Velkoobchodní cena plynu kvůli nízké poptávce klesla nejníže od prosince 2021

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu. Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících. Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu.

„Příčinou je pokračování mírné zimy v celé Evropě, očekávané oteplení a také větší větrnost. Teplo sníží spotřebu plynu a elektřiny, větší větrnost zvýší výrobu elektřiny, a tak přispěje k poklesu cen elektřiny,“ uvedl analytik společnosti Capitalinked Radim Dohnal. Cena se ale podle něj může kdykoliv zvýšit, a to v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v březnu v pátek v TTF klesla o téměř šest procent a obchodování zakončila na 48,9 eura za MWh. Během dne sestoupila až na 48,1 eura za MWh.

Protože si ale obchodníci s plynem svoje dodávky musejí nakupovat s podstatným předstihem, tak pokles cen pro příští měsíc se podle Dohnala může týkat jen větších odběratelů, kteří si plyn na březen zatím nekoupili a neučinil tak ani jejich obchodník. „Takových případů čekám hodně málo,“ podotkl.

Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (téměř 8,3 tisíce korun) za megawatthodinu. Od té doby však výrazně klesla. Evropským zemím se před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu, zejména díky dovozu LNG ze Spojených států. Mírná zima navíc snižuje poptávku po vytápění.

Šéf největší německé energetické společnosti RWE Markus Krebber v rozhovoru s agenturou Reuters předpověděl, že ceny plynu v Evropě se již na rekordní maxima z loňského roku nevrátí. „Situace na trhu s plynem již nyní není tak napjatá, zejména díky mírné zimě a obnovování produkce jaderných elektráren ve Francii,“ uvedl. „Uvidíme v Evropě znovu ceny plynu ve výši 350 eur za MWh? Nemyslím si to,“ dodal.

Ceny plynu na burze se tak nyní nacházejí výrazně pod úrovní administrativně stanoveného stropu, který v Česku činí 2500 korun za megawatthodinu. Analytici oslovení ČTK už dříve uvedli, že bude chvíli trvat, než se pokles velkoobchodních cen zemního plynu projeví v cenách pro české domácnosti, protože obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny.

Optimismus kolem zásobníků s plynem

Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) ve středu plné téměř ze 65 procent. „Nyní tu máme situaci, kdy v zásobnících po zimě zůstane tolik plynu, že Evropa by měla být schopna je před příští zimou znovu naplnit, a to i bez ruských dodávek,“ uvedli analytici ze společnost Energi Danmark, která se zabývá obchodováním s energiemi.

Loňský rok byl na evropském trhu s plynem ve znamení silného cenového kolísání. Ceny se začaly citelněji zvyšovat už předloni, podle části analytiků v reakci na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po začátku války na Ukrajině loni v únoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 6 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánovčera v 20:46

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled