Stanjura, Středula a Zajíček debatovali o strategických investicích státu. Podle ministra úspory investice nezasáhnou

Nahrávám video
Události, komentáře: Stanjura, Zajíček a Středula k vládnímu úspornému balíčku
Zdroj: ČT24

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

„Pokud se tu vůči podnikatelům uplatňuje, že se zvyšují daně nebo se ruší daňové výjimky a má to vést ke konsolidaci veřejných rozpočtů, což z našeho pohledu je cesta správným směrem, tak by to mělo být doprovázeno také, řekněme, deregulačním balíčkem nebo balíčkem, který bude odstraňovat administrativu,“ uvedl Zajíček.

Zmínil rovněž, že Hospodářská komora už delší dobu volá po vzniku vládního výboru, který by řešil strategické investice státu. „Oblast energetiky, dopravní infrastruktury a dalších strategických investic je potřeba v tuto chvíli nastartovat daleko rychleji, než to bylo doposud,“ dodal s tím, že nejde o otázku jen této vlády, ale i těch předcházejících, které podle něj tuto otázku podcenily. „My jsme rádi, že je tu vůle takový výbor ustanovit.“

Zajíček zmínil, že bude do budoucna potřeba hledat i další zdroje pro strategické investice, protože v současném ani v příštím rozpočtu peníze podle něj nebudou.  

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že vláda úsporná opatření nesměřuje proti investicím. „Investice chceme zachovat a platí to, co jsem říkal loni a platí i letos, že při přípravě státního rozpočtu stavíme tři základní cíle, které musíme balancovat, a nelze ani jeden z těch tří upřednostnit – snižování deficitu, udržení sociálního smíru a udržení investiční aktivity státu.“

Zmínil, že Česko například usiluje o získání gigafactory a jedná i o jiných strategických investicích.

Středula podotkl, že i odbory předloží svůj návrh. Podle něj by se nejvíce mělo investovat do infrastruktury – aby Česko mělo bezpečnou energetiku a také bezpečné zdravotnictví či zásobování potravin. „To znamená podpora zdrojů, které jsou u nás, například otázka léková – sami to cítíme teď v posledních měsících – je naprosto nebezpečná. Musíme do toho investovat a musíme myslet na budoucnost, tedy na investice do vědy a výzkumu.“

Zmínil, že vláda v rozpočtu pro příští rok navrhuje snížit o deset procent peníze na vědu a výzkum, což je podle něj vážný problém. 

Stanjura: Téma škrtů ve vědě je otevřené

Stanjura podotkl, že téma škrtů ve vědě a výzkumu je otevřené a ještě se o něm povedou debaty. „Já jsem příznivec toho, abychom vědu a výzkum podporovali zejména daňovými nástroji. Vedeme debatu o tom, jak ten proces jednoduše nastavit, aby se i menší firmy nebály investovat, aby věděly, že to jsou daňově uznatelné či daňově podporované věci. Na tom je shoda,“ uvedl.

Dodal ale, že i tato podpora je na dluh, takže je potřeba si velmi rozmyslet, kam ji nasměrovat, aby to bylo efektivní pro budoucnost české ekonomiky. Podotkl, že se stejně bude muset čekat na srpnovou makroekonomickou prognózu.  

Zajíček zdůraznil, že se směšují dohromady dvě věci – úsporný balíček a státní rozpočet. „Tyto věci by se neměly směšovat, protože o rozpočtu se teprve diskuze povede a my jsme na ni připraveni, protože vědu, výzkum a inovace považujeme za klíčové pro budoucnost České republiky,“ uvedl zároveň s tím, že podporuje konsolidaci veřejných financí, ale má dílčí výhrady ke konkrétním opatřením. 

Zmínil, že je potřeba určit priority. „Není absolutní částka do vědy a výzkumu, pokud nevíme, kam jdou ty peníze.“ Podle Zajíčka by měly jít do aplikovaného výzkumu, protože ten má podporovat podnikání a přinášet přidanou hodnotu.

