Stanjura, Středula a Zajíček debatovali o strategických investicích státu. Podle ministra úspory investice nezasáhnou

23 minut
Události, komentáře: Stanjura, Zajíček a Středula k vládnímu úspornému balíčku
Zdroj: ČT24

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

„Pokud se tu vůči podnikatelům uplatňuje, že se zvyšují daně nebo se ruší daňové výjimky a má to vést ke konsolidaci veřejných rozpočtů, což z našeho pohledu je cesta správným směrem, tak by to mělo být doprovázeno také, řekněme, deregulačním balíčkem nebo balíčkem, který bude odstraňovat administrativu,“ uvedl Zajíček.

Zmínil rovněž, že Hospodářská komora už delší dobu volá po vzniku vládního výboru, který by řešil strategické investice státu. „Oblast energetiky, dopravní infrastruktury a dalších strategických investic je potřeba v tuto chvíli nastartovat daleko rychleji, než to bylo doposud,“ dodal s tím, že nejde o otázku jen této vlády, ale i těch předcházejících, které podle něj tuto otázku podcenily. „My jsme rádi, že je tu vůle takový výbor ustanovit.“

Zajíček zmínil, že bude do budoucna potřeba hledat i další zdroje pro strategické investice, protože v současném ani v příštím rozpočtu peníze podle něj nebudou.  

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vláda úsporná opatření nesměřuje proti investicím. „Investice chceme zachovat a platí to, co jsem říkal loni a platí i letos, že při přípravě státního rozpočtu stavíme tři základní cíle, které musíme balancovat, a nelze ani jeden z těch tří upřednostnit – snižování deficitu, udržení sociálního smíru a udržení investiční aktivity státu.“

Zmínil, že Česko například usiluje o získání gigafactory a jedná i o jiných strategických investicích.

Středula podotkl, že i odbory předloží svůj návrh. Podle něj by se nejvíce mělo investovat do infrastruktury – aby Česko mělo bezpečnou energetiku a také bezpečné zdravotnictví či zásobování potravin. „To znamená podpora zdrojů, které jsou u nás, například otázka léková – sami to cítíme teď v posledních měsících – je naprosto nebezpečná. Musíme do toho investovat a musíme myslet na budoucnost, tedy na investice do vědy a výzkumu.“

Zmínil, že vláda v rozpočtu pro příští rok navrhuje snížit o deset procent peníze na vědu a výzkum, což je podle něj vážný problém. 

Stanjura: Téma škrtů ve vědě je otevřené

Stanjura podotkl, že téma škrtů ve vědě a výzkumu je otevřené a ještě se o něm povedou debaty. „Já jsem příznivec toho, abychom vědu a výzkum podporovali zejména daňovými nástroji. Vedeme debatu o tom, jak ten proces jednoduše nastavit, aby se i menší firmy nebály investovat, aby věděly, že to jsou daňově uznatelné či daňově podporované věci. Na tom je shoda,“ uvedl.

Dodal ale, že i tato podpora je na dluh, takže je potřeba si velmi rozmyslet, kam ji nasměrovat, aby to bylo efektivní pro budoucnost české ekonomiky. Podotkl, že se stejně bude muset čekat na srpnovou makroekonomickou prognózu.  

Zajíček zdůraznil, že se směšují dohromady dvě věci – úsporný balíček a státní rozpočet. „Tyto věci by se neměly směšovat, protože o rozpočtu se teprve diskuze povede a my jsme na ni připraveni, protože vědu, výzkum a inovace považujeme za klíčové pro budoucnost České republiky,“ uvedl zároveň s tím, že podporuje konsolidaci veřejných financí, ale má dílčí výhrady ke konkrétním opatřením. 

Zmínil, že je potřeba určit priority. „Není absolutní částka do vědy a výzkumu, pokud nevíme, kam jdou ty peníze.“ Podle Zajíčka by měly jít do aplikovaného výzkumu, protože ten má podporovat podnikání a přinášet přidanou hodnotu.

Shodl se se Středulou, že nelze rovněž zapomínat na investice a restrukturalizaci vzdělávání. „Oblast školství je dlouhodobá věc, po které volají zaměstnavatelé i podnikatelé. (…) Máme společný zájem tohle zvládnout projednat v červenci. Chceme, aby se zásadním způsobem do oblasti vzdělávání investovalo, ale také aby došlo ke strukturálním změnám.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 12 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...