ČMKOS strana 3 z 3

Kvůli vysoké inflaci požadujeme mimořádné navýšení minimální mzdy o dva tisíce na 18 200 korun, řekl na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) předák Josef Středula. Sjezd největší odborové centrály se koná v Praze. Dvě stovky odborářů si rovněž volilo vedení na příští čtyři roky. Do čela opět podpořili Středulu. Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.

Vláda na svém středečním zasedání schválila mimořádnou protiinflační podporu pro rodiny s dětmi; domácnostem s čistým ročním příjmem do jednoho milionu korun slíbila jednorázovou podporu pět tisíc na dítě. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde o efektivně zacílenou pomoc, šéf odborové centrály Josef Středula pochybuje, zda v současné ekonomické situaci stačí – a jestli nepřijde příliš pozdě, protože výplata bude potřebovat vlastní zákon. O podpoře debatovali v Událostech, komentářích.

Tripartita se v úterý sešla poprvé po nástupu nové vlády. Zástupci kabinetu Petra Fialy (ODS), odborů a zaměstnavatelů spolu jednali o epidemické situaci i o Zelené dohodě pro Evropu a klimatickém balíčku Fit for 55. Testování ve firmách podle tripartity funguje, firmy vědí, jak mají postupovat, a testy jsou dostupné. O nárůstu případů covidu a dalších tématech bude v úterý hovořit premiér v pořadu Události, komentáře.

Do pondělí museli všichni ministři odeslat premiérovi své priority. Programové prohlášení musí kabinet dokončit nejpozději do začátku příštího týdne. Dvanáctého ledna totiž plánuje požádat sněmovnu o důvěru. Koaliční smlouva mezi SPOLU a uskupením Pirátů se Starosty má celkem 43 stran a obsahuje dvanáct témat. Právě tento text je základem programového prohlášení.

Budoucí vláda představila své vize o fungování protiepidemických opatření. Řídit se mají podle situace v nemocnicích. Koalice SPOLU a PirátiSTAN nehodlá plošně zavírat školy a avizovala, že chce prodloužit vánoční prázdniny, aby začínaly už 18. prosince. Adept na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) vyzval k omezení sociálních kontaktů, povinná vakcinace podle něj není řešením, hodlá ale zkrátit lhůtu pro očkování posilovací dávkou z šesti na pět měsíců. Vznikající kabinet chce znovu uznávat PCR testy jako certifikáty o bezinfekčnosti, obnovit eRoušku a k trasování využít externí call centra.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Návrh rozpočtu na příští rok prošel ve středu prvním čtením ve sněmovně. Počítá se schodkem 320 miliard korun. Poslanci hlasy ANO, ČSSD a KSČM schválili základní parametry návrhu, vedle schodku také výši příjmů a výdaje. Před poslanci hovořil i prezident Miloš Zeman, který rozpočet podpořil. V druhém čtení bude možné projednat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Závěrečné schvalování, ve třetím čtení, je plánováno na 16. prosince. Sněmovna dala ve středu také šanci ústavnímu zakotvení ochrany vody a případně i půdy a práva na pitnou vodu.

Odbory požadují pro příští rok navýšení minimální mzdy na 16 tisíc korun, tedy o 1400 korun. Zrušení superhrubé mzdy navrhují odložit kvůli výpadku rozpočtu, místo toho navrhují zvýšení daňového odpočtu. Po pondělním jednání předsedů a předsedkyň svazů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) to novinářům řekl šéf centrály Josef Středula.

Více než o šestinu se zvýšil po zrušení karenční doby počet lidí na nemocenské. Měsíčně je podle sociální správy průměrně 150 650 lidí na neschopence, rok před zrušením karenční doby to bylo průměrně 128 431 lidí. Podle výpočtu ČT to znamená, že zrušení karence přišlo stát a firmy téměř na 10 miliard korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) ale jen málo vzrostl počet krátkodobě nemocných. Nárůst počtu neschopenek dává do souvislosti s pandemií covidu-19. Naopak podle Hospodářské komory se naplnily obavy, které zaměstnavatelé v souvislosti se zrušením karenční doby měli.

