Vědci vylepšili technologii CRISPR, může teď cílit na RNA, tedy i na koronavirus

Vědci z USA dokázali vylepšit genetický nástroj CRISPR tak, že nyní dokáže vyhledávat už nejen DNA, ale také RNA. A to znamená, že by mohl pomoci v boji poti virům, které DNA nemají – například i proti novému koronaviru.

Genetické testy pomocí metody CRISPR už pomohly rozpoznat geny, které jsou klíčové například u srpkové anemie, imunoterapie při rakovině, metastázách rakoviny v plicích a mnoha dalších chorobách. Tyto metody ale měly a stále ještě mají jeden základní problém: dokáží hledat a měnit pouze DNA. Jenže například viry DNA vůbec nemají, mají jen RNA.

Nyní ale tým amerických vědců oznámil, že vyvinul nový druh technologie CRISPR, která už dokáže cílit i na RNA. Využili k tomu teprve nedávno popsaný enzym Cas16 – ten místo DNA míří právě na RNA.

Pokud se podaří tuto technologii rychle rozvinout, mohla by přinést klíčové poznatky k pochopení toho, jak některé části RNA fungují, a také lépe popsat funkce i slabiny virů.

Vědci k tomuto objevu využili chytré algoritmy, celou technologii zveřejnili na interaktivní webové stránce, která dává všem vědcům možnost přístupu k ní.

„Myslíme si, že cílení na RNA bude mít velký dopad na molekulární biologii i lékařské aplikace, protože zatím se vědělo o cílení na RNA jen velice málo,“ uvedli autoři výzkumu. „A my to chceme změnit systematickým studiem a analýzami,“ dodal.

K čemu to bude?

Technologie CRISPR se označuje jako genetické nůžky. Umožňuje sledovat, a dokonce i manipulovat s těmi nejjemnějšími částmi lidské DNA. Dokáže část DNA vystřihnout a nahradit ji jinou – tím se dá teoreticky léčit řada chorob a problémů genetického původu. Ale ještě důležitější je zatím diagnostika: CRISPR se dá „naprogramovat“ tak, aby hledal některé části DNA.

Nový výzkum může mít v dalších letech podle jeho autorů také klíčovou roli v boji proti novému koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19. Ten také nemá vlastní DNA, obsahuje pouze RNA. Tato metoda by mohla pomoci rozpoznat části viru, na něž by mohly mířit účinné léky, anebo by se tímto způsobem dala vytvořit mnohem účinnější diagnostika.

Výzkum je ovšem tak nový, že podobných aplikací se lékaři dočkají nejspíše až za několik let. Již nyní je ale možné na RNA koronaviru cílit – vědci dali nástroj také veřejně na web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 12 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 14 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
včera v 17:52

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
včera v 17:21
Načítání...