Lídři zemí Evropské unie se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Série kroků má zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Zástupci unijních zemí podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.
„Pevně věřím, že výsledky této dohody pocítíme velmi brzy,“ prohlásil k výsledkům předseda Evropské rady Charles Michel.
Později na tiskové konferenci zmínil, že Evropa musí posílit a diverzifikovat partnerské vztahy. „Musíme vybudovat svou kapacitu nezávislosti a svrchovanosti. Jsme velmi závislí, platíme za to, ty důsledky jsou velmi těžké,“ uvedl. Dodal, že dalším tématem jednání byla i obrana či technologie. „Musíme posílit bezpečnost a dosáhnout nezávislosti i v této oblasti,“ podotkl, že Evropa tak učiní ve spolupráci s NATO.
„Naší prioritou je naučit se spoléhat na vlastní kapacity a zaměřit se na dodavatele, na které je spoleh,“ dodala také předsedkyně Evropské komise Ursula von den Leyenová. Zmínila, že Evropa dělá vše, aby pomohla s cenami energií. „Právě tím, že plníme zásobníky, že dokážeme šetřit a dokázali jsme uplatnit opatření, ceny klesají,“ řekla s tím, že je vidět, kolik je v nárůstech cen plynu spekulací.
Další otázkou je podle ní odpojení cen plynu od vytváření cen elektřiny. „Státy EU budou muset řešit i technické otázky, a to například, jak vyvážit platby pro všechny členské státy a rozložit náklady pro všechny,“ dodala.
„S výsledkem jsem velmi spokojen, i když to trvalo dlouho,“ konstatoval premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že nyní je potřeba co nejrychleji uvést politické závěry do praxe. Ocenil, že balík opatření obsahuje zastropování cen, reakce na jejich prudké výkyvy i společné nákupy energií. „Zvítězila vůle se dohodnout. Má to dopad nejen symbolický, ale i dopad velmi konkrétní a přispěje to ke snížení cen energií,“ uvedl později na tiskové konferenci. Bude podle něj také pokračovat debata, jak opatření financovat z prostředků EU.
Belgický premiér Alexander De Croo dohodu označil za velký krok kupředu. V rozhovoru s novináři popsal „okamžik pravdy“ na nočním jednání, kdy zastánci uvedených návrhů apelovali na Německo a další skeptické země a zdůrazňovali, že projednávaná opatření jsou potřebná. „Ty země řekly: ‚Chceme, aby to fungovalo, když budete naslouchat našim obavám,‘“ popsal De Croo.
Slovenský premiér Eduard Heger zase před médii hovořil o „výrazném posunu vpřed“. Na otázku, zda nelze vývoj považovat za ústup Německu, Maďarsku a táboru odpůrců cenového stropu, odpověděl, že pravdou je spíše opak. Podle Hegera hrozil scénář, že premiéři a prezidenti se na závěrech k cenám energií vůbec neshodnou, nebo že v nich nenastíní konkrétní postup. „Máme to tam konkrétně pojmenované, to vám odpovídá, kdo ustoupil,“ podotkl.
Debata šéfů členských zemí vycházela z úterního návrhu Evropské komise. Ten se zabýval společnými nákupy plynu, mechanismem nouzového omezení ceny plynu nebo pravidly solidarity mezi členskými zeměmi.
Typicky evropská, hodnotí dohodu média
Lídři se shodli na podpoře všech tří bodů a vyzvali Komisi, aby urychleně přišla s konkrétními řešeními. Kolektivní nákupy plynu mají být podle nich dobrovolné s výjimkou plnění patnácti procent objemu plynových zásobníků, jehož se mají týkat povinně.
Zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský upozornil, že zatímco unijní lídři mluví o úspěchu a vyzdvihují klíčovou jednotu členských států, média už tak optimistická nejsou. Například bruselský server Politico dohodu označil za typicky evropskou, kdy nikdo nezískal vše, všichni trochu ztratili a mohou být nespokojeni, přičemž výsledek má podmínky, znamená mnoho ústupků a znamená týdny dalšího jednání. List Financial Times píše o zmateném kompromisu.
