Vědci vytvořili nejpřesnější genetickou mapu koně Převalského. Může pomoci k záchraně druhu

S přesně popsaným genomem by mohly být ochranářské programy vzácného koně Převalského účinnější než v minulosti. Zachránci tohoto druhu budou moci hledat optimální řešení i nejlepší zvířata pro konkrétní podmínky.

Vědci z Minnesotské univerzity úspěšně zmapovali kompletní genom ohroženého koně Převalského. Tento druh byl v polovině 20. století ve volné přírodě vyhuben, ale díky ochranářům dnes jeho populace čítá přibližně dva tisíce kusů. Významnou roli má v programu záchrany tohoto savce Zoo Praha a její programy návratu koní do volné přírody.

2 minuty
Koně Převalského z pražské zoo byli vypuštěni v kazašské stepi
Zdroj: ČT24

Nová studie, která genom koně kompletně popsala, vznikla pod vedením profesora Christophera Faulka a jeho doktorandů. „Genom je základním genetickým plánem zvířete a říká nám, čím je daný druh jedinečný, a také vypovídá o zdravotním stavu populace,“ vysvětluje smysl takového výzkumu Faulk. „Moji studenti spolupracovali na vytvoření nejkvalitnějšího genomu koně Převalského na světě.“

K čemu je znalost genomu

Vědci mohou využít výsledky tohoto výzkumu jako nástroj k přesným předpovědím o tom, co nejrůznější genové mutace znamenají pro zdraví a ochranu koně Převalského. Ve výsledku by to mohlo ochráncům výrazně pomoci s úspěšným návratem zvířat do jejich původních ekosystémů – ať už je to v Mongolsku, nebo Kazachstánu.

„Studovat geny bez dobré reference je jako skládat puzzle o třech miliardách dílků bez celkového obrázku na krabici,“ říká Faulk. „Vědci, kteří studují koně Převalského a mapují mutace v důležitých genech, potřebují takový kvalitní obrázek, se kterým by mohli své puzzle porovnat."

Vědci použili pro analýzu DNA vzorek krve Varuschky, desetileté klisny Převalského, která žije v minnesotské zoologické zahradě. Právě díky ní sestavili reprezentativní mapu genů tohoto druhu. Zoo se dlouhodobě věnuje chovu a péči o koně Převalského, od 70. let minulého století se zde narodilo více než padesát hříbat.

„Byli jsme nadšeni, že můžeme spolupracovat s Minnesotskou univerzitou na zachování genetického zdraví tohoto druhu, protože jeho populace se stále obnovují, a to jak v zoologických zahradách, tak ve volné přírodě,“ uvedla Anne Rivasová, doktorka veterinární medicíny v minnesotské zoo. „Jsme nadšeni, že můžeme naší komunitě nabídnout možnost vidět koně jako výsledek našeho ochranářského úsilí.“

Jak popsat geny

Špičková technologie sekvenování použitá k sestavení genomu využívá malý přístroj o velikosti plechovky od limonády. Jeho přenosnost znamená, že by tato metoda mohla být přizpůsobena pro další studium divokých koní Převalského v odlehlých lokalitách.

Budoucí využití referenčního genomu může zahrnovat studium genů, které pomáhají koním přizpůsobit se změnám prostředí, včetně klimatické změny, a identifikaci mutací spojených se specifickými znaky nebo nemocemi. Vědci budou moci tato genetická data využít také pro informování o budoucích rozhodnutích o šlechtění, která pomohou zlepšit genetickou rozmanitost. Vzhledem k extrémnímu populačnímu zúžení, k němuž došlo během téměř úplného vymizení koně Převalského, jsou tyto poznatky pro pokračující šlechtitelské úsilí klíčové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dva druhy českých lišejníků by mohly růst i na Marsu, naznačil výzkum

Vědci poprvé prokázali, že některé druhy lišejníků mohou přežít podmínky podobné těm na Marsu. A to včetně smrtícího ionizujícího záření, které těmto odolným organismům nedokázalo zabránit, aby téměř normálně rostly.
16. 4. 2025

Vědci poprvé natočili „kolosálního kalmara“ u něj doma

Vědci na palubě výzkumného plavidla zachytili vůbec první potvrzené záběry exempláře kalmara Hamiltonova (Mesonychoteuthis hamiltoni) v jeho přirozeném prostředí. Dospělí jedinci s přezdívkou kolosální oliheň, kteří byli zatím zkoumáni jen díky nálezům v žaludcích velryb, náhodným výlovům nebo ze záběrů rybářů, mohou, podle Schmidtova oceánského institutu, dorůstat délky kolem sedmi metrů. Mládě na snímku měří 30 centimetrů.
16. 4. 2025

Tričko, které upozorní řidiče na mikrospánek, vyvíjejí na univerzitě v Liberci

Blížící se mikrospánek nebo únavu řidiče za volantem pozná tričko, které vyvíjejí vědci na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Senzory změří zpomalující se dech a spustí alarm. Podle dopravních expertů stojí mikrospánek nebo nepozornost v důsledku únavy až za pětinou dopravních nehod.
16. 4. 2025

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
15. 4. 2025
Načítání...