Shodl se se Středulou, že nelze rovněž zapomínat na investice a restrukturalizaci vzdělávání. „Oblast školství je dlouhodobá věc, po které volají zaměstnavatelé i podnikatelé. (…) Máme společný zájem tohle zvládnout projednat v červenci. Chceme, aby se zásadním způsobem do oblasti vzdělávání investovalo, ale také aby došlo ke strukturálním změnám.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Školy hledají kvůli drahým lyžařským kurzům alternativy

Náklady na lyžařské kurzy pro děti se zvyšují. Většina škol, které ČT oslovila, se je snaží ve vzdělávacích programech udržet. Dětem ze znevýhodněných rodin nabízejí úlevy. Část škol už ale tradiční aktivitu radši nahrazuje levnějšími pobyty. Někde vyměnili sjezdovky za běžky, jinde volí raději kola nebo turistiku.
před 1 hhodinou

Mužů na otcovské dovolené loni ubylo

Na placenou dvoutýdenní otcovskou dovolenou po narození dítěte loni nastoupilo méně mužů než v roce 2024. Tuto možnost loni podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) využilo 36 500 otců, o tři tisíce méně než předloni. Počet výplat otcovské klesá už od roku 2022, kdy jich bylo nejvíce – téměř padesát tisíc. Jednou z příčin je podle odborníků menší porodnost, důvodem ale můžou být i omezené rodinné finance během otcovské.
před 3 hhodinami

Rekvalifikační kurzy by si mohli řídit sami zaměstnavatelé, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo práce a sociálních věcí uvažuje o změně systému rekvalifikací. V souvislosti s koncem těžby černého uhlí na Karvinsku o tom mluvil ministr Aleš Juchelka (ANO). Zaměstnavatelé by nově nemuseli školit lidi přes Úřad práce, ale dělali by to se státní podporou sami.
před 5 hhodinami

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Pavel bude vypovídat na policii kvůli Macinkovým zprávám

Prezident Petr Pavel by měl jít příští týden podat vysvětlení na policii kvůli textovým zprávám, které jeho poradci Petru Kolářovi poslal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), řekl Pavel v rozhovoru pro Radiožurnál. Ve zprávách, které Pavel zveřejnil koncem ledna, Macinka naléhal na to, aby prezident jmenoval poslance Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident vidí v jejich obsahu znaky politického vydírání a jeho kancelář se kvůli tomu obrátila na policii. Macinka označil své zprávy za běžnou součást politického vyjednávání a odmítl, že by šlo o vydírání.
před 14 hhodinami

Lidské životy jsou důležitější než olympiáda s ruskou účastí, míní Hašek

„Samozřejmě, že ruské sportovce asi musí moc mrzet, že nemůžou nastupovat v takové soutěži, jako jsou olympijské hry,“ míní bývalý hokejový reprezentant a olympijský vítěz Dominik Hašek. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou dodal, že je mu líto těch, kteří nepodporují ruskou agresi proti Ukrajině, a přesto se nemůžou kvůli zákazu zúčastnit probíhající zimní olympiády v Miláně a Cortině. Dokud ale Rusko vede imperialistickou válku na Ukrajině, jsou podle něj ruští sportovci její nejlepší reklamou. Hašek míní, že lidský život stojí výše než kvalita her s případnou ruskou účastí. Zdůrazňuje, že mnoho Ukrajinců se také nemůže zúčastnit, protože už kvůli válce nežijí. Vyslovil se také pro co nejrychlejší ukončení války.
před 15 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Tři sta tisíc Ukrajinců zatím požádalo o prodloužení dočasné ochrany. Čas mají do půlky března

Zhruba měsíc a půl zbývá občanům Ukrajiny, aby opět zažádali o takzvanou dočasnou ochranu pro lidi prchající před válkou. Status má v současné chvíli téměř čtyři sta tisíc lidí, přibližně tři čtvrtiny z nich už se zaregistrovaly k jeho prodloužení. ČT to sdělili Ondřej Krátoška a Hana Malá z odboru komunikace ministerstva vnitra. Čas na podání každoroční žádosti mají lidé do 15. března.
před 16 hhodinami
Načítání...