Českomoravská konfederace odborových svazů strana 3 z 5

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil odborům návrh penzijní reformy. Důchodový systém je podle něj v současné podobě neudržitelný. Chystá proto například změny v řádných i mimořádných valorizacích důchodů. Během středečního jednání ministra se zástupci odborů, se shodli na určení náročných profesí, ze kterých by lidé odcházeli do důchodu až o pět let dřív, aniž by se jim penze krátily.

Prezident Petr Pavel se v pondělí odpoledne sešel s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefem Středulou. Odborářský předák představil hlavě státu postoj odborů k chystaným změnám daní a penzí. „Bylo to opravdu velice otevřené, z mého pohledu dobré, hutné a věřím tomu, že takové schůzky budou dále pokračovat,“ řekl k setkání Středula.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o tisíc korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily, uvedl předák ČMKOS Josef Středula. Minimální mzda se v Česku zvedala naposledy od ledna o 1100 korun na 17 300 korun.

Další podrobnosti k chystané důchodové reformě. Z nové analýzy ministerstva práce a sociálních věcí, kterou minulý čtvrtek projednala resortní komise, vyplývá, že později než v 65 letech by mohli jít do penze ti, kterým je dnes sedmapadesát a méně. ČT se podařilo analýzu získat. Dnešní padesátníci by podle propočtů resortu po roce 2030 odcházeli do důchodu o několik měsíců později než v nyní garantovaných 65 letech. Vláda totiž plánuje postupně posouvat hranici podle věku dožití. Ten má podle analýzy nadále růst. Opoziční strany s jakýmkoli zvyšováním hranice nad 65 let nesouhlasí. Proti jsou i odbory.

Státní úřady a podniky i soukromé firmy v zemi zakazují svým pracovníkům z bezpečnostních důvodů používání čínské aplikace TikTok na služebních počítačích a telefonech. Zákaz často platí i pro osobní zařízení, pokud je zaměstnanci používají k práci. Vlastní účet na sociální síti TikTok měly jen některé státní instituce, třeba Úřad vlády ČR, který jej už ale zrušil. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal minulý týden varování před používáním TikToku na zařízeních s přístupem do významných informačních systémů. Aplikace podle NÚKIB představuje bezpečnostní hrozbu.

Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43 412 korun. Po započtení inflace, která ve stejném období dosáhla 15,7 procenta, se ale mzda reálně snížila o 6,7 procenta. Klesla tak popáté za sebou. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Mimořádná červnová valorizace důchodů prohloubí dluhy — u vládou navrhované snížené verze o patnáct miliard korun, v původní nezměněné podobě o 34 miliard. I bez toho by letos dle odhadů skončil penzijní účet osmdesát miliard korun v minusu.

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) v pátek představili své výhrady k důchodové reformě, kterou připravuje vláda. Podle předáků největší odborové centrály má reformní plán slabiny. Důrazně se staví proti navyšování důchodového věku i proti omezení mimořádné valorizace penzí v červnu. Odbory si také stěžovaly na to, že s nimi vláda o zamýšlených změnách nejedná. Odborový svaz KOVO tak dle předsedy ČMKOS debatuje o možnosti protestních akcí.

Několik desítek kurýrů rozvážkové společnosti Wolt odpoledne v centru Prahy podruhé v tomto měsíci protestovalo proti změně systému odměňování, kvůli kterému jim podle nich klesly výdělky. Sešli se na Václavském náměstí, odkud se později vydali na pochod okolními ulicemi přes magistrálu před holešovické sídlo firmy. Tam po osmnácté hodině akci ukončili.

Zaměstnanci továrny Nexen Tire Europe u Žatce na Lounsku zahájí od úterního rána neomezenou stávku. Jejich cílem je uzavření kolektivní smlouvy, ve které žádají například navýšení mezd. Na tiskové konferenci v Praze to oznámili zástupci odborů. Stávka podle nich zcela zastaví provoz továrny. Kromě toho odboráři chystají i protesty. Ve firmě pracuje 1100 lidí, stávku podle odborářů podporuje většina z nich, přímo se do ní zapojí na začátku minimálně 191 lidí. Odbory budou ještě v pondělí o situaci jednat s vedením firmy, které na dotazy médií nereaguje.

Vláda možná při plánované revizi svého programového prohlášení vypustí záměr snížit odvody firem na sociální pojištění zaměstnanců o dva procentní body. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr práce a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Stát si podle něj v současné situaci nemůže dovolit výpadek příjmů. O změnách v prohlášení nyní jednají pracovní skupiny. Podle předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy to není vhodné řešení. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula zmínil, že jde o dobrou zprávu, ale zároveň podotkl, že by se vláda měla zabývat spíš konkrétními kroky pomoci občanům než programovému prohlášení.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí dle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila vláda. Výše odškodného za pracovní úraz nebo nemoc z povolání se bude nově odvíjet od aktuální výše průměrné mzdy. Kabinet také rozhodl, že zvýšení platů pro pedagogy půjde na odměny, požadavek odborů tak nevyslyšel.

Největší podporu v prvním kole prezidentské volby má nyní podle volebního modelu agentury Median generál Petr Pavel, volilo by ho 28 procent lidí. Druhá se umístila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta. Předseda ANO Andrej Babiš by se poprvé ocitl až na třetím místě, získal by 24,5 procenta hlasů. Ve druhém kole by Nerudová podle modelu porazila Pavla.

