Hudební kluby přicházejí o návštěvníky i zisky. Některé už letos neotevřou

Do hudebních klubů chodí stále méně mladých lidí. Ti, kteří přijdou, pak méně utrácejí, vyplývá z vyjádření hudebních klubů, které oslovila ČT. Kvůli neudržitelné finanční situaci tak už letos některé kluby neotevřou. Mezi nimi je například i pražský klub Újezd. Podle kurátora hudebního programu klubu Archa+ Václava Klímy mají mladí lidé menší zájem objevovat neznámé umělce a jsou i v horší finanční situaci.

S příchodem podzimu začíná sezóna klubových koncertů, některé kluby už na ni ale znovu neotevřou. Na konci října skončí kvůli klesající návštěvnosti a vysokým nákladům na provoz pražský klub Újezd. „Po koroně (pandemii covid-19, pozn. red.) už k nám nechodilo tolik lidí. Pivo i nájem hodně zdražily. Do toho nám ale lidé méně utráceli, takže to bylo neudržitelné,“ shrnuje důvody provozní Zbyněk Kouba. Letos v dubnu skončil také pražský Storm Club, loni pak pražský hudební klub Underdogs.

Řada dalších klubů se potýká s nižší návštěvností – mezi nimi i pražská Meet Factory. „Návštěvnost našich hudebních akcí poklesla, přestože se snažíme publiku kontinuálně představovat to nejlepší z mezinárodní a domácí alternativní scény,“ potvrzuje hudební dramaturg Václav Havelka.

„Ve spojitosti s energetickou krizí a krizí bydlení si lidé začali velmi rozmýšlet, kde utratí svoje peníze. Kultura je samozřejmě jedna z prvních oblastí,“ uvádí spoluzakladatel pražského Fuchs2 Jan Faltys. Dodává, že v roce 2024 se u nich návštěvnost hudebních akcí snížila o 26 procent.

Nedostatek financí

Důvodem menšího zájmu o hudební kluby je podle provozovatelů fakt, že si mladí lidé jejich akce často nemohou dovolit. „Zejména mladším generacím náklady na život rychle rostou. Mnoho lidí tak volí paradoxně jednorázové, velké zážitky a nemá prostředky pravidelně navštěvovat menší akce či objevovat méně známé umělce,“ popisuje kurátor hudebního programu pražské Archy+ Václav Klíma. „Vysoké vstupné na akce, drahé drinky nebo doprava představují pro mnoho mladých výrazný výdaj,“ doplňuje Havelka.

Kromě toho se podle provozovatelů ukazuje, že mladí lidé, kteří byli vždy primární klientelou hudebních klubů, už si trávení svého volného času představují jinak než jejich předchůdci. „Lidé už nechodí do klubů naslepo. Dříve bylo běžnější jít do klubu, aniž by člověk znal vystupující interprety. Bylo to spíš o tom potkat se s lidmi. To se nyní děje výrazně méně,“ popisuje dramaturg Radovan Válek z brněnského Artbaru.

A patrný je i pokles tržeb barového sortimentu. „Průměrná útrata na návštěvníka se pohybuje lehce pod 250 korun, zatímco v roce 2023 to bylo kolem 480 korun,“ udává Faltys. Tržby jsou přitom pro chod hudebních akcí v klubech klíčové. „Dříve to fungovalo tak, že kluby platily program převážně ze zisku barů,“ vysvětluje kurátor programu Archy+ Štěpán Kubišta.

„Vzhledem k tomu, že většina klubů žije z toho, co prodá na baru, protože vstupné pokryje pouze náklady na vystupující, je snižující se konzumace barového sortimentu pro jejich fungování rozhodující,“ potvrzuje Banovský.

Řadě klubů se daří i nadále

Během posledních let se také proměnilo, na jaký typ akce nakonec mladí lidé přijdou. „Bohužel se musíme smířit s tím, že na hudební akce, které byly před pár lety běžně vyprodané, dnes přijde minimum lidí. Je mnohem náročnější naplnit koncerty lokálních indie, rockových nebo alternative kapel. Netrpí ale rapové koncerty a rave parties,“ vysvětluje Válek z brněnského Artbaru.

