Němci zaplatí za LNG terminály dvakrát víc, než mysleli. Podle Japonska jsou světové zásoby na roky vyprodané

Terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) budou pro Německo nejméně o 3,5 miliardy eur (v přepočtu zhruba 85 miliard korun) dražší, než se původně předpokládalo. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck k vyšším nákladům řekl, že projekt plovoucích terminálů rozšířil a jeho součástí se stala také infrastruktura. V pondělí varovalo Japonsko před tím, že dlouhodobé kontrakty na LNG, které začínají platit před rokem 2026, jsou nyní vyprodány.

Německá vláda si pronajala pět plovoucích terminálů kvůli zajištění větší nezávislosti na plynu z Ruska. V letošním rozpočtu počítali Němci s částkou 2,94 miliardy eur (v přepočtu zhruba 72 miliardy korun), nyní je ale podle místních médií potřeba suma 6,56 miliardy eur (160 miliardy korun).

Tamní ministerstvo hospodářství k vyšším nákladům na terminály agentuře DPA sdělilo, že jejich zvýšení bylo nezbytné vzhledem k dynamickému vývoji situace. O vyšších výdajích  hovořil i Habeck, podle kterého je projekt nyní větší, než se původně předpokládalo.

Na růst nákladů v neděli upozornil portál magazínu Der Spiegel. Informoval rovněž o vyjádření ministerstva hospodářství, že absolutní přednost měl pronájem plovoucích terminálů, o které je po ruské vojenské invazi na Ukrajinu mimořádný zájem. Následně byly předpokládané výdaje podle ministerstva zpřesněny mimo jiné o náklady na provoz a na potřebnou infrastrukturu.

Podle magazínu z podkladů pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu vyplývá, že dva terminály si bude muset Německo pronajmout na patnáct let místo původně zamýšlených deseti. Der Spiegel také uvedl, že ministerstvo si nechalo rozpočtovým výborem schválit pronájem šesti plovoucích terminálů. Vláda prozatím oznámila pronájem pěti takových zařízení, šesté by mohlo být v Hamburku, ale zda se tak skutečně stane, není stále jasné.

Ještě v letošním roce, případně na přelomu roku, chce Německo zprovoznit dva terminály v dolnosaském Wilhelmshavenu a šlesvicko-holštýnském Brunsbüttelu. Další budou postupně otevřeny v dolnosaském Stade, v Lubminu v Meklenbursku-Předním Pomořansku a ještě jeden ve Wilhelmshavenu. 

Přístup k některému z těchto terminálů by měla ráda i Česká republika, která zatím získala pronájem kapacity v terminálu na LNG v nizozemském přístavu Eemshaven.

Japonsko: Dodávky LNG budou napjaté

V pondělí Japonsko s odkazem na průzkum svého ministerstva obchodu varovalo, že celosvětová konkurence na trhu se zkapalněným zemním plynem kvůli nedostatečným investicím na straně nabídky v příštích třech letech zesílí.

Kontrakty, které začínají platit před rokem 2026 a jsou podle Japonců vyprodané, hrají zásadní roli pro kupující, protože nabízejí stabilní ceny a spolehlivé dodávky na mnoho let. 

Země po celém světě se snaží zajistit dodávky od vývozců, jako je Katar nebo Spojené státy. Před rokem 2026 se však objeví jen velmi málo nových dodávek. Evropa se mezitím předhání v nahrazování ruského potrubního plynu zkapalněným, což ještě více prohlubuje celosvětový nedostatek tohoto paliva, píše agentura Bloomberg. 

Japonsko také varuje, že nedostatek investic do projektů vývozu LNG znamená, že dodávky budou v příštích letech napjaté. Pokud se dodávky ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů zcela přeruší, bude v lednu 2025 chybět na světě 7,6 milionu tun LNG, což odpovídá měsíčnímu dovozu do Japonska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 8 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 15 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánovčera v 20:39

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...