Hudební kluby přicházejí o návštěvníky i zisky. Některé už letos neotevřou

Do hudebních klubů chodí stále méně mladých lidí. Ti, kteří přijdou, pak méně utrácejí, vyplývá z vyjádření hudebních klubů, které oslovila ČT. Kvůli neudržitelné finanční situaci tak už letos některé kluby neotevřou. Mezi nimi je například i pražský klub Újezd. Podle kurátora hudebního programu klubu Archa+ Václava Klímy mají mladí lidé menší zájem objevovat neznámé umělce a jsou i v horší finanční situaci.

S příchodem podzimu začíná sezóna klubových koncertů, některé kluby už na ni ale znovu neotevřou. Na konci října skončí kvůli klesající návštěvnosti a vysokým nákladům na provoz pražský klub Újezd. „Po koroně (pandemii covid-19, pozn. red.) už k nám nechodilo tolik lidí. Pivo i nájem hodně zdražily. Do toho nám ale lidé méně utráceli, takže to bylo neudržitelné,“ shrnuje důvody provozní Zbyněk Kouba. Letos v dubnu skončil také pražský Storm Club, loni pak pražský hudební klub Underdogs.

Řada dalších klubů se potýká s nižší návštěvností – mezi nimi i pražská Meet Factory. „Návštěvnost našich hudebních akcí poklesla, přestože se snažíme publiku kontinuálně představovat to nejlepší z mezinárodní a domácí alternativní scény,“ potvrzuje hudební dramaturg Václav Havelka.

„Ve spojitosti s energetickou krizí a krizí bydlení si lidé začali velmi rozmýšlet, kde utratí svoje peníze. Kultura je samozřejmě jedna z prvních oblastí,“ uvádí spoluzakladatel pražského Fuchs2 Jan Faltys. Dodává, že v roce 2024 se u nich návštěvnost hudebních akcí snížila o 26 procent.

Nedostatek financí

Důvodem menšího zájmu o hudební kluby je podle provozovatelů fakt, že si mladí lidé jejich akce často nemohou dovolit. „Zejména mladším generacím náklady na život rychle rostou. Mnoho lidí tak volí paradoxně jednorázové, velké zážitky a nemá prostředky pravidelně navštěvovat menší akce či objevovat méně známé umělce,“ popisuje kurátor hudebního programu pražské Archy+ Václav Klíma. „Vysoké vstupné na akce, drahé drinky nebo doprava představují pro mnoho mladých výrazný výdaj,“ doplňuje Havelka.

Kromě toho se podle provozovatelů ukazuje, že mladí lidé, kteří byli vždy primární klientelou hudebních klubů, už si trávení svého volného času představují jinak než jejich předchůdci. „Lidé už nechodí do klubů naslepo. Dříve bylo běžnější jít do klubu, aniž by člověk znal vystupující interprety. Bylo to spíš o tom potkat se s lidmi. To se nyní děje výrazně méně,“ popisuje dramaturg Radovan Válek z brněnského Artbaru.

A patrný je i pokles tržeb barového sortimentu. „Průměrná útrata na návštěvníka se pohybuje lehce pod 250 korun, zatímco v roce 2023 to bylo kolem 480 korun,“ udává Faltys. Tržby jsou přitom pro chod hudebních akcí v klubech klíčové. „Dříve to fungovalo tak, že kluby platily program převážně ze zisku barů,“ vysvětluje kurátor programu Archy+ Štěpán Kubišta.

„Vzhledem k tomu, že většina klubů žije z toho, co prodá na baru, protože vstupné pokryje pouze náklady na vystupující, je snižující se konzumace barového sortimentu pro jejich fungování rozhodující,“ potvrzuje Banovský.

