DNA strana 3 z 5

V podzemních jeskyních s řekami a jezery žijí tvorové, kteří nikdy nespatřili světlo. V průběhu generací se dokonale přizpůsobili svému izolovanému prostředí. Pro vědce jsou skvělým zdrojem informací o evoluci – jejich bledá kůže a slepé oči totiž mohou skrývat tajemství genetické adaptace, které by mohly objasnit dlouhověkost, přežití hladovění nebo oční nemoci u lidí.

V Izraeli provedou exhumaci hrobu syna jemenských přistěhovalců, který zemřel v roce 1953. Jeho příbuzní se totiž domnívají, že chlapec ve skutečnosti nezemřel, ale byl dán k adopci, stejně jako mnoho dalších jemenských dětí. Příběhy o únosech ve 40. a 50. letech jsou v Izraeli stále živým tématem. Testy DNA jednoletého chlapce by tak mohly konečně odhalit, zda k nim skutečně došlo, nebo zda se jedná o pouhé dohady.

Vědci ze Georgijské státní univerzity upravili genetiku křečků zlatých ve snaze zasáhnout do toho, jak hlodavci reagují. Při experimentu zjistili, že biologie sociálního chování může být výrazně složitější, než se předpokládalo.

Mezinárodní tým vědců s českou účastí popsal v žurnálu Science zatím neznámý proces, kterým se rakovinné buňky snaží bránit dopadům radioterapie, tedy ozařování. Zjistil, že jednou z obranných strategií buněk je to, že si samy způsobí další poškození DNA a svůj cyklus pozastaví před začátkem dělení. To jim poskytne čas na opravu vážnějších poškození způsobených radioterapií.

Známé stereotypy přisuzují různým psím plemenům typické vlastnosti: rotvajleři a pitbulové jsou údajně agresivní, zatímco labradoři a zlatí retrívři mimořádně přátelští. Jenže velká genetická studie, která vyšla na konci dubna v odborném časopise Science ukazuje, že tyto rozšířené domněnky jsou z velké části neopodstatněné.

Mezinárodní tým s českou účastí objevil v molekule DNA uvnitř nádorových buněk místa a procesy, které mohou pomoci s účinky protinádorových léků.

Kouření zvyšuje riziko rakoviny plic, někdy ale ani celoživotní silný kuřák touto chorobou vůbec neonemocní. Vědci teď popsali mechanismy, jakými se tělo proti vzniku rakoviny brání. Výsledky studie by mohly změnit přístup k predikci a léčbě.

Právní úprava odběru a uchovávání vzorků DNA od podezřelých nebo vězňů zůstane beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o Policii ČR. Konstatoval ale, že zákon není ideální, hrozí jeho nadužívání, a je proto potřeba aplikovat normu zdrženlivě. Politici by podle nálezu měli zvážit přijetí nového, specializovaného zákona, který v záležitostech DNA databáze zohlední mezinárodní závazky Česka, potřeby kriminalistů i práva jednotlivců.

V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom – je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.

V Brazílli se začaly ve volné přírodě šířit geneticky upravené ryby. Před mnoha lety jim vědci upravili DNA, aby ve tmě svítily, teď pronikají do řek a potoků – a konkurence se nebojí.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.

Vědci zveřejnili první výsledky výzkumu vzácných onemocnění v českém sdružení Biocev. Odborníci z centra pro fenogenomiku hledají nové možnosti léčby i s využitím geneticky upravených myší. Jejich práci pomáhají financovat také rodiče nemocného chlapce.

V genetickém výzkumu stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, řekl genetik a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který 2. února slaví 80. narozeniny. Pačes také uvedl, že se v posledních letech zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. Podotkl však, že je v Česku výzkum rozdrobený grantovým systémem a je třeba posílit institucionální podporu výzkumných organizací – čili peníze na rozvoj.

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Vědci z Montrealské univerzity vytvořili nanoanténu pro sledování pohybu proteinů. Zařízení, o němž tento týden informoval časopis Nature Methods, je úplně novou metodou, která může pomoci sledovat změny proteinů v průběhu času a může vědcům pomoci lépe porozumět přírodním, ale i lidmi navrženým nanotechnologiím.

Archeologové poprvé popsali DNA celé starověké rodiny, která žila před asi 5700 lety na britských ostrovech. Jejich analýza ukazuje, jak rodina v této době vypadala, ale také poodhaluje, jak fungovala a jak se žilo v době, kdy vznikaly základy evropské civilizace.

Vědci zjistili, že tři druhy čečetek jsou ve skutečnosti druhem jedním. Za odlišnosti v jejich vzhledu a zpěvu může takzvaný „supergen“. Studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Spolupracovali na ní vědci z Česka, Islandu a Spojených států.

V odborném časopise Nature Genetics vyšla studie, která poprvé popsala, jaký gen je zodpovědný za horší průběh covidu a také za vyšší pravděpodobnost úmrtí na tuto nemoc. Gen se častěji objevuje u východoasijských populací.

Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zveřejnili první výsledky výzkumu DNA Gregora Johanna Mendela. V první fázi museli identifikovat, že jde opravdu o Mendelovy ostatky, což se podařilo. Zjistili také například výšku, velikost mozku nebo bot otce genetiky. Ostatky vědci ze společné hrobky vyzvedli se svolením Augustiniánského řádu v červnu. Od té doby je zkoumají.

Díky vzorku vlasů legendárního náčelníka Siouxů Sedícího býka se podařilo potvrdit, že v Jižní Dakotě skutečně žije jeho pravnuk. Vědci k tomu použili novou metodu zkoumání příbuzenských linií pomocí fragmentů DNA od dávno zemřelých osob, napsala agentura Reuters.

Mohutné kly jsou pro slony obvykle výhodou. Umožňují jim dostat se k vodě, strhávat větve nebo kůru ze stromů, aby se dostali k potravě, ale také se hodí jako zbraň při bojích o samice. Jenže v době, kdy je hlavním nepřítelem slona lidský pytlák, se tyto přerostlé zuby stávají slonům přítěží, ukazuje nový výzkum.

Velká mezinárodní studie odhalila původ moderních domácích koní. Vědci, včetně těch českých, v ní popsali, že všechna tato zvířata mají společný původ.

Vědci zjistili, že všechny nyní známé varianty viru hepatitidy B (HBV) zřejmě pocházejí z linie, kterou trpěli už pravěcí lidé na území Ameriky. Mezinárodní výzkum přinesl i další překvapivé poznatky o vývoji viru, uvedla Akademie věd ČR. Odborníci z pražského Archeologického ústavu AV se na projektu podíleli. Kvůli hepatitidě B zemře podle akademie ve světě každoročně milion lidí. Studii o výzkumu zveřejnil prestižní časopis Science.

V Japonsku se v září začala prodávat první potravina upravená pomocí genetických nůžek CRISPR. Je jí rajče pojmenované Sicilian Rouge High GABA z dílny startupu Sanatech Seed. Má zvýšený obsah živin. Od začátku letošního roku začala firma prodával geneticky upravené sazenice všem zemědělcům, kteří o ně měli zájem – tuto nabídku využilo 4200 farmářů. Teď jsou dozrála a smí se s nimi obchodovat.