Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.

Černá zrnka, která experti zkoumali, jsou pozůstatky z doby utváření Sluneční soustavy před přibližně čtyřmi a půl miliardami let. Objevy přidávají další fakta do debaty, odkud se na Zemi vzaly základní stavební kameny života. Data z vesmírných sond a meteoritů dokládají, že přinejmenším některé organické molekuly se vyskytují i ve vesmíru, například na kometách, v ledem pokrytém mezihvězdném prachu nebo na planetkách. Na těchto nebeských tělesech byly už dříve objeveny aminokyseliny, cukry a báze DNA. Dopadem planetek a komet se mohly dostat i na ranou Zemi.

Roli planetek coby dodavatelů biomolekul zkoumala NASA podrobněji prostřednictvím sondy OSIRIS-REx na Bennu od roku 2018. V říjnu 2020 nabrala z povrchu planetky vzorky a zhruba 120 gramů materiálu dopravila předloni na Zemi.

Vzorky z planetky Bennu
Zdroj: NASA

Nyní mají vědci k dispozici první podrobné analýzy. Tým kolem Daniela Glavina z Goddardova střediska vesmírných letů NASA zkoumal organické molekuly v materiálu z asteroidu. Analýzy odhalily desetitisíce chemických sloučenin na základě uhlovodíku, včetně mnoha takzvaných stavebních kamenů života. „Objevili jsme aminokyseliny, aminy, formaldehydy, karboxylové kyseliny, polycyklické aromatické uhlovodíky a dusíkaté heterocyklické sloučeniny a kromě toho zhruba deset tisíc chemických látek s obsahem dusíku,“ uvedli Glavin a jeho kolegové.

Mezi třiatřiceti prokázanými aminokyselinami bylo zastoupeno čtrnáct ze dvaceti těch, které jsou zásadní pro pozemský život a produkci proteinů, jako jsou glycin, asparagin nebo tyrosin. „Kromě toho jsme identifikovali devatenáct neproteinových aminokyselin,“ nastínil badatelský tým. Tyto aminokyseliny se v genetickém kódu a bílkovinách pozemských organismů nevyskytují.

Planetka Bennu
Zdroj: NASA/Goddard/University of Arizona/Handout via Reuters

Kromě toho Glavin a jeho kolegové objevili ve vzorcích nukleové báze, tedy molekuly, které tvoří genetický kód. Všech pět bází DNA a RNA, které se vyskytují v pozemských organismech, se našlo i v materiálu z Bennu – jde o adenin, guanin, cytosin, thymin a uracil.

Amoniak i izotopy dusíku

Pro Bennu je dále charakteristický vysoký obsah amoniaku, ve vodě rozpustných organických sloučenin a speciálních izotopů dusíku. Podle vědců by to mohlo ukazovat na původ planetky nebo jejího mateřského tělesa ve vnější části Sluneční soustavy. Touto částí analýz se zabýval tým Tima McCoye z Národního přírodovědného muzea ve Washingtonu. „Nálezy zahrnují sodné fosfáty a uhličitany bohaté na sodík, sulfáty, chloridy a fluoridy,“ konstatovali vědci.

S modrou planetou se sonda OSIRIS-REx v roce 2023 opět shledala jen zdálky; schránky se vzorky totiž vypustila při průletu kolem Země ze vzdálenosti zhruba sto tisíc kilometrů a vydala se na další výzkumnou misi k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 10 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 11 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 17 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 17 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.