Hudební kluby přicházejí o návštěvníky i zisky. Některé už letos neotevřou

Do hudebních klubů chodí stále méně mladých lidí. Ti, kteří přijdou, pak méně utrácejí, vyplývá z vyjádření hudebních klubů, které oslovila ČT. Kvůli neudržitelné finanční situaci tak už letos některé kluby neotevřou. Mezi nimi je například i pražský klub Újezd. Podle kurátora hudebního programu klubu Archa+ Václava Klímy mají mladí lidé menší zájem objevovat neznámé umělce a jsou i v horší finanční situaci.

S příchodem podzimu začíná sezóna klubových koncertů, některé kluby už na ni ale znovu neotevřou. Na konci října skončí kvůli klesající návštěvnosti a vysokým nákladům na provoz pražský klub Újezd. „Po koroně (pandemii covid-19, pozn. red.) už k nám nechodilo tolik lidí. Pivo i nájem hodně zdražily. Do toho nám ale lidé méně utráceli, takže to bylo neudržitelné,“ shrnuje důvody provozní Zbyněk Kouba. Letos v dubnu skončil také pražský Storm Club, loni pak pražský hudební klub Underdogs.

Řada dalších klubů se potýká s nižší návštěvností – mezi nimi i pražská Meet Factory. „Návštěvnost našich hudebních akcí poklesla, přestože se snažíme publiku kontinuálně představovat to nejlepší z mezinárodní a domácí alternativní scény,“ potvrzuje hudební dramaturg Václav Havelka.

„Ve spojitosti s energetickou krizí a krizí bydlení si lidé začali velmi rozmýšlet, kde utratí svoje peníze. Kultura je samozřejmě jedna z prvních oblastí,“ uvádí spoluzakladatel pražského Fuchs2 Jan Faltys. Dodává, že v roce 2024 se u nich návštěvnost hudebních akcí snížila o 26 procent.

Nedostatek financí

Důvodem menšího zájmu o hudební kluby je podle provozovatelů fakt, že si mladí lidé jejich akce často nemohou dovolit. „Zejména mladším generacím náklady na život rychle rostou. Mnoho lidí tak volí paradoxně jednorázové, velké zážitky a nemá prostředky pravidelně navštěvovat menší akce či objevovat méně známé umělce,“ popisuje kurátor hudebního programu pražské Archy+ Václav Klíma. „Vysoké vstupné na akce, drahé drinky nebo doprava představují pro mnoho mladých výrazný výdaj,“ doplňuje Havelka.

Kromě toho se podle provozovatelů ukazuje, že mladí lidé, kteří byli vždy primární klientelou hudebních klubů, už si trávení svého volného času představují jinak než jejich předchůdci. „Lidé už nechodí do klubů naslepo. Dříve bylo běžnější jít do klubu, aniž by člověk znal vystupující interprety. Bylo to spíš o tom potkat se s lidmi. To se nyní děje výrazně méně,“ popisuje dramaturg Radovan Válek z brněnského Artbaru.

A patrný je i pokles tržeb barového sortimentu. „Průměrná útrata na návštěvníka se pohybuje lehce pod 250 korun, zatímco v roce 2023 to bylo kolem 480 korun,“ udává Faltys. Tržby jsou přitom pro chod hudebních akcí v klubech klíčové. „Dříve to fungovalo tak, že kluby platily program převážně ze zisku barů,“ vysvětluje kurátor programu Archy+ Štěpán Kubišta.

„Vzhledem k tomu, že většina klubů žije z toho, co prodá na baru, protože vstupné pokryje pouze náklady na vystupující, je snižující se konzumace barového sortimentu pro jejich fungování rozhodující,“ potvrzuje Banovský.

Řadě klubů se daří i nadále

Během posledních let se také proměnilo, na jaký typ akce nakonec mladí lidé přijdou. „Bohužel se musíme smířit s tím, že na hudební akce, které byly před pár lety běžně vyprodané, dnes přijde minimum lidí. Je mnohem náročnější naplnit koncerty lokálních indie, rockových nebo alternative kapel. Netrpí ale rapové koncerty a rave parties,“ vysvětluje Válek z brněnského Artbaru.

