Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.

Černá zrnka, která experti zkoumali, jsou pozůstatky z doby utváření Sluneční soustavy před přibližně čtyřmi a půl miliardami let. Objevy přidávají další fakta do debaty, odkud se na Zemi vzaly základní stavební kameny života. Data z vesmírných sond a meteoritů dokládají, že přinejmenším některé organické molekuly se vyskytují i ve vesmíru, například na kometách, v ledem pokrytém mezihvězdném prachu nebo na planetkách. Na těchto nebeských tělesech byly už dříve objeveny aminokyseliny, cukry a báze DNA. Dopadem planetek a komet se mohly dostat i na ranou Zemi.

Roli planetek coby dodavatelů biomolekul zkoumala NASA podrobněji prostřednictvím sondy OSIRIS-REx na Bennu od roku 2018. V říjnu 2020 nabrala z povrchu planetky vzorky a zhruba 120 gramů materiálu dopravila předloni na Zemi.

Vzorky z planetky Bennu
Zdroj: NASA

Nyní mají vědci k dispozici první podrobné analýzy. Tým kolem Daniela Glavina z Goddardova střediska vesmírných letů NASA zkoumal organické molekuly v materiálu z asteroidu. Analýzy odhalily desetitisíce chemických sloučenin na základě uhlovodíku, včetně mnoha takzvaných stavebních kamenů života. „Objevili jsme aminokyseliny, aminy, formaldehydy, karboxylové kyseliny, polycyklické aromatické uhlovodíky a dusíkaté heterocyklické sloučeniny a kromě toho zhruba deset tisíc chemických látek s obsahem dusíku,“ uvedli Glavin a jeho kolegové.

Mezi třiatřiceti prokázanými aminokyselinami bylo zastoupeno čtrnáct ze dvaceti těch, které jsou zásadní pro pozemský život a produkci proteinů, jako jsou glycin, asparagin nebo tyrosin. „Kromě toho jsme identifikovali devatenáct neproteinových aminokyselin,“ nastínil badatelský tým. Tyto aminokyseliny se v genetickém kódu a bílkovinách pozemských organismů nevyskytují.

Planetka Bennu
Zdroj: NASA/Goddard/University of Arizona/Handout via Reuters

Kromě toho Glavin a jeho kolegové objevili ve vzorcích nukleové báze, tedy molekuly, které tvoří genetický kód. Všech pět bází DNA a RNA, které se vyskytují v pozemských organismech, se našlo i v materiálu z Bennu – jde o adenin, guanin, cytosin, thymin a uracil.

Amoniak i izotopy dusíku

Pro Bennu je dále charakteristický vysoký obsah amoniaku, ve vodě rozpustných organických sloučenin a speciálních izotopů dusíku. Podle vědců by to mohlo ukazovat na původ planetky nebo jejího mateřského tělesa ve vnější části Sluneční soustavy. Touto částí analýz se zabýval tým Tima McCoye z Národního přírodovědného muzea ve Washingtonu. „Nálezy zahrnují sodné fosfáty a uhličitany bohaté na sodík, sulfáty, chloridy a fluoridy,“ konstatovali vědci.

S modrou planetou se sonda OSIRIS-REx v roce 2023 opět shledala jen zdálky; schránky se vzorky totiž vypustila při průletu kolem Země ze vzdálenosti zhruba sto tisíc kilometrů a vydala se na další výzkumnou misi k planetce Apophis, která podle propočtů v roce 2029 proletí okolo Země ve vzdálenosti 32 tisíc kilometrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 10 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 12 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 15 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...