Společnost E.ON sníží milionu zákazníků ceny energií pod cenový strop

Energetická společnost E.ON sníží od poloviny února všem svým zákazníkům ceny energií pod maximální cenu, kterou stanovuje vládní cenový strop. U elektřiny se ceny sníží o šest procent, u plynu pak o osm procent. Zlevnění se dotkne více než milionu zákazníků. Nové ceníky připravují i další dodavatelé, dosud v tuzemsku snižovali ceny pouze u produktů s fixací.

Od začátku roku nabízí většina dodavatelů svým novým zákazníkům tarify s cenami, které vycházejí z vládního cenového maxima. To je pro letošní rok stanoveno na pět tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny, u plynu je pak strop dva a půl tisíce korun za jednu megawatthodinu. K obojímu se ještě připočítají distribuční poplatky. Cenové stropy na energie platí v současnosti pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

Společnost E.ON reaguje na pokles cen energií na energetické burze. „Od poloviny února bude mít více než milion našich stálých zákazníků ceny elektřiny i plynu pod vládou stanoveným stropem. Dostáli jsme navíc svým závazkům i vůči zákazníkům s fixovanými cenami, z nichž některé jsou v porovnání se současnou cenovou hladinou velmi nízké. Na cenách pod cenovým stropem tak budou v podstatě opět všichni naši zákazníci,“ uvedla generální ředitelka společnosti E.ON v Česku Claudia Viohl. 

Energetická firma tak oproti aktuálním ceníkům sníží ceny plynu stálým zákazníkům o třináct procent, ceny elektřiny pak klesnou o osmnáct procent. V součtu tak budou nové ceny elektřiny o šest procent pod stanoveným maximem, ceny plynu o osm procent. Roční úspora u klientů, kteří nepoužívají elektřinu či plyn k vytápění, bude v řádu vyšších stovek korun, u ostatních vyšší.

Pro většinu stálých zákazníků budou nové ceny platit od 15. února, u několika zbylých ceníků zavede společnost nové ceny od začátku března.

Ke snížení cen přispěly i větší úspory zákazníků

Podle šéfky E.ON měly vliv na snížení cen hlavně pokles cen na burze a úspory zákazníků. Klienti společnosti od podzimu spotřebovali meziročně o dvacet procent méně energie, než byly původní předpoklady. „Měli jsme tak pro ně k dispozici více energie, kterou jsme pořídili ještě za výhodnější ceny. A za vyšší ceny jsme pak naopak dokupovali jen menší množství, než bylo původně třeba,“ dodala Viohl.

Na pokles cen energií na trhu zareagovali někteří dodavatelé poprvé už v lednu. Tehdy ceny elektřiny a plynu snížily pod cenový strop třeba innogy nebo zmíněný E.ON. Dosud se však jednalo vesměs o nabídky pro nové zákazníky, ti měli fixované ceny na určité období.

Velkoobchodní cena elektřiny v posledních týdnech klesla k hranici 180 eur (asi 4300 korun) za jednu MWh bez DPH, u plynu pak spadla pod 68 eur (zhruba 1630 korun za MWh. V létě loňského roku se ceny obou komodit pohybovaly i výrazně nad limitem stanoveným vládou.

Ceníky se chystají upravit i další dodavatelé

„Nové ceníky u řady produktů jak u plynu, tak u elektřiny připravujeme a v blízké době se je chystáme oznámit,“ řekl mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Snížení cen stávajícím zákazníkům už potvrdila také společnost MND, přesné ceny zveřejní v příštím týdnu. „MND současně nabídnou stávajícím zákazníkům možnost zajistit si do budoucna ceny plynu významně pod vládním stropem, a to na období od 1. ledna 2024 až do 31. května 2025,“ uvedla společnost.

Situaci na trhu vyhodnocuje také Pražská energetika. „Kalkulujeme možnou novou nabídku pro zákazníky. Jakmile to situace dovolí a bude zřejmé, že pokles cen na velkoobchodním trhu má trvalý charakter, představíme ji zákazníkům,“ uvedl mluvčí Karel Hanzelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 8 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 13 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.