Vědci vylepšili technologii CRISPR, může teď cílit na RNA, tedy i na koronavirus

Vědci z USA dokázali vylepšit genetický nástroj CRISPR tak, že nyní dokáže vyhledávat už nejen DNA, ale také RNA. A to znamená, že by mohl pomoci v boji poti virům, které DNA nemají – například i proti novému koronaviru.

Genetické testy pomocí metody CRISPR už pomohly rozpoznat geny, které jsou klíčové například u srpkové anemie, imunoterapie při rakovině, metastázách rakoviny v plicích a mnoha dalších chorobách. Tyto metody ale měly a stále ještě mají jeden základní problém: dokáží hledat a měnit pouze DNA. Jenže například viry DNA vůbec nemají, mají jen RNA.

Nyní ale tým amerických vědců oznámil, že vyvinul nový druh technologie CRISPR, která už dokáže cílit i na RNA. Využili k tomu teprve nedávno popsaný enzym Cas16 – ten místo DNA míří právě na RNA.

Pokud se podaří tuto technologii rychle rozvinout, mohla by přinést klíčové poznatky k pochopení toho, jak některé části RNA fungují, a také lépe popsat funkce i slabiny virů.

Vědci k tomuto objevu využili chytré algoritmy, celou technologii zveřejnili na interaktivní webové stránce, která dává všem vědcům možnost přístupu k ní.

„Myslíme si, že cílení na RNA bude mít velký dopad na molekulární biologii i lékařské aplikace, protože zatím se vědělo o cílení na RNA jen velice málo,“ uvedli autoři výzkumu. „A my to chceme změnit systematickým studiem a analýzami,“ dodal.

K čemu to bude?

Technologie CRISPR se označuje jako genetické nůžky. Umožňuje sledovat, a dokonce i manipulovat s těmi nejjemnějšími částmi lidské DNA. Dokáže část DNA vystřihnout a nahradit ji jinou – tím se dá teoreticky léčit řada chorob a problémů genetického původu. Ale ještě důležitější je zatím diagnostika: CRISPR se dá „naprogramovat“ tak, aby hledal některé části DNA.

Nový výzkum může mít v dalších letech podle jeho autorů také klíčovou roli v boji proti novému koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19. Ten také nemá vlastní DNA, obsahuje pouze RNA. Tato metoda by mohla pomoci rozpoznat části viru, na něž by mohly mířit účinné léky, anebo by se tímto způsobem dala vytvořit mnohem účinnější diagnostika.

Výzkum je ovšem tak nový, že podobných aplikací se lékaři dočkají nejspíše až za několik let. Již nyní je ale možné na RNA koronaviru cílit – vědci dali nástroj také veřejně na web.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 24 mminutami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 2 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 2 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 4 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 5 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 6 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 19 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.