Českomoravská konfederace odborových svazů strana 3 z 5

Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun. Cílem je dostat částku do pěti let buď na 45 procent průměrné mzdy, nebo na polovinu průměrné mzdy. Vyplývá to z podkladů pro pondělní jednání tripartity. Resort v navrhovaném přidání vychází z variant chystaného vzorce pro pravidelnou valorizaci minimální mzdy a z evropské směrnice o přiměřeném výdělku.

Koalice ve středu projedná devět návrhů, které jí předložili podnikatelé a odboráři k úspornému balíčku. Balíček, který zavádí hlavně daňové změny, je nyní ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně a odbory kvůli němu vyhlásily stávkovou pohotovost. Lídři vládní koalice připustili, že část změn požadovaných zaměstnavateli a odbory by mohli přijmout. Které konkrétně, bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zřejmé až ve středu. Více účastníků jednání považuje však za pravděpodobné, že vláda upustí od plánu na zdanění zaměstnaneckých benefitů i že zmírní chystaná pravidla pro odvody z dohod o provedení práce.

Možnost odejít do důchodu pro lidi vykonávající namáhavé a zdraví škodlivé profese musí přijít dříve, než zpřísňování podmínek pro odchod do předčasného důchodu, řekl v pondělních Událostech, komentářích místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Vzniká to v zásadě ve stejném čase, reagoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Avizoval zároveň, že v aktuálně projednávaných úpravách nepřistoupí na žádný z opozičních pozměňujících návrhů.

Po neúspěšných jednáních s vládními politiky chystají odboráři a odborářky z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) další kroky. Do prázdnin jsou naplánovány čtyři protestní akce proti vládnímu balíčku k ozdravení financí. Pokud se svými návrhy na jeho úpravu u vlády neuspějí, plánují další protest na září. Odborové svazy ČMKOS balíček od počátku kritizují. Od poloviny května jsou ve stávkové pohotovosti.

Vláda neplánuje žádné významné změny v konsolidačním balíčku, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) po jednání s odbory. Zástupci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s návrhy kabinetu dlouhodobě nesouhlasí, navíc si stěžují na nedostatečnou komunikaci. Zvažují kvůli tomu i podání stížnosti inspekci práce. Přestože úterní jednání předseda největší odborové centrály Josef Středula ocenil, odboráři dál zůstávají ve stávkové pohotovosti.

Česko si v sobotu připomíná 81. výročí od vyhlazení obce Lidice nacisty. Vypálení domů a zatýkání a vraždění obyvatel bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Položením věnce u hromadného hrobu lidických mužů uctil památku obětí prezident Petr Pavel, následují ho i další politici. Vzpomínky se účastní například šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředsedové dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Jan Skopeček nebo ministr dopravy Martin Kupka (oba ODS). Pieta začala bohoslužbou na základech kostela svatého Martina.

Musí se hledat další opatření, která půjdou souběžně s úsporným balíčkem a která usnadní podnikání v České republice a odstraní zbytečné regulace, řekl v pořadu Události, komentáře prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Dodal, že je zároveň potřeba, aby vznikl vládní výbor, který by řešil strategické investice státu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zmínil, že úsporná opatření strategické investice nezasáhnou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se mělo nejvíce investovat do infrastruktury, například do energetiky či zdravotnictví.

Zaměstnavatelé budou o případném rušení dotací kvůli úsporám jednat s jednotlivými ministry. Dohodu musí najít do dokončení státního rozpočtu na příští rok. Dál se povedou také jednání o daňových úlevách u zaměstnaneckých benefitů. Po úterním jednání členů vlády a zaměstnavatelů o konsolidačním balíčku to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí se chystá připomínky k vládnímu souboru úsporných opatření vypořádat ve čtvrtek a v pátek. Poté balíček dostane kabinet.

Průměrná mzda v letošním prvním čtvrtletí činila 41 265 korun, medián se zvedl na 34 741 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Nejvyšší jsou průměrné výdělky v Praze, nejnižší v Karlovarském kraji. Příjmy rostly ve srovnání s předchozím čtvrtletím i s počátkem minulého roku. Meziročně se ale zvýšily jen nominálně. Vzhledem k vysoké inflaci klesly reálné výdělky zaměstnanců o 6,7 procenta.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by podpořil státní převzetí energetické společnosti ČEZ, pokud by to znamenalo jednorázový výdaj kolem 200 miliard korun, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si myslí, že zásadní při debatě o budoucnosti ČEZu by mělo být zajištění dostupné ceny elektřiny pro spotřebitele. Podle ekonomických odborníků není zestátnění ČEZu v době rozpočtové konsolidace na místě.

Českomoravská konfederace odborových svazů zřídila celostátní stávkový výbor, odbory jsou podle jejich předsedy Josefa Středuly připraveny k celostátnímu protestu proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. V posledních červnových dnech budou své protesty pořádat jednotlivé odborové svazy. Zároveň vyzval ČMKOS k dalšímu jednání – chce, aby se ještě v červnu sešla tripartita. Na ní bude vláda čelit kritice nejen ze strany odborů, ale i zaměstnavatelů, které se s ČMKOS dohodly na společném postupu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že je ochoten jednat o drobných změnách. Pro generální stávku důvod nevidí.

