DNA strana 5 z 5

V České republice se budou analyzovat vzorky DNA tygrů. Prosadila to česká delegace na konferenci Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v Ženevě.

Vědci prověřili v rozsáhlém výzkumu, jestli v jezeře Loch Ness nežije nějaký neznámý velký organismus. Od loňska hledali, jestli tam nejsou stopy takzvané environmentální DNA, již by po sobě slavná „lochneska“ zanechala. „Lidé milují záhady, tak jsme využili vědu, abychom jednu kapitolu v knize záhad popsali,“ uvedl profesor Neil Gemmell.

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po sedmiletém výzkumu dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým by se mohl hrách v České republice opět pěstovat ve větším rozsahu.

Čínská policie začala trénovat štěně kunmingského vlčáka - fenku jménem Kunxun. Vznikla jako klon z buněk nejlepšího čínského služebního psa, který byl pro své schopnosti přezdívaný Sherlock Holmes. Jedná se o součást programu, který by měl zkrátit dobu a čas potřebné na výcvik kvalitních policejních psů.

Vypnout vybraný gen jen pomocí paprsku světla a pak ho zase zapnout. Přesně to se podařilo českým vědcům. Nový objev popsali v prestižním časopise Chemical Science, v budoucnu by mohl najít využití třeba při léčbě rakoviny. Vědci však zatím umí geny přepínat jenom ve zkumavce.

Japonští přírodovědci sní o oživení mamutů už desítky let, zatím ale marně. Tým 90letého japonského biologa Akiry Iritaniho teď ovšem v experimentu s oživením buňek mamuta uspěl a podařilo se mu přenést jeho genetickou informaci do myšího vajíčka. Od naklonování živého mamuta je ovšem věda stále ještě na míle daleko.

Když čínský vědec na konci loňského roku poprvé přivedl na svět dvě geneticky upravené děti, kromě odolnosti na virus HIV jim zřejmě také uměle zvýšil inteligenci, naznačuje nový výzkum.

Vědci financovaní NASA dokázali vytvořit molekulární systém, který umí ukládat a dál předávat informace podobně jako DNA. Tento úspěch naznačuje podle autorů výzkumu, že ve vesmíru by mohla existovat alternativa k životu založenému na DNA, jak ho známe ze Země.

Velký bílý žralok je jedním z nejslavnějších mořských tvorů. Živočich nahánějící strach se objevuje v desítkách filmů. Biology pak fascinují jeho schopnosti, například to, že se může ponořit až do hloubky přes patnáct set metrů. Některé z těchto fascinujících dovedností teď vysvětluje přečtení jeho genomu, které provedl tým vědců z několika amerických institucí.

Přesně před rokem oznámili čínští vědci ze Šanghaje, že naklonovali opice makaky stejnou metodou, jakou použili v roce 1996 Britové u ovečky Dolly. Jednalo se o první naklonované primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům – a pokračují v něm ještě kontroverznějšími cestami.

Tým evropských vědců včetně dvou českých z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) zjistil, že pšenice na starém kontinentu není odolná vůči změnám klimatu. Neumí se vypořádat s extrémy ani s přílišnou rozmanitostí počasí.

Jak se může chytrá a odvážná žena prosadit ve vědě, které dominují muži? Britská vědkyně Rosalind Franklinová přispěla k rozluštění struktury DNA, Nobelova cena její zásluhy ale opomněla. Její příběh zaujal americkou dramatičku Annu Zieglerovou, která napsala úspěšnou hru Snímek 51. V české premiéře ji uvádí pražské Divadlo v Celetné.

K Ústavnímu soudu zamířilo několik stížností kvůli policejní databázi DNA. Její pravidla totiž neupravuje žádný zákon, na což si stěžuje senát pražského městského soudu v čele se soudkyní Vierou Horčicovou i bývalý vězeň, který se už deset let u justice domáhá vymazání svých genetických informací z databáze. Podle ministerstva vnitra však nakládání s DNA řeší policejní předpisy a speciální zákon není potřeba.

Případ Aleše Provazníka, odsouzeného v roce 2003 za vraždu šestnáctileté dívky z Rumburku, se znovu otevírat nebude. Rozhodl o tom Ústavní soud. Provazník si u něj stěžoval na zamítnutí žádosti o obnovu procesu a žádal přezkum klíčového důkazu – vzorků DNA. Provazník strávil 10 let ve vězení a dva a půl roku v ústavní sexuologické léčbě. Od začátku vinu odmítá. Nyní zvažuje žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky přišli na přelomovou metodu, která usnadňuje změny genů u ptáků. Mohlo by to pomoci při kontrole hospodářsky užitkových charakteristik těchto zvířat.

O existenci sněžného muže z Himalájí neexistuje jediný věrohodný důkaz, potvrdil výzkum DNA údajných exemplářů. Zdá se, že legenda má své základy v případech, kdy se člověk setkal s medvědem, ale zdálo se mu, že vidí přízračnou bytost.

V září loňského roku oznámili američtí vědci, že se jim podařilo přivést na svět dítě, které mělo tři biologické rodiče. Nyní dostala první klinika licenci k tomu, aby mohla s touto metodou pracovat.

Celá genetická abeceda obsahuje jen čtyři písmena. Ta se spojují do párů, které pak tvoří celou šroubovici DNA. Záleží jen na jejich uspořádání, aby vznikl motýl, hroch nebo člověk. To platilo celou dobu evoluce života na Zemi – až do současnosti. Vědci z The Scripps Research Institute (TSRI) teď oznámili vývoj prvního stabilního polosyntetického organismu.

Jsou tak drobní, že se vejdou do lidské dlaně, mají gigantické oči a jsou to jediní draví vyšší primáti. A také jsou příbuznými člověka.

Řada historiků tvrdí, že nejstarší civilizací na Zemi je ta australská. Měly by to dokládat především archeologické důkazy. Nyní existují už i argumenty expertů na DNA.