Společnost E.ON sníží milionu zákazníků ceny energií pod cenový strop

Energetická společnost E.ON sníží od poloviny února všem svým zákazníkům ceny energií pod maximální cenu, kterou stanovuje vládní cenový strop. U elektřiny se ceny sníží o šest procent, u plynu pak o osm procent. Zlevnění se dotkne více než milionu zákazníků. Nové ceníky připravují i další dodavatelé, dosud v tuzemsku snižovali ceny pouze u produktů s fixací.

Od začátku roku nabízí většina dodavatelů svým novým zákazníkům tarify s cenami, které vycházejí z vládního cenového maxima. To je pro letošní rok stanoveno na pět tisíc korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny, u plynu je pak strop dva a půl tisíce korun za jednu megawatthodinu. K obojímu se ještě připočítají distribuční poplatky. Cenové stropy na energie platí v současnosti pro domácnosti, firmy i veřejné instituce.

Společnost E.ON reaguje na pokles cen energií na energetické burze. „Od poloviny února bude mít více než milion našich stálých zákazníků ceny elektřiny i plynu pod vládou stanoveným stropem. Dostáli jsme navíc svým závazkům i vůči zákazníkům s fixovanými cenami, z nichž některé jsou v porovnání se současnou cenovou hladinou velmi nízké. Na cenách pod cenovým stropem tak budou v podstatě opět všichni naši zákazníci,“ uvedla generální ředitelka společnosti E.ON v Česku Claudia Viohl. 

Energetická firma tak oproti aktuálním ceníkům sníží ceny plynu stálým zákazníkům o třináct procent, ceny elektřiny pak klesnou o osmnáct procent. V součtu tak budou nové ceny elektřiny o šest procent pod stanoveným maximem, ceny plynu o osm procent. Roční úspora u klientů, kteří nepoužívají elektřinu či plyn k vytápění, bude v řádu vyšších stovek korun, u ostatních vyšší.

Pro většinu stálých zákazníků budou nové ceny platit od 15. února, u několika zbylých ceníků zavede společnost nové ceny od začátku března.

Ke snížení cen přispěly i větší úspory zákazníků

Podle šéfky E.ON měly vliv na snížení cen hlavně pokles cen na burze a úspory zákazníků. Klienti společnosti od podzimu spotřebovali meziročně o dvacet procent méně energie, než byly původní předpoklady. „Měli jsme tak pro ně k dispozici více energie, kterou jsme pořídili ještě za výhodnější ceny. A za vyšší ceny jsme pak naopak dokupovali jen menší množství, než bylo původně třeba,“ dodala Viohl.

Na pokles cen energií na trhu zareagovali někteří dodavatelé poprvé už v lednu. Tehdy ceny elektřiny a plynu snížily pod cenový strop třeba innogy nebo zmíněný E.ON. Dosud se však jednalo vesměs o nabídky pro nové zákazníky, ti měli fixované ceny na určité období.

Velkoobchodní cena elektřiny v posledních týdnech klesla k hranici 180 eur (asi 4300 korun) za jednu MWh bez DPH, u plynu pak spadla pod 68 eur (zhruba 1630 korun za MWh. V létě loňského roku se ceny obou komodit pohybovaly i výrazně nad limitem stanoveným vládou.

Ceníky se chystají upravit i další dodavatelé

„Nové ceníky u řady produktů jak u plynu, tak u elektřiny připravujeme a v blízké době se je chystáme oznámit,“ řekl mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Snížení cen stávajícím zákazníkům už potvrdila také společnost MND, přesné ceny zveřejní v příštím týdnu. „MND současně nabídnou stávajícím zákazníkům možnost zajistit si do budoucna ceny plynu významně pod vládním stropem, a to na období od 1. ledna 2024 až do 31. května 2025,“ uvedla společnost.

Situaci na trhu vyhodnocuje také Pražská energetika. „Kalkulujeme možnou novou nabídku pro zákazníky. Jakmile to situace dovolí a bude zřejmé, že pokles cen na velkoobchodním trhu má trvalý charakter, představíme ji zákazníkům,“ uvedl mluvčí Karel Hanzelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...