Rus domácí je v Evropě teprve čtvrt tisíciletí. Analýza ukázala, odkud přišel

Šváb je v Evropě jeden z nerozšířenějších druhů hmyzu. Většina kontinentu mu říká „německý šváb“, tak zní i jeho jména v latině – Blattella germanica. Česká odborná terminologie ho ale nazývá rus domácí. Je to vůbec nejrozšířenější šváb na světě, ale o jeho původu se až doposud vědělo až překvapivě málo. Genetická studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences zjistila, že za jeho rozšíření může hlavně člověk.

Středověké války a později koloniální obchod byly hlavními pomocníky švábů v ovládnutí všech koutů planety s výjimkou Antarktidy.

Rusa domácího jako první popsal slavný přírodovědec Carl Linné v roce 1776 na základě exemplářů nasbíraných v Německu, právě proto dostal své latinské jméno. Přírodovědci ale rychle pochopili, že pravděpodobně vůbec nepochází z Evropy, která v té době žádné podobné šváby neměla.

Před deseti lety se vědci z Harvardovy univerzity pokusili odhalit evoluční historii švába analýzou malých úseků jeho DNA. Ale to nestačilo, proto stejný tým teď provedl kompletní genomovou analýzu.

Z Asie do Evropy

Porovnáním mitochondriálních genů vědci zjistili, že tento šváb je nejblíže příbuzný asijskému švábu Blattella asahinai, který byl původně popsán v Japonsku, ale od té doby se dostal i do Spojených států. Vzorce příbuznosti získané od stovek exemplářů z celého světa ukázaly, že rusi domácí získali celosvětovou dominanci ve dvou vlnách, přičemž oběma pravděpodobně napomohl člověk.

Expanze začala poté, co se rus domácí oddělil od výše popsaného asijského švába asi před 2100 lety, pravděpodobně v Indii nebo Myanmaru, tím, že se přizpůsobil konzumaci lidské potravy. Asi před 1200 lety se pak přesunul na západ na Blízký východ, což je datum, které se pozoruhodně dobře shoduje s rozmachem obchodu a válečnictví dvou islámských chalífátů, Umajjovského a Abbásovského. Vědci předpokládají, že hmyz překonával pouště v nádobách na pečivo.

V další vlně se tento druh rozšířil na východ do jihovýchodní Asie asi před 390 lety, což zase souviselo se zahájením koloniálního obchodu nizozemskou a britskou Východoindickou společností. Přibližně za sto let je obchodní lodě přivezly do Evropy. Proč tak pozdě? Parníky, které se tehdy rozšířily, nabízely švábům teplo, vlhko a tmu – ideální podmínky pro jejích život. Klíčové pro evoluční úspěch švábů byla adaptace na člověka, dodávají autoři.

A tuto schopnost bleskurychle se adaptovat využívá dál: rus domácí je odolný vůči 42 účinným látkám z většiny hlavních skupin syntetických insekticidů, jako jsou organochloridy, organofosfáty, karbamáty, syntetické pyretroidy, neonikotinoidy, oxadiaziny a fenylpyrazoly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.