Přesto, že jeho výzkum byl neetický a porušil všechna psaná i nepsaná pravidla, vrátil se kontroverzní vědec zpět k tomu, co dělal v minulosti. Pokračuje v genetické úpravě lidských embryí, tentokrát už ale údajně eticky.
„Jsem hrdý na to, že jsem pomohl rodinám, které chtěly zdravé děti,“ pochlubil se Che Ťien-kchuej výsledky své práce. Tento čínský vědec je vůbec první člověk, který byl odsouzený za nelegální genetické zákroky. Roku 2019 dostal trest ve výši tří let vězení a vysokou finanční pokutu za to, že změnil genom dvojčat tak, aby byla odolná vůči viru HIV. Genetik přitom zcela ignoroval existující vědecké normy.
V rozhovoru pro japonský deník Mainichi Shimbun teď uvedl, že se po propuštění z vězení vrátil k tomu, čím se nechvalně proslavil: editování lidských embryí. Jeho nejnovější experimenty jsou teď už ale údajně v souladu s etickými normami a vědec se zavázal, že už nebude vyrábět další geneticky modifikované lidské bytosti.
Příběh naděje, pokroku i selhání
Od doby, co se podařilo upravovat geny pomocí metody CRISPR-Cas9, začalo se ve vědecké komunitě spekulovat, kdo tuto technologii genetických nůžek použije na lidských embryích a pokusí se u nich vyvolat změny na genetické úrovni. Tedy změny, které by se přenášely i na potomky upravených – vznikla by tak populace, která je od původní odlišná.
Odvahu udělat kontroverzní krok v sobě našel právě Che Ťien-kchuej. V listopadu 2018 na mezinárodní vědecké konferenci šokoval svět, když oznámil, že jeho tým upravil geny několika lidských embryí a poté je úspěšně implantoval dobrovolnicím. V době oznámení už jedna z nich porodila dvojčata Lulu a Nanu, třetí takto vylepšené dítě přišlo na svět o rok později.
Che Ťien-kchuej se ale nesetkal s potleskem, jak očekával. Naopak. Po jeho vystoupení se celou odbornou obcí zvedla vlna odporu. Jeho editace genomu živých lidí totiž porušovala nejen čínské zákony, ale i nepsaná pravidla genetického výzkumu. Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno, protože panují obavy z přenosu genetických mutací na další generace a také dalších možných vedlejších účinků.
Právě hněv mezinárodní ale i čínské vědecké komunity vedl k vyšetřování. To odhalilo celou řadu porušení etických norem, jichž se Che Ťien-kchuejův tým dopustil, aby experimenty mohly proběhnout. A nešlo o nějaké administrativní maličkosti – vědci se totiž dopustili například úmyslného falšování krevních testů. Tříletý pobyt ve vězení byl nakonec nižší, než se čekalo; spekulovalo se totiž dokonce o možném trestu smrti.
Nový rozhovor naznačuje budoucnost kontroverzního vědce
V rozhovoru pro zpravodajský server Mainichi Shimbun se Che Ťien-kchuej nechoval jako viník. Uvedl, že má spoustu práce stejně jako před kauzou.
Prozradil, že cílem jeho nového výzkumu je vymýtit vzácné genetické poruchy. Tedy nemoci, jež se přenášejí z rodiče na dítě a generaci za generací se tak šíří lidskou populací. Čínský vědec by chtěl, stejně jako spousta jiných expertů po celém světě, tento řetěz narušit, například u nemocí, jako je Duchennova svalová dystrofie a dědičná Alzheimerova choroba.
V rozhovoru slibuje, že jeho práce je teď plně v souladu se všemi etickými i právními normami i zákony. A to jak čínskými, tak i mezinárodními. Chce se svým týmem využívat vyřazená lidská embrya. Nechce se prý chovat tak „ukvapeně“ jako minulosti, svých chyb ale příliš nelituje. Odmítl například vysvětlit, co ho vedlo k rozhodnutí porušit pravidla.
Rozhodující jsou pro něj výsledky: „Výsledky analýzy celogenových sekvencí dětí ukazují, že nedošlo k žádným jiným modifikacím genů než pro lékařské účely. To nám poskytuje důkaz, že editace genomu byla bezpečná,“ dodal.
Podívejte se na reportáž z roku 2019 o tom, proč byl čínský vědec zatčen a odsouzen:
