Němci zaplatí za LNG terminály dvakrát víc, než mysleli. Podle Japonska jsou světové zásoby na roky vyprodané

Terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) budou pro Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (v přepočtu zhruba 85 miliard korun) dražší, než se původně předpokládalo. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck k vyšším nákladům řekl, že projekt plovoucích terminálů rozšířil a jeho součástí se stala také infrastruktura. V pondělí varovalo Japonsko před tím, že dlouhodobé kontrakty na LNG, které začínají platit před rokem 2026, jsou nyní vyprodány.

Německá vláda si pronajala pět plovoucích terminálů kvůli zajištění větší nezávislosti na plynu z Ruska. V letošním rozpočtu počítali Němci s částkou 2,94 miliardy eur (v přepočtu zhruba 72 miliardy korun), nyní je ale podle místních médií potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy korun).

Tamní ministerstvo hospodářství k vyšším nákladům na terminály agentuře DPA sdělilo, že jejich zvýšení bylo nezbytné vzhledem k dynamickému vývoji situace. O vyšších výdajích  hovořil i Habeck, podle kterého je projekt nyní větší, než se původně předpokládalo.

Na růst nákladů v neděli upozornil portál magazínu Der Spiegel. Informoval rovněž o vyjádření ministerstva hospodářství, že absolutní přednost měl pronájem plovoucích terminálů, o které je po ruské vojenské invazi na Ukrajinu mimořádný zájem. Následně byly předpokládané výdaje podle ministerstva zpřesněny mimo jiné o náklady na provoz a na potřebnou infrastrukturu.

Podle magazínu z podkladů pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu vyplývá, že dva terminály si bude muset Německo pronajmout na patnáct let místo původně zamýšlených deseti. Der Spiegel také uvedl, že ministerstvo si nechalo rozpočtovým výborem schválit pronájem šesti plovoucích terminálů. Vláda prozatím oznámila pronájem pěti takových zařízení, šesté by mohlo být v Hamburku, ale zda se tak skutečně stane, není stále jasné.

Ještě v letošním roce, případně na přelomu roku, chce Německo zprovoznit dva terminály v dolnosaském Wilhelmshavenu a šlesvicko-holštýnském Brunsbüttelu. Další budou postupně otevřeny v dolnosaském Stade, v Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a ještě jeden ve Wilhelmshavenu. 

Přístup k některému z těchto terminálů by měla ráda i Česká republika, která zatím získala pronájem kapacity v terminálu na LNG v nizozemském přístavu Eemshaven.

Japonsko: Dodávky LNG budou napjaté

V pondělí Japonsko s odkazem na průzkum svého ministerstva obchodu varovalo, že celosvětová konkurence na trhu se zkapalněným zemním plynem kvůli nedostatečným investicím na straně nabídky v příštích třech letech zesílí.

Kontrakty, které začínají platit před rokem 2026 a jsou podle Japonců vyprodané, hrají zásadní roli pro kupující, protože nabízejí stabilní ceny a spolehlivé dodávky na mnoho let. 

Země po celém světě se snaží zajistit dodávky od vývozců, jako je Katar nebo Spojené státy. Před rokem 2026 se však objeví jen velmi málo nových dodávek. Evropa se mezitím předhání v nahrazování ruského potrubního plynu zkapalněným, což ještě více prohlubuje celosvětový nedostatek tohoto paliva, píše agentura Bloomberg. 

Japonsko také varuje, že nedostatek investic do projektů vývozu LNG znamená, že dodávky budou v příštích letech napjaté. Pokud se dodávky ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů zcela přeruší, bude v lednu 2025 chybět na světě 7,6 milionu tun LNG, což odpovídá měsíčnímu dovozu do Japonska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled české ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst české ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 50 mminutami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až 9 miliard korun.
před 1 hhodinou

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.