Čínští vědci vysvětlili záhadu hnědých pand

Vědcům se podařilo odhalit příčinu hnědého zbarvení srsti některých pand velkých, podle nich za to může chybějící úsek DNA. Informoval o tom odborný časopis Nature.

Čínskou veřejnost už několik let fascinuje jediná hnědobílá panda jménem Čchi-caj chovaná v zajetí. Výzkumníci ji nalezli opuštěnou v přírodě. Nyní žije ve Středisku pro chov a ochranu divokých zvířat Lou-kuan-tchaj.

Vědci odhalili příčinu neobvyklého zbarvení srsti díky genetickým informacím tří trojic, které se skládaly z rodičovského páru a mláděte, spojených se dvěma hnědými pandami Čchi-caj a Tan-tan. Dále zkoumali genom 29 černobílých zvířat.

Autoři studie, která vyšla v odborném časopisu PNAS, se domnívají, že hnědě zbarvené pandy mají identické kopie genu Bace2, který souvisí s pigmentací. Díky genetickému sekvenování, pomocí kterého se zjišťuje pořadí nukleonových bází v DNA, se potvrdilo, že oběma kopiím chybí u hnědých pand stejný úsek 25 párů bází.

Tým vědců také zjistil, že ve srovnání s chlupy černobílých pand mají ty hnědé zřejmě méně takzvaných melanozomů, což jsou organely zodpovědné za pigmentaci chlupů a kůže.

„Průlomem této práce je zjištění, že ke změně zbarvení může vést i chybějící gen či genetický segment,“ uvedl evoluční genetik Š' Pcheng. „Z pohledu genetiky jde o zcela nový objev,“ dodal. Vědecký tým nyní plánuje prozkoumat, jak absence 25 párů bází vede ke změnám ve velikosti a počtu melanozomů u hnědých pand.

Výjimečné pandy

První zdokumentovaná hnědá panda Tan-tan už zemřela. V historii bylo zaznamenáno jen sedm takto zabarvených pand, všechny pocházely z pohoří v čínské provincii Šen-si.

Výsledky studie lze pravděpodobně vztáhnout i na divoce žijící pandy, dodávají autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 1 hhodinou

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 3 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 4 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 22 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
včera v 12:33

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
včera v 10:38

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
včera v 09:23

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
včera v 07:03
Načítání...