Šváb je v Evropě jeden z nerozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, tak zní i jeho jména v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě, ale o jeho původu se až doposud vědělo až překvapivě málo. Genetická studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zjistila, že za jeho rozšíření může hlavně člověk.
Rus domácí je v Evropě teprve čtvrt tisíciletí. Analýza ukázala, odkud přišel
Středověké války a později koloniální obchod byly hlavními pomocníky švábů v ovládnutí všech koutů planety s výjimkou Antarktidy.
Rusa domácího jako první popsal slavný přírodovědec Carl Linné v roce 1776 na základě exemplářů nasbíraných v Německu, právě proto dostal své latinské jméno. Přírodovědci ale rychle pochopili, že pravděpodobně vůbec nepochází z Evropy, která v té době žádné podobné šváby neměla.
Před deseti lety se vědci z Harvardovy univerzity pokusili odhalit evoluční historii švába analýzou malých úseků jeho DNA. Ale to nestačilo, proto stejný tým teď provedl kompletní genomovou analýzu.
Z Asie do Evropy
Porovnáním mitochondriálních genů vědci zjistili, že tento šváb je nejblíže příbuzný asijskému švábu Blattella asahinai, který byl původně popsán v Japonsku, ale od té doby se dostal i do Spojených států. Vzorce příbuznosti získané od stovek exemplářů z celého světa ukázaly, že rusi domácí získali celosvětovou dominanci ve dvou vlnách, přičemž oběma pravděpodobně napomohl člověk.
Expanze začala poté, co se rus domácí oddělil od výše popsaného asijského švába asi před 2100 lety, pravděpodobně v Indii nebo Myanmaru, tím, že se přizpůsobil konzumaci lidské potravy. Asi před 1200 lety se pak přesunul na západ na Blízký východ, což je datum, které se pozoruhodně dobře shoduje s rozmachem obchodu a válečnictví dvou islámských chalífátů, Umajjovského a Abbásovského. Vědci předpokládají, že hmyz překonával pouště v nádobách na pečivo.
V další vlně se tento druh rozšířil na východ do jihovýchodní Asie asi před 390 lety, což zase souviselo se zahájením koloniálního obchodu nizozemskou a britskou Východoindickou společností. Přibližně za sto let je obchodní lodě přivezly do Evropy. Proč tak pozdě? Parníky, které se tehdy rozšířily, nabízely švábům teplo, vlhko a tmu – ideální podmínky pro jejích život. Klíčové pro evoluční úspěch švábů byla adaptace na člověka, dodávají autoři.
A tuto schopnost bleskurychle se adaptovat využívá dál: rus domácí je odolný vůči 42 účinným látkám z většiny hlavních skupin syntetických insekticidů, jako jsou organochloridy, organofosfáty, karbamáty, syntetické pyretroidy, neonikotinoidy, oxadiaziny a fenylpyrazoly.
