Čínští vědci vysvětlili záhadu hnědých pand

Vědcům se podařilo odhalit příčinu hnědého zbarvení srsti některých pand velkých, podle nich za to může chybějící úsek DNA. Informoval o tom odborný časopis Nature.

Čínskou veřejnost už několik let fascinuje jediná hnědobílá panda jménem Čchi-caj chovaná v zajetí. Výzkumníci ji nalezli opuštěnou v přírodě. Nyní žije ve Středisku pro chov a ochranu divokých zvířat Lou-kuan-tchaj.

Vědci odhalili příčinu neobvyklého zbarvení srsti díky genetickým informacím tří trojic, které se skládaly z rodičovského páru a mláděte, spojených se dvěma hnědými pandami Čchi-caj a Tan-tan. Dále zkoumali genom 29 černobílých zvířat.

Autoři studie, která vyšla v odborném časopisu PNAS, se domnívají, že hnědě zbarvené pandy mají identické kopie genu Bace2, který souvisí s pigmentací. Díky genetickému sekvenování, pomocí kterého se zjišťuje pořadí nukleonových bází v DNA, se potvrdilo, že oběma kopiím chybí u hnědých pand stejný úsek 25 párů bází.

Tým vědců také zjistil, že ve srovnání s chlupy černobílých pand mají ty hnědé zřejmě méně takzvaných melanozomů, což jsou organely zodpovědné za pigmentaci chlupů a kůže.

„Průlomem této práce je zjištění, že ke změně zbarvení může vést i chybějící gen či genetický segment,“ uvedl evoluční genetik Š' Pcheng. „Z pohledu genetiky jde o zcela nový objev,“ dodal. Vědecký tým nyní plánuje prozkoumat, jak absence 25 párů bází vede ke změnám ve velikosti a počtu melanozomů u hnědých pand.

Výjimečné pandy

První zdokumentovaná hnědá panda Tan-tan už zemřela. V historii bylo zaznamenáno jen sedm takto zabarvených pand, všechny pocházely z pohoří v čínské provincii Šen-si.

Výsledky studie lze pravděpodobně vztáhnout i na divoce žijící pandy, dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 2 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 20 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 22 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 23 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...