Jana Černochová strana 3 z 5

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomínají 79. výročí konce druhé světové války. Prezident Petr Pavel během dopoledního pietního aktu na pražském Vítkově zdůraznil, že bezpečí a svoboda nikdy nejsou zadarmo a někdy si vyžádají i tu nejvyšší oběť. Miliony vojáků padly, aby další generace mohly prožít život v míru, prohlásila hlava státu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že všichni, kdo zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu Česku. V poledne na Pražském hradě prezident jmenoval generály.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě po roce na návrh vlády povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Brigádním generálem se stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Při příležitosti Dne vítězství hlava státu povýšila dalších jedenáct vojáků, policistů či hasičů.

Do Česka přijede skupina sedmnácti izraelských vojáků, kteří mají za sebou traumata z války v Gaze – fyzická i duševní. Týdenní pobyt zorganizovali krajani a česká ambasáda. Pozornost izraelské veřejnosti i médií je momentálně silně upřená k počtům padlých. K nim je ovšem nutno přičíst i tisíce zraněných.

Válečný veterán Jiří Pavel Kafka slaví sto let. Narodil se do pražské židovské rodiny, když mu bylo patnáct let, zachránil ho jeden z vlaků Nicholase Wintona. Později vstoupil do britské armády. Kafka je posledním žijícím českým příslušníkem RAF, působil v 311. bombardovací peruti jako palubní střelec.

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda ve středu schválila jeho jmenování. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany. Bartovský nahradí Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014 a jemuž v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání. Šéfa VZ jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání ve sněmovním výboru, kde kandidáta šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) představila v úterý.

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) by mohl být Petr Bartovský. Kandidáta na sněmovním výboru pro obranu představila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Nahradit by měl Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014. Šéfa vojenského zpravodajství jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády, předtím zákon vyžaduje projednání ve sněmovním výboru.

Armáda už hledá personál pro letadla F-35. K letounům, které pořizuje, a do jejich zázemí, bude potřebovat stovky lidí. Do výzbroje stroje zařadí sice až v první polovině další dekády, jenže zároveň potrvá, než se připraví piloti, technici a další odborníci. Souvisí to s náborem celkově. Armáda musí přidat, aby splnila cíl mít třicet tisíc vojáků a vojákyň.

Pevně stojíme za Izraelem a jeho právem se bránit, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na íránský útok na Izrael, který začal v sobotu pozdě večer. Ministerstvo zahraničí důrazně odsoudilo „destabilizující chování Íránu a jeho zástupců, kteří rozhodli o útoku na izraelské území“. Podporu Izraeli vyjádřili i další čeští politici.

Český prezident Petr Pavel se v litevském Vilniusu sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten mimo jiné poděkoval za iniciativu na zajištění munice. Oba státníci se účastnili summitu Iniciativy Trojmoří. Zelenskyj po jednání prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin se snaží zničit ukrajinskou infrastrukturu, což spojenci nesmí dopustit, a znovu požádal o prostředky protivzdušné obrany. Pavel oznámil, že Česko chystá bezpečnostní dohodu s Ukrajinou, která by mohla být uzavřena už v květnu nebo v červnu.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pondělí debatovala se zástupci resortu financí, České bankovní asociace, sekce obranného průmyslu z Hospodářské komory a členy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Řada z firem ze zbrojního sektoru si totiž stěžuje, že jsou ze strany bank diskriminované. Odmítají jim prý poskytnout úvěr nebo třeba vést účet. Podle ministryně bude pro lepší komunikaci mezi všemi stranami zřízena expertní skupina, v níž budou figurovat jak zástupci jejího resortu, tak bank.

Česko nabízí Ukrajině výcvik pilotů letounů F-16, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) během návštěvy Centra leteckého výcviku (CLV) státního podniku LOM v Pardubicích. To má výcvik zajistit. Letouny F-16 předají během několika měsíců Ukrajině Dánsko, Nizozemsko, Norsko a Belgie. Má jich být zhruba 45.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

Vláda schválila další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice z mimounijních zemí na podporu Ukrajiny napadené Ruskem. Jeho výši premiér Petr Fiala (ODS) neuvedl. Do iniciativy se podle něj zapojilo dvacet zemí. Řekl to po zasedání kabinetu. Poděkoval zemím, které se k plánu nákupu připojily.

