Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.
Vláda musí státní rozpočet předložit do Poslanecké sněmovny do konce září předchozího roku, nynější schůze kabinetu byla tedy poslední, na které mohli ministři návrh projednat. Zbyněk Stanjura jej připravil s deficitem 252 miliard korun, což je o 43 miliard méně než ve schváleném rozpočtu pro letošek.
„Česko se po mnoha letech opět dostane pod tři procenta, která určují takzvaná maastrichtská kritéria. Pro srovnání, ještě v roce 2020 byl schodek veřejných financí ve výši 5,8 procenta HDP,“ řekl ke schodku premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil, že vláda schválila rozpočet jednomyslně.
Čtvrtbilionový schodek je rozdílem plánovaných příjmů 1,94 bilionu a výdajů 2,192 bilionu korun. Podle Fialy budou výdaje o 31 miliard nižší než letos, což označil za důsledek snahy o šetření na provozu. Výdaje na platy státních zaměstnanců se sníží o devět miliard a 2,3 miliardy korun plánuje vláda ušetřit na provozu státu.
Kabinet chce také seškrtat dotace o 84 miliard korun. „Z toho 46 miliard jsou dotace, o kterých jsme mluvili, že je seškrtáme, a 38 miliard je podpora přenosové distribuční soustavy, kterou stát nebude v příštím roce v této době vydávat,“ upřesnil premiér.
Kromě rozpočtu schválila vláda také střednědobý výhled, podle kterého by v roce 2025 mělo státní hospodaření skončit se schodkem 235 miliard korun a v roce 2026 v minusu 220 miliard.
Na důchody půjde 707 miliard
Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl po jednání vlády, že z necelých dvou bilionů rozpočtových výdajů půjde 707 miliard na důchody. „Je to navýšení oproti letošnímu roku o 34,5 miliardy korun,“ poukázal ministr. Poprvé se automaticky valorizují i platby za státní pojištěnce, stát za ně zaplatí dodatečných 9,7 miliardy. „Takže jenom tyto dvě valorizace představují 45 miliard korun,“ poznamenal Stanjura.
Obranné výdaje v celkové výši odpovídající dvěma procentům hrubého domácího produktu dosáhnou necelých 160 miliard korun. „Navýšení je to plus 40 miliard,“ upřesnil ministr financí. O 25 miliard více zaplatí stát také na úrocích za staré dluhy.
Výnos z daní a pojištění by měl vzrůst o šest miliard korun kvůli otevření českého trhu práce o 20 tisíc pracovníků ze třetích zemí a o dalších 20 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, uvedl Stanjura.
Školství nakonec dostane víc než letos, věda stejně
Více peněz než letos má v příštím roce dostat ministerstvo obrany, kabinet má ambici dávat od roku 2024 na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu. Ministerstvo financí původně počítalo s tím, že všechny ostatní resorty budou mít rozpočty proškrtané. To se nakonec nestane, ministr školství Mikuláš Bek (STAN) po koaličních jednáních ujistil, že se částka pro jeho resort nebude krátit. Obdobně se vyjádřil Stanjura. „Kapitola školství bude mít vyšší rozpočet než v roce 2023,“ uvedl.
Vláda slibuje, že platy učitelů budou napřesrok na 130 procentech průměrné mzdy. Po zasedání vlády však nepromluvil ministr Bek, a není tak jasné, jaké má úmysly s nepedagogickými pracovníky. Podle Stanjury by to měl Bek ozřejmit 3. října.
Na vědu a výzkum by podle něj měla jít podobná částka jako letos, s čímž je spokojená ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). Řekla, že zachování výše rozpočtu považuje za maximum možného. „Podařilo se nám zachovat prioritu financování vysokých škol a Akademie věd,“ podotkla.
Kromě obrany, školství a vědy vesměs počítá vláda s tím, že se bude škrtat. Týká se to i Státního fondu dopravní infrastruktury, i když jeho rozpočet se zmenší jen drobně. Po letošních 150,9 miliardy korun bude mít 150,1 miliardy. Rekordní částka by měla jít Ředitelství silnic a dálnic, a to 79 miliard korun, železnice dostanou asi 57,5 miliardy korun.
Premiér Fiala zhodnotil výslednou podobu rozpočtu tak, že do něj vláda „jasně propisuje své priority“. K nim zařadil školství, vědu a výzkum stejně jako obranu a také dopravní investice. „Dáváme více peněz do vzdělání, přidáváme učitelům. Ve školství dochází k meziročnímu navýšení rozpočtu o čtyři miliardy korun,“ řekl Fiala.
Kritika přichází od opozice i odborů
Opozice je nicméně i k podobě rozpočtu, kterou posílá kabinet do sněmovny, kritická, na školství by podle ní mělo jít ještě více peněz. „Co je základem budoucnosti? Školství, výchova dětí a výchova budoucnosti. (…) A pak taky věda a výzkum. Pokud ta zůstane na svém, tak stagnujeme,“ míní místopředsedkyně ANO a jeho stínová ministryně financí Alena Schillerová.
Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) míní, že vláda mohla méně akcentovat obranu. „Jsou kapitoly, které bychom mohli zatím s rozpočtem pozdržet, což je obrana, a věnovat se jiným věcem,“ uvedla v Událostech, komentářích.