Do prezidentských voleb zbývají čtyři týdny. Kdyby se konaly nyní, byla by podpora Danuše Nerudové, Andreje Babiše (ANO) a Petra Pavla v prvním kole téměř vyrovnaná, kolem 26 procent. Ukazují to výsledky průzkumu, který pro ČT24 zpracovaly společnosti Data Collect a Kantar CZ. Agentury sbíraly data mezi pátým a čtrnáctým prosincem. Reprezentativní vzorek čítal 1243 respondentů. Možná statistická chyba se pohybuje od 0,5 do 2,8 procentního bodu.

Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok zkritizoval současnou bankovní radu za nezvyšování úrokových sazeb. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Při současné šestnáctiprocentní inflaci je podle něj nutné sazby nadále navyšovat. Aktuálně je základní úroková sazba na sedmi procentech. K poslednímu navýšení došlo v červnu, těsně před odchodem Rusnoka z funkce. O možném navýšení bude současná rada opět jednat ve středu.

Lidé se na mého muže obracejí, říká manželka prezidentského kandidáta Josefa Středuly Dana Středulová. Podle jeho podporovatele Filipa Hausknechta (Hnutí Budoucnost) je z prezidentského kandidáta cítit, že mu záleží na osudech lidí. V Událostech pokračuje představování jednotlivých prezidentských kandidátů. Štáb České televize strávil jeden den s každým z nich, a prostor tak dostali i jejich podporovatelé. Se Středulou natáčel Milan Brunclík.

Nejvyšší správní soud (NSS) v úterý rozhodl, že se mezi kandidáty na prezidenta zařadí podnikatel Karel Diviš. Na NSS se také obrátil Karel Janeček, jeho stížnost proti neregistrování prezidentské kandidátky však soud zamítl. Z volby soud vyřadil Denisu Rohanovou, jejíž kandidaturu zpochybnila skupina senátorů, která podpořila Marka Hilšera. Právní úprava sběru podpisů by se dle NSS měla změnit. Janeček a Rohanová se obrátí na Ústavní soud.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předloží příští středu vládě návrh na zvýšení minimální mzdy o 1100 korun měsíčně. Měsíční minimální plat by tak měl vzrůst z 16 200 na 17 300 korun hrubého. Naopak takzvanou zaručenou mzdu, kterou stát zaměstnancům garantuje podle vzdělání či zodpovědnosti, nechá stát až na výjimku zmrazenou. Zástupci firem považují růst za příliš rychlý, podle odborů je naopak nedostatečný.

Průměrná mzda opět vzrostla. Ve skutečnosti si lidé koupí za více peněz méně zboží a služeb. Kvůli inflaci trvají odbory podle jejich místopředsedy Víta Samka na růstu minimální mzdy o dva tisíce korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) to ale odmítá. Nesouhlasí ani s návrhem resortu práce (zvýšení o 1100 korun). Inflace se ale bude i v příštím roce pohybovat ve dvouciferných číslech, shodli se v Událostech, komentářích.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula dosud v kampani nedokázal přesvědčit, že by byl v prezidentských volbách silným kandidátem, myslí si politolog Josef Mlejnek. Považuje za paradox, že s pověstí zkušeného politického vyjednávače Středula nejprve podcenil oslovování voličů. Domnívá se, že jedním ze zásadních zvratů byla demonstrace odborů na Václavském náměstí, která neoslovila tolik lidí, kolik odboráři čekali. Souhlasí s ním zástupce šéfredaktora deníku E15 Jan Novotný, podle něhož pomalá kampaň částečně přispěla k rozhodnutí předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše rovněž kandidovat na post hlavy státu. Středulovu kandidaturu hodnotili v pořadu Události, komentáře.

Mohu spojit lidi, o kterých bychom si často nedokázali představit, že spolu zasednou za jednací stůl, uvedl kandidát na funkci prezidenta a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Domnívá se, že jako šéf odborů může pro funkci prezidenta využít zkušenosti spojené s politickým vyjednáváním, a odmítá, že by kandidatura byla přípravou na vstup do stranické politiky. Česká televize postupně přináší rozhovory se všemi uchazeči o Hrad. Rozhovor vedla Barbora Kroužková.

Na ministerstvu vnitra se přihlásilo jednadvacet uchazečů o funkci budoucího prezidenta republiky. Zájemci o funkci hlavy státu museli na resort doručit potřebné dokumenty do úterních čtyř hodin odpoledne. Vnitro nakonec započítalo i přihlášku, která přišla e-mailem, uvedla mluvčí resortu Klára Dlubalová. Před pěti lety se nominovalo dvacet uchazečů. První kolo volby se koná 13. a 14. ledna, organizace voleb bude stát zhruba 800 milionů korun.

Čtrnáct zájemců o prezidentský post odevzdalo na ministerstvu vnitra potřebné dokumenty. Zda uchazeči o nejvyšší ústavní funkci splnili všechny zákonné povinnosti, bude jasné před koncem měsíce. Úředníci budou kontrolovat hlavně podpisy pod peticemi. Už teď ale vědí, že v některých případech došly dokumenty neúplné. Počet potenciálních kandidátů se ještě zvýší – někteří totiž využijí úplně poslední dny a dokumenty odevzdají těsně před uzávěrkou.