DNA strana 5 z 5

Mezinárodní tým s českým vedením vyvinul novou metodu značení základních stavebních bloků DNA – takzvaných nukleotidů. Postup má mít v budoucnu využití pro sekvenování DNA pomocí eletrochemické detekce. Mohl by přispět k tomu, že proces bude rychlejší a levnější. Může se to vyplatit například při odhalování nových variant koronaviru.

Blesky při silných úderech do Země mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života na naší planetě. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme meteoritům.

Tým britských vědců pomocí vylepšené technologie pořídil unikátní snímky DNA. Jde o vůbec nejdetailnější záběry deoxyribonukleové kyseliny, jaké byly doposud zachycené – a navíc ukazují její nepozorované pohyby připomínající tanec.

Už od konce podzimu se objevovaly první náznaky, že kromě britské, jihoafrické nebo brazilské varianty nového koronaviru existuje i varianta, která je typická pro Českou republiku a obecně země střední Evropy. V odborném článku ji popsal tým slovenské vědkyně Broni Brejové.

Více než 50 tisíc let stará „mumie“ vlčího mláděte, objevená před několika lety v kanadském teritoriu Yukon, poskytla vědcům nové  informace o životě dávných vlků. O svém zjištění informovali v odborném časopise Current Biology.

Soukromá společnost SpaceX vyslala z amerického Kennedyho vesmírného střediska na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) novou a větší verzi své bezpilotní zásobovací lodi Cargo Dragon (Drak). Odstartovala v neděli, přistát na orbitálním komplexu by loď měla v pondělí. Součástí jejího nákladu jsou i vánoční dárky a pečený krocan.

Vědci z Brna a Curychu odhalili důležitou část procesu dělení buněk. Jejich zjištění mohou pomoci k pochopení vzniku nádorových buněk, ale i buněčného stárnutí. V článku zveřejněném ve vědeckém časopisu Nature popsali mechanismus, který umožňuje stabilizaci či prodlužování konců chromozomů, takzvaných telomer.

Nájezdníci, piráti a válečníci –⁠ učebnice dějepisu nás učily, že vikingové byli brutální zabijáci, kteří po moři vyráželi ze Skandinávie, aby drancovali a plenili Evropu. Teď ale vědci pomocí moderních metod sekvenování DNA na více než 400 vikinských kostrách z archeologických nalezišť v Evropě a Grónsku ukázali poněkud jiný pohled na tyto válečníky. Výsledky jsou natolik nové a do značné míry nečekané, že určitě přepíší učebnice dějepisu –⁠ a možná i podobu televizních seriálů.

Dva dosud neznámé druhy myšovitých hlodavců v Etiopii objevil a popsal mezinárodní tým pod vedením českého vědce Josefa Bryji. Oba druhy žijí ve vysokých nadmořských výškách v takzvané afroalpinské tundře. U obratlovců jsou podle Akademie věd nově objevené druhy výjimečné. Článek o objevu publikoval časopis Journal of Vertebrate Biology.

Asijské země opět zpřísňují protipandemická opatření. Na některých místech udeřila už třetí vlna nákazy a počty nových pacientů opět narůstají ve stejné míře jako v dubnu. Nárůst případů hlásí třeba Japonsko nebo Vietnam. Hongkong prodloužil mimořádná opatření.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR popsali způsob, jak sledovat místa, kde byla poškozena a následně opravena molekula DNA. Takzvané chromatinové jizvy, které zůstávají v buňkách pacientů s neurodegenerativním onemocněním, jsou podle tohoto výzkumu vlastně pamětí předchozích oprav. Objev může přispět k dalšímu výzkumu těchto nemocí i možné léčby.

Mezinárodní vědecký tým studoval původ moderních tažných psů, jako jsou sibiřští huskyové nebo aljašští malamuti. Ukázalo se, že tato zvířata pocházejí z konce poslední doby ledové, což dokazuje, jak dlouhá je jejich historie i spolupráce s člověkem.

Policejní nakládání s informacemi o DNA získanými při vyšetřování je neudržitelné. Alespoň si to myslí Nejvyšší správní soud, který odmítl stížnost ministerstva vnitra. Úřad se ohradil vůči pokutě za uchovávání DNA lidí, kteří byli odsouzeni za málo závažné přečiny, nebo je soud dokonce viny zcela zprostil. Ministerstvo se k názorům soudu nevyjádřilo.

Od slonů po lvy a od kosatek po lachtany – většina samiček savců žije déle než samečci, stejně jako je to v případě lidí. Zjistila to nová studie.

Vědci z USA dokázali vylepšit genetický nástroj CRISPR tak, že nyní dokáže vyhledávat už nejen DNA, ale také RNA. A to znamená, že by mohl pomoci v boji poti virům, které DNA nemají – například i proti novému koronaviru.

Rozsudek nad Martinem Koudelkou, kterého na osm a půl roku poslal do vězení brněnský krajský soud, ve středu zrušil Vrchní soud v Olomouci. Rozhodl tak už celkově potřetí. Koudelka měl údajně přepadnout v Jedovnicích na Blanensku rodinu v jejich domě. Vrchní soud také nařídil, aby se věcí zabýval jiný senát než ten, který Koudelku už třikrát odsoudil.

Policie obvinila jednatřicetiletou drogově závislou ženu z Karvinska z vraždy jejího novorozeného dítěte. Miminko našel v červenci v kontejneru na odpadky v Karviné bezdomovec. Žena je ve vazbě, hrozí jí až výjimečný trest. Těhotenství tajila a dítě podle policie zabila krátce po jeho narození. Policii k dopadení pomohla DNA, oznámil vedoucí prvního odboru obecné kriminality Martin Lichý.

Přesně před 20 lety, 2. prosince 1999, odborný časopis Nature oznámil, že se vědcům podařilo popsat genetický kód jednoho celého lidského chromozomu. Poznatek, který je přirovnáván k vynálezu kola, rozbití atomu či přistání člověka na Měsíci, zásadně ovlivnil celý biologický výzkum a otevřel cestu k odhalování a léčbě dědičných nemocí.

Geneticky upravená kukuřice má větší listy a lépe nakládá s dusíkem. Díky úpravě jednoho genu může být úroda až o 10 procent vyšší.

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

V České republice se budou analyzovat vzorky DNA tygrů. Prosadila to česká delegace na konferenci Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v Ženevě.

Vědci prověřili v rozsáhlém výzkumu, jestli v jezeře Loch Ness nežije nějaký neznámý velký organismus. Od loňska hledali, jestli tam nejsou stopy takzvané environmentální DNA, již by po sobě slavná „lochneska“ zanechala. „Lidé milují záhady, tak jsme využili vědu, abychom jednu kapitolu v knize záhad popsali,“ uvedl profesor Neil Gemmell.

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po sedmiletém výzkumu dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým by se mohl hrách v České republice opět pěstovat ve větším rozsahu.

Čínská policie začala trénovat štěně kunmingského vlčáka - fenku jménem Kunxun. Vznikla jako klon z buněk nejlepšího čínského služebního psa, který byl pro své schopnosti přezdívaný Sherlock Holmes. Jedná se o součást programu, který by měl zkrátit dobu a čas potřebné na výcvik kvalitních policejních psů.