Českomoravská konfederace odborových svazů strana 2 z 5

Josef Středula se po třítýdenní přestávce stal opět předsedou centrály Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Funkci musel začátkem března opustit kvůli nezaplaceným členským příspěvkům. To se stalo zhruba rok poté, co se nestal prezidentem. Loni byl jedním z kandidátů ve volbě, kterou nakonec vyhrál Petr Pavel, šéf ČMKOS z klání těsně před prvním kolem odstoupil. Mezi odboráři se Středula pohybuje téměř celou svou kariéru, předsedou největší české odborové centrály je od roku 2014.

Josef Středula nebude mít na mimořádném sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) vyzyvatele. Nominace do čela největší odborové centrály sice kromě něj získala také místopředsedkyně Radka Sokolová, ta se ale o funkci ucházet nebude. Část odborářů tak na sněmu navrhne, aby se obsadil jen místopředsednický post a o šéfovi ČMKOS se rozhodlo až na podzim. Do funkce místopředsedy odborové svazy navrhly vedoucího sociálně-ekonomického oddělení ČMKOS Jiřího Vaňáska a Jana Křemena z Českého rozhlasu.

Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek, který od minulého týdne centrálu spolu s místopředsedkyní Radkou Sokolovou řídil, rezignoval na svou funkci. Zdůvodnil to mimo jiné svým zdravím a věkem. Samek a Sokolová převzali vedení před týdnem poté, co předák Josef Středula přestal být kvůli pochybnostem kolem svého členství po neplacení příspěvků šéfem ČMKOS. Odbory měli spolu vést do mimořádného odborářského sněmu, který má 25. března rozhodovat o novém vedení.

Odborová centrála zažívá neklidné dny, Josef Středula už není jejím předsedou. Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka se však nejedná o zásadní problém. Pozitivní na celé věci je, že vnitřní předpisy odborů platí pro každého, míní. Poslanec Matěj Ondřej Havel (TOP 09) poznamenal, že je divné, že Středula na nezaplacené příspěvky nebyl upozorněn. Z toho se podle něj může zdát, zda se tím nechystala půda na obměnu odborového předáka. Dle bývalého šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Milana Štěcha (SOCDEM) upozornění zřejmě přišlo. „Asi se to nedostalo úplně k panu Středulovi,“ myslí si. Hosty pořadu Události, komentáře byli také předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo a prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Josef Středula přišel o pravomoci předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Dočasně jsou řízením největší odborové centrály pověřeni místopředsedové, a to do mimořádného sněmu na konci března. Rada odborové centrály o tom rozhodla na mimořádném jednání kvůli informacím Blesku ohledně Středulova neplacení členských příspěvků v odborové organizaci KOVO.

Ministerstva práce a zdravotnictví uzavřela výčet náročných profesí, ze kterých bude možné odcházet do důchodu dříve s nesníženou penzí. Podrobnosti ale resorty ještě zveřejnit nechtějí. Jejich experti ve čtvrtek o této úpravě důchodové novely jednali s odboráři a zaměstnavateli.

Česko má to nejhorší za sebou, prohlásil v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj přichází období stability a předvídatelnosti, kdy reálné mzdy porostou, úrokové sazby poklesnou a ekonomika ožije. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula to tak optimisticky nevidí. Čechům se podle něj žije špatně, poslední dva roky jsou „katastrofické“. Situaci navíc zhorší konsolidační balíček, míní.

Česká republika letos pravděpodobně po dlouhé době splní první tři ze čtyř takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení eura, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Proti tomu se však vymezil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle Jurečky rozhodnutí o případném přijetí evropské měny musí předcházet dlouhá odborná diskuse, přičemž v současnosti není na vstup do eurozóny ve vládní koalici shoda. Připustil ale, že by koalice letos mohla jednat o ustavení vládního koordinátora pro přijetí eura. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy a člena představenstva Škoda Auto Martina Jahna Česko mohlo vstoupit do eurozóny už dříve.

Tripartita se na pondělním jednání ve Strakově akademii v Praze nedohodla na zvýšení minimální mzdy. O přidání od ledna tak rozhodne vláda, zřejmě na jednání v příštím týdnu. Zástupci kabinetu a odborů se sešli poprvé od odborářské stávky a protestů z 27. listopadu. Probírali otázky týkající se také vzdělávání či zdravotnictví.

Vláda pravděpodobně zvýší pro příští rok minimální mzdu o 1600 korun na 18 900. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů připomněl svůj požadavek na zvýšení o 2200 korun. Poslankyně Lucie Šafránková (SPD) se vyslovila pro zavedení automatické valorizace.

Premiér Petr Fiala (ODS) již oznámil, že vláda je připravena s odborářskými předáky jednat, ale ne pod tlakem, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje postup odborů za nátlakové a konfrontační. Podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se pro schůzku odborových předáků a lídrů koalice nenajde termín do jednání tripartity. Podle opozičních lídrů by vláda měla okamžitě odstoupit.

Odboráři jsou připraveni k pokračování protestních akcí, pokud s nimi vláda nebude jednat. V úvodu pondělní demonstrace proti krokům vlády to řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V krátkém projevu na pražském Malostranském náměstí také kritizoval přístup vlády k sociálnímu dialogu. Vláda by se měla podle něj zamyslet nad tím, jak za dva roky zvládla sjednotit lidi proti sobě.

