ČMKOS strana 2 z 4

Josef Středula je opět šéfem Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Do funkce se vrátil po třítýdenní přestávce. Zvolili ho delegáti mimořádného sněmu, sešli se právě proto, že Středula musel počátkem března opustit svoji pozici kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. Sněm vybral také místopředsedu po Vítu Samkovi, který odstoupil. Stal se jím Jiří Vaňásek, který v současnosti pracuje v centrále ČMKOS. Středula novinářům po svém zvolení řekl, že důležité je, že se odbory dohodly. Věří, že další volby se uskuteční až na řádném odborářském sjezdu za dva roky.

Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek, který od minulého týdne centrálu spolu s místopředsedkyní Radkou Sokolovou řídil, rezignoval na svou funkci. Zdůvodnil to mimo jiné svým zdravím a věkem. Samek a Sokolová převzali vedení před týdnem poté, co předák Josef Středula přestal být kvůli pochybnostem kolem svého členství po neplacení příspěvků šéfem ČMKOS. Odbory měli spolu vést do mimořádného odborářského sněmu, který má 25. března rozhodovat o novém vedení.

Josef Středula přišel o pravomoci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Dočasně jsou řízením největší odborové centrály pověřeni místopředsedové, a to do mimořádného sněmu na konci března. Rada odborové centrály o tom rozhodla na mimořádném jednání kvůli informacím Blesku ohledně Středulova neplacení členských příspěvků v odborové organizaci KOVO.

Jedním z návrhů, který tento týden představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci plánu na pomoc ekonomice, je i výpověď bez udání důvodu. Podle rady je potřeba pracovní trh rozpohybovat, což by mělo firmám pomoci s výběrem pracovníků. Návrh se ale nelíbí zástupcům zaměstnanců, Českomoravské konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Podle jejich předáka by to byl návrat do doby před rokem 1989.

Odboráři jsou připraveni k pokračování protestních akcí, pokud s nimi vláda nebude jednat. V úvodu pondělní demonstrace proti krokům vlády to řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V krátkém projevu na pražském Malostranském náměstí také kritizoval přístup vlády k sociálnímu dialogu. Vláda by se měla podle něj zamyslet nad tím, jak za dva roky zvládla sjednotit lidi proti sobě.

Do stávky v pondělí 27. listopadu proti krokům vlády se zapojí víc než polovina členů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zúčastnit se mají odboráři z desítky svazů, oznámil předseda ČMKOS Josef Středula. Konfederace zastřešuje na 270 tisíc odborářů z jednatřiceti svazů. Podle Středuly stávku teď už nic neodvrátí. Plánují se do ní zapojit i některé dopravní odbory. Doprava by se mohla přerušit v části jižních Čech od půlnoci do poledne, uvedl předák.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který má v gesci odměňování ve veřejné sféře, podle odborů se zástupci zaměstnanců nejedná. Nesvolal schůzku, kterou sliboval na říjen, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Jde podle něj o porušení sociálního dialogu, premiéra Petra Fialu (ODS) proto vyzval k nápravě. Nečinnost ze strany Jurečky lze podle Bednáře vnímat „i jako konec smíru“.  Předsedové stran vládní koalice se s odbory setkají 7. listopadu, uvedl po kritice Jurečka na sociální síti X. Odbory podle něj neříkají pravdu, když tvrdí, že s nimi nejedná.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.

Poslanci se příští týden vrátí, v druhém čtení, k vládnímu balíčku úspor. Opozice chce podat desítky pozměňovacích návrhů a své změny detailně představit. Koalice i proto čeká dlouhou debatu. Kabinet už jeden komplexní návrh představil.

Poslance čeká od úterý debata kvůli konsolidačnímu balíčku. Vládní koalice velmi spoléhá na to, že má 108 hlasů ve sněmovně, a je si vědoma, že má silnou pozici, myslí si místopředseda odborů Vít Samek. Podle něj kabinet Petra Fialy (ODS) ignoruje sociální dialog. Teď se k tomu dostáváme se zpožděním, reagoval Samek v Interview ČT24 na jednání tripartity, kde se strany dohodly, že sociální partneři předloží spolu návrh změn balíčku a předají ho koalici k posouzení.

