Hudební kluby přicházejí o návštěvníky i zisky. Některé už letos neotevřou

Do hudebních klubů chodí stále méně mladých lidí. Ti, kteří přijdou, pak méně utrácejí, vyplývá z vyjádření hudebních klubů, které oslovila ČT. Kvůli neudržitelné finanční situaci tak už letos některé kluby neotevřou. Mezi nimi je například i pražský klub Újezd. Podle kurátora hudebního programu klubu Archa+ Václava Klímy mají mladí lidé menší zájem objevovat neznámé umělce a jsou i v horší finanční situaci.

S příchodem podzimu začíná sezóna klubových koncertů, některé kluby už na ni ale znovu neotevřou. Na konci října skončí kvůli klesající návštěvnosti a vysokým nákladům na provoz pražský klub Újezd. „Po koroně (pandemii covid-19, pozn. red.) už k nám nechodilo tolik lidí. Pivo i nájem hodně zdražily. Do toho nám ale lidé méně utráceli, takže to bylo neudržitelné,“ shrnuje důvody provozní Zbyněk Kouba. Letos v dubnu skončil také pražský Storm Club, loni pak pražský hudební klub Underdogs.

Řada dalších klubů se potýká s nižší návštěvností – mezi nimi i pražská Meet Factory. „Návštěvnost našich hudebních akcí poklesla, přestože se snažíme publiku kontinuálně představovat to nejlepší z mezinárodní a domácí alternativní scény,“ potvrzuje hudební dramaturg Václav Havelka.

„Ve spojitosti s energetickou krizí a krizí bydlení si lidé začali velmi rozmýšlet, kde utratí svoje peníze. Kultura je samozřejmě jedna z prvních oblastí,“ uvádí spoluzakladatel pražského Fuchs2 Jan Faltys. Dodává, že v roce 2024 se u nich návštěvnost hudebních akcí snížila o 26 procent.

Nedostatek financí

Důvodem menšího zájmu o hudební kluby je podle provozovatelů fakt, že si mladí lidé jejich akce často nemohou dovolit. „Zejména mladším generacím náklady na život rychle rostou. Mnoho lidí tak volí paradoxně jednorázové, velké zážitky a nemá prostředky pravidelně navštěvovat menší akce či objevovat méně známé umělce,“ popisuje kurátor hudebního programu pražské Archy+ Václav Klíma. „Vysoké vstupné na akce, drahé drinky nebo doprava představují pro mnoho mladých výrazný výdaj,“ doplňuje Havelka.

Kromě toho se podle provozovatelů ukazuje, že mladí lidé, kteří byli vždy primární klientelou hudebních klubů, už si trávení svého volného času představují jinak než jejich předchůdci. „Lidé už nechodí do klubů naslepo. Dříve bylo běžnější jít do klubu, aniž by člověk znal vystupující interprety. Bylo to spíš o tom potkat se s lidmi. To se nyní děje výrazně méně,“ popisuje dramaturg Radovan Válek z brněnského Artbaru.

A patrný je i pokles tržeb barového sortimentu. „Průměrná útrata na návštěvníka se pohybuje lehce pod 250 korun, zatímco v roce 2023 to bylo kolem 480 korun,“ udává Faltys. Tržby jsou přitom pro chod hudebních akcí v klubech klíčové. „Dříve to fungovalo tak, že kluby platily program převážně ze zisku barů,“ vysvětluje kurátor programu Archy+ Štěpán Kubišta.

„Vzhledem k tomu, že většina klubů žije z toho, co prodá na baru, protože vstupné pokryje pouze náklady na vystupující, je snižující se konzumace barového sortimentu pro jejich fungování rozhodující,“ potvrzuje Banovský.

Řadě klubů se daří i nadále

Během posledních let se také proměnilo, na jaký typ akce nakonec mladí lidé přijdou. „Bohužel se musíme smířit s tím, že na hudební akce, které byly před pár lety běžně vyprodané, dnes přijde minimum lidí. Je mnohem náročnější naplnit koncerty lokálních indie, rockových nebo alternative kapel. Netrpí ale rapové koncerty a rave parties,“ vysvětluje Válek z brněnského Artbaru.

„Největší návštěvnické oblibě se u nás v Meet Factory těší současný domácí a slovenský rap,“ potvrzuje Havelka. Menší lokální kapely se musejí potýkat někdy i s nulovou návštěvností. „Stane se nám tu, že na malou kapelu nepřijde nikdo, tak to sbalí a odjede,“ doplňuje provozovatel ostravského klubu Barrák Marcel Palovčík.

