Policie i podruhé odložila vedlejší větev kauzy vraždy ve Slopném. Kriminalisté prověřovali okolnosti výpovědi dvou korunních svědků. Ti usvědčili jednoho z dvojice odsouzených mužů. Policisté zkoumali podezření, zda je k výpovědi nenavedl státní zástupce Leo Foltýn, který vyšetřování vraždy dozoroval. Pochybení ale nezjistili. Vyplývá to z nového usnesení o odložení případu, které ČT získala. Policie kauzu otevřela poté, co jeden z korunních svědků pro Seznam Zprávy řekl, že u soudu lhal, pak ale zase otočil.
Kauza se týká bratranců Milana a Ludvíka Rakašových, kteří svědčili v případu vraždy seniora ve Slopném na Zlínsku z roku 2011. Za tu dostali výjimečné tresty přes dvacet let Maroš Straňák a David Šimon. Bratranci Rakašovi u soudu řekli, že se jim Straňák při pobytu ve vazbě k vraždě přiznal. Ludvík Rakaš (dnes Mencl) však loni pro Seznam Zprávy uvedl, že před soudem lhal a Straňák vinu vždy popíral. Od bratrance ale prý dostal vzkaz, že pokud bude vypovídat, pustí ho dříve z vězení.
Případ následně začali prověřovat policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Zabývali se tím, zda bratrance k výpovědi nenavedl dozorující státní zástupce Leo Foltýn. Zkoumali i podezření vzešlé z textů Seznam Zpráv, a to že Foltýn zamlčel informaci o ztotožnění nové DNA na kukle s krví zavražděného seniora. Ani v jedné věci ale pochybení nezjistili a případ tak už podruhé odložili. ČT přináší podrobnosti z policejního usnesení.
Údajná pomsta
První podezření se týkalo dřívějšího propuštění z vězení, které měl korunním svědkům za výpověď před soudem slíbit žalobce Foltýn. Ten to odmítl, stejně jako oba bratranci nebo policista, který byl s Foltýnem u prvního výslechu Milana Rakaše. Policie dále analyzovala písemnou komunikaci Foltýna s Rakašovým obhájcem a státními zástupci v Hradci Králové a Pardubicích, kteří se zabývali Rakašovými žádostmi o přerušení trestu či upuštění od jeho výkonu (k tomu pak došlo).
Vyšetřovatelé v dopisech neobjevili důkazy o tom, že by se Foltýn snažil zajistit Rakašův dřívější odchod z věznice. „Naopak lze z jeho písemných projevů vypozorovat, že v každém případě kladl důraz na dodržení zákonných postupů,“ píšou policisté, kteří by podle svých slov stejně nemohli Foltýna stíhat za navedení bratranců ke křivé výpovědi. „Nebyly zjištěny žádné důkazy, že by Ludvík Mencl (…) u soudu křivě vypovídal, neboť opětovně potvrdil, že u soudu vypovídal pravdu,“ stojí v usnesení.
Kriminalisté tak uvěřili Menclovým slovům o tom, že lhal při rozhovoru s novinářkami Seznam Zpráv. Mencl to odůvodnil tím, že se jim chtěl pomstít za článek z roku 2012 o jeho dřívější soudní kauze. Ten ale redaktorky nenapsaly, redakce Seznam Zpráv tehdy neexistovala a text vyšel na webu Novinky.cz. Policisté se tímto rozporem v usnesení nezabývají, pouze zmiňují, že na provozu serveru Novinky.cz se podílí společnost Seznam.cz.
Nepoužitelné důkazy
Ve druhé části případu detektivové prověřovali podezření na zneužití pravomoci. Státní zástupce Foltýn se ho mohl údajně dopustit tím, že zamlčel zprávu o nově ztotožněné DNA na kukle s krví oběti. Policie mu informaci sdělila měsíc před pravomocným rozsudkem, Foltýn ji ale u soudu neřekl. Žalobce se bránil tím, že oficiální písemnou zprávu dostal až po vynesení verdiktu.
S tím souhlasí i detektivové, podle kterých ovšem na časovém sledu stejně nezáleží. „Neboť tuto informaci (o DNA – pozn. red.) nebylo možné použít jako důkaz v řízení před soudem,“ narážejí na to, že genetický údaj ztotožnili slovenští kriminalisté. O identifikaci DNA, která patřila recidivistovi Zoltánu Kovácsovi, tak Foltýn podle nich musel nejprve oficiálně požádat slovenské úřady. To se poté stalo, policie však spojení Kovácse s vraždou vyloučila.
V závěru usnesení kriminalisté popisují údajné pochybnosti o práci redaktorek Seznam Zpráv. Další slovenský recidivista Stanislav Smižík je totiž obvinil z toho, že mu za křivé svědectví nabídly padesát tisíc korun a sexuální služby.
Jedna z reportérek Adéla Jelínková se proti tomu už dříve ve vyjádření pro ČT ohradila. „Toto tvrzení je zcela lživé. K žádným podobným nabídkám nikdy nedošlo. Naše tvrzení dokládá i audio nahrávka, která pokrývá celé setkání. Tento důkaz, stejně tak jako naše svědectví, ale vyšetřující policisty nezajímá,“ uvedla s tím, že vyšetřovatel ji ani druhou reportérku Christine Havranovou s tvrzením Smižíka nekonfrontoval.
Soud o možné obnově řízení rozhodne v polovině července
Policisté případ poprvé odložili v únoru, ostravští krajští žalobci jim ale poté nařídili prozkoumat zmíněnou korespondenci Foltýna s Rakašovým advokátem a dalšími státními zástupci. Kriminalisté následně kauzu znovu odložili, což potvrdila i dozorující žalobkyně Gabriela Slavíková, která zamítla stížnost zmocněnce Straňáka a Šimona.
Také Slavíková v dokumentu, který má ČT k dispozici, upozorňuje na to, že Foltýn nemohl informaci o nové DNA ihned předložit soudu. Odmítá i „konspirativní teorii“, že by se všichni žalobci snažili nezákonně dostat Rakaše z vězení. „Tento předpoklad sám o sobě dokládá to, že zmocněnec záměrně očerňuje veškeré státní zástupce,“ napsala.
Krajské státní zastupitelství v Ostravě, které zrušilo původní odložení případu, už do něj podruhé nezasáhne. Potvrdil to jeho šéf Libor Malý. „Dohled byl ukončen dne 1. července 2024 a nebyl shledán důvod k tomu, aby byl dán pokyn Okresnímu státnímu zastupitelství v Karviné k doplnění dokazování či k jinému postupu,“ napsal.
V hlavní větvi případu se brněnský krajský soud od loňského podzimu zabývá návrhem odsouzených na obnovu procesu. Straňák a Šimon se o něj v minulosti snažili už několikrát, ani jednou ale neuspěli. V nové žádosti poukazují na zmíněné pochybnosti o výpovědích bratranců Rakašových. Kritizují také způsob obstarání pachových stop z místa činu, které je usvědčily. Soud by měl o návrhu na obnovu řízení rozhodnout 15. července.