Po neúspěšných jednáních s vládními politiky chystají odboráři a odborářky z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) další kroky. Do prázdnin jsou naplánovány čtyři protestní akce proti vládnímu balíčku k ozdravení financí. Pokud se svými návrhy na jeho úpravu u vlády neuspějí, plánují další protest na září. Odborové svazy ČMKOS balíček od počátku kritizují. Od poloviny května jsou ve stávkové pohotovosti.

Vláda neplánuje žádné významné změny v konsolidačním balíčku, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání s odbory. Zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s návrhy kabinetu dlouhodobě nesouhlasí, navíc si stěžují na nedostatečnou komunikaci. Zvažují kvůli tomu i podání stížnosti inspekci práce. Přestože úterní jednání předseda největší odborové centrály Josef Středula ocenil, odboráři dál zůstávají ve stávkové pohotovosti.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

Zaměstnavatelé budou o případném rušení dotací kvůli úsporám jednat s jednotlivými ministry. Dohodu musí najít do dokončení státního rozpočtu na příští rok. Dál se povedou také jednání o daňových úlevách u zaměstnaneckých benefitů. Po úterním jednání členů vlády a zaměstnavatelů o konsolidačním balíčku to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí se chystá připomínky k vládnímu souboru úsporných opatření vypořádat ve čtvrtek a v pátek. Poté balíček dostane kabinet.

Pokud by vláda škrtala v platech státních zaměstnanců už letos, urychlí to protestní akce odborů, řekl ČT předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kvůli špatnému vývoji hospodaření státu oznámil, že vláda musí škrtat v rozpočtu už letos. Možné úspory v platech státních zaměstnanců nevyloučil.

Výhrady proti požadavku na seškrtání platů o dvě procenta, změnám v rozdělování výnosů z daní mezi stát, kraje a obce nebo požadavek na zachování daňového zvýhodnění benefitů a další dostalo zatím ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení k daňovému balíčku. Řízení vláda zkrátila na pět dní a v pondělí končí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připustil, že konečná podoba balíčku bude jiná, než jak ho jeho úřad připravil.

Vrátit limit pro paušální daň na dřívější nižší úroveň a také vrátit elektronickou evidenci tržeb – takovými opatřeními by chtěla Českomoravská konfederace odborových svazů nahradit vládní konsolidační balíček, který mimo jiné upravuje sazby DPH, zavádí odvody na nemocenskou pro zaměstnance, ale také zvyšuje minimální sociální a zdravotní pojistné pro OSVČ. Odbory viní kabinet, že s nimi o svých plánech dostatečně nehovoří.

Odborná komise k dřívější penzi pro náročné profese vyhodnotí v příštích týdnech dopady všech třinácti rizikových faktorů jako hluk, prach či chlad na zdraví pracovníků. Podle toho pak stanoví podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky. Sejít by se měla znovu za čtyři až šest týdnů. Novinářům to po prvním jednání odborného týmu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Schůzky zástupců resortů práce a zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů se neúčastnil.

Důchodové reformě, kterou představila nynější vláda, hrozí, že ji ta příští smete, pokud v ní budou nynější opoziční strany. Opoziční poslankyně Lucie Šafránková (SPD) i bývalá ministryně práce a sociálních věcí z mimoparlamentní ČSSD Jana Maláčová ujistily, že pokud k tomu budou mít v budoucnu co říct, pokusí se chystaná opatření zrušit. Zároveň shodně tvrdí, že změny představené nynějším ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) nejsou reformou, nýbrž jen souborem parametrických změn. Jurečka, Šafránková a Maláčová diskutovali o důchodové reformě a konsolidačním balíčku vlády v Otázkách Václava Moravce.