Vrátit limit pro paušální daň na dřívější nižší úroveň a také vrátit elektronickou evidenci tržeb – takovými opatřeními by chtěla Českomoravská konfederace odborových svazů nahradit vládní konsolidační balíček, který mimo jiné upravuje sazby DPH, zavádí odvody na nemocenskou pro zaměstnance, ale také zvyšuje minimální sociální a zdravotní pojistné pro OSVČ. Odbory viní kabinet, že s nimi o svých plánech dostatečně nehovoří.

Odborná komise k dřívější penzi pro náročné profese vyhodnotí v příštích týdnech dopady všech třinácti rizikových faktorů jako hluk, prach či chlad na zdraví pracovníků. Podle toho pak stanoví podmínky pro předčasný důchod bez krácení pobírané částky. Sejít by se měla znovu za čtyři až šest týdnů. Novinářům to po prvním jednání odborného týmu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Schůzky zástupců resortů práce a zdravotnictví, odborů a zaměstnavatelů se neúčastnil.

Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nevidí pro letošek prostor pro růst minimální mzdy. Vláda by na její zvýšení přistoupila, pokud by se na něm dohodli odbory a zaměstnavatelé. Jurečka to řekl po středečním jednání se zástupci odborů o růstu minimální mzdy. Jednání se podle něj týkalo hlavně systému její pravidelné valorizace. Debata je však podle něj teprve na začátku. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že odbory se o dohodu pokusí. Také podle Středuly se debata dotkla růstu minimální mzdy od července jen okrajově.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) představila své výhrady k vládnímu konsolidačnímu balíčku. Předseda odborů Josef Středula uvedl, že rodina s jedním dítětem, ve které mají oba partneři průměrný výdělek, přijde kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně o 152 800 až 178 200 korun. Zmínil, že stávková pohotovost je v současné situaci zodpovědným krokem. Ke stávkové pohotovosti svazů ČMKOS se přidaly také odbory Škoda Auto. Resort financí označil příklad odborů za demagogii vymodelovanou tak, aby děsila veřejnost.

Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku, řekl po jednání zástupců odborových svazů předseda jejich konfederace Josef Středula. Ten již krátce poté, co vláda úsporná opatření představila, prohlásil, že jej považuje za nespravedlivou „deformu“. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde o nezodpovědnost; vláda si za opatřeními stojí a je připravena svá rozhodnutí hájit.

Vláda na konci týdne představila dlouho očekávané kroky, které mají zbrzdit zadlužování státu. Jde o 58 opatření, která mají mít podle ministerstva financí pozitivní dopad na státní rozpočet v letech 2024 až 2025 v souhrnné výši bezmála 150 miliard korun. Opozice i odbory vládu kritizují, podle premiéra Petra Fialy (ODS) však kabinet není přístupný změnám. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kam byl pozván i expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který však nabídku nevyužil.

Podle bývalého prezidenta Václava Klause je plánovaný konsolidační balíček, který ve čtvrtek představila vláda, pouze hrou na škrty a nepřináší nic konkrétního. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj vytváří „mlhu“ a tváří se, jako by se nic nedělo. Vyzval ho proto, aby před lidmi místo zavalení čísly vystoupil s tím, že nutné kroky pro zastavení zadlužování budou společnost muset bolet. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula plánované vládní změny rovněž vnímá negativně a stěžuje si na nedostatek komunikace. Počítá s tím, že odbory přistoupí ke stávkové pohotovosti.

Inflace v české ekonomice již doznívá, uvedl koordinátor Národní ekonomické rady vlády (NERV) David Havlíček v pořadu Otázky Václava Moravce. Vláda má v následujících dnech ohlásit konsolidační balíček, ale podnikatelé i odbory si stěžují, že s jejich zástupci ministři zatím nejednali o konkrétních opatřeních. Jejich odborníci by přitom mohli poukázat na případné nedostatky.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil odborům návrh penzijní reformy. Důchodový systém je podle něj v současné podobě neudržitelný. Chystá proto například změny v řádných i mimořádných valorizacích důchodů. Během středečního jednání ministra se zástupci odborů, se shodli na určení náročných profesí, ze kterých by lidé odcházeli do důchodu až o pět let dřív, aniž by se jim penze krátily.

Prezident Petr Pavel se v pondělí odpoledne sešel s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou. Odborářský předák představil hlavě státu postoj odborů k chystaným změnám daní a penzí. „Bylo to opravdu velice otevřené, z mého pohledu dobré, hutné a věřím tomu, že takové schůzky budou dále pokračovat,“ řekl k setkání Středula.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun.

Další podrobnosti k chystané důchodové reformě. Z nové analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, kterou minulý čtvrtek projednala resortní komise, vyplývá, že později než v 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně. ČT se podařilo analýzu získat. Dnešní padesátníci by podle propočtů resortu po roce 2030 odcházeli do důchodu o několik měsíců později než v nyní garantovaných 65 letech. Vláda totiž plánuje postupně posouvat hranici podle věku dožití. Ten má podle analýzy nadále růst. Opoziční strany s jakýmkoli zvyšováním hranice nad 65 let nesouhlasí. Proti jsou i odbory.

Státní úřady a podniky i soukromé firmy v zemi zakazují svým pracovníkům z bezpečnostních důvodů používání čínské aplikace TikTok na služebních počítačích a telefonech. Zákaz často platí i pro osobní zařízení, pokud je zaměstnanci používají k práci. Vlastní účet na sociální síti TikTok měly jen některé státní instituce, třeba Úřad vlády ČR, který jej už ale zrušil. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal minulý týden varování před používáním TikToku na zařízeních s přístupem do významných informačních systémů. Aplikace podle NÚKIB představuje bezpečnostní hrozbu.