Vodní hmyz většinou uniká lidské pozornosti. To se ale mohutnatce stát nemůže. Je tak velká, že si jí každý snadno všimne. Právě díky pozorováním obyčejných lidí se vědcům podařilo popsat první případy, kdy se tvor usadil na ostrově Kypr.
Ploštice mohutnatka měří až dvanáct centimetrů na délku a vyznačuje se ostrými drápy na předních končetinách a mohutným sosákem. Tento bezobratlý obr žijící ve sladké vodě je natolik silný, že se živí rybami, obojživelníky, menšími ptáky a dokonce i želvami. Až doposud se predátor vyskytoval jen na nejjižnějších místech Evropy, ale díky klimatickým změnám se teď šíří do míst, kde ho doposud neznali.
Vědci teď popsali, jak mohutnatka Lethocerus patruelis (české jméno nemá) dokázala provést úspěšnou invazi na Kypr – místo, o němž si vědci mysleli, že je před nimi zatím bezpečné.
Kypr leží nejblíž Turecku, dělí je pouhých 64 kilometrů. Právě odtamtud se zřejmě obří ploštice na ostrov dostaly, byly totiž pozorované na jeho nejvýchodnějším cípu. Vědci je tam zaznamenali poprvé v létě roku 2020.
Invazní druh druh obývá rybníky a pomalu tekoucí sladké vody Turecka, Izraele a pak dál na východ, až po Indii. Stále častěji se ale objevuje také v kontinentální Evropě, v posledních letech proniká například i na Balkán. Důležité je to především proto, že je velmi schopný lovec, který úspěšně zabíjí značně velkou kořist, a pokud by se rozšířil, mohl by narušit ekologické vazby.
Na Kypru mohutnatku poprvé hlásili lidé, kteří se koupali v přírodních koupalištích. Setkání s tvorem, který svými rozměry ani tvarem nepřipomínal nic známého, je většinou vyděsilo, a tak začali na sociálních sítích zveřejňovat rozmazané fotky a videa, kde se mohutnatky objevovaly.
Turecké a kyperské přírodovědce hlášení zaujala, nejprve druh správně identifikovali právě jako Lethocerus patruelis a potom začali cíleně pátrat po všech zmínkách o tomto zvířeti. Sami totiž při pátrání v mokřadech ani jednoho tvora nenašli.
Narazili na sedm zmínek během jediného roku, dva exempláře se jim dokonce podařilo od nálezců získat. Vzhledem k tomu, jak nápadný je tento tvor a že jeho kousnutí bolí (údajně připomíná zásah elektrickým proudem), je podle vědců nepravděpodobné, že by zůstal nepovšimnutý delší dobu. Invazi na Kypr tedy považují za novou.
Co přesně bylo příčinou toho, že se mohutnatky daly do pohybu, vědci nevědí, a neznají ani způsob, jak desítky kilometrů překonaly. Předpokládají, že přeletět nemohly. Mají sice křídla, ale umí tímto způsobem překonávat jen kratší vzdálenosti, nejčastěji mezi nedalekými vodními plochami. Pravděpodobnější je přenesení mořskými proudy na kusech dřeva anebo troskách.
Přírodovědci zatím nemají důkazy o tom, že by na Kypru vznikla stabilní populace těchto hmyzích predátorů, ale ani to nemohou vyloučit. Takové změny totiž mohou být velmi rychlé. V nedávné době vědci popsali, že se mohutnatce podařilo úspěšně rozšířit v Bulharsku, zatím ale nejsou dostupné kvalitní výzkumy o tom, jestli měl jejich příchod nějaké větší dopady na ekosystémy.
