Hudební kluby přicházejí o návštěvníky i zisky. Některé už letos neotevřou

Do hudebních klubů chodí stále méně mladých lidí. Ti, kteří přijdou, pak méně utrácejí, vyplývá z vyjádření hudebních klubů, které oslovila ČT. Kvůli neudržitelné finanční situaci tak už letos některé kluby neotevřou. Mezi nimi je například i pražský klub Újezd. Podle kurátora hudebního programu klubu Archa+ Václava Klímy mají mladí lidé menší zájem objevovat neznámé umělce a jsou i v horší finanční situaci.

S příchodem podzimu začíná sezóna klubových koncertů, některé kluby už na ni ale znovu neotevřou. Na konci října skončí kvůli klesající návštěvnosti a vysokým nákladům na provoz pražský klub Újezd. „Po koroně (pandemii covid-19, pozn. red.) už k nám nechodilo tolik lidí. Pivo i nájem hodně zdražily. Do toho nám ale lidé méně utráceli, takže to bylo neudržitelné,“ shrnuje důvody provozní Zbyněk Kouba. Letos v dubnu skončil také pražský Storm Club, loni pak pražský hudební klub Underdogs.

Řada dalších klubů se potýká s nižší návštěvností – mezi nimi i pražská Meet Factory. „Návštěvnost našich hudebních akcí poklesla, přestože se snažíme publiku kontinuálně představovat to nejlepší z mezinárodní a domácí alternativní scény,“ potvrzuje hudební dramaturg Václav Havelka.

„Ve spojitosti s energetickou krizí a krizí bydlení si lidé začali velmi rozmýšlet, kde utratí svoje peníze. Kultura je samozřejmě jedna z prvních oblastí,“ uvádí spoluzakladatel pražského Fuchs2 Jan Faltys. Dodává, že v roce 2024 se u nich návštěvnost hudebních akcí snížila o 26 procent.

Nedostatek financí

Důvodem menšího zájmu o hudební kluby je podle provozovatelů fakt, že si mladí lidé jejich akce často nemohou dovolit. „Zejména mladším generacím náklady na život rychle rostou. Mnoho lidí tak volí paradoxně jednorázové, velké zážitky a nemá prostředky pravidelně navštěvovat menší akce či objevovat méně známé umělce,“ popisuje kurátor hudebního programu pražské Archy+ Václav Klíma. „Vysoké vstupné na akce, drahé drinky nebo doprava představují pro mnoho mladých výrazný výdaj,“ doplňuje Havelka.

Kromě toho se podle provozovatelů ukazuje, že mladí lidé, kteří byli vždy primární klientelou hudebních klubů, už si trávení svého volného času představují jinak než jejich předchůdci. „Lidé už nechodí do klubů naslepo. Dříve bylo běžnější jít do klubu, aniž by člověk znal vystupující interprety. Bylo to spíš o tom potkat se s lidmi. To se nyní děje výrazně méně,“ popisuje dramaturg Radovan Válek z brněnského Artbaru.

A patrný je i pokles tržeb barového sortimentu. „Průměrná útrata na návštěvníka se pohybuje lehce pod 250 korun, zatímco v roce 2023 to bylo kolem 480 korun,“ udává Faltys. Tržby jsou přitom pro chod hudebních akcí v klubech klíčové. „Dříve to fungovalo tak, že kluby platily program převážně ze zisku barů,“ vysvětluje kurátor programu Archy+ Štěpán Kubišta.

„Vzhledem k tomu, že většina klubů žije z toho, co prodá na baru, protože vstupné pokryje pouze náklady na vystupující, je snižující se konzumace barového sortimentu pro jejich fungování rozhodující,“ potvrzuje Banovský.

Řadě klubů se daří i nadále

Během posledních let se také proměnilo, na jaký typ akce nakonec mladí lidé přijdou. „Bohužel se musíme smířit s tím, že na hudební akce, které byly před pár lety běžně vyprodané, dnes přijde minimum lidí. Je mnohem náročnější naplnit koncerty lokálních indie, rockových nebo alternative kapel. Netrpí ale rapové koncerty a rave parties,“ vysvětluje Válek z brněnského Artbaru.

„Největší návštěvnické oblibě se u nás v Meet Factory těší současný domácí a slovenský rap,“ potvrzuje Havelka. Menší lokální kapely se musejí potýkat někdy i s nulovou návštěvností. „Stane se nám tu, že na malou kapelu nepřijde nikdo, tak to sbalí a odjede,“ doplňuje provozovatel ostravského klubu Barrák Marcel Palovčík.

Některé kluby ale problém s návštěvností nemají. Pomáhá jim například nabízet kromě koncertů i další kulturní zážitky. „Počet návštěvníků se nám drží přibližně na stejné úrovni, a to hlavně díky tomu, že jsme multižánrový prostor a kromě hudebních koncertů provozujeme i divadelní sál,“ uvedl ředitel pražského Rock Café Lukáš Růžek.

Brněnskému klubu Melodka se návštěvnost dokonce mírně zvýšila. „Z 18 700 návštěvníků za rok 2023 o tři sta lidí víc v roce následujícím,“ informoval produkční Robert Banovský. „Podle mě je to hlavně díky tomu, že máme hrozně silnou fanouškovskou základnu. Je to až komunitní věc,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 6 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 7 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 12 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.