DNA strana 5 z 5

Čeští biologové objevili výjimečného parazita, který žije na našem území. Má tak chaotickou genetickou strukturu, že ji nedokáží napadnout ani viry. A to by se dalo velmi dobře využít.

Nová genetická metoda umožnila vědcům popsat velmi přesně, v jakém věku měli lidé v minulosti děti. Výsledky ukázaly, že desítky tisíc let se náš druh v tomto ohledu prakticky neměnil. Přelom přinesla až civilizace.

Psy, šimpanze, medvědy a skoro všechny další savce spojuje srst, která jim pomáhá přežít. Ale lidem chybí. Proč máme výrazně méně ochlupení než většina ostatních savců, zůstávalo dlouho záhadou. První srovnání genetických kódů 62 druhů zvířat teď však začíná vyprávět příběh o tom, jak lidé – a někteří další savci – o své ochlupení přišli.

Policejní databáze DNA stále funguje bez zákonných pravidel. Už před půl rokem přitom praxi zkritizoval Ústavní soud. Ministerstvo vnitra však říká, že na přípravu změn nyní nemá čas.

Český biochemik z Univerzity v Curychu Martin Jínek byl u objevu, který má potenciál změnit samotnou podstatu lidstva a evoluce. Díky metodě genetických nůžek CRISPR-Cas9 je možné cíleně a relativně jednodušeji než dříve měnit DNA rostlin, zvířat a také lidí. Souvislosti této genetické revoluce komentuje Jínek v novém dílu pořadu Bilance s podtitulem Jak se tvoří člověk 2.0. Televizní premiéru má v pondělí ve 21:55 na ČT1.

Lidé, kteří jsou si vzhledově hodně podobní a nejsou příbuzní, částečně vykazují i genetickou blízkost, a dokonce se obdobně chovají. Tvrdí to španělská studie, kterou vydal odborný časopis Cell Report.

Australští a američtí vědci se pustili do nákladného projektu, jehož cílem je vzkřísit vyhynulého tasmánského tygra, informovala BBC. Poslední tasmánský tygr neboli vakovlk tasmánský, uhynul ve 30. letech minulého století. Podle týmu vědců by však bylo možné tento druh znovu vytvořit pomocí kmenových buněk a technologie úpravy genů. Do přírody by se podle nich první tasmánský tygr mohl vrátit za deset let. Jiní odborníci jsou však skeptičtí a tvrdí, že oživení vyhynulých druhů je pouhé sci-fi.

Kompletně zveřejněná mapa lidského genomu nově neukazuje jen jednotlivé geny, ale i jejich funkce. Podle jejich autorů, kteří využili „genetické nůžky“ CRISPR, by mohla pomoci vědcům napříč obory.

Vědci poprvé zmapovali místa výskytu volně žijících šimpanzů na základě zkoumání jejich DNA. Získali tak podrobné informace o migraci tohoto ohroženého druhu. Databáze navíc v budoucnu může pomoci v boji proti nelegálnímu obchodu s těmito zvířaty. Studie vyšla na začátku června v časopise Cell Genomics.

V podzemních jeskyních s řekami a jezery žijí tvorové, kteří nikdy nespatřili světlo. V průběhu generací se dokonale přizpůsobili svému izolovanému prostředí. Pro vědce jsou skvělým zdrojem informací o evoluci – jejich bledá kůže a slepé oči totiž mohou skrývat tajemství genetické adaptace, které by mohly objasnit dlouhověkost, přežití hladovění nebo oční nemoci u lidí.

V Izraeli provedou exhumaci hrobu syna jemenských přistěhovalců, který zemřel v roce 1953. Jeho příbuzní se totiž domnívají, že chlapec ve skutečnosti nezemřel, ale byl dán k adopci, stejně jako mnoho dalších jemenských dětí. Příběhy o únosech ve 40. a 50. letech jsou v Izraeli stále živým tématem. Testy DNA jednoletého chlapce by tak mohly konečně odhalit, zda k nim skutečně došlo, nebo zda se jedná o pouhé dohady.

Vědci ze Georgijské státní univerzity upravili genetiku křečků zlatých ve snaze zasáhnout do toho, jak hlodavci reagují. Při experimentu zjistili, že biologie sociálního chování může být výrazně složitější, než se předpokládalo.

Mezinárodní tým vědců s českou účastí popsal v žurnálu Science zatím neznámý proces, kterým se rakovinné buňky snaží bránit dopadům radioterapie, tedy ozařování. Zjistil, že jednou z obranných strategií buněk je to, že si samy způsobí další poškození DNA a svůj cyklus pozastaví před začátkem dělení. To jim poskytne čas na opravu vážnějších poškození způsobených radioterapií.

Známé stereotypy přisuzují různým psím plemenům typické vlastnosti: rotvajleři a pitbulové jsou údajně agresivní, zatímco labradoři a zlatí retrívři mimořádně přátelští. Jenže velká genetická studie, která vyšla na konci dubna v odborném časopise Science ukazuje, že tyto rozšířené domněnky jsou z velké části neopodstatněné.

Mezinárodní tým s českou účastí objevil v molekule DNA uvnitř nádorových buněk místa a procesy, které mohou pomoci s účinky protinádorových léků.

Kouření zvyšuje riziko rakoviny plic, někdy ale ani celoživotní silný kuřák touto chorobou vůbec neonemocní. Vědci teď popsali mechanismy, jakými se tělo proti vzniku rakoviny brání. Výsledky studie by mohly změnit přístup k predikci a léčbě.

Právní úprava odběru a uchovávání vzorků DNA od podezřelých nebo vězňů zůstane beze změn. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení části zákona o Policii ČR. Konstatoval ale, že zákon není ideální, hrozí jeho nadužívání, a je proto potřeba aplikovat normu zdrženlivě. Politici by podle nálezu měli zvážit přijetí nového, specializovaného zákona, který v záležitostech DNA databáze zohlední mezinárodní závazky Česka, potřeby kriminalistů i práva jednotlivců.

V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom – je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.

V Brazílli se začaly ve volné přírodě šířit geneticky upravené ryby. Před mnoha lety jim vědci upravili DNA, aby ve tmě svítily, teď pronikají do řek a potoků – a konkurence se nebojí.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.

Vědci zveřejnili první výsledky výzkumu vzácných onemocnění v českém sdružení Biocev. Odborníci z centra pro fenogenomiku hledají nové možnosti léčby i s využitím geneticky upravených myší. Jejich práci pomáhají financovat také rodiče nemocného chlapce.

V genetickém výzkumu stále není dořešená otázka, jak soukromá je dědičná informace člověka, řekl genetik a bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes, který 2. února slaví 80. narozeniny. Pačes také uvedl, že se v posledních letech zlepšila integrace tuzemského výzkumu do celosvětové vědy. Podotkl však, že je v Česku výzkum rozdrobený grantovým systémem a je třeba posílit institucionální podporu výzkumných organizací – čili peníze na rozvoj.

I pokud by zpráva k Vrběticím na Hradě byla skartována omylem, mohl být porušen zákon. V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Policie to podle ní musí vyšetřit. Podle bývalého šéfa dolní komory Radka Vondráčka (ANO) je překvapivé, že se na veřejnosti objevují informace z vnitřního chodu prezidentské kanceláře.

Vědci z Montrealské univerzity vytvořili nanoanténu pro sledování pohybu proteinů. Zařízení, o němž tento týden informoval časopis Nature Methods, je úplně novou metodou, která může pomoci sledovat změny proteinů v průběhu času a může vědcům pomoci lépe porozumět přírodním, ale i lidmi navrženým nanotechnologiím.