Česko má v současné hospodářské situaci výhodu, že není součástí eurozóny. V rozhovoru poskytnutém německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung to řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Marek Mora.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje rozsáhlou změnu v odměňování více než půl milionu státních zaměstnanců. Plat jim momentálně vyměřuje na základě dvou kritérií – druhu práce a také vzdělání a praxe. Původních pět tabulek už resort snížil na čtyři, takže zmizela ta s nejnižšími platy. Další zjednodušení chystá u šestnácti platových tříd, třeba i kvůli tomu, aby nejnižší tarif začínal na úrovni minimální mzdy.

Ministry ANO a ČSSD čeká další dohadování, tentokrát kvůli růstu minimální mzdy. Šéfka resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) má v úmyslu prosadit její růst o více než tisíc korun měsíčně. Konkrétní návrh zveřejní během září. Hnutí ANO s tím ale nesouhlasí a za přijatelné považuje zvýšení o sedm set. Odbory požadují růst dokonce o 1650 korun až na celkových 15 tisíc.

Ministerstvo práce začalo připravovat návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru, zvednout by se měly od ledna 2020. Na sjezdu úřednických odborů to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Jaký růst bude navrhovat, nechtěla zatím upřesnit. Plánované procento nechtěla přiblížit ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly požadavek odborů na přidání „rozhodně nebude vystrašený“.

Nejsilnější odborová centrála rázně odmítla návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na desetiprocentní snížení počtu části státních zaměstnanců, hlavně úředníků. Tvrdí, že plán je nepromyšlený a mohl by ohrozit kvalitu veřejných služeb v Česku. Schillerová chce v rozpočtu na rok 2020 seškrtat celkem 12 500 míst ve státní správě a slibuje si od toho víc než sedmimiliardovou úsporu.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) doporučila v úterý odborovým vyjednávačům, aby ve firmách prosazovali růst mezd v příštím roce o sedm až devět procent. Jednala o tom v Praze na manifestačním mítinku, kam se sjelo asi 1300 odborářů z celé republiky. Řešili i otázku pracovní doby. Odbory budou tlačit na to, aby byla pětitýdenní dovolená stanovena zákonem.

Politické strany, odboráři, aktivisté nebo studenti v úterý pořádali tradiční prvomájová shromáždění. Stovky příznivců KSČM se už dopoledne sešly na pražském Výstavišti k oslavě Svátku práce. I letos u Křižíkovy fontány protestovala také skupina antikomunistů. První máj oslavili také ANO, ODS nebo sociální demokraté. Na demonstraci Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) v Plzni zasahovala policie.

Odboráři si na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) dali za úkol, že chtějí docílit zkrácení pracovní doby ze 40 hodin na 37,5 hodiny týdně. Podle staronového předsedy Josefa Středuly si umí představit, že by toho v celé ekonomice mohli dosáhnout do tří či čtyř let.

Odbory chtějí pro příští rok po vládě růst minimální mzdy na 13 700 korun. S požadavkem nenarazili u premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) na „principiální odpor“. Odboráři se chtějí soustředit i na zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně. Vyplynulo to z prvního dne sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), největší odborové centrály v Česku, která zastupuje na 310 tisíc členů. Odboráři také opět zvolili Josefa Středulu do svého čela na další čtyři roky.

Zatímco na přijetí eura není podle odborářů třeba spěchat, v případě minimální mzdy požadují od příštího roku navýšení o 1500 korun na 13 700 korun. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly se mzdový požadavek nevymyká trendu souvisejícímu s růstem průměrných mezd. Podle hospodářské komory je však odborářský návrh navýšení minimální mzdy naprostým populismem a snahou odborů o zviditelnění.

Odbory budou požadovat další zvýšení platů ve veřejném sektoru, a to ještě v letošním roce. O kolik a od kdy si řeknou, bude jasné až podle vývoje ekonomiky. ČTK to dnes po jednání s ministryní financí v demisi Alenou Schillerovou (za ANO) řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.