DNA strana 5 z 5

Policejní nakládání s informacemi o DNA získanými při vyšetřování je neudržitelné. Alespoň si to myslí Nejvyšší správní soud, který odmítl stížnost ministerstva vnitra. Úřad se ohradil vůči pokutě za uchovávání DNA lidí, kteří byli odsouzeni za málo závažné přečiny, nebo je soud dokonce viny zcela zprostil. Ministerstvo se k názorům soudu nevyjádřilo.

Od slonů po lvy a od kosatek po lachtany – většina samiček savců žije déle než samečci, stejně jako je to v případě lidí. Zjistila to nová studie.

Vědci z USA dokázali vylepšit genetický nástroj CRISPR tak, že nyní dokáže vyhledávat už nejen DNA, ale také RNA. A to znamená, že by mohl pomoci v boji poti virům, které DNA nemají – například i proti novému koronaviru.

Rozsudek nad Martinem Koudelkou, kterého na osm a půl roku poslal do vězení brněnský krajský soud, ve středu zrušil Vrchní soud v Olomouci. Rozhodl tak už celkově potřetí. Koudelka měl údajně přepadnout v Jedovnicích na Blanensku rodinu v jejich domě. Vrchní soud také nařídil, aby se věcí zabýval jiný senát než ten, který Koudelku už třikrát odsoudil.

Policie obvinila jednatřicetiletou drogově závislou ženu z Karvinska z vraždy jejího novorozeného dítěte. Miminko našel v červenci v kontejneru na odpadky v Karviné bezdomovec. Žena je ve vazbě, hrozí jí až výjimečný trest. Těhotenství tajila a dítě podle policie zabila krátce po jeho narození. Policii k dopadení pomohla DNA, oznámil vedoucí prvního odboru obecné kriminality Martin Lichý.

Přesně před 20 lety, 2. prosince 1999, odborný časopis Nature oznámil, že se vědcům podařilo popsat genetický kód jednoho celého lidského chromozomu. Poznatek, který je přirovnáván k vynálezu kola, rozbití atomu či přistání člověka na Měsíci, zásadně ovlivnil celý biologický výzkum a otevřel cestu k odhalování a léčbě dědičných nemocí.

Geneticky upravená kukuřice má větší listy a lépe nakládá s dusíkem. Díky úpravě jednoho genu může být úroda až o 10 procent vyšší.

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

V České republice se budou analyzovat vzorky DNA tygrů. Prosadila to česká delegace na konferenci Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v Ženevě.

Vědci prověřili v rozsáhlém výzkumu, jestli v jezeře Loch Ness nežije nějaký neznámý velký organismus. Od loňska hledali, jestli tam nejsou stopy takzvané environmentální DNA, již by po sobě slavná „lochneska“ zanechala. „Lidé milují záhady, tak jsme využili vědu, abychom jednu kapitolu v knize záhad popsali,“ uvedl profesor Neil Gemmell.

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po sedmiletém výzkumu dědičnou informaci hrachu setého. Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým by se mohl hrách v České republice opět pěstovat ve větším rozsahu.

Čínská policie začala trénovat štěně kunmingského vlčáka - fenku jménem Kunxun. Vznikla jako klon z buněk nejlepšího čínského služebního psa, který byl pro své schopnosti přezdívaný Sherlock Holmes. Jedná se o součást programu, který by měl zkrátit dobu a čas potřebné na výcvik kvalitních policejních psů.

Vypnout vybraný gen jen pomocí paprsku světla a pak ho zase zapnout. Přesně to se podařilo českým vědcům. Nový objev popsali v prestižním časopise Chemical Science, v budoucnu by mohl najít využití třeba při léčbě rakoviny. Vědci však zatím umí geny přepínat jenom ve zkumavce.

Japonští přírodovědci sní o oživení mamutů už desítky let, zatím ale marně. Tým 90letého japonského biologa Akiry Iritaniho teď ovšem v experimentu s oživením buňek mamuta uspěl a podařilo se mu přenést jeho genetickou informaci do myšího vajíčka. Od naklonování živého mamuta je ovšem věda stále ještě na míle daleko.

Když čínský vědec na konci loňského roku poprvé přivedl na svět dvě geneticky upravené děti, kromě odolnosti na virus HIV jim zřejmě také uměle zvýšil inteligenci, naznačuje nový výzkum.

Vědci financovaní NASA dokázali vytvořit molekulární systém, který umí ukládat a dál předávat informace podobně jako DNA. Tento úspěch naznačuje podle autorů výzkumu, že ve vesmíru by mohla existovat alternativa k životu založenému na DNA, jak ho známe ze Země.

Velký bílý žralok je jedním z nejslavnějších mořských tvorů. Živočich nahánějící strach se objevuje v desítkách filmů. Biology pak fascinují jeho schopnosti, například to, že se může ponořit až do hloubky přes patnáct set metrů. Některé z těchto fascinujících dovedností teď vysvětluje přečtení jeho genomu, které provedl tým vědců z několika amerických institucí.

Přesně před rokem oznámili čínští vědci ze Šanghaje, že naklonovali opice makaky stejnou metodou, jakou použili v roce 1996 Britové u ovečky Dolly. Jednalo se o první naklonované primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům – a pokračují v něm ještě kontroverznějšími cestami.

Tým evropských vědců včetně dvou českých z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) zjistil, že pšenice na starém kontinentu není odolná vůči změnám klimatu. Neumí se vypořádat s extrémy ani s přílišnou rozmanitostí počasí.

Jak se může chytrá a odvážná žena prosadit ve vědě, které dominují muži? Britská vědkyně Rosalind Franklinová přispěla k rozluštění struktury DNA, Nobelova cena její zásluhy ale opomněla. Její příběh zaujal americkou dramatičku Annu Zieglerovou, která napsala úspěšnou hru Snímek 51. V české premiéře ji uvádí pražské Divadlo v Celetné.

K Ústavnímu soudu zamířilo několik stížností kvůli policejní databázi DNA. Její pravidla totiž neupravuje žádný zákon, na což si stěžuje senát pražského městského soudu v čele se soudkyní Vierou Horčicovou i bývalý vězeň, který se už deset let u justice domáhá vymazání svých genetických informací z databáze. Podle ministerstva vnitra však nakládání s DNA řeší policejní předpisy a speciální zákon není potřeba.

Případ Aleše Provazníka, odsouzeného v roce 2003 za vraždu šestnáctileté dívky z Rumburku, se znovu otevírat nebude. Rozhodl o tom Ústavní soud. Provazník si u něj stěžoval na zamítnutí žádosti o obnovu procesu a žádal přezkum klíčového důkazu – vzorků DNA. Provazník strávil 10 let ve vězení a dva a půl roku v ústavní sexuologické léčbě. Od začátku vinu odmítá. Nyní zvažuje žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky přišli na přelomovou metodu, která usnadňuje změny genů u ptáků. Mohlo by to pomoci při kontrole hospodářsky užitkových charakteristik těchto zvířat.

O existenci sněžného muže z Himalájí neexistuje jediný věrohodný důkaz, potvrdil výzkum DNA údajných exemplářů. Zdá se, že legenda má své základy v případech, kdy se člověk setkal s medvědem, ale zdálo se mu, že vidí přízračnou bytost.