Tým českých vědců z dvacítky odborných pracovišť se pokouší zlepšit výživovou hodnotu vybraných druhů jedlého hmyzu. Ten se v posledních letech těší stále větší oblibě díky obsahu bílkovin. Mimo jiné je jeho chov mnohem méně náročný pro životní prostředí a klima. Výzkumníci se sdružili do týmu v Národním centru kompetence (NCK) BIOCIRKL, který finančně podporuje Technologická agentura České republiky (TA ČR).
Čeští vědci vylepšují hmyz, potemník může být potravou budoucnosti
S rostoucí populací se zvyšuje i poptávka po udržitelných, ekologických a zároveň nutričně výživných potravinách. Z toho důvodu se hmyz, především v subtropických zemích, využívá jako náhradní zdroj bílkovin. V Evropě, včetně Česka, roste jeho oblíbenost, a s tím i počet různých hmyzích potravin. K dostání je nejčastěji pražený hmyz, výrobky z hmyzí moučky nebo hmyzí chipsy, a to převážně z cvrčků, larev moučných červů nebo kobylek.
„Zajímavé je, že oproti běžným živočišným bílkovinám by mělo být významně jednodušší obohatit hmyz v krmných směsích o důležité látky. Z těchto důvodů se stal i součástí našeho projektu,“ uvedla Olga Šolcová z NCK BIOCIRKL.
Obohacen o vitamíny
Hmyz je perspektivní surovina díky vysokému obsahu bílkovin a šetrnému chovu s ohledem na životní prostředí. Produkce hmyzu má významně nižší nároky na prostor, přibližně o deset až dvacet procent, ve srovnání s běžnou masnou produkcí s ohledem na hmotnost bílkovin. Vytváří i mnohem menší množství skleníkových plynů a vyžaduje znatelně méně vody.
„V rámci výzkumu se například testuje jedlý hmyz s navýšeným obsahem provitamínu A a vitamínu E. Konkrétně se jedná o sušené larvy potemníka moučného, které jsou krmeny substrátem obohaceným o mrkev a další pak s přídavkem špenátu,“ přiblížila Jana Hajšlová z Vysoké školy chemicko-technologické, která se zabývá zpracováním registrovaných druhů hmyzu pro různá využití v zemědělsko-potravinářském sektoru.
Potemník moučný
Pokud se očekávání výzkumníků potvrdí, hmyz s takto navýšeným obsahem zdraví prospěšných vitamínů se poté objeví na trhu. Některé druhy hmyzu také obsahují vysoký obsah tuků, například larvy potemníka moučného až pětatřicet procent v sušině. Vědci proto v projektu mimo jiné řeší, jak ho šetrně získat, jelikož jde o ceněnou surovinu pro výrobu kosmetiky nebo léků.
Výsledky projektu NCK BIOCIRKL vznikají postupně a všechny mají být známé v druhé polovině roku 2026.