ČEZ obdržel na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech tři nabídky

3 minuty
Události: ČEZ obdržel na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech tři nabídky
Zdroj: ČT24

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost Électricité de France (EDF), jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a americký Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Ve středu o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl stát do roku 2036.

Projekt by měl být největší investicí České republiky v novodobé historii, podle zástupců vlády i ČEZu má nový reaktor stát asi sto šedesát miliard korun v cenách z roku 2020. Přesná cena bude známa až po ukončení soutěže.

ČEZ spolu s nabídkami na stavbu nového dukovanského reaktoru dostal rovněž nabídky na opce na další blok v Dukovanech a stavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně, uvedl na Twitteru šéf společnosti Daniel Beneš. Tyto nabídky jsou ovšem nezávazné a ČEZ už dříve deklaroval, že nebudou mít vliv na současné výběrové řízení o připravovaném bloku v Dukovanech.

„Vnímáme, že uchazeči mají silný zájem o stavbu nového jaderného zdroje v České republice. Od zahájení tendru v březnu tohoto roku vidíme pečlivou přípravu od všech uchazečů. Sestavili silné týmy na tuto zakázku, měli řadu upřesňujících dotazů, absolvovali návštěvu dukovanské lokality,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.

Úvodní nabídky jsou podle ČEZu podkladem pro nadcházející vyjasňování technických a komerčních parametrů. Pro samotný výběr dodavatele však sloužit ještě nebudou. „Finální nabídky očekáváme na konci září příštího roku. Poté nabídky vyhodnotí firma Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ a následně hodnotící zprávu předloží ke schválení státu. Předpokládáme, že smlouvy budou finalizovány v roce 2024,“ doplnil Pleskač.

Jaderné elektrárny představují klíčovou infrastrukturu země

Francouzská EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse projevovaly zájem o stavbu v Dukovanech už dříve, jejich nabídky tak nejsou překvapením. Stát si od nich už před zahájením aktuálního tendru vyžádal vyplnění bezpečnostních dotazníků. Cílem bylo zhodnotit všechny potenciální dodavatele a získat informace potřebné pro zajištění bezpečnostních zájmů. V minulosti se hovořilo také o zájmu ruské společnosti Rosatom a čínské firmy CGN. Ty se však nakonec stát z bezpečnostních důvodů rozhodl do tendru nepozvat.

„Jsme hrdí na to, že máme příležitost rozšířit naši dlouhodobou podporu jaderného průmyslu v České republice. Při pokračujícím směřování Česka k bezpečnější, čistší a jistější energetické budoucnosti je naše technologie AP1000 bezkonkurenční v rozsáhlé a bezpečné dekarbonizaci elektrické sítě,“ řekl ve středu k podání nabídky prezident divize Energy Systems společnosti Westinghouse David Durham.

Do analýzy prvních nabídek uchazečů se zapojí také stát. „Moji kolegové prověřují referenční projekty všech uchazečů po celém světě a staráme se také o to, abychom zajistili co nejširší zapojení českého průmyslu do realizace projektu,“ uvedl ve středu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.

Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku. Loni dodaly Dukovany a Temelín do přenosové soustavy 30,73 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o tři procenta více. Téměř tak vyrovnaly dosud rekordní rok 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 TWh energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...