Velkoobchodní cena plynu kvůli nízké poptávce klesla nejníže od prosince 2021

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu. Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících. Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu.

„Příčinou je pokračování mírné zimy v celé Evropě, očekávané oteplení a také větší větrnost. Teplo sníží spotřebu plynu a elektřiny, větší větrnost zvýší výrobu elektřiny, a tak přispěje k poklesu cen elektřiny,“ uvedl analytik společnosti Capitalinked Radim Dohnal. Cena se ale podle něj může kdykoliv zvýšit, a to v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v březnu v pátek v TTF klesla o téměř šest procent a obchodování zakončila na 48,9 eura za MWh. Během dne sestoupila až na 48,1 eura za MWh.

Protože si ale obchodníci s plynem svoje dodávky musejí nakupovat s podstatným předstihem, tak pokles cen pro příští měsíc se podle Dohnala může týkat jen větších odběratelů, kteří si plyn na březen zatím nekoupili a neučinil tak ani jejich obchodník. „Takových případů čekám hodně málo,“ podotkl.

Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (téměř 8,3 tisíce korun) za megawatthodinu. Od té doby však výrazně klesla. Evropským zemím se před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu, zejména díky dovozu LNG ze Spojených států. Mírná zima navíc snižuje poptávku po vytápění.

Šéf největší německé energetické společnosti RWE Markus Krebber v rozhovoru s agenturou Reuters předpověděl, že ceny plynu v Evropě se již na rekordní maxima z loňského roku nevrátí. „Situace na trhu s plynem již nyní není tak napjatá, zejména díky mírné zimě a obnovování produkce jaderných elektráren ve Francii,“ uvedl. „Uvidíme v Evropě znovu ceny plynu ve výši 350 eur za MWh? Nemyslím si to,“ dodal.

Ceny plynu na burze se tak nyní nacházejí výrazně pod úrovní administrativně stanoveného stropu, který v Česku činí 2500 korun za megawatthodinu. Analytici oslovení ČTK už dříve uvedli, že bude chvíli trvat, než se pokles velkoobchodních cen zemního plynu projeví v cenách pro české domácnosti, protože obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny.

Optimismus kolem zásobníků s plynem

Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) ve středu plné téměř ze 65 procent. „Nyní tu máme situaci, kdy v zásobnících po zimě zůstane tolik plynu, že Evropa by měla být schopna je před příští zimou znovu naplnit, a to i bez ruských dodávek,“ uvedli analytici ze společnost Energi Danmark, která se zabývá obchodováním s energiemi.

Loňský rok byl na evropském trhu s plynem ve znamení silného cenového kolísání. Ceny se začaly citelněji zvyšovat už předloni, podle části analytiků v reakci na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po začátku války na Ukrajině loni v únoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 11 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
před 19 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 21 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 23 hhodinami

Íránská blokáda je podle Rubia jako ekonomická jaderná zbraň

Íránská blokáda Hormuzského průlivu je podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia ekvivalentem ekonomické jaderné zbraně. Podle agentur DPA a Reuters to v úterý uvedl ve vysílání televize Fox News jako důkaz toho, že by Teherán neměl vlastnit atomové zbraně. Podle dřívějších zpráv předložil Írán Spojeným státům nový návrh na otevření Hormuzského průlivu a ukončení války, podle kterého by se jaderné rozhovory odložily až na pozdější fázi jednání. Rubio i zdroje agentury Reuters naznačili, že USA nabídku odmítnou.
před 23 hhodinami

Kvůli dvěma blokádám klesla doprava v Hormuzském průlivu skoro k nule, píše Bloomberg

Mezinárodní lodní doprava v Hormuzském průlivu v tuto chvíli klesla prakticky na nulu v důsledku dvou souběžných blokád oblasti ze strany Teheránu a Washingtonu, uvedla agentura Bloomberg s odkazem na data, která sestavila. Za pondělí agentura napočítala tři íránská plavidla opouštějící úžinou záliv, a to jeden tanker se zkapalněným ropným plynem a dvě lodi se sypkým nákladem.
27. 4. 2026

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj takzvané agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy korun) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Meta uvedla, že transakce plně odpovídala platným právním předpisům.
27. 4. 2026Aktualizováno27. 4. 2026
Načítání...