Řadě klubů se daří i nadále

Během posledních let se také proměnilo, na jaký typ akce nakonec mladí lidé přijdou. „Bohužel se musíme smířit s tím, že na hudební akce, které byly před pár lety běžně vyprodané, dnes přijde minimum lidí. Je mnohem náročnější naplnit koncerty lokálních indie, rockových nebo alternative kapel. Netrpí ale rapové koncerty a rave parties,“ vysvětluje Válek z brněnského Artbaru.

„Největší návštěvnické oblibě se u nás v Meet Factory těší současný domácí a slovenský rap,“ potvrzuje Havelka. Menší lokální kapely se musejí potýkat někdy i s nulovou návštěvností. „Stane se nám tu, že na malou kapelu nepřijde nikdo, tak to sbalí a odjede,“ doplňuje provozovatel ostravského klubu Barrák Marcel Palovčík.

Některé kluby ale problém s návštěvností nemají. Pomáhá jim například nabízet kromě koncertů i další kulturní zážitky. „Počet návštěvníků se nám drží přibližně na stejné úrovni, a to hlavně díky tomu, že jsme multižánrový prostor a kromě hudebních koncertů provozujeme i divadelní sál,“ uvedl ředitel pražského Rock Café Lukáš Růžek.

Brněnskému klubu Melodka se návštěvnost dokonce mírně zvýšila. „Z 18 700 návštěvníků za rok 2023 o tři sta lidí víc v roce následujícím,“ informoval produkční Robert Banovský. „Podle mě je to hlavně díky tomu, že máme hrozně silnou fanouškovskou základnu. Je to až komunitní věc,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud uvalil další vazbu za žhářský útok v Pardubicích

Okresní soud v Pardubicích poslal do vazby cizince zadrženého v Bulharsku, který je obviněný z teroristického útoku na výrobní halu zbrojovky LPP Holding. Proti vazbě muž podal stížnost. V souvislosti s tímto případem policie dosud zadržela deset lidí. Všem hrozí až 20 let vězení nebo i výjimečný trest. Řekl to státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze Jiří Richter.
před 51 mminutami

Nová pražská nemocnice bude podle Babiše vojenská

Nemocnice, kterou chce stát vybudovat v pražských Letňanech, bude vojenská. Bude mít několik podzemních podlaží a bude možné je proměnit v krizový štáb. Na síti X to v neděli řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Před odletem do Ázerbájdžánu poté dal rozhodnutí do souvislosti se závazkem dvouprocentních výdajů na obranu, který Česko jako člen NATO má.
před 1 hhodinou

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Rozpočet pro ČT a ČRo může oproti návrhu nového financování ještě vzrůst, řekl Klempíř

Úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se mohly týkat i částek, s kterými se počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), připustil v Nedělní debatě ČT ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). „Je to otázka diskuse,“ řekl s odkazem na připomínkové řízení k návrhu. Text dokumentu byl odborníky i veřejností široce kritizován pro neúplnost. Klempíř odmítl, že by návrh byl paskvilem, a prohlásil, že vznikl v právním oddělení ministerstva kultury. Rozhovor s šéfem resortu vedl moderátor Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 8 hhodinami

Ke škole jen pěšky nebo na kole. V Česku je 28 školních ulic a vznikají další

V Česku je nyní celkem 28 školních ulic. Jejich princip spočívá v tom, že se v době ranní špičky vyhradí okolí školy pouze pro chodce a cyklisty. Hlavním cílem je zvýšení bezpečnosti dětí. Podle nevládní organizace Pěšky městem chystají v letošním roce tyto ulice i další města.
před 9 hhodinami

Tisíce obcí jsou bez čistíren odpadních vod. O dotace mohou žádat do ledna

Až dvěma tisícům českých obcí chybí čistírna odpadních vod. Deset let můžou radnice žádat o dotace na jejich stavbu. Ministerstvo životního prostředí zatím mezi ně rozdělilo tři čtvrtě miliardy korun. V poslední výzvě zbývá rozdělit zhruba dvě stě milionů korun. Čas na žádosti mají obce do příštího ledna.
před 9 hhodinami
Načítání...