Balaštíková zapochybovala, zda dokáže stát vybrat daně, s nimiž na příjmové straně počítá. Na druhé straně je přesvědčena, že se vláda nesnaží šetřit. „Procento deficitu klesá, ale nikoli díky snižování schodku, ale kvůli nárůstu HDP.“ Vláda tak podle ní opticky hospodaří lépe, než je skutkem.
Poslanec TOP 09 Miloš Nový se naopak domnívá, že ten, kdo ukazoval lepší hospodářské výsledky, než jakých ve skutečnosti dosahoval, byla minulá vláda. Připustil, že snižovala zadlužení vůči HDP, ale v době vysokého ekonomického růstu. „Z hlediska absolutní výše dluhu naši zemi zadlužovali i v době, kdy ekonomika rostla, místo toho, aby v době ekonomického růstu vytvářeli rozpočtové přebytky jako v Německu,“ řekl.
Podobně jako opozice smýšlí i někdejší sociálnědemokratický ministr Milan Urban. Postup vlády nazval cynickým, je podle něj „na úkor občanů i firem“. „Tato země podle památné věty Václava Havla nevzkvétá a s touto vládou vzkvétat nebude. Je mně to líto, ale je to bohužel tak. Občané se nechají holit jako ovce, což mě mrzí,“ prohlásil v Událostech, komentářích.
Kritické jsou také odbory. Podle místopředsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Víta Samka se domnělý nárůst peněz ve školství nebo vědě ztrácí v inflaci. „Když hovoříte o nominálních částkách, které se přidávají, a vezmete je prizmatem inflace, tak zjistíte, že je to méně, než to bylo v reálném vyjádření,“ upozornil Samek v 90' ČT24.
Míní také, že návrh rozpočtu žádným způsobem nepodporuje ekonomický růst. „Hrozí nám stagflace. Můžeme se ocitnout v období praktické nuly ekonomického výkonu, ale stále vysoké inflace,“ domnívá se.
Sněmovna se začne rozpočtem zabývat po polovině října
Schvalování rozpočtu jeho odsouhlasením ve vládě teprve začíná. Poslanecká sněmovna v úterý schválila harmonogram projednávání návrhu. Vyplývá z něj, že úvodní krok, který je u zákona o rozpočtu nezbytný, učiní poslanci 18. října. Bude to projednání návrhu v rozpočtovém výboru. První čtení má sněmovna naplánováno na 25. října, druhé na 15. listopadu. Definitivně schvalovat by měli poslanci nový rozpočet po 28. listopadu.
Stát chce koupit Net4gas
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) řekl po jednání kabinetu, že padlo i rozhodnutí pověřit státní společnost ČEPS, aby koupila Net4gas Holdings. Ta provozuje plynovody a předávací stanice a má licenci pro přepravu plynu. Síkela je přesvědčen, že je v zájmu státu mít Net4gas stabilní.
„Jsme jednou z mála evropských zemí, která nemá vliv na přepravu plynu, protože jsme se firmy Net4gas v minulosti neprozřetelně zbavili,“ uvedl ministr. Transakci vnímá jako možnost „tuto chybu napravit“. Net4gas Síkela označil za „základní stavební kámen české energetické bezpečnosti“. Míní, že momentálně by mohla být transakce výhodná. Uvedl, že před dvěma lety by firma stála vysoké desítky miliard korun a za několik let by se cena na tuto úroveň mohla znovu dostat.
Firmu Net4gas Holdings napůl vlastní konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg a Borealis Novus Parent.
Podpora obnovitelných zdrojů a peníze pro zemědělce
Vláda ve středu podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) také schválila mimořádnou podporu 243 milionů korun určenou pěstitelům ovoce, zeleniny a chmele a producentům mléka. Podle ministerstva zemědělství jsou tato odvětví v důsledku ruské války proti Ukrajině nejvíce zasažena narušením trhu a potýkají se s růstem cen energií, krmiv nebo hnojiv. Stát sám poskytne 80 z celkových 243 milionů, zbytek zaplatí Evropská unie.
Ministerstvo návrh na mimořádnou podporu zdůvodnilo obavou, že by bez ní byli čeští zemědělci „nadále v nevýhodném postavení oproti ostatním zemědělcům evropského jednotného trhu“, takže by hrozilo, že opustí výroby a budou rušit sady či chmelnice a sníží se produkce mléka. „Tím by se otevřela cesta k další závislosti na dovozech, ztráta pracovních míst nejen v zemědělské prvovýrobě, ale i v navazujících službách a zpracovatelském průmyslu,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu.
Vláda také naopak nepočítá s tím, že by v příštím roce plně hradila poplatky za obnovitelné zdroje. Vrátí se model platný do loňského října, kdy odběratelé hradí 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny. Podle kabinetu bylo odpuštění poplatku opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné. Stanjura dodal, že pro rodiny, které by kvůli tomu měly existenční problémy, existují různé formy sociální podpory jako například příspěvek na bydlení.
Pokud by byly rozděleny platby stejně jako v předchozích letech, platila by průměrná domácnost za energie navíc kolem 1800 korun za rok. „Pokud se jedná o firmy, dochází k navýšení na zákonné minimum, to znamená, tam je to stejné, 490 korun bez DPH, pokud nejsou v rezervačním režimu,“ doplnil Síkela.
