Vědci vytvořili nejpřesnější genetickou mapu koně Převalského. Může pomoci k záchraně druhu

S přesně popsaným genomem by mohly být ochranářské programy vzácného koně Převalského účinnější než v minulosti. Zachránci tohoto druhu budou moci hledat optimální řešení i nejlepší zvířata pro konkrétní podmínky.

Vědci z Minnesotské univerzity úspěšně zmapovali kompletní genom ohroženého koně Převalského. Tento druh byl v polovině 20. století ve volné přírodě vyhuben, ale díky ochranářům dnes jeho populace čítá přibližně dva tisíce kusů. Významnou roli má v programu záchrany tohoto savce Zoo Praha a její programy návratu koní do volné přírody.

Nahrávám video

Nová studie, která genom koně kompletně popsala, vznikla pod vedením profesora Christophera Faulka a jeho doktorandů. „Genom je základním genetickým plánem zvířete a říká nám, čím je daný druh jedinečný, a také vypovídá o zdravotním stavu populace,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Faulk. „Moji studenti spolupracovali na vytvoření nejkvalitnějšího genomu koně Převalského na světě.“

K čemu je znalost genomu

Vědci mohou využít výsledky tohoto výzkumu jako nástroj k přesným předpovědím o tom, co nejrůznější genové mutace znamenají pro zdraví a ochranu koně Převalského. Ve výsledku by to mohlo ochráncům výrazně pomoci s úspěšným návratem zvířat do jejich původních ekosystémů – ať už je to v Mongolsku, nebo Kazachstánu.

„Studovat geny bez dobré reference je jako skládat puzzle o třech miliardách dílků bez celkového obrázku na krabici,“ říká Faulk. „Vědci, kteří studují koně Převalského a mapují mutace v důležitých genech, potřebují takový kvalitní obrázek, se kterým by mohli své puzzle porovnat."

Vědci použili pro analýzu DNA vzorek krve Varuschky, desetileté klisny Převalského, která žije v minnesotské zoologické zahradě. Právě díky ní sestavili reprezentativní mapu genů tohoto druhu. Zoo se dlouhodobě věnuje chovu a péči o koně Převalského, od 70. let minulého století se zde narodilo více než padesát hříbat.

„Byli jsme nadšeni, že můžeme spolupracovat s Minnesotskou univerzitou na zachování genetického zdraví tohoto druhu, protože jeho populace se stále obnovují, a to jak v zoologických zahradách, tak ve volné přírodě,“ uvedla Anne Rivasová, doktorka veterinární medicíny v minnesotské zoo. „Jsme nadšeni, že můžeme naší komunitě nabídnout možnost vidět koně jako výsledek našeho ochranářského úsilí.“

Jak popsat geny

Špičková technologie sekvenování použitá k sestavení genomu využívá malý přístroj o velikosti plechovky od limonády. Jeho přenosnost znamená, že by tato metoda mohla být přizpůsobena pro další studium divokých koní Převalského v odlehlých lokalitách.

Budoucí využití referenčního genomu může zahrnovat studium genů, které pomáhají koním přizpůsobit se změnám prostředí, včetně klimatické změny, a identifikaci mutací spojených se specifickými znaky nebo nemocemi. Vědci budou moci tato genetická data využít také pro informování o budoucích rozhodnutích o šlechtění, která pomohou zlepšit genetickou rozmanitost. Vzhledem k extrémnímu populačnímu zúžení, k němuž došlo během téměř úplného vymizení koně Převalského, jsou tyto poznatky pro pokračující šlechtitelské úsilí klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.