Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.

Černá zrnka, která experti zkoumali, jsou pozůstatky z doby utváření Sluneční soustavy před přibližně čtyřmi a půl miliardami let. Objevy přidávají další fakta do debaty, odkud se na Zemi vzaly základní stavební kameny života. Data z vesmírných sond a meteoritů dokládají, že přinejmenším některé organické molekuly se vyskytují i ve vesmíru, například na kometách, v ledem pokrytém mezihvězdném prachu nebo na planetkách. Na těchto nebeských tělesech byly už dříve objeveny aminokyseliny, cukry a báze DNA. Dopadem planetek a komet se mohly dostat i na ranou Zemi.

Roli planetek coby dodavatelů biomolekul zkoumala NASA podrobněji prostřednictvím sondy OSIRIS-REx na Bennu od roku 2018. V říjnu 2020 nabrala z povrchu planetky vzorky a zhruba 120 gramů materiálu dopravila předloni na Zemi.

Vzorky z planetky Bennu
Zdroj: NASA

Nyní mají vědci k dispozici první podrobné analýzy. Tým kolem Daniela Glavina z Goddardova střediska vesmírných letů NASA zkoumal organické molekuly v materiálu z asteroidu. Analýzy odhalily desetitisíce chemických sloučenin na základě uhlovodíku, včetně mnoha takzvaných stavebních kamenů života. „Objevili jsme aminokyseliny, aminy, formaldehydy, karboxylové kyseliny, polycyklické aromatické uhlovodíky a dusíkaté heterocyklické sloučeniny a kromě toho zhruba deset tisíc chemických látek s obsahem dusíku,“ uvedli Glavin a jeho kolegové.

Mezi třiatřiceti prokázanými aminokyselinami bylo zastoupeno čtrnáct ze dvaceti těch, které jsou zásadní pro pozemský život a produkci proteinů, jako jsou glycin, asparagin nebo tyrosin. „Kromě toho jsme identifikovali devatenáct neproteinových aminokyselin,“ nastínil badatelský tým. Tyto aminokyseliny se v genetickém kódu a bílkovinách pozemských organismů nevyskytují.

Planetka Bennu
Zdroj: NASA/Goddard/University of Arizona/Handout via Reuters

Kromě toho Glavin a jeho kolegové objevili ve vzorcích nukleové báze, tedy molekuly, které tvoří genetický kód. Všech pět bází DNA a RNA, které se vyskytují v pozemských organismech, se našlo i v materiálu z Bennu – jde o adenin, guanin, cytosin, thymin a uracil.

Amoniak i izotopy dusíku

Pro Bennu je dále charakteristický vysoký obsah amoniaku, ve vodě rozpustných organických sloučenin a speciálních izotopů dusíku. Podle vědců by to mohlo ukazovat na původ planetky nebo jejího mateřského tělesa ve vnější části Sluneční soustavy. Touto částí analýz se zabýval tým Tima McCoye z Národního přírodovědného muzea ve Washingtonu. „Nálezy zahrnují sodné fosfáty a uhličitany bohaté na sodík, sulfáty, chloridy a fluoridy,“ konstatovali vědci.

S modrou planetou se sonda OSIRIS-REx v roce 2023 opět shledala jen zdálky; schránky se vzorky totiž vypustila při průletu kolem Země ze vzdálenosti zhruba sto tisíc kilometrů a vydala se na další výzkumnou misi k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 17 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...