„Hotovo není, ale jsem rád, že se něco stalo, že jsme se posunuli dopředu,“ okomentoval výsledek jednání český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) s tím, že je potřeba počkat na konkrétní plány. Věří, že na nich Komise bude pracovat rychle: „Byť je mi líto úředníků, kteří teď přes víkend asi budou pracovat, vzhledem k situaci v Evropě je to nutné a výsledek je nutné dodat co nejrychleji,“ zdůrazňuje.
Jak na zastropování
Dohodu komplikoval zejména spor o stanovení maximálních cen plynu, které požaduje většina unijních států, mají však o nich často různé představy. Zejména Německo pak cenový strop stále odmítá. Výjimku si podle premiéra Viktora Orbána vyjednalo i Maďarsko, aby mohlo nadále dovážet ruský plyn.
Korespondent ČT Jan Šilhan připomíná, že Budapešť má s Moskvou řadu dlouhodobých smluv na dodávky suroviny. Maďarské vedení se proto obává, že zastropování cen by hrozilo zastavením dodávek plynu třeba i ze dne na den.
Prezidenti a premiéři nakonec případné zavedení cenového stropu podmínili předcházející analýzou finančních dopadů a tím, že nepovede ke zvýšení spotřeby plynu. Splnění těchto a dalších stanovených podmínek může podle odhadů unijních činitelů jeho uvedení do praxe výrazně oddálit.
Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové lídři během summitu hovořili o dvou různých variantách cenového stropu. Jeden by se týkal plynu využívaného k výrobě elektřiny, druhý virtuálního uzlu Title Transfer Facility (TTF), který je pro ceny plynu v EU rozhodující.
Chtějí také, aby Unie zkraje příštího roku stanovila nový referenční cenový index plynu, který by lépe odpovídal současné situaci na trhu než právě TTF. Ten je podle nich reprezentativní pro plyn proudící potrubím, v současnosti však již v Evropě převládá zkapalněný plyn LNG.
„Nyní máme velmi dobrá vodítka, abychom dále pracovali na otázce cen energií,“ prohlásila von der Leyenová. Komise podle ní představí své návrhy ministrům energetiky příští úterý.
Cena plynu po většinu uplynulého týdne klesala, ve čtvrtek ale začala stoupat. V reakci na unijní závěry opět klesla. Krátce před polednem vykazoval termínový kontrakt na plyn s dodáním v listopadu ve virtuálním obchodním uzlu TTF pokles o zhruba desetinu na 114 eur za megawatthodinu. Před rokem se cena pohybovala kolem čtyřiceti eur.
Analytici: Dohoda dočasně stabilizuje ceny energií
Podle analytiků by dohoda o opatřeních proti vysokým cenám energií měla alespoň dočasně stabilizovat jejich ceny. Ty sice budou stále na vyšší úrovni než v minulosti, omezí se však dosavadní cenové výstřelky.
„Efektem bude zejména stabilizace cen energií. I když oproti loňskému roku budou stále na zvýšené úrovni, tak by měla značně poklesnout volatilita, což umožní firmám i domácnostem lépe plánovat,“ vysvětlil analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Volatilita vyjadřuje výši poklesu či vzestupu ceny, například u akcií, a míru rizika investice.
Rezervovaněji se k důsledkům dohodnutých opatření staví analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. „Celkově se kloním k názoru, že tento strop povede spíše k nedostatku plynu a nižší ochotě menších hráčů do Evropy dovážet LNG,“ podotkl. Podle něj nemá velký smysl dávat cenový strop na něco, co Evropa z obrovské části dováží a nemůže rychle navýšit těžbu na svém území.
Pomoc Ukrajině
Tématem summitu Evropské unie byl také mimo jiné plán finanční podpory Ukrajiny v příštím roce. „Pro Ukrajinu je velmi důležité mít předvídatelné, stabilní příjmy,“ řekla von den Leyenová na tiskové konferenci. „Diskuse byla o přibližně půldruhé miliardě eur měsíčně financovaných Evropskou unií. Takže to by znamenalo celkovou částku 18 miliard pro příští rok,“ dodala v souvislosti s debatou prezidentů a premiérů členských zemí.
Podle von der Leyenové dává Kyjev najevo, že každý měsíc potřebuje na podporu financování základních funkcí státu tři až čtyři miliardy eur. Tuto mezeru v ukrajinském hospodaření by měly společně pokrýt EU, Spojené státy a finanční instituce, míní předsedkyně EK.