„Největší návštěvnické oblibě se u nás v Meet Factory těší současný domácí a slovenský rap,“ potvrzuje Havelka. Menší lokální kapely se musejí potýkat někdy i s nulovou návštěvností. „Stane se nám tu, že na malou kapelu nepřijde nikdo, tak to sbalí a odjede,“ doplňuje provozovatel ostravského klubu Barrák Marcel Palovčík.

Některé kluby ale problém s návštěvností nemají. Pomáhá jim například nabízet kromě koncertů i další kulturní zážitky. „Počet návštěvníků se nám drží přibližně na stejné úrovni, a to hlavně díky tomu, že jsme multižánrový prostor a kromě hudebních koncertů provozujeme i divadelní sál,“ uvedl ředitel pražského Rock Café Lukáš Růžek.

Brněnskému klubu Melodka se návštěvnost dokonce mírně zvýšila. „Z 18 700 návštěvníků za rok 2023 o tři sta lidí víc v roce následujícím,“ informoval produkční Robert Banovský. „Podle mě je to hlavně díky tomu, že máme hrozně silnou fanouškovskou základnu. Je to až komunitní věc,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 14 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 15 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 17 hhodinami

„Superúředník“ Fryč po dohodě s premiérem končí ve funkci

Nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč v sobotu končí ve funkci. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) se minulý týden dohodl na ukončení své služby a vláda to odsouhlasila v pondělí. Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Detaily k Fryčově odchodu premiér ani úřad vlády nezveřejnili. Nejvyšší státní tajemník odpovídá mimo jiné za povyšování státních zaměstnanců, koordinuje jejich vzdělávání a řeší případné spory.
před 18 hhodinami

Sexuální útok se zařadil mezi nejčastější mravnostní trestné činy

V roce 2025 policie řešila 328 případů trestného činu sexuální útok. Dělá to z něj čtvrtý nejčastější mravnostní trestný čin. Sexuální útok je součástí trestního zákoníku od ledna 2025. Jde o nesouhlasné sexuální aktivity, které jsou jiné než pohlavní styk, například osahávání. V minulosti spadaly takové skutky pod trestný čin znásilnění.
před 21 hhodinami

Kratom může být ve vysokých dávkách nebezpečný. Po jeho požití loni zemřelo třináct lidí

Česko je druhým největším odběratelem kratomu na světě. Rostlina pochází z jihovýchodní Asie, kde se její listy hlavně žvýkají. Do Evropy se dováží v podobě prášku. Ten v malém množství stimuluje a může mít i léčivé účinky, ve velkých dávkách ovšem může být nebezpečný. Extrémně nebezpečná je pak kombinace s jinými látkami. Od loňska je kratom v tuzemsku zařazený mezi psychomodulační látky. Jeho držení a užívání není trestné, avšak prodej je přísně regulovaný. Koupit ho mohou jen dospělí a pouze v licencovaných obchodech. Třeba na Slovensku, v Polsku a dalších dvanácti zemích Evropy je ale jeho držení a nakládání s ním trestným činem. V Česku podle statistik policie vloni zemřelo třináct osob, u nichž byl kratom v krevním séru ve vysokých dávkách bezprostředně přítomen. Desítky dalších měly velmi vážné zdravotní potíže.
před 22 hhodinami

Na summit NATO bych vyslal Babiše kvůli jeho vztahům s USA, řekl Barták

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jiří Barták (Motoristé) by na summit NATO vyslal místo prezidenta Petra Pavla předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho dobrým vztahům s USA. Zprávy ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) adresované Pavlovi nepovažuje za vydírání a podle něj prezident jejich zveřejněním porušil listovní tajemství. „Jak znám Petra Macinku, je to tvrdý vyjednávač, ale určitě to není člověk, který by chtěl někomu ubližovat,“ řekl. Tématem byl i státní rozpočet, přičemž schodek 310 miliard podle Bartáka odráží i stav ekonomiky. „Bohužel jsme netušili, v jakém stavu budeme rozpočet přebírat, a pořád se chceme dostat co nejníže, akorát v tuto chvíli nejde sestavit jinak,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 23 hhodinami
Načítání...