Vědci vytvořili nejpřesnější genetickou mapu koně Převalského. Může pomoci k záchraně druhu

S přesně popsaným genomem by mohly být ochranářské programy vzácného koně Převalského účinnější než v minulosti. Zachránci tohoto druhu budou moci hledat optimální řešení i nejlepší zvířata pro konkrétní podmínky.

Vědci z Minnesotské univerzity úspěšně zmapovali kompletní genom ohroženého koně Převalského. Tento druh byl v polovině 20. století ve volné přírodě vyhuben, ale díky ochranářům dnes jeho populace čítá přibližně dva tisíce kusů. Významnou roli má v programu záchrany tohoto savce Zoo Praha a její programy návratu koní do volné přírody.

Nahrávám video

Nová studie, která genom koně kompletně popsala, vznikla pod vedením profesora Christophera Faulka a jeho doktorandů. „Genom je základním genetickým plánem zvířete a říká nám, čím je daný druh jedinečný, a také vypovídá o zdravotním stavu populace,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Faulk. „Moji studenti spolupracovali na vytvoření nejkvalitnějšího genomu koně Převalského na světě.“

K čemu je znalost genomu

Vědci mohou využít výsledky tohoto výzkumu jako nástroj k přesným předpovědím o tom, co nejrůznější genové mutace znamenají pro zdraví a ochranu koně Převalského. Ve výsledku by to mohlo ochráncům výrazně pomoci s úspěšným návratem zvířat do jejich původních ekosystémů – ať už je to v Mongolsku, nebo Kazachstánu.

„Studovat geny bez dobré reference je jako skládat puzzle o třech miliardách dílků bez celkového obrázku na krabici,“ říká Faulk. „Vědci, kteří studují koně Převalského a mapují mutace v důležitých genech, potřebují takový kvalitní obrázek, se kterým by mohli své puzzle porovnat."

Vědci použili pro analýzu DNA vzorek krve Varuschky, desetileté klisny Převalského, která žije v minnesotské zoologické zahradě. Právě díky ní sestavili reprezentativní mapu genů tohoto druhu. Zoo se dlouhodobě věnuje chovu a péči o koně Převalského, od 70. let minulého století se zde narodilo více než padesát hříbat.

„Byli jsme nadšeni, že můžeme spolupracovat s Minnesotskou univerzitou na zachování genetického zdraví tohoto druhu, protože jeho populace se stále obnovují, a to jak v zoologických zahradách, tak ve volné přírodě,“ uvedla Anne Rivasová, doktorka veterinární medicíny v minnesotské zoo. „Jsme nadšeni, že můžeme naší komunitě nabídnout možnost vidět koně jako výsledek našeho ochranářského úsilí.“

Jak popsat geny

Špičková technologie sekvenování použitá k sestavení genomu využívá malý přístroj o velikosti plechovky od limonády. Jeho přenosnost znamená, že by tato metoda mohla být přizpůsobena pro další studium divokých koní Převalského v odlehlých lokalitách.

Budoucí využití referenčního genomu může zahrnovat studium genů, které pomáhají koním přizpůsobit se změnám prostředí, včetně klimatické změny, a identifikaci mutací spojených se specifickými znaky nebo nemocemi. Vědci budou moci tato genetická data využít také pro informování o budoucích rozhodnutích o šlechtění, která pomohou zlepšit genetickou rozmanitost. Vzhledem k extrémnímu populačnímu zúžení, k němuž došlo během téměř úplného vymizení koně Převalského, jsou tyto poznatky pro pokračující šlechtitelské úsilí klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 1 hhodinou

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 15 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
včera v 10:00

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...