ČEZ obdržel na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech tři nabídky

Nahrávám video

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost Électricité de France (EDF), jihokorejská firma Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) a americký Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Ve středu o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl stát do roku 2036.

Projekt by měl být největší investicí České republiky v novodobé historii, podle zástupců vlády i ČEZu má nový reaktor stát asi sto šedesát miliard korun v cenách z roku 2020. Přesná cena bude známa až po ukončení soutěže.

ČEZ spolu s nabídkami na stavbu nového dukovanského reaktoru dostal rovněž nabídky na opce na další blok v Dukovanech a stavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně, uvedl na Twitteru šéf společnosti Daniel Beneš. Tyto nabídky jsou ovšem nezávazné a ČEZ už dříve deklaroval, že nebudou mít vliv na současné výběrové řízení o připravovaném bloku v Dukovanech.

„Vnímáme, že uchazeči mají silný zájem o stavbu nového jaderného zdroje v České republice. Od zahájení tendru v březnu tohoto roku vidíme pečlivou přípravu od všech uchazečů. Sestavili silné týmy na tuto zakázku, měli řadu upřesňujících dotazů, absolvovali návštěvu dukovanské lokality,“ uvedl člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.

Úvodní nabídky jsou podle ČEZu podkladem pro nadcházející vyjasňování technických a komerčních parametrů. Pro samotný výběr dodavatele však sloužit ještě nebudou. „Finální nabídky očekáváme na konci září příštího roku. Poté nabídky vyhodnotí firma Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ a následně hodnotící zprávu předloží ke schválení státu. Předpokládáme, že smlouvy budou finalizovány v roce 2024,“ doplnil Pleskač.

Jaderné elektrárny představují klíčovou infrastrukturu země

Francouzská EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse projevovaly zájem o stavbu v Dukovanech už dříve, jejich nabídky tak nejsou překvapením. Stát si od nich už před zahájením aktuálního tendru vyžádal vyplnění bezpečnostních dotazníků. Cílem bylo zhodnotit všechny potenciální dodavatele a získat informace potřebné pro zajištění bezpečnostních zájmů. V minulosti se hovořilo také o zájmu ruské společnosti Rosatom a čínské firmy CGN. Ty se však nakonec stát z bezpečnostních důvodů rozhodl do tendru nepozvat.

„Jsme hrdí na to, že máme příležitost rozšířit naši dlouhodobou podporu jaderného průmyslu v České republice. Při pokračujícím směřování Česka k bezpečnější, čistší a jistější energetické budoucnosti je naše technologie AP1000 bezkonkurenční v rozsáhlé a bezpečné dekarbonizaci elektrické sítě,“ řekl ve středu k podání nabídky prezident divize Energy Systems společnosti Westinghouse David Durham.

Do analýzy prvních nabídek uchazečů se zapojí také stát. „Moji kolegové prověřují referenční projekty všech uchazečů po celém světě a staráme se také o to, abychom zajistili co nejširší zapojení českého průmyslu do realizace projektu,“ uvedl ve středu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.

Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku. Loni dodaly Dukovany a Temelín do přenosové soustavy 30,73 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o tři procenta více. Téměř tak vyrovnaly dosud rekordní rok 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 TWh energie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více.
před 14 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 2 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 5 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 7 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 15 hhodinami
Načítání...