„Největší návštěvnické oblibě se u nás v Meet Factory těší současný domácí a slovenský rap,“ potvrzuje Havelka. Menší lokální kapely se musejí potýkat někdy i s nulovou návštěvností. „Stane se nám tu, že na malou kapelu nepřijde nikdo, tak to sbalí a odjede,“ doplňuje provozovatel ostravského klubu Barrák Marcel Palovčík.

Některé kluby ale problém s návštěvností nemají. Pomáhá jim například nabízet kromě koncertů i další kulturní zážitky. „Počet návštěvníků se nám drží přibližně na stejné úrovni, a to hlavně díky tomu, že jsme multižánrový prostor a kromě hudebních koncertů provozujeme i divadelní sál,“ uvedl ředitel pražského Rock Café Lukáš Růžek.

Brněnskému klubu Melodka se návštěvnost dokonce mírně zvýšila. „Z 18 700 návštěvníků za rok 2023 o tři sta lidí víc v roce následujícím,“ informoval produkční Robert Banovský. „Podle mě je to hlavně díky tomu, že máme hrozně silnou fanouškovskou základnu. Je to až komunitní věc,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud rozhodne o vazbě pro dalšího obviněného kvůli požáru v Pardubicích

Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Praze oznámilo, že navrhlo vazbu pro člověka zadrženého a obviněného v sobotu v souvislosti se zapálením haly zbrojovky LPP Holding v Pardubicích. O vazbě rozhodne Okresní soud v Pardubicích, informovali na webu zástupci VSZ. Soudce pardubického okresního soudu Karel Gobernac sdělil, že vazební zasedání se bude konat v 15:00.
09:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Teplé dny končí, přijde ochlazení

Po skoro letních nedělních teplotách se tento týden ochladí. V prvních dnech bude maximálně šestnáct stupňů Celsia a koncem týdne nejvýše čtrnáct stupňů. Na severovýchodě země bude propad teplot ještě výraznější. Maximální denní teploty tam mohou klesnout až na osm stupňů. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Celý týden bude převážně jasno s ojedinělými přeháňkami.
před 3 hhodinami

VideoV roce 1991 si Čechoslováci začali zvykat na nové občanské průkazy

Za komunistického režimu byl občanský průkaz víc než jen dokladem totožnosti, jeho novým držitelům se při jejich předávání připomínalo, kdo v zemi vládne. Osobní doklad měl třicet stránek, kdo v něm neměl razítko zaměstnavatele, byl pro tehdejší režim příživník. První větší změnou, zmenšením, prošly takzvané občanky v roce 1985. V dubnu před pětatřiceti lety začala v Československu výměna občanských průkazů. Jejich podoba se pak měnila ještě několikrát, kvůli rozpadu společného státu, vstupu do EU nebo zavedení biometrických údajů.
před 4 hhodinami

Velikonoce ve sněmovně znovu otevřou debatu o zákazu prodeje během svátků

Do sněmovny se znovu vrátí diskuse o zrušení zákazu prodeje o vybraných státních svátcích. K návrhu ODS vláda zaujala neutrální stanovisko. Podporu má předloha třeba u zástupců koaličních Motoristů nebo Hospodářské komory. Naopak odbory jsou proti. Zákaz schválili poslanci v roce 2016. Pro zvedli ruku hlavně sociální demokraté, komunisté, lidovci i část bývalého hnutí Úsvit.
před 5 hhodinami

Invazní pták husice nilská se šíří po Česku

Agresivní pták původem z Afriky – husice nilská – se šíří v Česku. Ornitologové ji pozorují už téměř ve všech regionech s většími rybníky. Druh patří mezi invazní, stát už několik let nařizuje myslivcům odstřel. I přesto její počty nadále rostou.
před 5 hhodinami

Víc peněz na zdravotnictví nebo obranu. Vláda chystá rozpočet na příští rok

Výrazně vyšší dotace do zdravotnictví, přijatelné ceny energií a paliv, rychlejší růst důchodů pro nejstarší penzisty a víc peněz na obranu. To jsou priority, které bude podle premiéra i ministryně financí obsahovat rozpočet na příští rok. Andrej Babiš (ANO) už před dvěma týdny České televizi řekl, že deficit by v roce 2027 mohl být i vyšší než letos. Aktuálně má vláda hospodařit se schodkem tři sta deset miliard korun. První návrh rozpočtu chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) členům vlády předložit v červnu.
před 6 hhodinami

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 15 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 16 hhodinami
Načítání...