Odbory v Česku uspořádaly stávku proti vládním krokům. V některých firmách se práce zastavila, jinde se lidé připojili symbolicky. Na dvě hodiny zastavila výrobu například Škoda Auto. V různé míře vyjadřovali nesouhlas s rozhodnutími současného kabinetu také na úřadech nebo v nemocnicích a stávkovali i učitelé. Celkovou účast na protestech odhaduje největší odborová centrála přibližně na milion lidí.

Na základě dostupných informací se zdá, že stávka odborů, která se uskuteční v pondělí 27. listopadu, bude tím největším protestem, jaký Česko zažilo, uvedl v pořadu Týden v politice předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Cílem stávky by podle něj mělo být přimět vládu reflektovat to, co se děje ve společnosti. „Jestli si myslí, že se to dá vymlčet… může, ale v tom případě se nálada ještě zhorší,“ uvedl.

Do pondělní stávky proti krokům vlády se zapojí hodinovým zastavením výroby stovky firem z průmyslu, může to být až milion zaměstnanců. V automobilce Škoda Auto se třeba výroba zastaví ve všech výrobních závodech na dvě hodiny, odboráři očekávají na happeningu účast nejméně osmi tisíc zaměstnanců. Na tiskové konferenci Průmyslové aliance odborových svazů to oznámili předseda svazu KOVO Roman Ďurčo a předák odborů automobilky Jaroslav Povšík.

„Platí, že buď budeme spolu jednat, nebo budete stávkovat,“ uvedl k avizované pondělní stávce odborů ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Důvodům protestů prý nerozumí. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula má za to, že se vláda po zveřejnění konsolidačního balíčku nebyla ochotna dohodnout na ničem. O vyjednávání mezi zástupci odborů a vlády hovořili v pořadu Události, komentáře.

Do stávky v pondělí 27. listopadu proti krokům vlády se zapojí víc než polovina členů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Zúčastnit se mají odboráři z desítky svazů, oznámil předseda ČMKOS Josef Středula. Konfederace zastřešuje na 270 tisíc odborářů z jednatřiceti svazů. Podle Středuly stávku teď už nic neodvrátí. Plánují se do ní zapojit i některé dopravní odbory. Doprava by se mohla přerušit v části jižních Čech od půlnoci do poledne, uvedl předák.

Odbory KOVO a Asociace samostatných odborů (ASO) se 27. listopadu připojí k hodinové výstražné stávce proti krokům vády. Zároveň na stejný den na pražské Malostranské náměstí svolají demonstraci. Po společném jednání to ve středu uvedli předseda OS KOVO Roman Ďurčo a předseda ASO Bohumír Dufek.

Školské odbory rozhodly, že se 27. listopadu uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich nebyla dostatečná. Po rozšířeném jednání předsednictva odborů to oznámila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. Odboráři usilují o více peněz pro školství na příští rok. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jim vzkázal, že dále hledá možnosti k posílení rozpočtu, a nabídl další jednání.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který má v gesci odměňování ve veřejné sféře, podle odborů se zástupci zaměstnanců nejedná. Nesvolal schůzku, kterou sliboval na říjen, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář. Jde podle něj o porušení sociálního dialogu, premiéra Petra Fialu (ODS) proto vyzval k nápravě. Nečinnost ze strany Jurečky lze podle Bednáře vnímat „i jako konec smíru“.  Předsedové stran vládní koalice se s odbory setkají 7. listopadu, uvedl po kritice Jurečka na sociální síti X. Odbory podle něj neříkají pravdu, když tvrdí, že s nimi nejedná.

Odbory pokračují v plánování protestů ohlášených na sedmadvacátého listopadu. Tedy na den 34. výročí generální stávky, která výrazně akcelerovala sametovou revoluci. Část svazů chce v ten den na hodinu zastavit výrobu v některých firmách. Zapojit by se měla i největší česká automobilka. Hlavním důvodem je nesouhlas s vládním konsolidačním balíčkem.

Odbory vyhlásily na 27. listopadu den protestů, nesouhlasí s kroky vlády. Novinářům to řekl po úterním zasedání rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) její předseda Josef Středula. Mají být podle něho i stávkové aktivity. Avizoval, že v úterý příštího týdne seznámí s důvody protestů prezidenta Petra Pavla. K půlnoci na středu odboráři ČMKOS končí stávkovou pohotovost, v níž jsou kvůli záměrům kabinetu od poloviny května.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Tripartita se neshodla na růstu minimální mzdy pro příští rok. Jednání budou pokračovat. O přidání by mělo být jasno v polovině listopadu. Na tiskové konferenci po tripartitním jednání to v pondělí večer řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odboráři a zaměstnavatelé mají dál výhrady také k návrhu rozpočtu. Podle náměstka ministra financí Marka Mory by vláda mohla ještě do připravovaného rozpočtového zákona některé požadavky sociálních partnerů částečně promítnout. Kabinet bude rozpočet schvalovat ve středu, poté ho pošle sněmovně.