roce přijal už více než 56 tisíc žádostí, což je téměř čtyřikrát víc než v loňském roce. Zvýšenou poptávku zaznamenávají firmy napříč celou republikou. V některých případech nestíhají. Zájemci si tak mohou počkat i o několik měsíců déle.

V novém roce přijde podle analytika a minoritního akcionáře ČEZ Michala Šnobra „náraz nespokojenosti“ kvůli cenám energií. Podle něj i přes zastropování budou nové zálohy pro mnoho lidí nemilým překvapením. Poradce premiéra a partner EY pro sektor energetiky střední a jihovýchodní Evropy Blahoslav Němeček upozornil, že mnozí budou mít ještě v průběhu příštího roku zafixované ceny. Oba se shodli na tom, že vláda již nemůže dále snižovat cenový strop. Oba byli hosty Otázek Václava Moravce.

Teplárna v Novém Městě na Moravě nahradí drahý zemní plyn levnějším olejem dováženým z Německa. Tato změna by měla pomoci udržet cenu tepla v nadcházející zimě zhruba na nynější úrovni. Používání alternativního paliva bude ale technicky náročnější než dosavadní provoz.

Poslanci na pátečním jednání schválili vládní návrh, který stanovuje cenové stropy pro výrobce energií a s nimi související odvody státu. Vláda chce z takto získaných peněz financovat kompenzace za drahé energie. Na žádost vlády sněmovna novelu projednala ve stavu legislativní nouze. Zákon ale musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Dolní komora mimo jiné schválila změny v lékařské posudkové službě a novelu k ochraně Antarktidy.

Státem regulovaná cena elektřiny bude v příštím roce v průměru o 16,7 procenta nižší, oznámil předseda rady Energetického regulačního úřadu Stanislav Trávníček. Stát na to poskytne úřadu 38,1 miliardy korun. Regulovaná cena plynu v příštím roce naopak vzroste, a to o 1,7 procenta. Trávníček zdůraznil, že podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií postupně klesá vzhledem k tomu, že cena silové elektřiny celkově roste.

Klientům teplárny Teplo Břeclav v prosinci klesnou zálohy. Důvodem je nižší spotřeba plynu i pokles ceny na spotovém trhu. Od ledna chtějí mít teplárny nového dodavatele, informovaly o tom na stránkách města. Městská firma v říjnu oznámila pětinásobné zvýšení ceny tepla z původních 628 korun za gigajoule na 3030 korun. K němu teplárna přistoupila poté, co její dodavatel NWT ukončil dodávky plynu a skončil v insolvenci. Teplárna nyní nakupuje plyn na spotovém trhu.

Zhruba o čtvrtinu vyšší než loni byly v říjnu výrobní ceny v průmyslu a zemědělství. O dvanáct procent pak stouply ve stavebnictví a o šest procent ve službách, informoval Český statistický úřad. Meziroční růst byl mírnější než v září, ale meziměsíčně ceny ve většině odvětví i tak rovněž mírně rostly. Výjimkou je zemědělství, kde byly ceny výrobců oproti předchozímu měsíci o tři procenta nižší.

Velké firmy mohou od úterý žádat ministerstvo průmyslu a obchodu o dotace, které jim mají kompenzovat zvýšené náklady na energie. Stát podnikům plánuje rozdělit až třicet miliard korun. Žádosti mohou firmy podávat prostřednictvím informačního systému ministerstva. Příjem žádostí skončí 31. ledna příštího roku. Pomoc české vlády firmám v objemu 1,23 miliardy eur, tedy 30 miliard korun, schválila i Evropská komise.

Stát začne v příštím roce přispívat na úsporná opatření i chudším domácnostem, které nemají na spoluúčast u dosavadních dotačních programů. Konkrétně cílí na důchodce a příjemce příspěvku na bydlení. Program Nová zelená úsporám Light začne fungovat 9. ledna, každý žadatel bude moci získat až 150 tisíc korun, které použije například na zateplení domu nebo výměnu oken. V první fázi vyčlení ministerstvo životního prostředí na tyto dotace 1,5 miliardy korun. Dostat by se mělo zhruba na deset tisíc domácností.

Německá vláda zestátní dceřinou společnost ruské plynárenské společnosti Gazprom. Podle kabinetu jí hrozí insolvence, což ohrožuje i bezpečnost dodávek energií v zemi. V pondělí podobný krok oznámila také polská vláda, která převezme polská aktiva ruské společnosti.

Ceny nemovitostí jsou nadále vysoké a zajišťování bydlení je stále komplikovanější. Jaké jsou v současné době nejlepší možnosti? Jak správně dosáhnout na hypotéku? A jak se do hledání nového bydlení promítají ceny energií? Téma rozebral pořad Drahé Česko.

Soubor zákonů, které by pomohly snížit schodek státního rozpočtu zhruba o sedmdesát miliard korun, chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložit do května příštího roku. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády uvažuje o zrušení některých daňových výjimek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že je plán příliš ambiciózní a kabinet by měl nyní zvýšit spotřební daň na alkohol nebo tabák. Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová vyzvala k tomu, aby měl kabinet i vzhledem k vysoké inflaci ambice snižovat schodek mnohem víc a „nezadrhávat se na jednotlivých miliardách.“

Během soboty mohou lidé přispět v podzimním kole celonárodní sbírky potravin. Letos se do ní zapojilo přes čtrnáct set obchodů. Trvanlivé a drogistické zboží ze sbírky poputuje do skladů potravinových bank, které pomáhají například seniorům, samoživitelkám, handicapovaným, rodinám v nouzi či dětem z dětských domovů.

Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to v pátek řekl premiér Petr Fiala (ODS). Odolný energetický systém se ve středoevropských podmínkách nemůže obejít bez stabilního nízkoemisního zdroje, a tím je jádro, míní. Dodal, že Evropa si nemůže dovolit být v energetice závislá na třetích stranách. Eurokomisařka Kadri Simsonová doplnila, že pro zachování současné kapacity jaderných zdrojů v EU budou v příštích dekádách potřeba investice 350 až 450 miliard eur (až 11 bilionů korun).

V příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů. Nedostatečná podpora státu podnikům s vysokými cenami energií podle asociace zásadně sníží konkurenceschopnost českého průmyslu. Téměř devět z deseti z nich by jako vládní pomoc upřednostnilo fixaci cen energií. Na Exportním fóru v Mladých Bukách na Trutnovsku to ve čtvrtek řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk. Průmysl podle něj nyní prochází nejbouřlivějším obdobím v novodobé historii a začal vysílat nouzový signál.

Polostátní energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem tří set korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou. Dodávky elektřiny a plynu zdraží od nového roku také energetická společnost E.ON.

Pomoci majitelům domů s rozhodováním, zda a jak mohou na své památkové objekty umísťovat fotovoltaické panely, má nová metodika Národního památkového ústavu (NPÚ). Rozlišuje různé stupně ochrany od kulturní památky, kde se budou podle ředitelky NPÚ Nadi Goryczkové i nadále povolovat jen výjimečně, přes památkové rezervace a zóny po chráněná území. V těch by lidé měli mít možnost za určitých podmínek panely na střechy či fasády instalovat. Zástupci NPÚ a ministerstva kultury ve čtvrtek metodiku prezentovali novinářům.