Takzvaná nemoc modrých oušek poškozuje už desítky let chovatele prasat a ani v dnešní době se stále nedá dobře léčit. Vědci ale teď našli řešení, které spočívá v úpravě genomu vepřů.
Genetické nůžky mohou ochránit prasata před nemocí modrých oušek. CRISPR jim dá celoživotní imunitu
Nemoc modrých oušek může znít jako nějaká malicherná, nebo dokonce komická choroba. Ve skutečnosti se ale jedná o virové onemocnění, které může zničit celé chovy prasat. Má úmrtnost asi sedmdesát procent, k nakažení zvířete přitom stačí pouhých deset virových částic, takže se velmi snadno šíří. A způsobuje obrovské škody – přesný ekonomický dopad v Evropě a Asii zatím nebyl vyčíslen, odhaduje se ale, že v USA způsobuje ročně škody přes 600 milionů dolarů, tedy přes dvanáct miliard korun.
Až do osmdesátých let dvacátého století o této nemoci nikdo neslyšel a dodnes se vlastně neví, kde se přesně vzala a jak se na prasata přenesla. Ve zmíněné době se ale v USA a v Evropě začala rychle šířit choroba, která zasahovala plíce prasat a jejím typickým příznakem bylo zejména v Evropě také to, že vepřům modraly uši. Rychle se stala vážným celosvětovým problémem: mezi další příznaky patřily respirační potíže, problémy s reprodukcí a hlavně velmi vysoká úmrtnost selat.
Od té doby sice veterinární medicína přišla s celou řadou léků na příznaky nemoci, zatím se ale nepodařilo najít žádný přímý lék. Očkování sice existují, ale jeho účinnost také není úplně vyhovující. V nové studii se proto vědci zaměřili na způsoby, jak zabránit tomu, aby se prasata touto nemocí vůbec nakazila. V podstatě hledali možnost jakéhosi „genetického superočkování“.
Tým biologů z několika amerických vědeckých institucí nyní vyvinul techniku úpravy genů, která umožňuje, aby se další generace prasat už rodila imunní proti této chorobě, která se správně jmenuje Reprodukční a respirační syndrom prasat (PRRS). Vědci využili na tuto genetickou změnu technologii CRISPR neboli genetické nůžky.
Pohled do nitra nemoci
Za nemoc je zodpovědný virus PRRS, který se řadí mezi rod Arterivirů. Ten se váže na povrchový protein buňky zvaný CD163, což mu umožňuje ji nakazit a množit se v ní. Jinou cestu, jak infikovat svůj cíl nezná, a to přesto, že jde jinak o poměrně rychle mutující virus.
Vědci už pomocí technologie CRISPR umí zařídit, aby se takový protein u zvířete vůbec nevytvořil. To by znamenalo, že se virus nebude mít čeho chytit – a prasata budou vůči němu imunní. Aby se to dalo provést, museli ale experti nejdřív zjistit, jestli prasata bez CD163 mohou žít a jestli jim to nějak zásadně neubližuje. Ukázalo se, že pokud se u nich odstraní, mohou to přežít bez znatelných vedlejších účinků.
Jak vystřihnout nemoc
To pak genetiky vedlo k použití nástroje CRISPR pro editaci genů k odstranění části DNA, která je zodpovědná za výrobu tohoto proteinu. CRISPR podobně jako klasické nůžky z DNA jednoduše odstřihne návod na výrobu proteinu a organismus prasete ho pak nevyrábí.
V další fázi výzkumu se pak ukázalo, že prasata „vypěstovaná“ z takto upravených oplozených vajíček jsou vůči nemoci podle očekávání zcela imunní. Výzkumníci navrhují, že místo toho, aby zemědělci museli editovat geny svých prasat, mohly by se nakupovat už upravené spermie určené k umělému oplodnění.
Postupem času, jak budou prasata chovaná pomocí upravených genů dospívat a pářit se, budou upravený gen přirozeně předávat dál, až nakonec budou mít tento gen všechna prasata na dané farmě a zemědělci se nebudou muset nemoci obávat.
Autoři výzkumu upozorňují, že je zapotřebí ještě provést další testy. Jejich cílem je zjistit, jestli editace genu CD163 nebude mít za následek jiné problémy, ať už pro prasata, nebo pro lidi, kteří je nakonec budou konzumovat.
