Němci zaplatí za LNG terminály dvakrát víc, než mysleli. Podle Japonska jsou světové zásoby na roky vyprodané

Terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) budou pro Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (v přepočtu zhruba 85 miliard korun) dražší, než se původně předpokládalo. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck k vyšším nákladům řekl, že projekt plovoucích terminálů rozšířil a jeho součástí se stala také infrastruktura. V pondělí varovalo Japonsko před tím, že dlouhodobé kontrakty na LNG, které začínají platit před rokem 2026, jsou nyní vyprodány.

Německá vláda si pronajala pět plovoucích terminálů kvůli zajištění větší nezávislosti na plynu z Ruska. V letošním rozpočtu počítali Němci s částkou 2,94 miliardy eur (v přepočtu zhruba 72 miliardy korun), nyní je ale podle místních médií potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy korun).

Tamní ministerstvo hospodářství k vyšším nákladům na terminály agentuře DPA sdělilo, že jejich zvýšení bylo nezbytné vzhledem k dynamickému vývoji situace. O vyšších výdajích  hovořil i Habeck, podle kterého je projekt nyní větší, než se původně předpokládalo.

Na růst nákladů v neděli upozornil portál magazínu Der Spiegel. Informoval rovněž o vyjádření ministerstva hospodářství, že absolutní přednost měl pronájem plovoucích terminálů, o které je po ruské vojenské invazi na Ukrajinu mimořádný zájem. Následně byly předpokládané výdaje podle ministerstva zpřesněny mimo jiné o náklady na provoz a na potřebnou infrastrukturu.

Podle magazínu z podkladů pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu vyplývá, že dva terminály si bude muset Německo pronajmout na patnáct let místo původně zamýšlených deseti. Der Spiegel také uvedl, že ministerstvo si nechalo rozpočtovým výborem schválit pronájem šesti plovoucích terminálů. Vláda prozatím oznámila pronájem pěti takových zařízení, šesté by mohlo být v Hamburku, ale zda se tak skutečně stane, není stále jasné.

Ještě v letošním roce, případně na přelomu roku, chce Německo zprovoznit dva terminály v dolnosaském Wilhelmshavenu a šlesvicko-holštýnském Brunsbüttelu. Další budou postupně otevřeny v dolnosaském Stade, v Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a ještě jeden ve Wilhelmshavenu. 

Přístup k některému z těchto terminálů by měla ráda i Česká republika, která zatím získala pronájem kapacity v terminálu na LNG v nizozemském přístavu Eemshaven.

Japonsko: Dodávky LNG budou napjaté

V pondělí Japonsko s odkazem na průzkum svého ministerstva obchodu varovalo, že celosvětová konkurence na trhu se zkapalněným zemním plynem kvůli nedostatečným investicím na straně nabídky v příštích třech letech zesílí.

Kontrakty, které začínají platit před rokem 2026 a jsou podle Japonců vyprodané, hrají zásadní roli pro kupující, protože nabízejí stabilní ceny a spolehlivé dodávky na mnoho let. 

Země po celém světě se snaží zajistit dodávky od vývozců, jako je Katar nebo Spojené státy. Před rokem 2026 se však objeví jen velmi málo nových dodávek. Evropa se mezitím předhání v nahrazování ruského potrubního plynu zkapalněným, což ještě více prohlubuje celosvětový nedostatek tohoto paliva, píše agentura Bloomberg. 

Japonsko také varuje, že nedostatek investic do projektů vývozu LNG znamená, že dodávky budou v příštích letech napjaté. Pokud se dodávky ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů zcela přeruší, bude v lednu 2025 chybět na světě 7,6 milionu tun LNG, což odpovídá měsíčnímu dovozu do Japonska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 27 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 15 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
včera v 20:25

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
včera v 20:24

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánovčera v 17:27

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026
Načítání...