Některé kluby ale problém s návštěvností nemají. Pomáhá jim například nabízet kromě koncertů i další kulturní zážitky. „Počet návštěvníků se nám drží přibližně na stejné úrovni, a to hlavně díky tomu, že jsme multižánrový prostor a kromě hudebních koncertů provozujeme i divadelní sál,“ uvedl ředitel pražského Rock Café Lukáš Růžek.

Brněnskému klubu Melodka se návštěvnost dokonce mírně zvýšila. „Z 18 700 návštěvníků za rok 2023 o tři sta lidí víc v roce následujícím,“ informoval produkční Robert Banovský. „Podle mě je to hlavně díky tomu, že máme hrozně silnou fanouškovskou základnu. Je to až komunitní věc,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Politické neziskovky“ by neměl financovat stát, míní Doležal z SPD

„Prosazuji změnu parlamentního systému na jednokomorový a změnu volebního systému, protože ten současný (...) je velmi diskriminační,“ řekl poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ve vznikající vládě to však hnutí navrhovat nebude, není to v programovém prohlášení. Do rozpočtu chce SPD získat peníze zastavením financování „politických neziskových organizací“. Podle Doležala lze tako zajistit asi deset miliard korun. Pokud jde o školicí či přednáškovou činnost, neměl by ji platit stát, tvrdí. Uznal ale, že část výdajů směřuje na činnosti, které jsou ve veřejném zájmu, například sociální poradenství.
před 42 mminutami

Vnitro požádá o vynětí z unijní migrační solidarity

Ministerstvo vnitra požádá Evropskou komisi o úplné osvobození od solidárních příspěvků. Úřad tak reaguje na zprávu unijní exekutivy o migraci a azylu. Podle Komise spadá Česko kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny do kategorie zemí, které zažívají významnou migrační situaci, proto si může požádat o vynětí z mechanismu solidarity.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hosté Fokusu Václava Moravce diskutovali o politických kompromisech

Listopadový díl pořadu Fokus Václava Moravce se věnoval významu kompromisů a ústupků v politice. Pozvání přijali bývalý premiér Mirek Topolánek, senátorka a bývalá disidentka Hana Kordová Marvanová, bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček, historik Jaroslav Šebek, farářka Martina Viktorie Kopecká a psychoterapeut Jan Vojtko.
před 8 hhodinami

Ptačí chřipka se potvrdila ve dvou chovech

Ve velkochovu kachen ve Valdíkově na Třebíčsku se vyskytla ptačí chřipka, potvrdily laboratorní testy. V chovu se kvůli nákaze bude muset utratit osmnáct tisíc mladých týdenních a zhruba 2500 vykrmených kachen. Utrácení začne ve středu ráno, uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Zbyněk Semerád. Nákaza se vyskytla i v dalším chovu drůbeže v Lanškrouně na Orlickoústecku, který čítá asi 55 tisíc nosnic. Zaměstnanci firmy Mach Drůbež a hasiči tam s likvidací začnou ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

České dráhy kvůli požáru kontrolují „Rohlíky“

České dráhy se v brněnském depu pustily do kontroly vlakových vozů, u kterých hrozí požár. Jde o motorovou jednotku řady 842. Jeden vlak tohoto typu nedokončil 20. října v Nemoticích na Vyškovsku svou cestu z Veselí nad Moravou do Brna kvůli ohni v elektroinstalaci, kvůli kterému shořela celá přední část vozu. Vozy přezdívané Kvatra nebo Rohlíky pocházejí z první poloviny devadesátých let a zhruba před dekádou prošly modernizací. České dráhy provozují třicet sedm takových vozů, z toho dvaadvacet spadá pod brněnské depo.
před 10 hhodinami

Poslanci ustavili většinu výborů a komise

Začala druhá řádná schůze sněmovny v novém volebním období. Prvním místopředsedou sněmovny se v úterý stal v souladu s předpoklady Patrik Nacher (ANO). Rozhodl o tom předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD), když stanovil pořadí současné dvojice místopředsedů. V pořadí dalším místopředsedou je Jiří Barták (Motoristé). Dvě zbývající místopředsednické pozice zůstaly po ustavující schůzi z minulého týdne volné.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Hrdinství válečných veteránů uctili lidé v Česku i v zahraničí

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnost vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.
před 12 hhodinami

Kratom se od středy bude prodávat jen v obchodech s licencí

Kratom a jeho extrakt se budou moci od středy v Česku prodávat jen dospělým ve speciálních obchodech s licencí. Těch je podle seznamu ministerstva zdravotnictví sedmnáct a žádný z nich nemá e-shop. Prodej v automatech bude zakázaný. Začne tak platit nařízení vlády, které látku řadí na seznam psychomodulačních látek s regulovaným prodejem. Vládní předpis vyšel ve Sbírce zákonů v úterý a v platnost vejde den po svém vyhlášení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...