Evropská komise v úterý navrhla stanovit nejvyšší prodejní cenu plynu v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) na 275 eur (6 700 korun) za megawatthodinu. Komise přišla s parametry mechanismu v reakci na dlouhodobé požadavky většiny členských států EU na omezení cen. Opatření má od ledna zabránit cenovým výkyvům na nejdůležitějším evropském trhu, trvat má rok. Vyšší ceny plynu prodražují výrobu elektřiny.
Evropská komise navrhla cenový strop u kontraktů na plyn. Jde o „mechanismus poslední záchrany“
O návrhu budou ve čtvrtek jednat ministři energetiky unijních zemí na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Cenový strop se má týkat pouze termínových kontraktů na následující měsíc. K jeho automatické aktivaci bude nutné, aby byly ceny v TTF nejméně o 58 eur vyšší než průměrná cena zkapalněného zemního plynu (LNG) na světovém trhu.
Evropský blok se stále potýká s dopady vysokých cen energií částečně souvisejících s válkou na Ukrajině a omezováním dodávek ruského plynu, kvůli nimž státy investují vysoké částky do podpory domácností a firem. Po řadě dalších opatření v úterý komise navrhla parametry cenového stropu, který se má využívat pouze ve výjimečných případech.
„Není to regulační zásah, který by držel ceny na trhu s plynem na uměle nízké úrovni. Je to mechanismus poslední záchrany, který má v nutných případech zabránit tomu, aby ceny výrazně přesáhly světovou úroveň,“ prohlásila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Příkladem jsou podle ní ceny z letošního srpna, kdy se v TTF platilo za klíčový termínový kontrakt i přes 300 eur za megawatthodinu. Po prázdninách však začaly ceny klesat a v současnosti se pohybují pod 120 eury za megawatthodinu.
Jako „mimořádný nástroj pro mimořádnou situaci“ popsal opatření zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský. Pokud by totiž plyn dlouhodobě dosahoval cen z letošního srpna, šlo by podle něj o neudržitelnou situaci, „zdrcující pro evropskou ekonomiku“. „Měla by velké sociální a hospodářské dopady,“ řekl.
Opatření Evropské komise kvůli cenám energií (zdroj: ČT24)
„Pokud u termínových kontraktů s dodáním plynu v příštím měsíci překročí cena na déle než dva týdny 275 eur za megawatthodinu, tak se obchodování uzavře a počká se, až se trhy uklidní,“ přiblížil fungování mechanismu Obrovský. EU by v takové situaci po členských státech také automaticky požadovala povinné patnáctiprocentní úspory, aby snížení ceny nevedlo ke zvýšení spotřeby.
Podle Simsonové parametry mechanismu zaručí, že EU nepřijde kvůli umělému omezení cen o dodávky LNG, které by mohly při nevýhodných cenách v Evropě směřovat například do Asie. Strop se také nemá vztahovat na denní kontrakty nebo na smlouvy uzavírané přímo mezi dvěma stranami, takzvané OTC. Celkově by měl podle údajů EK zahrnout asi pětinu obchodování v rámci TTF.
Členské země se na regulaci cen neshodují
Obchodníci i regulátoři v posledních týdnech varovali před umělým omezováním cen, které by podle nich mohlo ohrozit konkurenceschopnost evropského trhu, a tím i dostatek suroviny. „Podle nich by to ohrozilo finanční stabilitu trhu i stabilitu dodávek plynu do Evropy a ke snížení cen energií by to dlouhodobě nepřispělo,“ řekl Obrovský.
Připomněl, že Komise sama přiznává, že jde o mechanismus, který má zabránit extrémním výkyvům cen a neklade si za cíl dlouhodobé zlevnění energií. K tomu je podle eurokomisařů třeba najít nové zdroje plynu, vyrábět více elektřiny a také snížit její spotřebu.
Nedostatku plynu se obávají i některé členské země v čele s Německem či Nizozemskem, které jsou dlouhodobě proti zavedení stropu. Většina unijních států včetně Francie, Itálie nebo Polska však nějakou formu cenové regulace požaduje a Komise ji podle nich měla navrhnout už dříve. „Zhruba patnáct zemí, které cenový strop požadují, pohrozilo, že na čtvrteční radě zablokují všechny ostatní věci, dokud Evropská komise nepředloží návrh na cenový strop,“ uvedl Obrovský.
Část zemí prosazuje rozpracování takzvaného iberského modelu pro celou EU. Ten se využívá ve Španělsku a Portugalsku a stanovuje maximální cenu plynu, který se používá v elektrárnách k výrobě elektřiny. „Drahý plyn prostřednictvím plynových elektráren zvyšuje i cenu veškeré elektřiny,“ uvedl Obrovský. Komise však podle něj s návrhem otálí. „Obává se, že by to byl příliš velký zásah do trhu,“ řekl.
Otázka tak je, zda bude úterní návrh členským státům, které požadují cenovou regulaci, stačit. „Alespoň na to, aby se jednání o dalších věcech posouvalo a odblokovalo,“ řekl Obrovský. Jednat se má například o platformu pro společné evropské nákupy plynu, zjednodušení povolovacích procesů pro obnovitelné zdroje nebo pravidla povinné solidarity v případě, že některé státy budou mít problém se zásobováním plynem.