Vědci vylepšili technologii CRISPR, může teď cílit na RNA, tedy i na koronavirus

Vědci z USA dokázali vylepšit genetický nástroj CRISPR tak, že nyní dokáže vyhledávat už nejen DNA, ale také RNA. A to znamená, že by mohl pomoci v boji poti virům, které DNA nemají – například i proti novému koronaviru.

Genetické testy pomocí metody CRISPR už pomohly rozpoznat geny, které jsou klíčové například u srpkové anemie, imunoterapie při rakovině, metastázách rakoviny v plicích a mnoha dalších chorobách. Tyto metody ale měly a stále ještě mají jeden základní problém: dokáží hledat a měnit pouze DNA. Jenže například viry DNA vůbec nemají, mají jen RNA.

Nyní ale tým amerických vědců oznámil, že vyvinul nový druh technologie CRISPR, která už dokáže cílit i na RNA. Využili k tomu teprve nedávno popsaný enzym Cas16 – ten místo DNA míří právě na RNA.

Pokud se podaří tuto technologii rychle rozvinout, mohla by přinést klíčové poznatky k pochopení toho, jak některé části RNA fungují, a také lépe popsat funkce i slabiny virů.

Vědci k tomuto objevu využili chytré algoritmy, celou technologii zveřejnili na interaktivní webové stránce, která dává všem vědcům možnost přístupu k ní.

„Myslíme si, že cílení na RNA bude mít velký dopad na molekulární biologii i lékařské aplikace, protože zatím se vědělo o cílení na RNA jen velice málo,“ uvedli autoři výzkumu. „A my to chceme změnit systematickým studiem a analýzami,“ dodal.

K čemu to bude?

Technologie CRISPR se označuje jako genetické nůžky. Umožňuje sledovat, a dokonce i manipulovat s těmi nejjemnějšími částmi lidské DNA. Dokáže část DNA vystřihnout a nahradit ji jinou – tím se dá teoreticky léčit řada chorob a problémů genetického původu. Ale ještě důležitější je zatím diagnostika: CRISPR se dá „naprogramovat“ tak, aby hledal některé části DNA.

Nový výzkum může mít v dalších letech podle jeho autorů také klíčovou roli v boji proti novému koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19. Ten také nemá vlastní DNA, obsahuje pouze RNA. Tato metoda by mohla pomoci rozpoznat části viru, na něž by mohly mířit účinné léky, anebo by se tímto způsobem dala vytvořit mnohem účinnější diagnostika.

Výzkum je ovšem tak nový, že podobných aplikací se lékaři dočkají nejspíše až za několik let. Již nyní je ale možné na RNA koronaviru cílit – vědci dali nástroj také veřejně na web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 31 mminutami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...