Navzdory řadě povstání a konfliktů zůstává lidský genom Číňanů žijících v oblasti Velké čínské nížiny, která je označována za kolébku čínské civilizace, tři tisíce let neměnný. Uvedl to list South China Morning Post (SCMP) s odkazem na studii, kterou vedli vědci ze dvou čínských univerzit. Z výzkumu vyplývá, že ani kočovné kmeny, ani vnitřní migrace z jižní Číny nezanechaly na této populaci téměř žádný vliv.
Velká čínská nížina se rozkládá na středním a dolním toku Žluté řeky a podle archeologických nálezů jde o jedno z prvních světových center neolitické revoluce, kdy lidé přešli od lovu zvířat a sběru plodin k zemědělství. V oblasti se také nacházela hlavní města dvaceti čínských dynastií. Přesto vědcům dlouho chyběl materiál, ze kterého by mohli lidský genom předků analyzovat.
Nyní se jim ale podařilo získat kvalitní vzorky ze třiceti jedinců z provincie Che-nan, která se nachází uprostřed Velké čínské nížiny, z období vlády Západní Čou (z let 1046 až 771 před naším letopočtem) až po období čchingské dynastie (v letech 1644 až 1911). Mohli je tak porovnat s genomem lidí, kteří žili v pozdní době kamenné, a dnešním obyvatelstvem.
Čína versus Evropa
„V porovnání s dynamickými demografickými vývoji v Evropě se v oblasti kolem středního toku Žluté řeky projevuje vysoká míra genetické kontinuity bez větších populačních změn od pozdní doby kamenné,“ stojí ve studii.
Jedině v období říše Tchang (v letech 618 až 907) objevili vědci stopy předků ze západní Eurasie. „Cizí obyvatelstvo se nakonec smísilo s místními lidmi, a proto nebylo možné, aby si uchovalo své geny po delší dobu,“ popsal Ke Ťien-siung, profesor historické geografie z Univerzity Fu-tan v Šanghaji.
