Vědci vylepšili technologii CRISPR, může teď cílit na RNA, tedy i na koronavirus

Vědci z USA dokázali vylepšit genetický nástroj CRISPR tak, že nyní dokáže vyhledávat už nejen DNA, ale také RNA. A to znamená, že by mohl pomoci v boji poti virům, které DNA nemají – například i proti novému koronaviru.

Genetické testy pomocí metody CRISPR už pomohly rozpoznat geny, které jsou klíčové například u srpkové anemie, imunoterapie při rakovině, metastázách rakoviny v plicích a mnoha dalších chorobách. Tyto metody ale měly a stále ještě mají jeden základní problém: dokáží hledat a měnit pouze DNA. Jenže například viry DNA vůbec nemají, mají jen RNA.

Nyní ale tým amerických vědců oznámil, že vyvinul nový druh technologie CRISPR, která už dokáže cílit i na RNA. Využili k tomu teprve nedávno popsaný enzym Cas16 – ten místo DNA míří právě na RNA.

Pokud se podaří tuto technologii rychle rozvinout, mohla by přinést klíčové poznatky k pochopení toho, jak některé části RNA fungují, a také lépe popsat funkce i slabiny virů.

Vědci k tomuto objevu využili chytré algoritmy, celou technologii zveřejnili na interaktivní webové stránce, která dává všem vědcům možnost přístupu k ní.

„Myslíme si, že cílení na RNA bude mít velký dopad na molekulární biologii i lékařské aplikace, protože zatím se vědělo o cílení na RNA jen velice málo,“ uvedli autoři výzkumu. „A my to chceme změnit systematickým studiem a analýzami,“ dodal.

K čemu to bude?

Technologie CRISPR se označuje jako genetické nůžky. Umožňuje sledovat, a dokonce i manipulovat s těmi nejjemnějšími částmi lidské DNA. Dokáže část DNA vystřihnout a nahradit ji jinou – tím se dá teoreticky léčit řada chorob a problémů genetického původu. Ale ještě důležitější je zatím diagnostika: CRISPR se dá „naprogramovat“ tak, aby hledal některé části DNA.

Nový výzkum může mít v dalších letech podle jeho autorů také klíčovou roli v boji proti novému koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19. Ten také nemá vlastní DNA, obsahuje pouze RNA. Tato metoda by mohla pomoci rozpoznat části viru, na něž by mohly mířit účinné léky, anebo by se tímto způsobem dala vytvořit mnohem účinnější diagnostika.

Výzkum je ovšem tak nový, že podobných aplikací se lékaři dočkají nejspíše až za několik let. Již nyní je ale možné na RNA koronaviru cílit – vědci dali nástroj také veřejně na web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 1 hhodinou

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 6 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 7 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 7 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...