Zákazníci největšího dodavatele elektřiny v Česku společnosti ČEZ už dostávají nové zálohy za energie, které od ledna počítají se zdražením dodávek na zastropované ceny. Zdražení se týká přes 1,3 milionu odběratelů, přičemž zálohy zatím vzrostly asi třetině z nich. Stejný podíl zákazníků naopak bude platit stejné zálohy jako dosud. Podle firmy se do záloh už promítá šetření klientů při spotřebě. Další část klientů pak dostane nové zálohy až po blížícím se vyúčtování, informovala společnost ČEZ. Na zastropované ceny od ledna zdraží také ostatní dodavatelé, také ti začali nyní rozesílat nové zálohy klientům.
ČEZ má zhruba 2,7 milionu odběratelů. Zdražení dodávek na zastropované ceny se týká zákazníků se smlouvou na dobu neurčitou, což je zhruba polovina odběratelů. Zbylá část má smluvně zafixované ceny a zdražování se jich netýká.
Část zákazníků, podle energetické společnosti jde asi o třetinu z 1,3 milionu, kterým od ledna zdraží energie, už se tak dozvěděla o navýšení záloh od nového roku. „Pouze zhruba třetině v tuto chvíli se od ledna zálohy zvyšují. A většině z nich se zvyšují do tisíce korun měsíčně,“ uvedl mluvčí ČEZ Roman Gazdík.
Podle ČEZu si asi sedmdesát procent klientů z této skupiny připlatí v řádu stokorun, další pětina pak mezi tisícem a dvěma tisíci korun. Přes pět tisíc korun si pak připlatí zhruba 1,5 procenta těchto zákazníků, které ČEZ podle mluvčího Romana Gazdíka proaktivně obvolává.
Další třetina z odběratelů s dražší elektřinou bude mít zálohy stejné jako dosud. Podle ČEZ jde především o domácnosti, které začaly s energiemi efektivně šetřit nebo si zálohy upravovaly už dříve.
Někteří si na nové zálohy počkají
Zbylá třetina z 1,3 milionu odběratelů si pak na nové zálohy ještě počká. ČEZ jim nové rozpisy záloh pošle až po vyúčtování, které je v plánu v příštích týdnech. Podle Gazdíka lze ale i u této skupiny očekávat, že významná část z těchto klientů začala spořit.
Nové nastavení záloh je i výsledkem samoodečtů, ke kterým klienty ČEZ v minulých týdnech vyzval. „Jsme rádi, že mnoho našich zákazníků si udělalo před nastavením zastropovaných ceníků samoodečet, protože nám to umožnilo nastavit jim co nejpřesnější zálohy. Jen za říjen a listopad si zadalo samoodečet 580 tisíc zákazníků a za celý rok přes 1,2 milionu, což je téměř trojnásobek oproti loňskému roku. Rádi bychom, aby zákazníci v pravidelných samoodečtech pokračovali, protože jim to umožní co nejlépe kontrolovat spotřebu,“ uvedl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.
Na vliv šetření s energiemi na výši záloh poukázal rovněž analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že tuzemské domácnosti za prvních devět měsíců roku snížily svou spotřebu elektřiny ve srovnání s loňským rokem o 2,4 procenta, zatímco spotřeba plynu ve stejném období poklesla meziročně o 19,1 procenta. Podle něj se vyšší zálohy budou týkat zejména domácností, které elektřinu používají i k topení a spotřebují přibližně 10 MWh ročně.
„Očekávám, že v následujícím roce budou úspory obyvatel přetrvávat zejména kvůli kontinuálnímu poklesu reálných mezd. Navíc další úspory uleví tlaku na hledání nových dodavatelů LNG, protože kapacita těch stávajících je omezená,“ dodal Cverna.
Zdražení oznámily E.ON i PRE
Zdražení elektřiny a plynu na cenový strop od příštího roku už oznámily například také E.ON nebo Pražská energetika, chystají to i další dodavatelé. Také oni už začali zákazníkům rozesílat nové zálohy, i když k samoodečtům většinou nevyzvali. „Zálohy budou z naší strany nastaveny tak, aby pokryly předpokládanou roční spotřebu odběrného místa a odrážely zastropované ceny energií,“ řekl mluvčí Karel Hanzelka. „Jsou i zákazníci, kteří nám volají a chtějí platit ještě vyšší zálohy, než mají předepsány. My je před tím varujeme, protože říkáme, že toto nemá smysl,“ dodal pro Českou televizi.
Firma Innogy bude také jako ČEZ nabádat k samoodečtům. Nové rozpisy záloh už zákazníci ale dostali. „Týkalo se to 400 tisíc našich zákazníků. Řádově, pokud si vezmeme průměrného zákazníka, je tam nárůst asi o 500 korun měsíčně,“ uvedl mluvčí firmy Martin Chalupský.
Naopak někteří lidé nejsou s novým nastavením záloh spokojeni a obracejí se na regulační úřad. „Z několika tisíc původních podání na kontrolu mířily pouze stovky. Zatím vyhodnocujeme zhruba třetinu z těch podnětů, pouze šestnáct případů bylo podáno do sankčního řízení. Z toho se ukazuje, že problém není na straně výše zálohy, ale spíše v tom, že vzrostla cena,“ vysvětlil mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort.
I přes zdražení budou ceny pro koncové zákazníky podle dodavatelů výrazně nižší, než jsou současné reálné tržní ceny, které vycházejí z ceny obou komodit na velkoobchodním trhu. Běžná domácnost díky zastropování podle energetických společností ušetří oproti tržním cenám silové elektřiny asi 40 procent.
Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to šest tisíc za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a tři tisíce za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto opatření budou činit kolem 130 miliard korun.
