Němci zaplatí za LNG terminály dvakrát víc, než mysleli. Podle Japonska jsou světové zásoby na roky vyprodané

Terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) budou pro Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (v přepočtu zhruba 85 miliard korun) dražší, než se původně předpokládalo. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck k vyšším nákladům řekl, že projekt plovoucích terminálů rozšířil a jeho součástí se stala také infrastruktura. V pondělí varovalo Japonsko před tím, že dlouhodobé kontrakty na LNG, které začínají platit před rokem 2026, jsou nyní vyprodány.

Německá vláda si pronajala pět plovoucích terminálů kvůli zajištění větší nezávislosti na plynu z Ruska. V letošním rozpočtu počítali Němci s částkou 2,94 miliardy eur (v přepočtu zhruba 72 miliardy korun), nyní je ale podle místních médií potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy korun).

Tamní ministerstvo hospodářství k vyšším nákladům na terminály agentuře DPA sdělilo, že jejich zvýšení bylo nezbytné vzhledem k dynamickému vývoji situace. O vyšších výdajích  hovořil i Habeck, podle kterého je projekt nyní větší, než se původně předpokládalo.

Na růst nákladů v neděli upozornil portál magazínu Der Spiegel. Informoval rovněž o vyjádření ministerstva hospodářství, že absolutní přednost měl pronájem plovoucích terminálů, o které je po ruské vojenské invazi na Ukrajinu mimořádný zájem. Následně byly předpokládané výdaje podle ministerstva zpřesněny mimo jiné o náklady na provoz a na potřebnou infrastrukturu.

Podle magazínu z podkladů pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu vyplývá, že dva terminály si bude muset Německo pronajmout na patnáct let místo původně zamýšlených deseti. Der Spiegel také uvedl, že ministerstvo si nechalo rozpočtovým výborem schválit pronájem šesti plovoucích terminálů. Vláda prozatím oznámila pronájem pěti takových zařízení, šesté by mohlo být v Hamburku, ale zda se tak skutečně stane, není stále jasné.

Ještě v letošním roce, případně na přelomu roku, chce Německo zprovoznit dva terminály v dolnosaském Wilhelmshavenu a šlesvicko-holštýnském Brunsbüttelu. Další budou postupně otevřeny v dolnosaském Stade, v Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a ještě jeden ve Wilhelmshavenu. 

Přístup k některému z těchto terminálů by měla ráda i Česká republika, která zatím získala pronájem kapacity v terminálu na LNG v nizozemském přístavu Eemshaven.

Japonsko: Dodávky LNG budou napjaté

V pondělí Japonsko s odkazem na průzkum svého ministerstva obchodu varovalo, že celosvětová konkurence na trhu se zkapalněným zemním plynem kvůli nedostatečným investicím na straně nabídky v příštích třech letech zesílí.

Kontrakty, které začínají platit před rokem 2026 a jsou podle Japonců vyprodané, hrají zásadní roli pro kupující, protože nabízejí stabilní ceny a spolehlivé dodávky na mnoho let. 

Země po celém světě se snaží zajistit dodávky od vývozců, jako je Katar nebo Spojené státy. Před rokem 2026 se však objeví jen velmi málo nových dodávek. Evropa se mezitím předhání v nahrazování ruského potrubního plynu zkapalněným, což ještě více prohlubuje celosvětový nedostatek tohoto paliva, píše agentura Bloomberg. 

Japonsko také varuje, že nedostatek investic do projektů vývozu LNG znamená, že dodávky budou v příštích letech napjaté. Pokud se dodávky ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů zcela přeruší, bude v lednu 2025 chybět na světě 7,6 milionu tun LNG, což odpovídá měsíčnímu dovozu do Japonska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...