Dodavatelé energií dál zlevňují, tarif pod cenovým stropem pro letošek nabídne i ČEZ

Energetická společnost ČEZ od dubna upraví svůj fixovaný tarif s cenami pod vládním stropem. Nabídne v něm nově ceny elektřiny a plynu pod stropem i pro tento rok, v dalších letech pak budou ceny dál klesat. V rozhovoru pro Blesk.cz to řekl šéf ČEZ Daniel Beneš. Mluvčí společnosti Roman Gazdík dodal, že ČEZ poprvé reagoval na snižování cen energií na trhu již v únoru a že firma bude ceníky pravidelně vylepšovat, pokud to situace dovolí. Dodávky elektřiny a plynu pod cenový strop postupně snižují i další společnosti.

„My jsme před časem představili fixovaný produkt, takzvané schody, kdy jsme řekli, že cena elektřiny na první rok fixace bude nějaká, ale pořád nad cenovým stropem určeným vládním opatřením, a pak druhý rok byla níž a třetí rok ještě níž. A vzhledem k cenám, za které nyní nakupujeme, jsme mohli od 1. dubna snížit ceny u těchto fixovaných produktů pod vládou garantované stropy,“ řekl Blesku Beneš.

Podle něho zákazník, který si u ČEZ zafixuje ceny na jeden až tři roky, od dubna dostane hned první rok cenu 4850 korun za megawatthodinu elektřiny bez DPH s tím, že vládní strop je pět tisíc korun bez DPH. A obdobně to bude i u plynu, kdy při takovéto fixaci bude první rok platit bez DPH 2390 korun, přičemž vládní strop je 2500 korun za MWh. Platit to bude pro úplně nové zákazníky i pro ty stávající, u kterých nadešel čas na refixaci, dodal.

Většina dodavatelů energií od začátku roku nabízela novým zákazníkům tarify s cenami vycházejícími z vládního cenového maxima. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Takzvané stropy platí pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

ČEZ poprvé reagoval na snižování cen energií na trhu v únoru. Tehdy představil nový koncept fixovaných tarifů s cenami elektřiny a plynu, které postupně klesaly. V prvním roce závazku však zákazníci dál platili zastropované ceny, méně klienti měli platit až v dalších letech.

„Zároveň jsme ale říkali, že se na ceníky budeme pravidelně dívat a vylepšovat je, pokud situace dovolí. To jsme teď udělali a jdeme s cenou ještě níže. Už v prvním roce se tak zákazníci dostanou pod strop. Zároveň jsme také připravili nový jednoletý fix, který je už v prvním roce pod stropem,“ dodal Gazdík. 

Tarify upravili i další dodavatelé

Ceny energií pod vládou stanovenými limity už v minulých týdnech začali nabízet i další dodavatelé. Například E.ON snížil svým klientům bez dlouhodobého závazku cenu elektřiny proti stropu o šest procent a plyn zlevnil o osm procent. Klientům bez dlouhodobého závazku klesly ceny například také u innogy, a to jak u plynu, tak nově i u elektřiny. Snížení cen stávajícím zákazníkům oznámily rovněž firmy Centropol nebo MND.

Od května sníží své prodejní ceny zemního plynu a elektřiny pod vládou stanovený limit také Pražská plynárenská, nový fixovaný produkt od poloviny března nabízí dále Pražská energetika.

Velkoobchodní cena elektřiny v posledních týdnech klesla ke 130 eurům (asi 3120 korun) za MWh bez DPH. U plynu sestoupila k 50 eurům (zhruba 1200 korun) za MWh. Loni v létě se obě komodity pohybovaly i výrazně nad vládou stanoveným limitem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...