Majetková struktura ČEZu je jedním z hlavních témat vlády na příští rok

Nahrávám video

V nadcházejícím roce je jedním z hlavních témat vlády změna majetkové struktury společnosti ČEZ a další fungování této energetické skupiny. Ministři tím reagují na vývoj energetické krize i bezpečnostní hrozby, které se objevily po ruském útoku na Ukrajinu. Opozice ale vládě vyčítá, že postupuje příliš pomalu.

Je to téměř půl roku, co v mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že stát chce získat dohled nad tuzemskými klíčovými elektrárnami a mít tak pod kontrolou vlastní výrobu elektřiny. Musí proto podle něj dojít k restrukturalizaci ČEZu. „To není řešení pro tuto zimu, bude to proces, který chvíli potrvá,“ uvedl Fiala.

Tento proces má odstartovat už za pár týdnů. Pro vládu je to podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) priorita pro příští rok. „My se tím musíme zabývat určitě i v souvislosti s tím, že budeme vybírat na začátku roku 2024 dodavatele nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. (…) Musíme se zamyslet nad tím, jak by ČEZ měl do budoucna vypadat, jakou by měl mít vlastnickou strukturu, ale i nad tím, jak bude vypadat distribuce.“

„Změna struktury tak, aby stát měl větší vliv ve smyslu toho, které části energetického mixu jsou v čí kompetenci, si myslím, že je namístě,“ soudí vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).

Rozdělení na výrobní a obchodní část

Mezi politiky se mluví o tom, že by se společnost mohla rozdělit na výrobní část, kterou by mohl stoprocentně vlastnit stát, a na část obchodní či distribuční. Ta by naopak patřila soukromníkům.

„Téma toho, jestli by měl tedy být ovládnutý ČEZ, případně jak by se k energetické infrastruktuře obecně mělo přistupovat, by se otevřít mělo. Je to věcí diskuse a vyhodnocení rizik,“ podotkl místopředseda ODS Zdeněk Zajíček.

„Je to i otázka toho, jaké jsou dividendy, jak je využíváme dále na pomoc těm, kteří jsou nejzranitelnější – to bychom řešit měli,“ upozornila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Jurečka: Diskuse musí být velmi rychlá

Lidovci čekají, že klíčové rozhodnutí udělá vláda už během několika příštích měsíců. „Nejen výroba elektřiny, ale i distribuce jsou opravdu strategické oblasti důležité pro bezpečnost státu, pro fungování kritické infrastruktury, národního hospodářství a podobně. (…) Debata musí být teď velmi rychlá, v řádu nejpozději prvního kvartálu příštího roku,“ uvedl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.

Opozice je ale přesvědčena o tom, že vláda měla ohledně společnosti ČEZ jednat už dříve. „Tohle měla vláda řešit už dávno… Sdělovat to na konci tohoto roku v době totálního průšvihu, když už se dávno mělo jednat o tom, že se vykoupí akcie společnosti ČEZ minoritních akcionářů. (…) To snad nemůže myslet vážně,“ prohlásil bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

„Měl by to být cíl nejen u ČEZu, ale i u plynové infrastrukury, u plynových zásobníků, to jsou všechno věci, které souvisejí s energetickou bezpečností státu,“ uvedl také místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD).

Stát vlastní ve společnosti ČEZ sedmdesátiprocentní podíl. Akcie této energetické skupiny spravuje resort financí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 8 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 17 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled