DNA strana 2 z 5

Česká vědkyně, která studuje genetické nůžky, popisuje naděje i rizika spojená s genovou terapíí. Jde podle ní o technologii, která má potenciál zásadně změnit svět a zbavit lidstvo spousty nemocí, s nimiž dosud muselo žít. Připouští ale také, že technologie genové editace mohou znamenat hrozbu.

Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ve studii se zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byla nositelka Nobelovy ceny za chemii Emmanuelle Charpentierová, spoluautorka nástroje nazývaného genetické nůžky. Ty přinesly revoluční změnu do biologie i medicíny – umožňují totiž cíleně měnit geny a díky tomu se brzy mohou stát minulostí nemoci jako třeba srpkovitá anémie.

Tým vědců s českým zastoupením přečetl genom křenu selského. Odhalil díky tomu tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Výsledky studie, která vyšla v časopise Nature Communications navíc nabízejí nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení plodiny.

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Počet obětí požárů na havajském ostrově Maui se vyšplhal na 106, uvedl deník The New York Times (NYT) s odkazem na místní úřady. Týmy specialistů s pomocí vycvičených psů k úternímu večeru (dnešnímu ránu SELČ) prohledaly 32 procent spálené oblasti a pátrají po dalších pozůstatcích. Guvernér Josh Green varoval, že obětí celkem může být až ke dvěma stům. Identifikovat mrtvé je navíc velmi obtížné. Požáry na Havaji zničily i díla českých sklářů.

Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a tisíc nemocných se syfilis v Česku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale obraz západního světa ve druhé dekádě jednadvacátého století. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Co rozhoduje o tom, jestli má člověk nadváhu? Největší vliv má životní styl, ale už řadu let se ví, že významnou roli hrají i zděděné vlastnosti. Jenže ani geny nemohou plně vysvětlit dědičný sklon k nadváze. Vědci teď popsali, jak významný vliv hraje takzvaná epigenetika.

Vědci popsali, jak je možné, že skotská seniorka je jedinou známou ženou na světě, která necítí bolest. Popsali, jak funguje její genetická mutace, a doufají, že výsledky jejich výzkumu povedou k novým lékům.

Někteří lidé mají větší nos, protože jejich rodokmen zahrnuje vzdáleného neandertálského předka. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Communications Biology. Mnoho lidí v sobě má malé množství genetického materiálu zděděné po neandertálcích, kteří do doby před zhruba čtyřiceti tisíci lety sdíleli svět s druhem Homo sapiens.

Soudní dvůr Evropské unie řeší, komu může policie odebírat DNA. Obrátil se na něj tuzemský Nejvyšší správní soud (NSS). Ten už několikrát rozhodl, že policie musí pořízení každého vzorku zvažovat, legislativa nicméně umožňuje stěr u všech lidí podezřelých z úmyslných trestných činů.

Lidské otisky prstů jsou zcela individuální záležitost, liší se dokonce i mezi jednovaječnými dvojčaty. Nový výzkum se pokusil tento fenomén do detailů popsat a vysvětlit.

Několik vědeckých týmů napříč planetou zkoumá možnosti nového způsobu diagnostikování rakoviny. Budoucnost vidí v jednoduchém krevním testu, který umožní posoudit účinnost léčby rakoviny nebo odhalí nádor v těle ve velmi raném stadiu.

Spoustě úmrtí dětí do jednoho roku by se dalo snadno předcházet, tvrdí nový výzkum. Dokazuje, že téměř půlka smrtí je způsobena genetickými chorobami, jež se nedaří včas odhalit. A vědci přinášejí i řešení tohoto problému.

Osvobození podnikatele a lobbisty Romana Janouška a dalších čtyř lidí v kauze úhrad pro společnost Chambon je pravomocné. Rozhodl o tom Vrchní soud v Praze, který zamítl odvolání státního zástupce. Žalobce tvrdí, že pětice podvodně vylákala od zdravotních pojišťoven přes 239 milionů korun a dalších sedmasedmdesát milionů korun se získat snažila. Všichni obžalovaní vinu od počátku odmítají.

V České republice nepatří sumec mezi typickou rybu, která končí na jídelním stole. Ve Spojených státech je to ale jinak. Právě sumci tam totiž tvoří víc než polovinu toho, co se v tamních vodách vypěstuje, ročně jde asi o 139 milionů kilogramů těchto ryb. Sumci ovšem trpí řadou nemocí, což jejich chov, vysazování do řek i případné dokrmování prodražuje. Genetičtí inženýři se proto pokusili problém vyřešit. Do genomu sumců vložili geny z aligátorů.

Čínští vědci představili prvního naklonovaného plnokrevného koně, který přišel na svět v Číně a získal zde úřední registraci. Takto zrození koně by mohli snížit ceny zvířat používaných v jezdectví a napomoci k rozšíření tohoto sportu v asijské zemi. Klonování těchto zvířat zejména kvůli vylepšení genetických předpokladů se již používá v několika zemích zhruba dvacet let.

Čeští biologové objevili výjimečného parazita, který žije na našem území. Má tak chaotickou genetickou strukturu, že ji nedokáží napadnout ani viry. A to by se dalo velmi dobře využít.

Nová genetická metoda umožnila vědcům popsat velmi přesně, v jakém věku měli lidé v minulosti děti. Výsledky ukázaly, že desítky tisíc let se náš druh v tomto ohledu prakticky neměnil. Přelom přinesla až civilizace.

Psy, šimpanze, medvědy a skoro všechny další savce spojuje srst, která jim pomáhá přežít. Ale lidem chybí. Proč máme výrazně méně ochlupení než většina ostatních savců, zůstávalo dlouho záhadou. První srovnání genetických kódů 62 druhů zvířat teď však začíná vyprávět příběh o tom, jak lidé – a někteří další savci – o své ochlupení přišli.

Policejní databáze DNA stále funguje bez zákonných pravidel. Už před půl rokem přitom praxi zkritizoval Ústavní soud. Ministerstvo vnitra však říká, že na přípravu změn nyní nemá čas.

Český biochemik z Univerzity v Curychu Martin Jínek byl u objevu, který má potenciál změnit samotnou podstatu lidstva a evoluce. Díky metodě genetických nůžek CRISPR-Cas9 je možné cíleně a relativně jednodušeji než dříve měnit DNA rostlin, zvířat a také lidí. Souvislosti této genetické revoluce komentuje Jínek v novém dílu pořadu Bilance s podtitulem Jak se tvoří člověk 2.0. Televizní premiéru má v pondělí ve 21:55 na ČT1.

Lidé, kteří jsou si vzhledově hodně podobní a nejsou příbuzní, částečně vykazují i genetickou blízkost, a dokonce se obdobně chovají. Tvrdí to španělská studie, kterou vydal odborný časopis Cell Report.