Velkoobchodní cena plynu kvůli nízké poptávce klesla nejníže od prosince 2021

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu. Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících. Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu.

„Příčinou je pokračování mírné zimy v celé Evropě, očekávané oteplení a také větší větrnost. Teplo sníží spotřebu plynu a elektřiny, větší větrnost zvýší výrobu elektřiny, a tak přispěje k poklesu cen elektřiny,“ uvedl analytik společnosti Capitalinked Radim Dohnal. Cena se ale podle něj může kdykoliv zvýšit, a to v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v březnu v pátek v TTF klesla o téměř šest procent a obchodování zakončila na 48,9 eura za MWh. Během dne sestoupila až na 48,1 eura za MWh.

Protože si ale obchodníci s plynem svoje dodávky musejí nakupovat s podstatným předstihem, tak pokles cen pro příští měsíc se podle Dohnala může týkat jen větších odběratelů, kteří si plyn na březen zatím nekoupili a neučinil tak ani jejich obchodník. „Takových případů čekám hodně málo,“ podotkl.

Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (téměř 8,3 tisíce korun) za megawatthodinu. Od té doby však výrazně klesla. Evropským zemím se před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu, zejména díky dovozu LNG ze Spojených států. Mírná zima navíc snižuje poptávku po vytápění.

Šéf největší německé energetické společnosti RWE Markus Krebber v rozhovoru s agenturou Reuters předpověděl, že ceny plynu v Evropě se již na rekordní maxima z loňského roku nevrátí. „Situace na trhu s plynem již nyní není tak napjatá, zejména díky mírné zimě a obnovování produkce jaderných elektráren ve Francii,“ uvedl. „Uvidíme v Evropě znovu ceny plynu ve výši 350 eur za MWh? Nemyslím si to,“ dodal.

Ceny plynu na burze se tak nyní nacházejí výrazně pod úrovní administrativně stanoveného stropu, který v Česku činí 2500 korun za megawatthodinu. Analytici oslovení ČTK už dříve uvedli, že bude chvíli trvat, než se pokles velkoobchodních cen zemního plynu projeví v cenách pro české domácnosti, protože obchodníci pro ně museli nakoupit zásoby energií na trhu s předstihem za tehdejší vyšší ceny.

Optimismus kolem zásobníků s plynem

Zásobníky plynu v Evropské unii byly podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) ve středu plné téměř ze 65 procent. „Nyní tu máme situaci, kdy v zásobnících po zimě zůstane tolik plynu, že Evropa by měla být schopna je před příští zimou znovu naplnit, a to i bez ruských dodávek,“ uvedli analytici ze společnost Energi Danmark, která se zabývá obchodováním s energiemi.

Loňský rok byl na evropském trhu s plynem ve znamení silného cenového kolísání. Ceny se začaly citelněji zvyšovat už předloni, podle části analytiků v reakci na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po začátku války na Ukrajině loni v únoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 1 hhodinou

Česko dostane z EU méně peněz, vláda bude diskutovat o jejich zacílení

Požadavky za půl druhého bilionu korun. Ministerstva předložila návrhy, kam chtějí v následujícím programovém období směrovat peníze z Evropské unie. Oproti očekávané sumě, kterou bude mít Česko k dispozici, je poptávka zhruba dvojnásobná. Evropský balík bude výrazně menší než v minulých letech. Tuzemsko totiž postupně bohatne a přibližuje se průměru zemí sedmadvacítky.
včera v 20:39

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
10. 7. 2026

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
10. 7. 2026Aktualizováno10. 7. 2026

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
10. 7. 2026

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
10. 7. 2026

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.