Vláda se zabývá obsazením velvyslaneckého postu v Moskvě. Jde o citlivé téma, zvlášť vzhledem ke stavu česko-ruských vztahů v posledních letech. Diplomatickou roztržku spustilo zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích byli zapojení agenti ruských tajných služeb. Vzájemné vztahy pak dále zhoršila ruská invaze na Ukrajinu.

Den vstupu do NATO byl jedním z nejdůležitějších dnů českých moderních dějin a znamenal historický přelom pro naše bezpečí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) na Pražském hradě na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost připomínající čtvrtstoletí od vstupu do Aliance. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k podpoře Ukrajiny a jednotě Západu tak, aby letošní rok přinesl ze země napadené Ruskem dobré zprávy. I když Ukrajina není součástí NATO, je klíčovým spojencem a tím, kdo podstupuje nejtěžší boj proti ruské rozpínavosti a agresivitě, dodala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Česko si v úterý připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance. Nad středními Čechami a pak nad Prahou prolétla dopoledne při té příležitosti formace vojenských letounů české a také spojenecké německé armády. Výročí čtvrtstoletí v NATO připomněla také konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Vystoupili na ní nejvyšší čeští ústavní činitelé, odpoledne promluvil i bývalý americký prezident Bill Clinton. Česko se stalo členem NATO 12. března 1999.

Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO) přesně před 25 lety, 12. března 1999. Důležitost členství vyniká v posledních letech zvlášť s ohledem na obnovené imperialistické snahy Kremlu, v jehož sféře vlivu se české území spolu s mnoha dalšími zeměmi střední a východní Evropy nacházelo. NATO v reakci na ohrožení bezpečnostního řádu ve světě nevídaně posiluje a rozšiřuje svůj vliv.

Bývalý americký prezident Bill Clinton při pondělním setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS) ocenil roli Česka při pomoci Ukrajině. Předseda vlády to řekl po jednání v Kramářově vile. Clintonovi poděkoval za pomoc se vstupem Česka do Severoatlantické aliance (NATO). Bývalý americký prezident je hlavním řečníkem na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která ve Španělském sále Pražského hradu v úterý připomene 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance. V Praze je Clinton od sobotního večera.

Prezident Petr Pavel sdělil, že po norském příspěvku je už zcela zajištěno financování české iniciativy na nákup munice pro Ukrajinu. Podle prezidenta se na nákupu 800 tisíc kusů dělostřelecké munice nakonec podílí osmnáct zemí. Munice by měla být na Ukrajině v následujících týdnech, řekl Pavel novinářům při návštěvě Středočeského kraje. Podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara ale celkové náklady pokryté nejsou a prezident zřejmě myslel jen první dodávku, řekl Deníku N.

Horní komora schválila navrhované rozšíření ochrany kulturních památek dočasně zapůjčených do Česka z ciziny, například na výstavy, proti případné exekuci. Úprava podle předkladatelů poslanecké novely památkového zákona umožní konání výstavy z pokladů čínských císařů ze sbírek tchajwanského Národního palácového muzea a do budoucna i dalších výstavních akcí. Senát rovněž schválil novelu o pozemních komunikacích. Podle ní by řidiči kamionů už neměli platit pokuty za to, když se při vysokorychlostním vážení zjistí, že jejich vůz je přetížený.

Premiér Petr Fiala (ODS) čelil poprvé od loňského října ústním interpelacím. Na dotaz poslance Zdeňka Kettnera (SPD) předseda vlády uvedl, že se nikdo v Evropě nechystá posílat vojáky na Ukrajinu. Na pondělním pařížském summitu o pomoci zemi čelící ruské vojenské invazi šlo podle něj z hlediska času o „minimální téma“. Naprostá shoda byla podle něj na tom, že se o tom dál nebude mluvit ani uvažovat.

Stát podpoří transformační program Třineckých železáren, kterým chtějí ocelárny snížit svou uhlíkovou stopu. Ze spolupráce by měly vzejít projekty na modernizaci tamní výroby a snížení její energetické náročnosti. Počítá s tím memorandum mezi vládou, skupinou Třinecké železárny – Moravia Steel a Moravskoslezským krajem, které ve středu schválil kabinet. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) po jednání vlády upozornil na to, že memorandum neznamená příslib žádných peněz od státu.